Šablona:Článek týdne/2022/31: Porovnání verzí
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
- '''[[Vytváření pojmů|Tvorba pojmů a kategorizace]]''' – proces přiřazování jevů (objektů) do určité skupiny jevů (pojmů) | - '''[[Vytváření pojmů|Tvorba pojmů a kategorizace]]''' – proces přiřazování jevů (objektů) do určité skupiny jevů (pojmů) | ||
+ | |||
+ | ''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].'' | ||
+ | |||
+ | ''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].'' |
Verze z 24. 7. 2022, 15:25
Myšlení je zřejmě nejsložitější kognitivní proces. Jedná se o mentální děj, při kterém dochází ke zpracování a využívání informací. Úzce souvisí s inteligencí, která určuje úroveň a kvalitu myšlení jedince. Subjekt díky němu může subjekt chápat a řešit problémy a situace a uspořádávat vztahy mezi předměty a jejich mentálními reprezentacemi. Základními procesy myšlení jsou:
- Usuzování (reasoning) - vytváření logických úsudků, vyvozování závěrů z výchozích předpokladů
- Posuzování (judgement) – vytváření statistických úsudků v situacích neurčitosti
- Rozhodování (decision making) – výběr některé z možností na základě toho, co člověk ví a co chce
- Řešení problémů (problém solving) – aktivita kognitivní povahy, která se skládá z více kroků a jejímž cílem je dosažení určitého specifického řešení nebo cíle
- Tvořivost (creativity) – produkce nových, užitečných myšlenek, které překračují dosavadní koncepce
- Tvorba pojmů a kategorizace – proces přiřazování jevů (objektů) do určité skupiny jevů (pojmů)
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.