Organizace knihovních fondů: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Dekompozice systému „ORGANIZACE KNIHOVNÍHO FONDU“ Organizace informačního fondu zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich [[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy|ochranu]] a aktualizaci a [[Revize|revizi]].
+
'''Organizace knihovních fondů''' je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.<ref name="CHRISTIE">CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. <i>Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven</i>. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla</ref>
 +
[[Knihovní fond]] je součástí informačního fondu knihovny, který se mimo knihovního fondu skládá z '''dokumentografického fondu''' (katalog, kartotéka, [[Bibliografie|bibliografie]] - tedy sekundární informační prameny) a '''faktografického fondu''' (tento fond má formu samostatných příručních knihoven a obsahuje slovníky, encyklopedie nebo sbírky zákonů).  
  
−
[[File:dekompozice.jpg|400px]]
+
Základní dílkem knihovního fondu je '''knihovní jednotka''' (kniha, dokument), která je neustále v pohybu a je označována jako primární informační pramen, tedy nosič [[Informace|informace]].
 +
Struktura knihovního fondu je vystavěna na: '''jádro''' - nejčastěji využívané dokumenty, '''rezervní část''' - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru) a '''archiv''' - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna).<ref name="RUDOVÁ" />
  
−
== Statické prvky systému ==
 
−
 
 
  
−
[[
+
== Organizace fondu v knihovnách ==
−
=== Knihovní fond ===
 
−
]] Je cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů.  Dokumenty v knihovně jsou opatřeny signaturou, čímž se liší tento fond např. od fondu v knihkupectví.
 
  
−
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
+
=== Formální stavění fondu ===
 +
 
 +
<ref name="RUDOVÁ">RUDOVÁ, Eliška. ''Informační procesy: 2. ročník.'' Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:
 +
 
 +
* abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
 +
* formátové - dle velikosti knih (kvartet, osmerka, šestnácterka, folio) - je to ovšem jedno z náročnějších stavění na organizaci
 +
* chronologické - založeno na vnější informaci, tedy na tom, kdy byl dokument vydán (rok)
 +
* geografické - místo vydání dokumentu
 +
* přírůstkové - dokumenty řazeny dle toho, jak jsou evidovány v přírůstkovém seznamu
 +
* jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu
 +
 
 +
'''Výhody''':
 +
* tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání
 +
 
 +
'''Nevýhody''':
 +
* velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
 +
* zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
 +
* formální stavění fondu se nehodí pro široký volný výběr
 +
 
 +
=== Věcné stavění fondu ===
 +
* systematicko-abecední - je to řazení dle systematických [[Selekční jazyky|selekčních jazyků]] s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
 +
* systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
 +
* tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů
 +
 
 +
'''Výhody''':
 +
* uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
 +
* rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu
 +
 
 +
'''Nevýhody''':
 +
* náročné na prostor
 +
 
 +
== Zpřístupňování knihovních fondů ==
 +
 
 +
Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů.  Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).
 +
 
 +
# Fondy bezprostředně přístupné - jsou poskytnuty uživateli přímo čtenářům (cirkulační fondy)
 +
# Fondy zprostředkovatelně přístupné - přístupné za asistence knihovníka (MVS - Meziknihovní výpůjční služba)
 +
# Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)
 +
 
 +
=== Cirkulační fondy ===
 +
 
 +
Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).
 +
 
 +
'''Druhy''':
 +
 
 +
* hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
 +
* kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty <ref name="RUDOVÁ" />
 +
 
 +
 
 +
== Prvky skladování dokumentů ==
 +
 
 +
# volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
 +
# sklad/ depozitář - je přístupný pouze pro knihovníka, pro ochranu fondu je vhodný
 +
# trezor - je zde uskladněn konzervační fond (incunabule, vzácné tisky)
 +
 
 +
 
 +
Vhodné podmínky pro [[Ochrana fondů skladování dokumentů| skladování]] fondu jsou základem pro primární ochranu fondu již v knihovně. Pro uložení dokumentů je doporučeno bezprašné prostředí, bez přímého přístupu slunečního světla. Úložná místa na regálech by měla být bez ostrých hran a výčnělků a opatřena zarážkou, zabraňujícímu sesunu fondu (tzv. knižní zarážky). Ve volně přístupném fondu, studovnách, referenčních a informačních prostorách je doporučena výška regálové konstrukce:
 +
 
 +
* veřejné knihovny: 1,80-2,05 m
 +
* akademické knihovny: 2,25 m
 +
* dětská oddělení: 1,50-1,80 m
 +
 
 +
Z důvodu organizace práce by maximální délka regálové řady neměla přesahovat 8 metrů. V knihovnách (a stejně tak i v depozitářích) je přísný zákaz kouření, jídla i pití.<ref>MONIKA, Kratochvílová. <i>Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností</i>. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, Veřejné informační služby knihoven (VISK 1), 2016, 14 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/ochrana-aktualizace-knihovniho-fondu-v-knihovnach-s-lokalni-regionalni-2</ref>
 +
 
 +
 
 +
== Organizace moderní knihovny ==
 +
 
 +
Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách<ref>ANNA, Stöcklová. <i>Organizace a ochrana knihovního fondu</i>. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu</ref>, které se mají měnit na komunitní prostor.
 +
 
 +
# poskytnout čtenáři přímý přístup ke knihovnímu fondu knihovny (převaha volných výběrů)
 +
# intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
 +
# vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
 +
# intenzivní [[Digitalizace a knihovnictví|digitalizace]] (snazší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
 +
# zapojení moderních technologií - čtečky, web
 +
# budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
 +
# kooperace knihoven - sdílená [[Katalogizace|katalogizace]], [[MVS]], MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Použité zdroje ===
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
:[[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]]<br />
 +
:[[Ochrana knihovního fondu.]]<br />
 +
:[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]<br />
 +
:[[Knihovní fond]]<br />
 +
:[[Stavění knihovního fondu]]<br />
 +
:[[Digitalizace a knihovnictví]]<br />
 +
:[[Digitální fond knihovny]]<br />
 +
:[[Revize]]
  
−
+
=== Klíčová slova ===
−
=== Zaměstnanci ===
+
* organizace knihovních fondů<br />
−
+
* knihovní fondy<br />
−
skladoví knihovníci, restaurátoři
+
* informační fondy<br />
−
=== Zařízení knihovny ===
+
* skladování dokumentů<br />
−
Skladiště, depozitáře, katalogy, regály (klasické i posuvné), manipulační stoly, dopravníkové systémy, výtahy, prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy).
+
* řazení v knihovnách
−
 
−
== Dynamické prvky systému ==
 
−
 
−
'''Vřazování''' - začlenění nových přírůstků
 
  
−
'''Přeřazování''' změna v začlenění. Například přechod od formátového stavění k tematickému. Nebo přeřazování z volného přístupu do skladu.
 
  
−
'''Vyřazování''' je vyčlenění knihovní jednotky z fondu.
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 31. 1. 2018, 23:05

Organizace knihovních fondů je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.[1] Knihovní fond je součástí informačního fondu knihovny, který se mimo knihovního fondu skládá z dokumentografického fondu (katalog, kartotéka, bibliografie - tedy sekundární informační prameny) a faktografického fondu (tento fond má formu samostatných příručních knihoven a obsahuje slovníky, encyklopedie nebo sbírky zákonů).

Základní dílkem knihovního fondu je knihovní jednotka (kniha, dokument), která je neustále v pohybu a je označována jako primární informační pramen, tedy nosič informace. Struktura knihovního fondu je vystavěna na: jádro - nejčastěji využívané dokumenty, rezervní část - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru) a archiv - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna).[2]


Organizace fondu v knihovnách

Formální stavění fondu

[2]Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:

  • abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
  • formátové - dle velikosti knih (kvartet, osmerka, šestnácterka, folio) - je to ovšem jedno z náročnějších stavění na organizaci
  • chronologické - založeno na vnější informaci, tedy na tom, kdy byl dokument vydán (rok)
  • geografické - místo vydání dokumentu
  • přírůstkové - dokumenty řazeny dle toho, jak jsou evidovány v přírůstkovém seznamu
  • jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu

Výhody:

  • tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání

Nevýhody:

  • velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
  • zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
  • formální stavění fondu se nehodí pro široký volný výběr

Věcné stavění fondu

  • systematicko-abecední - je to řazení dle systematických selekčních jazyků s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
  • systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
  • tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů

Výhody:

  • uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
  • rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu

Nevýhody:

  • náročné na prostor

Zpřístupňování knihovních fondů

Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů. Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).

  1. Fondy bezprostředně přístupné - jsou poskytnuty uživateli přímo čtenářům (cirkulační fondy)
  2. Fondy zprostředkovatelně přístupné - přístupné za asistence knihovníka (MVS - Meziknihovní výpůjční služba)
  3. Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)

Cirkulační fondy

Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).

Druhy:

  • hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
  • kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty [2]


Prvky skladování dokumentů

  1. volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
  2. sklad/ depozitář - je přístupný pouze pro knihovníka, pro ochranu fondu je vhodný
  3. trezor - je zde uskladněn konzervační fond (incunabule, vzácné tisky)


Vhodné podmínky pro skladování fondu jsou základem pro primární ochranu fondu již v knihovně. Pro uložení dokumentů je doporučeno bezprašné prostředí, bez přímého přístupu slunečního světla. Úložná místa na regálech by měla být bez ostrých hran a výčnělků a opatřena zarážkou, zabraňujícímu sesunu fondu (tzv. knižní zarážky). Ve volně přístupném fondu, studovnách, referenčních a informačních prostorách je doporučena výška regálové konstrukce:

  • veřejné knihovny: 1,80-2,05 m
  • akademické knihovny: 2,25 m
  • dětská oddělení: 1,50-1,80 m

Z důvodu organizace práce by maximální délka regálové řady neměla přesahovat 8 metrů. V knihovnách (a stejně tak i v depozitářích) je přísný zákaz kouření, jídla i pití.[3]


Organizace moderní knihovny

Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách[4], které se mají měnit na komunitní prostor.

  1. poskytnout čtenáři přímý přístup ke knihovnímu fondu knihovny (převaha volných výběrů)
  2. intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
  3. vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
  4. intenzivní digitalizace (snazší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
  5. zapojení moderních technologií - čtečky, web
  6. budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
  7. kooperace knihoven - sdílená katalogizace, MVS, MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)

Odkazy

Použité zdroje

  1. ↑ CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 RUDOVÁ, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).
  3. ↑ MONIKA, Kratochvílová. Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, Veřejné informační služby knihoven (VISK 1), 2016, 14 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/ochrana-aktualizace-knihovniho-fondu-v-knihovnach-s-lokalni-regionalni-2
  4. ↑ ANNA, Stöcklová. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu

Související články

Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy
Ochrana knihovního fondu.
Ochrana fondů skladování dokumentů
Knihovní fond
Stavění knihovního fondu
Digitalizace a knihovnictví
Digitální fond knihovny
Revize

Klíčová slova

  • organizace knihovních fondů
  • knihovní fondy
  • informační fondy
  • skladování dokumentů
  • řazení v knihovnách
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_knihovních_fondů&oldid=52765“