Šablona:Článek týdne/2020/3: Porovnání verzí

Aktuální verze z 19. 1. 2020, 19:04

Základní dělení atribuce na dispoziční a situační atribuci

Kauzální atribuce je sociálně-psychologický pojem. Je to kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.

Atribuce umožňuje lidem pochopit příčiny vnitřních i vnějších událostí a pochopení těchto příčin jim umožňuje se lépe adaptovat.

Atribuce se dělí na dvě základní skupiny:

vnější
vnitřní.

Vnější (situační, environmentální) atribuce je ovlivněna situačními faktory, tzn. vnějším okolím aktéra (např.: obeznámenost s prostředím, síla podnětů).

Vnitřní (osobnostní, dispoziční) atribuce je ovlivněna dispozičními faktory, tzn. osobností aktéra (z atribučního hlediska to jsou především motivy a schopnosti).

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:6777539 orig.jpg|400x350px|náhled|Základní dělení atribuce na dispoziční a situační atribuci]]
-'''[[Kauzální atribuce|Atribuce]]''' je [[Sociální psychologie|sociálně-psychologický pojem]]. Je to '''kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí'''. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.
+'''[[Atribuce|Kauzální atribuce]]''' je [[Sociální psychologie|sociálně-psychologický pojem]]. Je to '''kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí'''. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.
 Atribuce umožňuje lidem pochopit příčiny vnitřních i vnějších událostí a pochopení těchto příčin jim umožňuje se lépe adaptovat.
+Atribuce se dělí na dvě základní skupiny:
+#'''vnější'''
+#'''vnitřní'''.
+Vnější (situační, environmentální) atribuce je ovlivněna '''situačními faktory''', tzn. vnějším okolím aktéra (např.: obeznámenost s prostředím, síla podnětů).
+Vnitřní (osobnostní, dispoziční) atribuce je ovlivněna '''dispozičními faktory''', tzn. [[Psychologie osobnosti|osobností]] aktéra (z atribučního hlediska to jsou především motivy a schopnosti).