Východiska informační vědy a teorie informace: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
| − | |||
| − | '''Teorie informace''' | + | '''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy. |
| + | |||
| + | '''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| − | První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli | + | První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. |
| − | [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]], [[N. Wiener]]. | ||
| − | '''N. | + | '''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. |
| − | + | Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. | |
| − | Pojmem informace | + | Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>. |
| − | == Východiska == | + | == Východiska teorie informace <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref> == |
=== Mechanistický přístup === | === Mechanistický přístup === | ||
| − | + | Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí. | |
=== Systémový přístup === | === Systémový přístup === | ||
| − | Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích | + | Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích: |
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků | * systém je komplexem vzájemně spjatých prvků | ||
| − | * systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí | + | * systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí |
| − | * systém může být | + | * systém může být současně prvkem vyššího řádu |
| − | * prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu | + | * prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. |
| − | V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. | + | V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. |
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech === | === Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech === | ||
| − | Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané | + | Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. |
=== Syntaktická teorie informace === | === Syntaktická teorie informace === | ||
| − | + | Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]]. | |
=== Sémantická teorie informace === | === Sémantická teorie informace === | ||
| − | + | Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek. | |
=== Pragmatická teorie informace === | === Pragmatická teorie informace === | ||
| − | + | Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí. | |
| + | |||
| + | == Etapy vývoje informační vědy <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref> == | ||
| + | # '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický. | ||
| + | # '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním. | ||
| + | # '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. | ||
| + | == Terminologie <ref>SKLENÁK, Vilém a kol. (2001) Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck.</ref> == | ||
| + | '''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. | ||
| − | + | '''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | '''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost | ||
| − | + | '''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. | |
| − | ''' | ||
| − | ''' | + | '''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. |
| − | ''' | + | '''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. |
| − | ''' | + | '''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. |
| − | + | '''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. | |
| − | ''' | + | '''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. |
| − | ''' | + | '''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. |
| − | + | == Reference == | |
| − | + | <references/> | |
| − | |||
| − | |||
== Literatura == | == Literatura == | ||
| − | * CEJPEK, | + | * CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X. |
| − | * VYMĚTAL, | + | * VYMĚTAL, J, DIČIKOVÁ, A, VÁCHOVÁ, M. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1. |
| − | * SKLENÁK, | + | * SKLENÁK, V a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0. |
| − | * VYSOKÝ, | + | * VODÁČEK, L, Rosický A. informační management. Praha: Management Press, 1997. ISBN 80-85943-35-2 |
| + | * VYSOKÝ, P. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf | ||
| + | * SYROVÁTKOVÁ, J. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 4. 4. 2017, 13:12
Informační věda (anglicky Information science) je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.
Teorie informace je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách bit a bajt.
Obsah
Historie
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli C.E. Shannon, R.A. Fischer,N. Wiener.
N. Wiener je považován za zakladatele definice informace, která říká, že "informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním." Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev [1].
Za zakladatele teorie informace je pokládán C. E. Shannon. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „A mathematical theory of communication“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky [2].
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof J. Patočka ve stati "Filozofie a společenský problém informace", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby [3].
Východiska teorie informace [4]
Mechanistický přístup
Mechanistický přístup založil již Isaak Newton. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.
Systémový přístup
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:
- systém je komplexem vzájemně spjatých prvků
- systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí
- systém může být současně prvkem vyššího řádu
- prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu.
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem.
Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace.
Syntaktická teorie informace
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku "Mathematical linguistics" ("Matematická lingvistika") David W. Plath.
Sémantická teorie informace
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.Sémantika je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – morfémů, slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.
Pragmatická teorie informace
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V pragmatice jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.
Etapy vývoje informační vědy [5]
- Období formování (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.
- Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.
- Období dozrávání (od 70. let)je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.
Terminologie [6]
Data - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou znaky.
Informace - data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.
Entropie - neurčitost, neuspořádanost
Znalosti - vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací.
Vědomosti - chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.
Informační systém - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.
Hodnota informace - subjektivní hodnota dat.
Kybernitika - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.
Bariéra - překážka v toku informací k uživateli.
Šum - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.
Reference
- ↑ CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.
- ↑ CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.
- ↑ SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.
- ↑ CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.
- ↑ CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.
- ↑ SKLENÁK, Vilém a kol. (2001) Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck.
Literatura
- CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
- VYMĚTAL, J, DIČIKOVÁ, A, VÁCHOVÁ, M. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.
- SKLENÁK, V a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.
- VODÁČEK, L, Rosický A. informační management. Praha: Management Press, 1997. ISBN 80-85943-35-2
- VYSOKÝ, P. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf
- SYROVÁTKOVÁ, J. Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 4.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
