Šablona:Článek týdne/2020/05: Porovnání verzí

Aktuální verze z 1. 2. 2020, 17:26

Základní dělení atribuce na dispoziční a situační atribuci

Kauzální atribuce je sociálně-psychologický pojem. Je to kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.

Proces atribuce

Atribuci předcházejí dva kroky:

percepce činu
hodnocení záměru činu.

Percepce činu je ovlivněna motivačními, kognitivními a podnětovými faktory. Hodnocení záměru činu je ovlivněno myšlenkovými zkratkami, neúplnými informacemi a předpojatostí pozorovatele. Proces probíhá jinak u cizího pozorovatele, kde je atribuce ovlivněna zejména informovaností pozorovatele a očekávaností chování aktéra, a jinak při atribuci známého pozorovatele nebo při sebepercepci, kde atribuující osoba rozlišuje především mezi pozitivním a negativním chováním.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''[[Kauzální atribuce|Atribuce]]''' je [[Sociální psychologie|sociálně-psychologický pojem]]. Je to '''kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí'''. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.
+[[Soubor:6777539 orig.jpg|400x350px|náhled|Základní dělení atribuce na dispoziční a situační atribuci]]
+'''[[Atribuce|Kauzální atribuce]]''' je [[Sociální psychologie|sociálně-psychologický pojem]]. Je to '''kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí'''. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.
 === Proces atribuce ===