Školní zralost: Porovnání verzí
(Úprava stylistiky) |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Školní zralost''' je způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování.<ref>Hartl | + | '''Školní zralost''' je způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování.<ref>Hartl, P. & Hartlová, H. (2010). ''Velký psychologický slovník''. Praha: Portál.</ref> V České republice tomu tak obvykle bývá mezi 6-7 lety dítěte, kdy dochází k různým vývojovým změnám.<ref name=":0">Vágnerová, M. (2000). ''Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří.'' Praha: Portál.</ref> |
| − | + | Nástup do školy je přitom důležitým mezníkem. Škola ovlivní rozvoj osobnosti, další směřování dětství a její prožívání se projeví i na sebehodnocení dítěte.<ref name=":0" /> Vážné potíže hned ze začátku nástupu do školy mohou srážet sebedůvěru dítěte, přesvědčení, že je školu schopno zvládnout a motivaci osvědčit svoji '''výkonnost v porovnání s ostatními'''. Správné načasování je proto důležité. V opačném případě hovoříme o '''školní nezralosti''', jež klade nároky na záměrné rozvíjení a případnou nápravu.<ref name=":1">Křejčířová, D. & Říčan, P. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.</ref> | |
| − | == | + | == Školní zralost vs školní připravenost == |
| + | Školní zralost lze vymezit jako '''psychickou a sociální''' připravenost, ale také jako připravenost '''biologickou'''. Oba faktory spolu souvisejí. | ||
| − | + | Badatelé rozlišují několik hledisek školní zralosti, přičemž obvyklá '''hranice šesti let''' je podstatná, avšak jen orientační.<ref name=":2">Svoboda, M. (ed.) (2015). ''Psychodiagnostika dětí a dospívajících''. Praha: Portál.</ref> Termín „zralosti“ sice bývá spojován s biologickým zráním příslušných struktur a funkcí, ale tento vývoj probíhá '''v interakci s vnějším prostředím''', ve kterém se dítě ocitá. Proto někteří odborníci dávají přednost termínu „školní připravenost“ či „způsobilost“, který v sobě kombinuje jak vlivy vnitřní, tak vnější, které často závisí na působení zkušenosti a podnětnosti výchovného prostředí.<ref name=":1" /> | |
| − | == | + | == Dimenze školní zralosti == |
| + | Školní zralost lze chápat jako '''komplexní jev''' (''prezentace-lze chápat jako zápisky z hodin?''). Dimenze, aspekty nebo také znaky školní zralosti jsou děleny různě. Obvykle jsou sledovány v oblasti rozumové, citové (emoční) a sociální. Pro účely vymezení je třeba přihlédnout také k biologické zralosti.<ref name=":2" /> | ||
| − | + | === '''Biologická''' === | |
| − | + | Aspekty tělesného vývoje jsou vyšetřovány praktickým lékařem. V souvislosti s biologickou připraveností se někdy uvádí tzv. '''filipínská míra''', která měří to, zda dítě dosáhne rukou přes hlavu na ucho protilehlé strany. Tato míra však není vědecky prokázaná.<ref name=":1" /> | |
| − | |||
| − | == | + | Dalším ukazatelem biologické zralosti je zmíněný '''věk'''. Někteří autoři poukazují na to, že somaticky vyspělejší děti se na školu lépe adaptují<ref name=":1" /><ref name=":2" />, věková '''hranice 6 let''' je však spíše orientační. Krejčířová a Říčan uvádějí, že někteří odborníci považují hranici 6 let spíše za minimální, než optimální a doporučují alespoň citlivěji rozlišovat mezi dívkami a chlapci, kteří se jeví být ve zrání pomalejší.<ref name=":1" /> |
| − | + | === '''Kognitivní''' === | |
| − | + | ==== '''Vnímání''' ==== | |
| + | Školsky zralé dítě je schopno z vnímaného celku '''vyčleňovat části''' a složit původní celek opět dohromady, což je bráno jako základ pro úspěšné čtení a psaní. Tento vývoj je například možné pozorovat '''v dětské kresbě''' (dítě je schopno obkreslit předlohu, kresba obsahuje více detailů a ucelenou představu).<ref name=":1" /> Mezi základní znalosti je také považováno '''rozlišení''' barev, tvarů, podobně vypadajících znaků nebo sluchové rozlišení první a poslední hlásky.<ref name=":3">Mertin, V. & Krejčová, L. (2016). ''Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika''. Praha: Wolters Kluwer ČR. </ref> | ||
| − | + | ==== '''Myšlení''' ==== | |
| + | [[Myšlení]] dostává analytickou podobu, lépe rozlišuje podobnosti a rozdíly, začíná chápat vztahy a souvislosti. Vstup do školy je charakterizován nástupem '''konkrétních myšlenkových operací''' ([[Piaget|Piagetova teorie]]), díky kterým dítě dospívá ke kategorizaci množství, pořadí, příčinnosti a následnosti. Tyto schopnosti jsou žádoucí zejména v matematice.<ref name=":1" /> | ||
| − | == | + | ==== '''Paměť''' ==== |
| + | [[Paměť]] se stává '''trvalejší a záměrnějš'''í.<ref name=":1" /> | ||
| − | + | ==== '''Řeč''' ==== | |
| − | + | V [[Řeč|řeči]] je považováno za důležité schopnost vyjádřit se ve větách a '''jednodušších souvětích''', vylíčit a zachytit svět kolem sebe. Správná výslovnost je přitom důležitá, ale nemusí být dokonalá. [[Dyslalie]] bývá zjišťována až u pětiny žáků prvních tříd.<ref name=":1" /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | == | + | ==== '''Pozornost a exekutivní funkce''' ==== |
| + | Další důležitou schopností je udržení [[Pozornost|pozornosti]], rozlišení hry od povinnosti, schopnost '''sebeřízení''' a '''sebekontroly'''. Schopnost bezprostředně odložit přání se projevuje např. tím, že je dítě schopno se po dobu alespoň 5-10 minut věnovat i podnětům, které pro něj nejsou lákavé.<ref name=":1" /> U dětí předškolního věku bývá často přítomen '''neklid''', který ale nemusí vždy souviset s nedostatkem pozornosti. Může souviset naopak s nedostatkem podnětů, který způsobí, že dítě přebíhá od jedné činnosti k druhé.<ref name=":3" /> | ||
| − | === Reference === | + | ==== '''Sociální a emoční''' ==== |
| + | Pro úspěšnou adaptaci na školu je klíčová určitá úroveň '''samostatnosti''' a [[Komunikace|'''komunikace''']] '''s cizími lidmi'''. Přitom je důležité rozlišovat aspekt [[Psychologie osobnosti|osobnosti]] (roli hraje např. nesmělost).<ref name=":3" /> O sociální zralosti mluvíme také ve chvíli, kdy je dítě schopno se začlenit do '''vrstevnické skupiny''', brát na své vrstevníky ohledy a podřídit se '''autoritě''' dosud cizí učitelky.<ref name=":1" /> | ||
| + | |||
| + | Škola klade na dítě také '''emoční nároky'''. Jedná se především o vyrovnání se s neúspěchem a odolnost k frustracím. Přílišná citlivost, strach nebo napětí může dítě snadno vyvést z míry a negativně ovlivnit jeho výkon.<ref name=":1" /> | ||
| + | |||
| + | Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je tato práce často neatraktivní, přičemž snaha o výsledek se hodnotí a kontroluje. Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a musí se podřídit zájmu většiny.<ref>Bednářová, J. & Šmardová, V. (2010). ''Školní zralost: co by mělo umět dítě před nástupem do školy''. Brno: Computer Press. </ref> | ||
| + | |||
| + | == Diagnostika školní zralosti == | ||
| + | Hledisko psychické a biologické školní zralosti nemusí být vždy v souladu, proto je při posuzování zralosti žádoucí '''spolupráce''' několika odborníků, dětského lékaře, psychologa a dalších specialistů (např. [[Logopedie|logopedů]]), stejně jako názor učitelky mateřské školy.<ref name=":1" /> Také Mertin zdůrazňuje, že pokud v některých oblastech děti excelují, zatímco v jiných zaostávají, je nutno při rozvaze o školní zralosti zvážit mimo výše zmíněných dimenzí i '''další proměnné''', např. kvality budoucí třídní učitelky, množství žáků ve třídě, charakteristiku školy (jak vysoké obvykle klade nároky) či rodinnou situaci (možnost rodičovské podpory a přípravy, sourozenci, další rodinný kontext).<ref name=":3" /> | ||
| + | |||
| + | Posouzení školní zralosti probíhá obvykle '''ve dvou etapách'''. '''Prvotní screening''' provádějí často dětští lékaři, učitelky mateřských škol a učitelky při zápise dítěte do školy.<ref name=":2" /> Možnou výhodou je, že přítomni učitelé mají zkušenost s procesem výuky a s projevy dětí ve školní třídě. Nevýhodou naopak může být posuzování velkého počtu dětí naráz a obvyklý čas školních zápisů, které jsou již na přelomu ledna a února. Dítě se v tomto věku vyvíjí intenzivně a důležitých pokroků může dosáhnout až po zápisu.<ref name=":3" /> | ||
| + | |||
| + | Při výskytu pochybností nebo komplikací je dítě dále zkoumáno odbornými psychology v [[Pedagogicko-psychologických poradnách|'''pedagogicko-psychologických poradnách''']]'''.'''<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | === '''Testové metody''' === | ||
| + | K určení školní zralosti je možné využít celou řadu nástrojů a testů. Svoboda zdůrazňuje, že ať už budou zvoleny jakékoliv testy, je nezbytné zachovat v testování maximální časovou hranici '''40 minut,''' která odpovídá době soustředění budoucího školáka.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Důraz je také kladen na srozumitelné předložení instrukcí testu, které se může značnou mírou podílet na následném výkonu dítěte.<ref name=":3" /> | ||
| + | |||
| + | ==== '''Obecné screeningové testy''' ==== | ||
| + | K nejužívanějším testům patří Jiráskův '''Orientační test školní zralosti''' (někdy označován jako Jiráskův-Kernův test). Původní verzi, vypracovanou Kernem, upravil [[Jirásek]] v roce 1970 na české poměry. Z původních 6 úloh zachoval tři úlohy: | ||
| + | |||
| + | * kresbu mužské postavy | ||
| + | * napodobení psacího písma | ||
| + | * obkreslení skupiny bodů. | ||
| + | |||
| + | Test je možné zadat individuálně i skupinově, administrace i vyhodnocení jsou rychlé. Obvykle se jedná o 15-20 min.<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" />. Nepodává vyčerpávající informaci, ale je užitečný pro prvotní zhodnocení grafomotoriky a orientačně i míry obecných rozumových schopností.<ref name=":3" /> Dítě navíc potřebuje ke splnění vyvinout úsilí a vytrvalost, což je další užitečná informace. Výstupem testu nejsou normy, ale celkový výsledek hodnotí jako podprůměrný, průměrný a nadprůměrný. Podprůměrné děti by měly být dále podrobněji vyšetřeny.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Další metodu vypracoval Kondáš pod názvem '''Obrázkovo slovníková skúška (OSS)'''. Zjišťuje slovní zásobu a slovní pohotovost dítěte. Test obsahuje 30 obrázků a úkolem testovaného je pojmenovat předměty, případně činnosti vyobrazené na obrázku. Administrace trvá asi 5 minut, výsledkem jsou percentily odstupňované do pěti kategorií. Kondáš doporučuje tento test kombinovat s Orientačním testem školní zralosti. Test je z roku 1971.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Setkat se můžeme také s '''Pozorovacím schématem na posuzování školské způsobilosti (PSŠ)'''. Test se podobně jako Kondášova slovníková zkouška opírá o verbální zdatnost dítěte. Úkolem testovaného jsou tři úkoly: | ||
| + | |||
| + | * povědět obsah pohádky | ||
| + | * obkreslit písmena | ||
| + | * reagovat na jednoduchou komunikační situaci (například učitelce "náhodou" upadne tužka) | ||
| + | |||
| + | Schéma hodnotí celkem 16 oblastí na třístupňové škále. Kromě verbální výbavy hodnotí také schopnost osvojovat si pravidla a učit se. Test obsahuje normy, má ověřenou [[Reliabilita|reliabilitu]] a souběžnou [[Validita|validitu]] s dalšími testy školní zralosti.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | ==== '''Doplňkové''' ==== | ||
| + | Jako doplňkové metody se počítají metody ke zjištění zralosti zrakového a sluchového vnímání, zjištění [[Kognitivní procesy|kognitivních]]<nowiki/>schopností a ke zjištění sociální zralosti. | ||
| + | |||
| + | Pro zjištění kognitivních schopností se využívají '''testy [[inteligence]]''' (WISC, Ravenovy barevné progresivní matice, Kohsovy kostky…).<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Pro zjištění zralosti zrakového vnímání se používají '''Vývojový test zrakového vnímání Frostigové'''<ref name=":2" />, nebo '''Test zrakového vnímání vytvořený Felcmanovou''', který se zaměřuje i na grafomotoriku a vizuomotoriku.<ref name=":3" /> Test zrakového vnímání Frostigové hodnotí vnímání v 5 oblastech, a to: | ||
| + | |||
| + | * Vizuo-motorická koordinace (obkreslení čas, spojování bodů) | ||
| + | * Figura-pozadí (hledání určitých obrazců v jiných) | ||
| + | * Konstantost tvaru (rozlišení čtverce, obdélníku apod. v různých úhlech) | ||
| + | * Poloha v prostoru (rozeznání, které tvary jsou otočené) | ||
| + | * Prostorové vztahy (spojování teček).<sup>[4]</sup> | ||
| + | |||
| + | Všechny oblasti jsou klíčové pro čtení textu a školní práci. Míru připravenosti na čtení je dále možné zjistit '''Reverzním testem Edfeldta''', který se zaměřuje na schopnosti rozlišovat či nerozlišovat zrcadlové tvary a mapuje tak percepční zralost.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | K posouzení sociální zralosti je je možné využít '''Vinelandskou škála sociální zralosti''', která obsahuje škály obecné soběstačnosti, soběstačnosti v jídle, v oblékání, škály samostatnosti, způsobu komunikace, úrovně motoriky a sociální adaptace. V kontextu školní zralosti se tato metoda používá zejména u dětí výchovně zanedbaných. Její použití se osvědčilo například v porovnání míry zlepšení při změně výchovného prostředí nebo působení určitého programu. Jedná se o metodu časově nenáročnou.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Důležitá je také '''Zkouška vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové''', která zjišťuje jak rozumové schopnosti, tak jejich uplatnění<ref name=":2" />, a to tím, že se ptá na 10 oblastí dětského života, např. na znalosti o rodině, o pohádkách nebo na orientaci v čase (např. "Ve které roční době jsou Vánoce?"). Otázky sestavil Zdeněk Matějček v průběhu 70. let, přičemž vycházel se své praxe. Test lze pojmout i kvalitativním způsobem, umožňuje nahlédnout, jaké konkrétní oblasti vědomostí dítěti schází. Test se obecně hodí jako doplňující metoda neverbálního screeningu školní zralosti.<ref name=":1" /><ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Pro vyšetření sluchové diferenciace je možno použít '''Test sluchového rozlišování Matějčka a Žlaba.''' V tom má dítě za úkol rozlišit, zda jsou dvě hlásky stejné či nikoliv. Test není standardizován, ale může mít výpovědní hodnotu, a to například i v pozdějších specifických poruchách učení.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Pro určení preferované laterality v případech, které nejsou snadno rozlišitelné, se používá '''Test laterality.'''<ref name=":1" /> | ||
| + | |||
| + | ==== '''Diferencované testy''' ==== | ||
| + | Mezi diferencovanější testy, které umožňují provést diagnostiku školní zralosti hlouběji a poskytují více informací, patří '''Göppingenská zkouška'''. Obsahuje 10 subtestů, kteřé se zaměřují na schopnost rozlišení tvarů, pozorování, chápání pojmů apod.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Podobnou, ale novodobější variantovou Orientačního testu školní zralosti je '''Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky''' od Švancarové a Kucharské. Tento test je metodou výrazně komplexnější, s nabídkou srovnávacích norem.<ref name=":3" /> Jedná se o baterii, která se zaměřuje na jak na sluchové a zrakové vnímání, tak na paměť nebo artikulační dovednosti dítěte.<ref name=":1" /> | ||
| + | |||
| + | === '''Klinické metody''' === | ||
| + | Pomocnou klinickou metodou zhodnocení školní zralosti je '''pozorování''' výše zmíněných dimenzí školní zralosti (biologická, kognitivní, sociální, emoční a motivační) spolu '''s rozhovorem'''.<ref name=":1" /><ref name=":2" /> Důraz je kladen na nahlížení dítěte '''v kontextu.''' Podstatné není jen samotné vyšetření, ale i pozorování dítěte v celkových souvislostech. Hodnotit lze např. ochotu dítěte počkat chvíli bez rodičů, potřeba doprovodu na vyšetření apod.<ref name=":1" /> | ||
| + | |||
| + | Co se týče pozorování verbální výbavy, je například možné dítě požádat o recitování básničky nebo o zopakování několika slov. V grafomotorické oblasti sledujeme kvalitu úchopu a kvalitu kresby. Logické postupy, schopnost myšlení nebo také paměti, je možné sledovat při zadání úlohy puzzle či skládanek. Sluchovou percepci lze pozorovat například při požádání dítěte, aby určilo první a poslední hlásku slova.<ref name=":3" /> | ||
| + | |||
| + | == Školní nezralost == | ||
| + | Pokud hovoříme o školní nezralosti, hovoříme také o '''širokém spektru příčin''', které ji zapříčiňují. Jirásek je vymezuje jako | ||
| + | |||
| + | * nedostatky zdravotního stavu | ||
| + | * opožděný mentální vývoj | ||
| + | * nerovnoměrný vývoj (nedostatky v dílčích oblastech, většinou potřebných pro čtení a psaní) | ||
| + | * nedostatky výchovného prostředí | ||
| + | |||
| + | Příčinou dle Jiráska může být také poškození centrální nervové soustavy (CNS) nebo neurotický povahový vývoj či neurotické symptomy.<ref name=":1" /> Příčiny nezralosti nikdy nepůsobí samy o sobě, ale vždy se kombinují.<ref name=":2" /> | ||
| + | |||
| + | Většina dětí však v posledním roce před nástupem do školy navštěvuje mateřskou školu, která má povinnost dítě ke škole řádně připravit a zjištěné nedostatky co nejlépe '''kompenzovat'''. Ať už aktivitami cílenými na rozvoj nedostatků nebo tzv. přípravnými třídami pro děti se znevýhodněním.<ref name=":1" /> | ||
| + | |||
| + | === '''Odklad školní docházky''' === | ||
| + | O oficiálním odkladu docházky rozhoduje ředitel školy na základě '''žádosti rodičů'''. Ti dokládají kromě žádosti také '''zprávu z vyšetření''' praktického lékaře nebo pedagogicko-psychologické poradny. Obdobně je tomu, pokud je dítě přijímáno do školy dříve, před dovršením 6 let. V posledních letech je také možné posuzovat školní zralost u dětí, které dosáhnou hranice 6 let až v průběhu prvního školního ročníku.<ref name=":3" /> | ||
| + | |||
| + | ==Odkazy== | ||
| + | |||
| + | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
| − | == Související články == | + | ==Související články== |
| − | * [[Předškolní období]] | + | *[[Předškolní období]] |
| − | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] | + | [[Kategorie:Vývojová psychologie|*]] |
Verze z 27. 3. 2021, 23:14
Školní zralost je způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování.[1] V České republice tomu tak obvykle bývá mezi 6-7 lety dítěte, kdy dochází k různým vývojovým změnám.[2]
Nástup do školy je přitom důležitým mezníkem. Škola ovlivní rozvoj osobnosti, další směřování dětství a její prožívání se projeví i na sebehodnocení dítěte.[2] Vážné potíže hned ze začátku nástupu do školy mohou srážet sebedůvěru dítěte, přesvědčení, že je školu schopno zvládnout a motivaci osvědčit svoji výkonnost v porovnání s ostatními. Správné načasování je proto důležité. V opačném případě hovoříme o školní nezralosti, jež klade nároky na záměrné rozvíjení a případnou nápravu.[3]
Obsah
Školní zralost vs školní připravenost
Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravenost, ale také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí.
Badatelé rozlišují několik hledisek školní zralosti, přičemž obvyklá hranice šesti let je podstatná, avšak jen orientační.[4] Termín „zralosti“ sice bývá spojován s biologickým zráním příslušných struktur a funkcí, ale tento vývoj probíhá v interakci s vnějším prostředím, ve kterém se dítě ocitá. Proto někteří odborníci dávají přednost termínu „školní připravenost“ či „způsobilost“, který v sobě kombinuje jak vlivy vnitřní, tak vnější, které často závisí na působení zkušenosti a podnětnosti výchovného prostředí.[3]
Dimenze školní zralosti
Školní zralost lze chápat jako komplexní jev (prezentace-lze chápat jako zápisky z hodin?). Dimenze, aspekty nebo také znaky školní zralosti jsou děleny různě. Obvykle jsou sledovány v oblasti rozumové, citové (emoční) a sociální. Pro účely vymezení je třeba přihlédnout také k biologické zralosti.[4]
Biologická
Aspekty tělesného vývoje jsou vyšetřovány praktickým lékařem. V souvislosti s biologickou připraveností se někdy uvádí tzv. filipínská míra, která měří to, zda dítě dosáhne rukou přes hlavu na ucho protilehlé strany. Tato míra však není vědecky prokázaná.[3]
Dalším ukazatelem biologické zralosti je zmíněný věk. Někteří autoři poukazují na to, že somaticky vyspělejší děti se na školu lépe adaptují[3][4], věková hranice 6 let je však spíše orientační. Krejčířová a Říčan uvádějí, že někteří odborníci považují hranici 6 let spíše za minimální, než optimální a doporučují alespoň citlivěji rozlišovat mezi dívkami a chlapci, kteří se jeví být ve zrání pomalejší.[3]
Kognitivní
Vnímání
Školsky zralé dítě je schopno z vnímaného celku vyčleňovat části a složit původní celek opět dohromady, což je bráno jako základ pro úspěšné čtení a psaní. Tento vývoj je například možné pozorovat v dětské kresbě (dítě je schopno obkreslit předlohu, kresba obsahuje více detailů a ucelenou představu).[3] Mezi základní znalosti je také považováno rozlišení barev, tvarů, podobně vypadajících znaků nebo sluchové rozlišení první a poslední hlásky.[5]
Myšlení
Myšlení dostává analytickou podobu, lépe rozlišuje podobnosti a rozdíly, začíná chápat vztahy a souvislosti. Vstup do školy je charakterizován nástupem konkrétních myšlenkových operací (Piagetova teorie), díky kterým dítě dospívá ke kategorizaci množství, pořadí, příčinnosti a následnosti. Tyto schopnosti jsou žádoucí zejména v matematice.[3]
Paměť
Paměť se stává trvalejší a záměrnější.[3]
Řeč
V řeči je považováno za důležité schopnost vyjádřit se ve větách a jednodušších souvětích, vylíčit a zachytit svět kolem sebe. Správná výslovnost je přitom důležitá, ale nemusí být dokonalá. Dyslalie bývá zjišťována až u pětiny žáků prvních tříd.[3]
Pozornost a exekutivní funkce
Další důležitou schopností je udržení pozornosti, rozlišení hry od povinnosti, schopnost sebeřízení a sebekontroly. Schopnost bezprostředně odložit přání se projevuje např. tím, že je dítě schopno se po dobu alespoň 5-10 minut věnovat i podnětům, které pro něj nejsou lákavé.[3] U dětí předškolního věku bývá často přítomen neklid, který ale nemusí vždy souviset s nedostatkem pozornosti. Může souviset naopak s nedostatkem podnětů, který způsobí, že dítě přebíhá od jedné činnosti k druhé.[5]
Sociální a emoční
Pro úspěšnou adaptaci na školu je klíčová určitá úroveň samostatnosti a komunikace s cizími lidmi. Přitom je důležité rozlišovat aspekt osobnosti (roli hraje např. nesmělost).[5] O sociální zralosti mluvíme také ve chvíli, kdy je dítě schopno se začlenit do vrstevnické skupiny, brát na své vrstevníky ohledy a podřídit se autoritě dosud cizí učitelky.[3]
Škola klade na dítě také emoční nároky. Jedná se především o vyrovnání se s neúspěchem a odolnost k frustracím. Přílišná citlivost, strach nebo napětí může dítě snadno vyvést z míry a negativně ovlivnit jeho výkon.[3]
Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je tato práce často neatraktivní, přičemž snaha o výsledek se hodnotí a kontroluje. Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a musí se podřídit zájmu většiny.[6]
Diagnostika školní zralosti
Hledisko psychické a biologické školní zralosti nemusí být vždy v souladu, proto je při posuzování zralosti žádoucí spolupráce několika odborníků, dětského lékaře, psychologa a dalších specialistů (např. logopedů), stejně jako názor učitelky mateřské školy.[3] Také Mertin zdůrazňuje, že pokud v některých oblastech děti excelují, zatímco v jiných zaostávají, je nutno při rozvaze o školní zralosti zvážit mimo výše zmíněných dimenzí i další proměnné, např. kvality budoucí třídní učitelky, množství žáků ve třídě, charakteristiku školy (jak vysoké obvykle klade nároky) či rodinnou situaci (možnost rodičovské podpory a přípravy, sourozenci, další rodinný kontext).[5]
Posouzení školní zralosti probíhá obvykle ve dvou etapách. Prvotní screening provádějí často dětští lékaři, učitelky mateřských škol a učitelky při zápise dítěte do školy.[4] Možnou výhodou je, že přítomni učitelé mají zkušenost s procesem výuky a s projevy dětí ve školní třídě. Nevýhodou naopak může být posuzování velkého počtu dětí naráz a obvyklý čas školních zápisů, které jsou již na přelomu ledna a února. Dítě se v tomto věku vyvíjí intenzivně a důležitých pokroků může dosáhnout až po zápisu.[5]
Při výskytu pochybností nebo komplikací je dítě dále zkoumáno odbornými psychology v pedagogicko-psychologických poradnách.[4]
Testové metody
K určení školní zralosti je možné využít celou řadu nástrojů a testů. Svoboda zdůrazňuje, že ať už budou zvoleny jakékoliv testy, je nezbytné zachovat v testování maximální časovou hranici 40 minut, která odpovídá době soustředění budoucího školáka.[4]
Důraz je také kladen na srozumitelné předložení instrukcí testu, které se může značnou mírou podílet na následném výkonu dítěte.[5]
Obecné screeningové testy
K nejužívanějším testům patří Jiráskův Orientační test školní zralosti (někdy označován jako Jiráskův-Kernův test). Původní verzi, vypracovanou Kernem, upravil Jirásek v roce 1970 na české poměry. Z původních 6 úloh zachoval tři úlohy:
- kresbu mužské postavy
- napodobení psacího písma
- obkreslení skupiny bodů.
Test je možné zadat individuálně i skupinově, administrace i vyhodnocení jsou rychlé. Obvykle se jedná o 15-20 min.[3][4][5]. Nepodává vyčerpávající informaci, ale je užitečný pro prvotní zhodnocení grafomotoriky a orientačně i míry obecných rozumových schopností.[5] Dítě navíc potřebuje ke splnění vyvinout úsilí a vytrvalost, což je další užitečná informace. Výstupem testu nejsou normy, ale celkový výsledek hodnotí jako podprůměrný, průměrný a nadprůměrný. Podprůměrné děti by měly být dále podrobněji vyšetřeny.[4]
Další metodu vypracoval Kondáš pod názvem Obrázkovo slovníková skúška (OSS). Zjišťuje slovní zásobu a slovní pohotovost dítěte. Test obsahuje 30 obrázků a úkolem testovaného je pojmenovat předměty, případně činnosti vyobrazené na obrázku. Administrace trvá asi 5 minut, výsledkem jsou percentily odstupňované do pěti kategorií. Kondáš doporučuje tento test kombinovat s Orientačním testem školní zralosti. Test je z roku 1971.[4]
Setkat se můžeme také s Pozorovacím schématem na posuzování školské způsobilosti (PSŠ). Test se podobně jako Kondášova slovníková zkouška opírá o verbální zdatnost dítěte. Úkolem testovaného jsou tři úkoly:
- povědět obsah pohádky
- obkreslit písmena
- reagovat na jednoduchou komunikační situaci (například učitelce "náhodou" upadne tužka)
Schéma hodnotí celkem 16 oblastí na třístupňové škále. Kromě verbální výbavy hodnotí také schopnost osvojovat si pravidla a učit se. Test obsahuje normy, má ověřenou reliabilitu a souběžnou validitu s dalšími testy školní zralosti.[4]
Doplňkové
Jako doplňkové metody se počítají metody ke zjištění zralosti zrakového a sluchového vnímání, zjištění kognitivníchschopností a ke zjištění sociální zralosti.
Pro zjištění kognitivních schopností se využívají testy inteligence (WISC, Ravenovy barevné progresivní matice, Kohsovy kostky…).[4]
Pro zjištění zralosti zrakového vnímání se používají Vývojový test zrakového vnímání Frostigové[4], nebo Test zrakového vnímání vytvořený Felcmanovou, který se zaměřuje i na grafomotoriku a vizuomotoriku.[5] Test zrakového vnímání Frostigové hodnotí vnímání v 5 oblastech, a to:
- Vizuo-motorická koordinace (obkreslení čas, spojování bodů)
- Figura-pozadí (hledání určitých obrazců v jiných)
- Konstantost tvaru (rozlišení čtverce, obdélníku apod. v různých úhlech)
- Poloha v prostoru (rozeznání, které tvary jsou otočené)
- Prostorové vztahy (spojování teček).[4]
Všechny oblasti jsou klíčové pro čtení textu a školní práci. Míru připravenosti na čtení je dále možné zjistit Reverzním testem Edfeldta, který se zaměřuje na schopnosti rozlišovat či nerozlišovat zrcadlové tvary a mapuje tak percepční zralost.[4]
K posouzení sociální zralosti je je možné využít Vinelandskou škála sociální zralosti, která obsahuje škály obecné soběstačnosti, soběstačnosti v jídle, v oblékání, škály samostatnosti, způsobu komunikace, úrovně motoriky a sociální adaptace. V kontextu školní zralosti se tato metoda používá zejména u dětí výchovně zanedbaných. Její použití se osvědčilo například v porovnání míry zlepšení při změně výchovného prostředí nebo působení určitého programu. Jedná se o metodu časově nenáročnou.[4]
Důležitá je také Zkouška vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové, která zjišťuje jak rozumové schopnosti, tak jejich uplatnění[4], a to tím, že se ptá na 10 oblastí dětského života, např. na znalosti o rodině, o pohádkách nebo na orientaci v čase (např. "Ve které roční době jsou Vánoce?"). Otázky sestavil Zdeněk Matějček v průběhu 70. let, přičemž vycházel se své praxe. Test lze pojmout i kvalitativním způsobem, umožňuje nahlédnout, jaké konkrétní oblasti vědomostí dítěti schází. Test se obecně hodí jako doplňující metoda neverbálního screeningu školní zralosti.[3][4]
Pro vyšetření sluchové diferenciace je možno použít Test sluchového rozlišování Matějčka a Žlaba. V tom má dítě za úkol rozlišit, zda jsou dvě hlásky stejné či nikoliv. Test není standardizován, ale může mít výpovědní hodnotu, a to například i v pozdějších specifických poruchách učení.[4]
Pro určení preferované laterality v případech, které nejsou snadno rozlišitelné, se používá Test laterality.[3]
Diferencované testy
Mezi diferencovanější testy, které umožňují provést diagnostiku školní zralosti hlouběji a poskytují více informací, patří Göppingenská zkouška. Obsahuje 10 subtestů, kteřé se zaměřují na schopnost rozlišení tvarů, pozorování, chápání pojmů apod.[4]
Podobnou, ale novodobější variantovou Orientačního testu školní zralosti je Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky od Švancarové a Kucharské. Tento test je metodou výrazně komplexnější, s nabídkou srovnávacích norem.[5] Jedná se o baterii, která se zaměřuje na jak na sluchové a zrakové vnímání, tak na paměť nebo artikulační dovednosti dítěte.[3]
Klinické metody
Pomocnou klinickou metodou zhodnocení školní zralosti je pozorování výše zmíněných dimenzí školní zralosti (biologická, kognitivní, sociální, emoční a motivační) spolu s rozhovorem.[3][4] Důraz je kladen na nahlížení dítěte v kontextu. Podstatné není jen samotné vyšetření, ale i pozorování dítěte v celkových souvislostech. Hodnotit lze např. ochotu dítěte počkat chvíli bez rodičů, potřeba doprovodu na vyšetření apod.[3]
Co se týče pozorování verbální výbavy, je například možné dítě požádat o recitování básničky nebo o zopakování několika slov. V grafomotorické oblasti sledujeme kvalitu úchopu a kvalitu kresby. Logické postupy, schopnost myšlení nebo také paměti, je možné sledovat při zadání úlohy puzzle či skládanek. Sluchovou percepci lze pozorovat například při požádání dítěte, aby určilo první a poslední hlásku slova.[5]
Školní nezralost
Pokud hovoříme o školní nezralosti, hovoříme také o širokém spektru příčin, které ji zapříčiňují. Jirásek je vymezuje jako
- nedostatky zdravotního stavu
- opožděný mentální vývoj
- nerovnoměrný vývoj (nedostatky v dílčích oblastech, většinou potřebných pro čtení a psaní)
- nedostatky výchovného prostředí
Příčinou dle Jiráska může být také poškození centrální nervové soustavy (CNS) nebo neurotický povahový vývoj či neurotické symptomy.[3] Příčiny nezralosti nikdy nepůsobí samy o sobě, ale vždy se kombinují.[4]
Většina dětí však v posledním roce před nástupem do školy navštěvuje mateřskou školu, která má povinnost dítě ke škole řádně připravit a zjištěné nedostatky co nejlépe kompenzovat. Ať už aktivitami cílenými na rozvoj nedostatků nebo tzv. přípravnými třídami pro děti se znevýhodněním.[3]
Odklad školní docházky
O oficiálním odkladu docházky rozhoduje ředitel školy na základě žádosti rodičů. Ti dokládají kromě žádosti také zprávu z vyšetření praktického lékaře nebo pedagogicko-psychologické poradny. Obdobně je tomu, pokud je dítě přijímáno do školy dříve, před dovršením 6 let. V posledních letech je také možné posuzovat školní zralost u dětí, které dosáhnou hranice 6 let až v průběhu prvního školního ročníku.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Hartl, P. & Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. Praha: Portál.
- ↑ 2,0 2,1 Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál.
- ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 3,14 3,15 3,16 3,17 3,18 3,19 3,20 Křejčířová, D. & Říčan, P. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.
- ↑ 4,00 4,01 4,02 4,03 4,04 4,05 4,06 4,07 4,08 4,09 4,10 4,11 4,12 4,13 4,14 4,15 4,16 4,17 4,18 4,19 Svoboda, M. (ed.) (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál.
- ↑ 5,00 5,01 5,02 5,03 5,04 5,05 5,06 5,07 5,08 5,09 5,10 5,11 Mertin, V. & Krejčová, L. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika. Praha: Wolters Kluwer ČR.
- ↑ Bednářová, J. & Šmardová, V. (2010). Školní zralost: co by mělo umět dítě před nástupem do školy. Brno: Computer Press.
Související články
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
