Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
{{Pracuje se}}
 
{{Pracuje se}}
 +
Degradace sbírek: biologický faktor (hmyz, hlodavci, aktivity působené člověkem), fyzikální faktor (teplota a proudění vzduchu, světlo, požár, povodeň, vlhkost), chemický fak. (znečisťující látky ovzduší, chemické přípravky)
 +
Vlhkost a teplota: v depozitářích pro archivní a knihovní materiály by se měla udržovat nízká teplota, nejlépe řízená v budově. Toho lze z části docílit konstrukcí vnějších zdí, střechy a podlahy budovy z materiálů, které v maximální možné míře izolují interiér od vnějších klimatických změn, aniž by ovlivnily proudění vzduchu potřené jak pro uchovávání sbírky, tak pro pohyb osob. Na stěny, zdi atd. by měl být použit materiál, který má velkou tepelnou kapacitu a schopnost regulace vlhkosti. Při relativní vlhkosti vyšší než 60 % se zvyšuje riziko mikrobiologické aktivity a při nízké relativní vlhkosti se zvyšuje křehkost.
 +
Plísně: velká většina knih v historických fondech obsahuje plísňové spáry. Je proto potřeba dávat pozor na vlhkost. V případě plísních je potřeba změnit klimatické podmínky tak, aby se bujení zastavilo. Napadené knihy je potřeba desinfikovat (lihem nebo plynovými komorami).
 +
Škůdci biologického charakteru: hmyzí škůdci (např. červotoči, kožojedi. Jako prevence je vhodné plynování depozitářů. Dalším preventivním opatřením je instalace moskytiér do oken.
 +
Nábytek a vybavení: potřeba věnovat pozornost vzdušnosti (musí být prostor mezi policemi, stěnou atd aby bylo dostatek vzduchu a knihy nezplesnivěli). Dokumenty by měly být od podlahy minimálně 10 cm nad podlahou.
 +
Osvětlení: škody způsobené světlem jsou kumulativní. Intenzita a doba trvání osvětlení v depozitářích by měla být v zájmu minimalizace škod regulovaná. Některý materiál je na světlo více náchylný než jiný. Působení přímého denního světla musí být zamezeno. V budově, která nebyla původně navržen jako depozitář musí být zakryta okna (minimálně záclony, rolety), aby se zatemněním zamezilo přístupu světla.
 +
Prachové částice: mohou podpořit růst mikroorganismů. Doporučuje se, aby všechny stěny z betonových tvárnic byly natřeny barvou a opatřeny podkladovým nátěrem a aby betonové podlahy byly zpevněny penetračním nátěrem, který zabrání hromadění prachových částic.
 +
Protipožární ochrana: v každé knihovně by měli být hasící přístroje, který by měli být pravidelně kontrolovány.
 +
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
  

Verze z 14. 11. 2021, 10:01

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Degradace sbírek: biologický faktor (hmyz, hlodavci, aktivity působené člověkem), fyzikální faktor (teplota a proudění vzduchu, světlo, požár, povodeň, vlhkost), chemický fak. (znečisťující látky ovzduší, chemické přípravky) Vlhkost a teplota: v depozitářích pro archivní a knihovní materiály by se měla udržovat nízká teplota, nejlépe řízená v budově. Toho lze z části docílit konstrukcí vnějších zdí, střechy a podlahy budovy z materiálů, které v maximální možné míře izolují interiér od vnějších klimatických změn, aniž by ovlivnily proudění vzduchu potřené jak pro uchovávání sbírky, tak pro pohyb osob. Na stěny, zdi atd. by měl být použit materiál, který má velkou tepelnou kapacitu a schopnost regulace vlhkosti. Při relativní vlhkosti vyšší než 60 % se zvyšuje riziko mikrobiologické aktivity a při nízké relativní vlhkosti se zvyšuje křehkost. Plísně: velká většina knih v historických fondech obsahuje plísňové spáry. Je proto potřeba dávat pozor na vlhkost. V případě plísních je potřeba změnit klimatické podmínky tak, aby se bujení zastavilo. Napadené knihy je potřeba desinfikovat (lihem nebo plynovými komorami). Škůdci biologického charakteru: hmyzí škůdci (např. červotoči, kožojedi. Jako prevence je vhodné plynování depozitářů. Dalším preventivním opatřením je instalace moskytiér do oken. Nábytek a vybavení: potřeba věnovat pozornost vzdušnosti (musí být prostor mezi policemi, stěnou atd aby bylo dostatek vzduchu a knihy nezplesnivěli). Dokumenty by měly být od podlahy minimálně 10 cm nad podlahou. Osvětlení: škody způsobené světlem jsou kumulativní. Intenzita a doba trvání osvětlení v depozitářích by měla být v zájmu minimalizace škod regulovaná. Některý materiál je na světlo více náchylný než jiný. Působení přímého denního světla musí být zamezeno. V budově, která nebyla původně navržen jako depozitář musí být zakryta okna (minimálně záclony, rolety), aby se zatemněním zamezilo přístupu světla. Prachové částice: mohou podpořit růst mikroorganismů. Doporučuje se, aby všechny stěny z betonových tvárnic byly natřeny barvou a opatřeny podkladovým nátěrem a aby betonové podlahy byly zpevněny penetračním nátěrem, který zabrání hromadění prachových částic. Protipožární ochrana: v každé knihovně by měli být hasící přístroje, který by měli být pravidelně kontrolovány.

Odkazy

Reference


Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova