Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.: Porovnání verzí
m (Doplnění odkazů) |
m (Přidání literatury) |
||
Řádek 124: | Řádek 124: | ||
#DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2 | #DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2 | ||
#Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html | #Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html | ||
+ | # Koubová, Blanka. ''Právní úprava veřejného knihovnictví''. Praha: 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Vopálka. | ||
=== Související odkaz === | === Související odkaz === |
Verze z 15. 11. 2019, 13:44
Obsah
Základní dokumenty knihovny
Základní dokumenty knihovny jsou dokumenty, která vymezují knihovny z právního i hospodářského hlediska, charakterizují předměty jejich činnosti a určují základní pravidla pro řešení nejrůznějších vztahů s ostatními subjekty. Tyto dokumenty jsou předepsány zákony ČR nebo vycházejí z typů a druhů činnosti organizace, z její organizační formy či konkrétních podmínek, v nichž působí. [1]
Mezi základní dokumenty knihovny patří:
- Zřizovací listina
- Statut
- Organizační řád
- Knihovní řád
Ne každá knihovna musí mít všechny základní dokumenty, záleží na velikosti, účelu zřízení, organizačním uspořádání knihovny a organizačně právní formě.
Veřejné knihovny existují ve třech organizačně právních formách
- Jako samostatné organizace s plnou právní subjektivitou (krajské a městské knihovny, velké profesionální knihovny)
- Organizační složka města či obce, které nemají právní subjektivitu (menší profesionální a většina neprofesionálních knihoven)
- Organizační součást samostatných organizací, které neprovádí knihovnickou činnost (např. muzea, galerie, archivy)
Knihovny, které nemají právní subjektivitu a nemohou provádět žádná právní úkony (př. podepisování smluv). Tyto činnosti za ně vykonává organizace, jíž jsou součástí. Tyto knihovny nevlastní základní dokumenty. Ty jsou sestaveny pro organizaci jako celek a obsahují tedy i potřebné informace a pravidla pro knihovnu. [1]
Zřizovací listina
Zřizovací listina je nejdůležitější dokument v knihovně, vypovídá o jejím založení, a je dokladem o její existenci. Zřizovací listinu sestavuje zřizovatel knihovny, tedy právnická osoba, která zakládá knihovnu (může se jednat například o obec, školu, muzeum, kraj a další).
Tento dokument je povinný pro knihovny, které jsou zřízeny obcí nebo krajem a mají právní subjektivitu, podle zákona 259/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Jedná se o listinu, kterou musí vlastnit každá organizace, která je právnickou osobou. Tedy organizace, které musí být nějakým způsobem zřízeny, či založeny a dokládají to právě zřizovací listinou a díky tomu mohou být zapsány do veřejného rejstříku. V případě knihovny se jedná o povinnou přílohu žádosti o zapsání knihovny do databáze knihoven na Ministerstvu kultury ČR. [2]
Zřizovací listina musí obsahovat povinně následují údaje:
- Úplný název zřizovatele a jeho adresu
- Název a sídlo knihovny a její identifikační číslo
- Vymezení hlavního účelu a činnosti knihovny a také doplňkových činností
- Vymezení majetku, který bude knihovna užívat a spravovat
- Označení osob, které budou za knihovnu jednat (právnické i fyzické osoby)
- Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízená (jedná se většinou o dobu neurčitou) [3]
Na zřizovací listinu navazují organizační dokumenty, tedy vnitropodnikové normy. Jedná se o organizační normy (statut, organizační řád) a řídící normy (popisy pracovních funkcí a další). [1]
Statut
Statut (z latinského statutum, které znamená ustanovení, stanovy, řád, pravidlo) upravuje vnitřní poměry organizace.
Stejně jako zřizovací listinu jej vydává zřizovatel knihovny, popřípadě ředitel a jedná se o souhrn ustanovení o právním postavení knihovny, účelu jejího zřízení, podrobně vypovídá o předmětu činnosti, uvádí způsob řízení i organizační strukturu, způsoby hospodaření a zásady pro vztahy knihovny a okolí.
Na rozdíl od zřizovací listiny není stanovená žádným zákonem, a tedy knihovna ji mít nemusí, ale může. Ve většině případů slouží ke specifikaci ustanovení zřizovací listiny. V knihovnách, které jsou součástí většího celku (např. kulturní instituce) nahrazuje zřizovací listinu právě statut. Stejně tak je tomu i u malých knihoven, která nemají právní subjektivitu a statut nahrazuje jak zřizovací listinu, tak i organizační řád.
Pokud statut nahrazuje zřizovací listinu musí obsahovat tyto informace:
- Přesný název zřizovatele a jeho adresu
- Název knihovny a její sídlo
- Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti
- Hlavní činnost
- Vymezení majetku a jeho správu
- Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízena (většinou na dobu neurčitou)[1]
V případě, že se jedná o doplnění zřizovací listiny, může statut obsahovat například informace o organizačním uspořádání, řízení, doplnění hlavních úkolů, činností a také poslání a funkce. [4]
Organizační řád
Organizační řád je soubor organizačních předpisů, které upravují vnitřní poměry knihovny, její organizační členění, vzájemné vztahy zřizovatele a knihovny. Jedná se o závaznou organizační normu, která je ve většině případech vydaná ředitelem knihovny. U knihoven bez právní subjektivity zpravidla nahrazuje organizační řád statut. [1]
Organizační řád nemá na rozdíl od zřizovací listiny a statutu žádný předem stanovený vzor a každá knihovna si vytváří vlastní podobu tohoto dokumentu. Jedná se tedy o interní dokument, který představuje jednotlivé oddělení v knihovně a přiděluje jim konkrétní činnosti. Také se v něm může objevit organizační struktura, která zahrnuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých oddělení a řeší vzájemné kompetence. [5]
V knihovnách se nejčastěji setkáváme se dvěmi organizačními strukturami
- Liniová organizační struktura, která má přesně daného nadřízeného a podřízeného
- Štábně-liniová organizační struktura, která je založena liniové struktuře a rozšířena o štábní útvary, které podporují řídící činnosti
Organizační struktura může být zobrazena v organizačním schématu.
Knihovní řád
Knihovní řád je dokumentem, který má mít každá knihovna a je tak stanoveno v knihovním zákoně 257/2001 Sb. §4. odst. 7. Popisuje podmínky poskytování služeb knihovny, včetně práv a povinností uživatelů knihovny.
Společně se zřizovací listinou se jedná o základní dokumenty, která musí každá knihovna předložit při žádosti o zápis na Ministerstvu kultury ČR. [2]
Je stanovena obecná struktura knihovního řádu, ale každá knihovna ho upravuje podle svých potřeb. S dokumentem je povinen se seznámit každý čtenář knihovny, a to většinou při registraci do knihovny. Knihovní řád by měl být trvale přístupný všem čtenářům na dostupném místě, tedy převážně na webových stránkách knihovny a v tištěné podobě v budově knihovny.
Doporučená obecná struktura knihovního řádu
I. Základní ustanovení
- Právní zakotvení (právní předpisy, které se dotýkají činnosti knihovny)
- Poslání a činnost knihovny (typ knihovny a účel založení)
- Veřejné knihovnické a informační služby (výpis služeb, které knihovna poskytuje)
II. Uživatelé knihovnických a informačních služeb
- Registrace uživatele (informace o možnosti registrace, údaje k tomu potřebné, GDPR)
- Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny (povinnost řídit se řádem a pokyny knihovníků)
- Pokyny pro využívání výpočetní techniky
III. Výpůjční řád
- Pravidla a způsoby půjčování
- Výpůjční lhůty (absenčních a prezenčních výpůjček)
- Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo budovu (maximální počet výpůjček, poplatky za prodlení)
- Práva a povinnosti uživatelů ve studovnách
- Meziknihovní služby
- Reprografické a kopírovací služby
- Půjčování na výstavy
IV. Postihy za nedodržení ustanovení Knihovního řádu
- Ztráty a náhrady
- Poplatky za přestupky proti Knihovnímu řádu (poplatky za prodlení, ztráta průkazu)
- Náhrada všeobecných škod (podle ustanovení občanského zákoníku)
V. Závěrečná ustanovení
- Výjimky z Knihovního řádu
- Doplňky Knihovního řádu
- Účinnost Knihovního řádu
- Přílohy Knihovního řádu
Mezi přílohy knihovního zákona patří většinou ceník placených služeb a poplatků knihovny a Směrnice o nakládání s osobními údaji (GDPR) [1]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2
- ↑ 2,0 2,1 Ministerstvo kultury ČR. Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html
- ↑ Moravská zemská knihovna v Brně, Ministerstvo kultury ČR. Zřizovací listina v malých obcích [online].[cit. 2019-11-11]. Dostupně z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/zrizovaci_listina.pdf.
- ↑ MŠMT. Statut Národní technické knihovny [online]. Praha: MŠMT, 2009 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/download/84711/statut-ntk.pdf.
- ↑ ManagementMania. Organizační struktura [online]. 18.12.2016 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/formalni-organizacni-struktura
Použitá literatura
- DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2
- Ministerstvo kultury ČR. Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html
- Koubová, Blanka. Právní úprava veřejného knihovnictví. Praha: 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Vopálka.
Související odkaz
Klíčová slova
základní dokumenty knihovny, zřizovací listina, knihovní řád, statut, organizační řád