H-index: Porovnání verzí

(úprava struktury)
m
 
(Není zobrazeno 86 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
H-index je nástrojem scientometrie.  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.  
+
'''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]].  Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo '''h''' je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných '''h'''. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.
  
== Vznik ==
+
H-index (= Hirschův index, Hirschovo číslo) byl navržen '''[[Jorge E. Hirsch|Jorge E. Hirschem]]''', profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.<ref name=":2">HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102</ref> Jde o jeden z nejmladších [https://wikisofia.cz/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_index&action=edit&redlink=1 citačních indexů]. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.
H-index (= Hirchův index, Hirchovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005. Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.
 
  
 
== Charakter ==
 
== Charakter ==
Princip
+
 
H-index je, jak již bylo vysvětleno, udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována. (Citací bude tedy nejméně 502=2500).  
+
=== Princip ===
 +
 
 +
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500).  
 +
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]]
  
 
=== Myšlenka ===
 
=== Myšlenka ===
h-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči Impakt faktoru (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.
+
 
 +
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [https://wikisofia.cz/index.php?title=Diskuse:Impakt_faktor&action=edit&redlink=1 impakt faktoru] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.
  
 
=== Orientační hodnoty ===
 
=== Orientační hodnoty ===
 +
 
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.
 
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.
  
 
== Výpočet ==
 
== Výpočet ==
Ruční výpočet
+
 
 
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.
 
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.
  
Nástroje k výpočtu
+
=== Nástroje k výpočtu ===
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze Web of Science Scopus  nebo Google Scholar. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% (1) (npř. Scopus dokáže vyloučit autocitace (1), nezohledňuje však starší práce (2)).
+
 
 +
[[Problémy citačních indexů|Citační index]] autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]] nebo [[Scholar Google|Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% <ref name=":0">LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete</ref> (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace <ref name=":0" />, nezohledňuje však starší práce <ref name=":1" />).
 +
 
 +
== Výhody ==
 +
 
 +
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).
 +
* Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.
 +
* Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.<ref name=":2" />
 +
 
 +
== Nevýhody ==
 +
 
 +
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) <ref name=":1" />.
 +
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných <ref name=":0" /> (to je podle Hirsche největší slabina <ref name=":1">HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete</ref>).
 +
* Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.<ref name=":3">Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index</ref>
 +
* Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.<ref>PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102</ref>
 +
* Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).<ref name=":3" />
 +
* Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).<ref name=":3" />
 +
* Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.<ref name=":0" />
 +
 
 +
== Modifikace ==
 +
 
 +
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.<ref name=":1" />
 +
 
 +
=== M-kvocient ===
  
Výhody
+
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru přerušili, nebo se ji nevěnují cele.<ref name=":1" />
H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).
 
Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.
 
Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.
 
  
Nevýhody
+
=== Hbar-index ===
H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) (2).
 
Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných (1) (to je podle Hirsche největší slabina (2)).
 
Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.
 
Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.
 
Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).
 
Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).
 
Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.
 
  
Modifikace
+
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.<ref name=":1" />
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu (2).
 
  
M-quocient
+
=== Ch-index ===
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-quocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele (2).
 
  
Hbar-index
+
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.<ref>SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)</ref>
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost (2).
 
  
Ch-index
+
== Odkazy ==
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, and Yannis Manolopoulos) který přičítá větší váhu novějším článkům (3).
 
  
reference
+
=== Reference ===
Lippi, Giuseppe; Borghi, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. , Databáze: Academic Search Complete
 
(1)
 
  
Hirsch, J. E.; Buela-Casal, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
+
<references />
(2)
 
  
SIDIROPOULOS, Antonis, Dimitrios KATSAROS a Yannis MANOLOPOULOS. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
+
=== Použitá literatura ===
(3)
 
  
Použitá literatura
+
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
+
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
 +
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete
 +
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
  
HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
+
=== Externí odkazy ===
  
LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. , Databáze: Academic Search Complete
+
* [http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia]
 +
* [http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT]
 +
* [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]
 +
* [http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis]
 +
* [http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ]
 +
* [http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM]
  
SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
+
=== Zdroje obrázků ===
  
odborná lit
+
1. [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia]
HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
 
Lippi, Giuseppe; Borghi, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. , Databáze: Academic Search Complete
 
(1)
 
  
Hirsch, J. E.; Buela-Casal, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
+
=== Klíčová slova ===
(2)
 
  
SIDIROPOULOS, Antonis, Dimitrios KATSAROS a Yannis MANOLOPOULOS. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
+
h-index, scientometrie, citační index
(3)
 
  
Externí odkazy
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
http://en.wikipedia.org/wiki/G-index
+
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]
http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda
+
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292
 
http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html
 
http://www.benchfly.com/blog/h-index-what-it-is-and-how-to-find-yours/
 
http://www.harzing.com/popbook/ch1_4_3.htm
 
http://www.harzing.com/pop_hindex.htm
 

Aktuální verze z 17. 5. 2017, 14:11

H-index je nástrojem scientometrie. Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.

H-index (= Hirschův index, Hirschovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.[1] Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.

Charakter

Princip

H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500).

H-index-en.svg

Myšlenka

H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči impakt faktoru (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.

Orientační hodnoty

H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.

Výpočet

H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.

Nástroje k výpočtu

Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze Web of Science, Scopus nebo Google Scholar. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% [2] (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace [2], nezohledňuje však starší práce [3]).

Výhody

  • H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).
  • Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.
  • Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.[1]

Nevýhody

  • H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) [3].
  • Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných [2] (to je podle Hirsche největší slabina [3]).
  • Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.[4]
  • Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.[5]
  • Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).[4]
  • Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).[4]
  • Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.[2]

Modifikace

V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.[3]

M-kvocient

Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru přerušili, nebo se ji nevěnují cele.[3]

Hbar-index

Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.[3]

Ch-index

Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.[6]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
  4. 4,0 4,1 4,2 Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index
  5. PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
  6. SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)

Použitá literatura

  • HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
  • HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
  • LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete
  • SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066

Externí odkazy

Zdroje obrázků

1. H-index - Wikipedia

Klíčová slova

h-index, scientometrie, citační index