Informační společnost: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
'''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. <ref name="info">[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.], </ref>
  
−
''„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým [[informační průmysl|informačním průmyslem]] a vysokým podílem informačních služeb vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat [[Východiska informační vědy a teorie informace|informace]], [[znalosti]] a informační a komunikační technologie a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění.“''<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy'' (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD</ref>
+
==Definice pojmu informační společnost ==
 +
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název.  V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů  ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.
  
−
=== Charakteristika informační společnosti ===
+
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli.
−
* vzniká '''kvalitativní proměnou [[industriální společnost|industriální společnosti]]''',
+
Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' <ref name="spol">[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] </ref>
−
* nositelem inovačních změn a '''výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace''',
 
−
* intenzivní '''informatizace společnosti''' související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
 
−
* '''násobí se objem informací''',
 
−
* '''zvyšuje se schopnost konkurence''',
 
−
* nejvýznamnější oblastí se stává '''[[management informací]] a znalostí''' ve všech společenských sférách,
 
−
* rozvíjí se '''[[informační ekonomika]]''',
 
−
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na '''elektronizaci života''',
 
−
* '''změny v oblasti [[práce]]''' (prostředí, návyky, činnosti),
 
−
* dominuje '''uchování informací v elektronické podobě''' <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
 
  
−
=== Možnosti informační společnosti ===
+
== Charakteristika informační společnosti ==
  
−
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí hlavní '''přínosy budoucí informační společnosti''':
+
* vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
 +
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
 +
* rozvoj informačních a komunikačních technologií, 
 +
* intenzivní informatizace společnosti,
 +
* násobí se objem informací,
 +
* zvyšuje se schopnost konkurence,
 +
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách,
 +
* rozvíjí se [[informační ekonomika]],
 +
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
 +
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
 +
* dominuje uchování informací v elektronické podobě. <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
  
−
* ''„'''zvýšení kvality života''' širším výběrem služeb a zábavy,''
+
== Možnosti informační společnosti ==
−
* ''lepší '''podpora vzdělanosti''' a jejímu průběžnému doplňování během aktivního [[profese|profesního]] života, podpora profesní flexibility společnosti,'' 
 
−
* ''nové možnosti pro '''uplatnění tvůrčích schopností''' lidí,
 
−
* '''''zvýšení schopnosti''' společnosti '''reagovat na změny''' ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,''
 
−
* ''nové možnosti '''uplatnění kulturních [[tradice|tradic]] a [[Identita|identity]] regionů''' a odstranění odlehlosti periferních oblastí,''
 
−
* ''kvalitativní posun v '''respektování ekologických požadavků''', šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,''
 
−
* '''''účinnější a transparentnější legislativa a administrativa''', bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,''
 
−
* ''efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,''
 
−
* '''''nové služby''' poskytované v rámci '''telekomunikací''' a nové trhy pro výrobce '''software''',''
 
−
* '''''vyšší úroveň stability a bezpečnosti''', racionální [[chování|chování]] a řízení mimořádných a krizových situací.“''
 
  
−
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
+
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:'''
  
−
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v [[informačních a komunikačních technologiích]] a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...).  
+
* zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy),
 +
* podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života,
 +
* podpora profesní flexibility společnosti,
 +
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
 +
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky,
 +
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
 +
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
 +
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
 +
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
 +
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
 +
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.
  
−
'''Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů''', která by měla být realizována v několika rovinách (současně představující nové oblasti působení knihoven ve společnosti):
+
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
  
−
* '''popularizace technologií''' – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).  
+
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...).
−
* '''[[informační vzdělání]]''' - nejen na rozvoj [[měkkých dovedností]] a [[počítačové gramotnosti]], ale i implementovace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...).  
+
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.
 +
 +
'''To probíhá skrze:'''
 +
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).  
 +
* informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[Počítačová gramotnost|počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...).  
  
−
Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:
+
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''
  
−
* '''specializovaný [[knihovní fond]]''' obsahující množství [[metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou [[komunitu]])
+
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
−
* '''[[sociální kapitál]] knihovníků''' - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a [[čtenáře]] jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí
+
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. <ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
−
.<ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
−
<references>/
+
<references />
  
 
=== Doporučená literatura ===
 
=== Doporučená literatura ===
−
 
 
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.
 
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.
 
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.
 
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.
Řádek 74: Řádek 80:
 
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor & Francis Group.
 
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor & Francis Group.
  
 +
=== Související články ===
 +
 +
* [[Postindustriální společnost]]
 +
* [[Informační průmysl]]
 +
* [[Informační a komunikační technologie]]
 +
* [[Veřejné knihovny]]
 +
* [[Akademické knihovny]]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
 
  
−
[[Kategorie: Sociologie|*]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Sociologie]]
 +
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 2. 4. 2017, 18:35

Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. [1]

Definice pojmu informační společnost

Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název. V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů ve společenského vědomí. Kanadský sociolog Marshall McLuhan v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.

Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že postindustriální informační společnost bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou. [2]

Charakteristika informační společnosti

  • vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
  • nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
  • rozvoj informačních a komunikačních technologií,
  • intenzivní informatizace společnosti,
  • násobí se objem informací,
  • zvyšuje se schopnost konkurence,
  • nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách,
  • rozvíjí se informační ekonomika,
  • všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
  • změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
  • dominuje uchování informací v elektronické podobě. [3]

Možnosti informační společnosti

Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti[4] uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:

  • zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy),
  • podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života,
  • podpora profesní flexibility společnosti,
  • nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
  • zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky,
  • nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
  • kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
  • účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
  • efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
  • nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
  • vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.

Trendy měnící knihovny v informační společnosti

Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.

To probíhá skrze:

  • popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
  • informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).

Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:

  • specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
  • sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. [5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ [JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.],
  2. ↑ [MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.]
  3. ↑ VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
  4. ↑ RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf
  5. ↑ ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html

Doporučená literatura

  • Bell, D. 1973. The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting. Harmondsworth : Penguin Books.
  • Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past. Aldershot, Burlington : Ashgate.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2004. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum.
  • Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization. Lanham: Rowman & Littlefield.
  • Eriksen, T. H. 2005. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas. Brno: Doplněk.
  • Kohyama, K. 1968. Introduction to Information Society Theory. Tokyo: Chuo Koron.
  • Mansell, R. (ed.). 2009. The Information Society: Critical Concepts in Sociology. (vol. I: History and Perspectives, vol. II: Knowledge, Economics and Organization, vol. III.: Democracy, Government and Regulation, vol. IV: Everyday Life). London: Routledge.
  • Martin, J. 1978. The Wired Society: A Challenge for Tomorrow. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
  • Masuda, Y. 1980. The Information Society as a Post-Industrial Society. Tokyo: Institute for the Information Society.
  • Mattelart, A. 2003. The Information Society: An Introduction. London: Sage.
  • Musil, J. 2003. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia.
  • Musil, J. 2007. Komunikace v informační společnosti. Praha: UJAK.
  • Rankov, P. 2006. Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy. Levice: Koloman Kertész Bagala.
  • Schauer, T. 2003. The Sustainable Information Society: Visions and Risks. Ulm : Universitätsverlag.
  • Toffler, A. 1981. The Third Wave. New York: Bantam Books.
  • Virilio, P. 2004. Informatická bomba. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
  • Vlasák, R. 1999. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum.
  • Webster, F. 2002. Theories of the Information Society. London: Routledge.
  • Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. The Information Society Reader. London: Routledge - Taylor & Francis Group.

Související články

Klíčová slova

Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_společnost&oldid=46795“