Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu: Porovnání verzí

Řádek 24: Řádek 24:
  
 
===Osvětlení===
 
===Osvětlení===
škody způsobené světlem jsou kumulativní. Intenzita a doba trvání osvětlení v depozitářích by měla být v zájmu minimalizace škod regulovaná. Některý materiál je na světlo více náchylný než jiný. Působení přímého denního světla musí být zamezeno. V budově, která nebyla původně navržen jako depozitář musí být zakryta okna (minimálně záclony, rolety), aby se zatemněním zamezilo přístupu světla.  
+
Mnoho předmětů je citlivých na světlo. Pro popis světelné situace používáme fyzikální veličinu intenzitu osvětlení, kterou měříme pomocí přístrojů zvaných luxmetry – hodnoty jsou udávány v luxech (lx). Luxmetry využíváme hlavně při nastavování světelného režimu v expozici. Volba místa měření by měla respektovat v daném prostoru exponát na světlo nejcitlivější, přičemž měříme intenzitu světla dopadajícího na plochu daného exponátu.
 +
 
 +
Intenzita osvětlení se na exponátech projevuje kumulativně.  To znamená, že pro změny na exponátech není podstatná pouze okamžitá hodnota intenzity osvětlení, ale její součin s časem. Z toho důvodu je vhodné zvolit nejnižší únosnou intenzitu osvětlení v průběhu prohlídek a v době, kdy prohlídky nejsou, prostory zcela zatemnit.
 +
 
 +
škody způsobené světlem jsou kumulativní. Intenzita a doba trvání osvětlení v depozitářích by měla být v zájmu minimalizace škod regulovaná. Některý materiál je na světlo více náchylný než jiný. Působení přímého denního světla musí být zamezeno. V budově, která nebyla původně navržen jako depozitář musí být zakryta okna (minimálně záclony, rolety), aby se zatemněním zamezilo přístupu světla.
  
 
===Prachové částice===
 
===Prachové částice===

Verze z 14. 11. 2021, 10:15

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Ochrana knihovních sbírek představuje soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování dokumentů, minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování. [1] TDKIV definuje ochranu dokumentů jako soubor všech nezbytných opatření, jejichž cílem je uchování obsahu a původní formy dokumentů v pokud možno neporušeném a přitom použitelném stavu. [2]


Cílem ochrany dokumentů je:

  1. uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná média, nebo
  2. uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě. [1]

Knihovní dokumenty jsou především organické materiály, které podléhají stárnutí a používáním i opotřebení. Z toho důvodu je úkolem institucí, které mají dokumenty uchovávat, vytvořit podmínky, které toto uchovávání umožní v co nejvyšší kvalitě. Bezprostřední podmínky, ve kterých jsou dokumenty uloženy, mají rozhodující význam pro zajištění jejich bezpečné a optimální ochrany.


Degradace sbírek biologický faktor (hmyz, hlodavci, aktivity působené člověkem), fyzikální faktor (teplota a proudění vzduchu, světlo, požár, povodeň, vlhkost), chemický fak. (znečisťující látky ovzduší, chemické přípravky)

Vlhkost a teplota

v depozitářích pro archivní a knihovní materiály by se měla udržovat nízká teplota, nejlépe řízená v budově. Toho lze z části docílit konstrukcí vnějších zdí, střechy a podlahy budovy z materiálů, které v maximální možné míře izolují interiér od vnějších klimatických změn, aniž by ovlivnily proudění vzduchu potřené jak pro uchovávání sbírky, tak pro pohyb osob. Na stěny, zdi atd. by měl být použit materiál, který má velkou tepelnou kapacitu a schopnost regulace vlhkosti. Při relativní vlhkosti vyšší než 60 % se zvyšuje riziko mikrobiologické aktivity a při nízké relativní vlhkosti se zvyšuje křehkost.

Plísně

velká většina knih v historických fondech obsahuje plísňové spáry. Je proto potřeba dávat pozor na vlhkost. V případě plísních je potřeba změnit klimatické podmínky tak, aby se bujení zastavilo. Napadené knihy je potřeba desinfikovat (lihem nebo plynovými komorami).

Škůdci biologického charakteru

hmyzí škůdci (např. červotoči, kožojedi. Jako prevence je vhodné plynování depozitářů. Dalším preventivním opatřením je instalace moskytiér do oken. Nábytek a vybavení: potřeba věnovat pozornost vzdušnosti (musí být prostor mezi policemi, stěnou atd aby bylo dostatek vzduchu a knihy nezplesnivěli). Dokumenty by měly být od podlahy minimálně 10 cm nad podlahou.

Osvětlení

Mnoho předmětů je citlivých na světlo. Pro popis světelné situace používáme fyzikální veličinu intenzitu osvětlení, kterou měříme pomocí přístrojů zvaných luxmetry – hodnoty jsou udávány v luxech (lx). Luxmetry využíváme hlavně při nastavování světelného režimu v expozici. Volba místa měření by měla respektovat v daném prostoru exponát na světlo nejcitlivější, přičemž měříme intenzitu světla dopadajícího na plochu daného exponátu.

Intenzita osvětlení se na exponátech projevuje kumulativně. To znamená, že pro změny na exponátech není podstatná pouze okamžitá hodnota intenzity osvětlení, ale její součin s časem. Z toho důvodu je vhodné zvolit nejnižší únosnou intenzitu osvětlení v průběhu prohlídek a v době, kdy prohlídky nejsou, prostory zcela zatemnit.

škody způsobené světlem jsou kumulativní. Intenzita a doba trvání osvětlení v depozitářích by měla být v zájmu minimalizace škod regulovaná. Některý materiál je na světlo více náchylný než jiný. Působení přímého denního světla musí být zamezeno. V budově, která nebyla původně navržen jako depozitář musí být zakryta okna (minimálně záclony, rolety), aby se zatemněním zamezilo přístupu světla.

Prachové částice

mohou podpořit růst mikroorganismů. Doporučuje se, aby všechny stěny z betonových tvárnic byly natřeny barvou a opatřeny podkladovým nátěrem a aby betonové podlahy byly zpevněny penetračním nátěrem, který zabrání hromadění prachových částic.

Protipožární ochrana

v každé knihovně by měli být hasící přístroje, který by měli být pravidelně kontrolovány.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností. Moravská zemská knihovna [online] [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/ochrana_fondu_final.pdf
  2. VRBENSKÁ, Františka. Ochrana dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001748&local_base=KTD.

Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova