Marketing: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 9: Řádek 9:
 
Marketing je komplexní strategický proces, který lze rozdělit na fázi přípravnou, realizační a kontrolní. V rámci jednotlivých fází mohou instituce využívat několika marketingových nástrojů, mezi něž patří např. [[analýza SWOT]], [[BalanceScoreCard]], analýza ekonomických ukazatelů apod. Hlavními marketingovými nástroji jsou:
 
Marketing je komplexní strategický proces, který lze rozdělit na fázi přípravnou, realizační a kontrolní. V rámci jednotlivých fází mohou instituce využívat několika marketingových nástrojů, mezi něž patří např. [[analýza SWOT]], [[BalanceScoreCard]], analýza ekonomických ukazatelů apod. Hlavními marketingovými nástroji jsou:
  
−
'''1) Marketingový informační systém'''
+
=== 1) Marketingový informační systém ===
  
 
Zahrnuje pracovníky, zařízení a informační technologie pro sběr, třídění, analýzu a distribuci potřebných, aktuálních a přesných informací<ref>VOKÁČOVÁ, Lucie. Marketingový informační systém [online]. [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://pef.czu.cz/~vokacova/4_MIS_MV.pdf.</ref>.
 
Zahrnuje pracovníky, zařízení a informační technologie pro sběr, třídění, analýzu a distribuci potřebných, aktuálních a přesných informací<ref>VOKÁČOVÁ, Lucie. Marketingový informační systém [online]. [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://pef.czu.cz/~vokacova/4_MIS_MV.pdf.</ref>.
Řádek 18: Řádek 18:
 
* Marketingové analýzy na podporu rozhodování
 
* Marketingové analýzy na podporu rozhodování
  
−
'''2) Marketingový mix'''
+
=== 2) Marketingový mix ===
  
−
Marketingový mix lze definovat jako soubor marketingových nástrojů, jež používají firmy k dosažení svých marketingových cílů<ref>KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.</ref>. Od jeho počátků vzniklo několik různých modelů marketingového mixu: např. model 4P, 4C, 4S.
+
Marketingový mix lze definovat jako soubor marketingových nástrojů, jež používají firmy k dosažení svých marketingových cílů<ref name="moderni">KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.</ref>. Od jeho počátků vzniklo několik různých modelů marketingového mixu: např. model 4P, 4C, 4S.
  
 
Marketingový mix '''4P''' je souhrn vnitřních činitelů podniků, které umožňují ovlivňování chování spotřebitele<ref>ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing obchodní firmy. Praha: Grada, 2009. 1. vyd. 232 s. ISBN 978-80-247-2049-4.</ref>:
 
Marketingový mix '''4P''' je souhrn vnitřních činitelů podniků, které umožňují ovlivňování chování spotřebitele<ref>ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing obchodní firmy. Praha: Grada, 2009. 1. vyd. 232 s. ISBN 978-80-247-2049-4.</ref>:
Řádek 29: Řádek 29:
 
* Propagace (Promotion)
 
* Propagace (Promotion)
  
−
Marketingový mix 4P v původní formě byl v 90. letech nahrazen modelem <big>4C</big>. Tento model je zaměřen především na zákazníka<ref>KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.</ref>:
+
Marketingový mix 4P v původní formě byl v 90. letech nahrazen modelem <big>4C</big>. Tento model je zaměřen především na zákazníka<ref name="moderni" />:
  
 
* Produkt → zákaznická hodnota
 
* Produkt → zákaznická hodnota
Řádek 46: Řádek 46:
  
 
'''[[Informační průmysl]]''' je definován jako „národohospodářská oblast zahrnující činnosti a instituce, které se zabývají shromažďováním, zpracováním a komunikací informací, provozem informačních systémů a poskytováním informačních služeb“<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační průmysl. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-05-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000509&local_base=KTD.</ref>.
 
'''[[Informační průmysl]]''' je definován jako „národohospodářská oblast zahrnující činnosti a instituce, které se zabývají shromažďováním, zpracováním a komunikací informací, provozem informačních systémů a poskytováním informačních služeb“<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační průmysl. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-05-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000509&local_base=KTD.</ref>.
−
Základními subjekty informačního průmyslu jsou<ref>PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.</ref>:
+
Základními subjekty informačního průmyslu jsou<ref name="papik">PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.</ref>:
  
 
* producenti a tvůrci informací – např. producenti a vydavatelé primárních informací nebo databází, databázová centra
 
* producenti a tvůrci informací – např. producenti a vydavatelé primárních informací nebo databází, databázová centra
−
* zprostředkovatelé a poskytovatelé informací – např. [[Distributoři|distributoři]], prodejci, [[knihovny]], [[archivy]], [[muzea]], [[galerie]]
+
* zprostředkovatelé a poskytovatelé informací – např. [[Distributoři|distributoři]], prodejci, [[Veřejné knihovny|knihovny]], [[archivy]], [[muzea]], [[galerie]]
 
* uživatelé informací – jednotlivci a instituce
 
* uživatelé informací – jednotlivci a instituce
  
−
[[Databázová centra]] spadají téměř ve většině případů do komerční oblasti a marketingových nástrojů začaly využívat od svého vzniku (od 60. let 20. století). Díky tlaku nových informačních technologií a internetu byli producenti nuceni na tuto skutečnost reagovat. Proto je v současné době hlavním médiem internet, jehož prostřednictvím poskytují své služby a zároveň jim umožňuje zaměřit se na svou cílovou skupinu uživatelů (současných i potenciálních<ref>PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.</ref>.  
+
[[Databázová centra]] spadají téměř ve většině případů do komerční oblasti a marketingových nástrojů začaly využívat od svého vzniku (od 60. let 20. století). Díky tlaku nových informačních technologií a internetu byli producenti nuceni na tuto skutečnost reagovat. Proto je v současné době hlavním médiem internet, jehož prostřednictvím poskytují své služby a zároveň jim umožňuje zaměřit se na svou cílovou skupinu uživatelů (současných i potenciálních<ref name="papik"/>.  
  
 
'''Oblasti marketingu databázových center:'''
 
'''Oblasti marketingu databázových center:'''
Řádek 61: Řádek 61:
 
* [[event marketing]] – pořádají a organizují akce a události k prohloubení vztahů s uživateli<ref>MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Event marketing. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/58c98a7f-18f5-48b4-9a7d-d82513d70e97/GetFile34</ref>
 
* [[event marketing]] – pořádají a organizují akce a události k prohloubení vztahů s uživateli<ref>MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Event marketing. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/58c98a7f-18f5-48b4-9a7d-d82513d70e97/GetFile34</ref>
  
−
Klíčovou oblastí marketingu databázových center je '''webová prezentace''' – přívětivé a jednoduché a intuitivní prostředí s propracovanou strukturu podle pravidel HCI ([[Human Computer Interaction]]). Databázová centra poskytují '''kvalitní uživatelskou podporu''' - péče o zákazníka je jejich hlavním cílem<ref>PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.</ref>. V neposlední řadě využívají '''[[sociální média]]'''.  
+
Klíčovou oblastí marketingu databázových center je '''webová prezentace''' – přívětivé a jednoduché a intuitivní prostředí s propracovanou strukturu podle pravidel HCI ([[Human Computer Interaction]]). Databázová centra poskytují '''kvalitní uživatelskou podporu''' - péče o zákazníka je jejich hlavním cílem<ref name="papik"/>. V neposlední řadě využívají '''[[sociální média]]'''.  
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
 
<references/>
 
<references/>
  
Řádek 80: Řádek 81:
 
marketingový mix, marketingové nástroje
 
marketingový mix, marketingové nástroje
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Management]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 7. 4. 2017, 09:47

Marketing je soubor nástrojů, metod a technik, kterých využívají firmy a instituce ke zjišťování a uspokojování potřeb svých zákazníků[1]. Název této metody pochází z anglických slov „market“ (trh) a koncovky „-ing“ (vyjadřující děj, akci). Marketing je využíván jak v komerční, tak nekomerční sféře. Ústředním bodem je vždy zákazník – jeho potřeby, přání.

Historie marketingu

Vznik marketingu spadá do druhé poloviny 18. století v souvislosti s rozvojem strojové výroby. Firmy se zaměřovaly především na maximalizaci zisku – poptávka byla větší než nabídka. Po velké hospodářské krizi na konci 30. let 20. století se zájem firem přenesl na prodej a s tím spojenou reklamu – nabídka byla větší než poptávka. Začala tak éra zákaznicky orientovaného marketingu, která přetrvává dodnes[2].

Nástroje marketingu

Marketing je komplexní strategický proces, který lze rozdělit na fázi přípravnou, realizační a kontrolní. V rámci jednotlivých fází mohou instituce využívat několika marketingových nástrojů, mezi něž patří např. analýza SWOT, BalanceScoreCard, analýza ekonomických ukazatelů apod. Hlavními marketingovými nástroji jsou:

1) Marketingový informační systém

Zahrnuje pracovníky, zařízení a informační technologie pro sběr, třídění, analýzu a distribuci potřebných, aktuálních a přesných informací[3].

  • Interní dostupné informace
  • Marketingové zpravodajství
  • Marketingový průzkum
  • Marketingové analýzy na podporu rozhodování

2) Marketingový mix

Marketingový mix lze definovat jako soubor marketingových nástrojů, jež používají firmy k dosažení svých marketingových cílů[4]. Od jeho počátků vzniklo několik různých modelů marketingového mixu: např. model 4P, 4C, 4S.

Marketingový mix 4P je souhrn vnitřních činitelů podniků, které umožňují ovlivňování chování spotřebitele[5]:

  • Produkt (Product)
  • Cena (Price)
  • Distribuce (Place)
  • Propagace (Promotion)

Marketingový mix 4P v původní formě byl v 90. letech nahrazen modelem 4C. Tento model je zaměřen především na zákazníka[4]:

  • Produkt → zákaznická hodnota
  • Cena → zákazníkovy náklady
  • Distribuce → zákazníkovo pohodlí
  • Propagace → komunikace

Marketingový mix 4S tvoří alternativu mixů předešlých. Byl vypracován jako rámec pro marketingové aktivity realizované prostřednictvím internetu[6].

  • Strategie – analýza trhu a kupní chování na webu
  • Stránky (webové) – očekávání, přání uživatelů
  • Synergie – propojení internetových aktivit s ostatními (komunikace, symboly, loga, infrastruktura společnosti, externí partneři apod.)
  • Systémy – správa a provoz technologického zázemí webových stránek, infrastruktura, IT služby

Marketing v informačním průmyslu

Informační průmysl je definován jako „národohospodářská oblast zahrnující činnosti a instituce, které se zabývají shromažďováním, zpracováním a komunikací informací, provozem informačních systémů a poskytováním informačních služeb“[7]. Základními subjekty informačního průmyslu jsou[8]:

  • producenti a tvůrci informací – např. producenti a vydavatelé primárních informací nebo databází, databázová centra
  • zprostředkovatelé a poskytovatelé informací – např. distributoři, prodejci, knihovny, archivy, muzea, galerie
  • uživatelé informací – jednotlivci a instituce

Databázová centra spadají téměř ve většině případů do komerční oblasti a marketingových nástrojů začaly využívat od svého vzniku (od 60. let 20. století). Díky tlaku nových informačních technologií a internetu byli producenti nuceni na tuto skutečnost reagovat. Proto je v současné době hlavním médiem internet, jehož prostřednictvím poskytují své služby a zároveň jim umožňuje zaměřit se na svou cílovou skupinu uživatelů (současných i potenciálních[8].

Oblasti marketingu databázových center:

  • vztahy s veřejností (public relations)
  • komunikace se zákazníky – e-mail, webové platformy, sociální média, osobní setkání
  • direct marketing – vytváří a poskytují kvalitní a relevantní obsah svým uživatelům
  • event marketing – pořádají a organizují akce a události k prohloubení vztahů s uživateli[9]

Klíčovou oblastí marketingu databázových center je webová prezentace – přívětivé a jednoduché a intuitivní prostředí s propracovanou strukturu podle pravidel HCI (Human Computer Interaction). Databázová centra poskytují kvalitní uživatelskou podporu - péče o zákazníka je jejich hlavním cílem[8]. V neposlední řadě využívají sociální média.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.. s. 38.
  2. ↑ PAVLEČKA, Václav. Historie marketingu. Marketing journal [online]. 2008 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/historie-marketingu__s299x381.html.
  3. ↑ VOKÁČOVÁ, Lucie. Marketingový informační systém [online]. [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://pef.czu.cz/~vokacova/4_MIS_MV.pdf.
  4. ↑ 4,0 4,1 KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.
  5. ↑ ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing obchodní firmy. Praha: Grada, 2009. 1. vyd. 232 s. ISBN 978-80-247-2049-4.
  6. ↑ Webový marketingový mix 4S. In: Management Mania [online]. 25. 4. 2013 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/webovy-marketingovy-mix-4s.
  7. ↑ JONÁK, Zdeněk. Informační průmysl. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-05-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000509&local_base=KTD.
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.
  9. ↑ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Event marketing. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/58c98a7f-18f5-48b4-9a7d-d82513d70e97/GetFile34

Použitá literatura

  • KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.
  • ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing obchodní firmy. Praha: Grada, 2009. 1. vyd. 232 s. ISBN 978-80-247-2049-4.

Související články

Klíčová slova

marketingový mix, marketingové nástroje

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Marketing&oldid=47138“