Moderní použití kryptologie: Porovnání verzí

Aktuální verze z 3. 2. 2019, 23:18

Kryptologie je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.

Slovo kryptologie pochází z řečtiny => kryptós = skrytý a logia = studovat

Moderní kryptologie pracuje na pomezí matematiky, výpočetní techniky a elektrotechniky. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.^[1]

Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:

Kryptografie - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů
Kryptoanalýza - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy
Steganografie - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy^[2]

Základní pojmy moderní kryptologie

Šifrovací algoritmus

Algoritmus, který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.

Kódovací algoritmus

Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.

Prolomení algoritmu

K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám šifrovací klíč nebo kódovací algoritmus.^[2]

Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz Základní pojmy v kryptologii

Dělení moderní kryptografie

Symetrická kryptografie

Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách šifrování, které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.^[3]

Obr. 1 Symetrická šifra

Blokové a proudové šifry

Blokové šifry používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.
Proudové šifry otevřený text šifrují po jednotlivých bitech.

Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.

Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět módů činnosti.^[2]

Algoritmy symetrické kryptografie

Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, substituce a transpozice.

Substituční šifry
- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky
Transpoziční šifry
- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici^[4]

V moderní kryptologii se využívají šifrovací algoritmy, které tyto dvě techniky kombinují.

DES (Data Encryption Standard)
- symetrická bloková šifra, která má 2⁵⁶ klíčů
- nejširší využití našla ve finančním sektoru
- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne
- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané trojitý DES => klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)
AES (Advanced Encryption Standard)
- šifrovací algoritmus pro ochranu elektronických dat, který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané Národním institutem pro standardy a technologie (NIST)
- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč
- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti útokům hrubou silou^[5]
IDEA (International Data Encryption Algorithm)
- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů
- byla používána v Pretty Good Privacy (PGP) = počítačový program sloužící k šifrování a podepisování^[6]
RC2 (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)
- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest
- délka klíče se může měnit
RC4 (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)
- proudová šifra, používá se např. pro šifrovaný přenos webových stránek
- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA
- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen^[2]

Asymetrická kryptografie

Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.^[3]

Obr. 2 Asymetrická šifra

Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. klíčový pár. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.^[2]

Algoritmy asymetrické kryptografie

Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.^[6]

RSA (podle počátečních písmen autorů)
- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman
- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů
- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly
- největší uplatnění nachází při tvorbě digitálních podpisů, příležitostně se používá také k šifrování symetrických algoritmů
El Gamal
- základ amerického standardu pro digitální podpisy (DSS)
- klíče obdobných velikostí jako u RSA
- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování^[5]

Využití moderní kryptologie

Autentizace

Autentizace má dva různé významy

Autentizace původu dat - ověřuje odkud data skutečně pocházejí
Autentizace entit (párová) - jedna entita ověřuje entitu druhou

Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = autentizační protokol.
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:

něco známého - heslo, PIN, atd.
něco vlastněného - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.
něco charakteristického pro uživatele - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hlasu

Autentizace lze docílit také symetrickou kryptografií. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:

Jednostranná - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)
Oboustranná - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)

Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je kód pro ověření zprávy (MAC = Message Authentication Code)^[5]

Digitální podpis

Obr. 3 Digitální podpis

Pro vytváření digitálních podpisů se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = certifikát.
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text transformaci = elektronický podpis.
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.^[6]
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. hashovací funkce.

Hashovací funkce

Hash = digitální otisk zprávy.
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je zhuštěný otisk => ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.^[5]

Certifikační autority

Hlavním úkolem certifikační autority je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.
Certifikát je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.

Odkazy

Reference

↑ Cryptography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 ^2,4 DOSEDĚL, Tomáš. Počítačová bezpečnost a ochrana dat. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.
↑ ^3,0 ^3,1 SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.
↑ ADAMS, Simon. Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.
↑ ^5,0 ^5,1 ^5,2 ^5,3 PIPER, Fred a MURPHY, Sean. Kryptografie. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.
↑ ^6,0 ^6,1 ^6,2 VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.

Použitá literatura

Cryptography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography
DOSEDĚL, Tomáš. Počítačová bezpečnost a ochrana dat. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. Kryptografie. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.
SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.
ADAMS, Simon. Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.

Doporučená literatura

DOSEDĚL, Tomáš. Počítačová bezpečnost a ochrana dat. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. Kryptografie. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.

Zdroje obrázků

Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg
Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg

Související články

Klíčová slova

Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis

[1] Cryptography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography

[dosed.C4.9Bl-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 ^2,4 DOSEDĚL, Tomáš. Počítačová bezpečnost a ochrana dat. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.

[singh-3] 3,0 ^3,1 SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.

[adams-4] ADAMS, Simon. Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.

[piper-5] 5,0 ^5,1 ^5,2 ^5,3 PIPER, Fred a MURPHY, Sean. Kryptografie. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.

[vondru.C5.A1ka-6] 6,0 ^6,1 ^6,2 VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-''„[[Základní rozdělení kryptologie|'''Kryptologie''']] je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy.”''<ref name="doseděl">DOSEDĚL, Tomáš. <i>Počítačová bezpečnost a ochrana dat</i>. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.</ref><br /><br />
+[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.<br />
+Slovo kryptologie pochází z řečtiny => '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat<br />
+'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí matematiky, [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a elektrotechniky. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.<ref>Cryptography. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography</ref><br />
 Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:
 * [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů
 * [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy
-* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy
+* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy<ref name="doseděl">DOSEDĚL, Tomáš. <i>Počítačová bezpečnost a ochrana dat</i>. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.</ref>
-Z hlediska historického dělíme kryptologii na dvě skupiny:
-* [[Klasická kryptologie]]
-* Moderní kryptologie<ref name="piper">PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. <i>Kryptografie</i>. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.</ref>
 == Základní pojmy moderní kryptologie ==
 === Šifrovací algoritmus ===
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]
 == Dělení moderní kryptografie ==
-=== [[Symetrická kryptografie]] ===
+=== Symetrická kryptografie ===
-Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.<ref name="singh">SINGH, Simon. <i>Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii</i>. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.</ref>
+[[Symetrická kryptografie]] využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.<ref name="singh">SINGH, Simon. <i>Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii</i>. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.</ref>
 [[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]
 ==== Blokové a proudové šifry ====
 [[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.<br />
-[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].<br />
+[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[Shannonovo chápání informace|bitech]].<br />
 Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.
 Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].<ref name="doseděl"/>
-==== Módy činnosti blokových šifer ====
-* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''
-:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu
-:- velice snadno prolomitelný
-* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''
-:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky => využívá k tomu [[nonekvivalence|nonekvivalenci (XOR)]]
-:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB
-Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.
-* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''
-:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''<ref name="doseděl"/>
-:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení
-* '''OFB (Output Feedback Mode)'''
-:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''<ref name="doseděl"/>
-:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru
-Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.
-* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''
-:- tři šifrovací bloky zapojené do série
-:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2<ref name="doseděl"/>
 ==== Algoritmy symetrické kryptografie ====
 Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].
 * '''Substituční šifry'''
-:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky
+** písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky
 * '''Transpoziční šifry'''
-:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici<ref name="adams">ADAMS, Simon. <i>Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery</i>. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.</ref>
+** písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici<ref name="adams">ADAMS, Simon. <i>Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery</i>. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.</ref>
 V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.
-* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''
+* [[DES|DES]] ([[Data Encryption Standard]])
-:- symetrická bloková šifra, která má 2<sup>56</sup> klíčů
+** symetrická bloková šifra, která má 2<sup>56</sup> klíčů
-:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''
+** nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''
-:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne
+** je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne
-:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' => klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)
+** v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' => klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)
-* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''
+* [[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)
-:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)
+** šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)
-:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč
+** jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč
-:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]<ref name="piper"/>
+** délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]<ref name="piper">PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. <i>Kryptografie</i>. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.</ref>
-* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''
+* [[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)
-:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů
+** bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů
-:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''<ref name="vondruška">VONDRUŠKA, Pavel. <i>Kryptologie, šifrování a tajná písma</i>. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.</ref>
+** byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''<ref name="vondruška">VONDRUŠKA, Pavel. <i>Kryptologie, šifrování a tajná písma</i>. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.</ref>
-* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''
+* [[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)
-:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest
+** bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest
-:- délka klíče se může měnit
+** délka klíče se může měnit
-*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''
+* [[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)
-:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''
+** proudová šifra, používá se např. pro šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]
-:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA
+** patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA
-:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen<ref name="doseděl"/>
+** až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen<ref name="doseděl"/>
-=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===
+=== Asymetrická kryptografie ===
-Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.<ref name="singh"/>[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]
+[[Asymetrická kryptografie]] využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.<ref name="singh"/>[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]
 Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.<ref name="doseděl"/>
 ==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====
-Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.<ref name="vondruška"/>
+Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření [[digitální podpis|elektronických podpisů]].<ref name="vondruška"/>
-* '''[[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)'''
+* [[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)
-:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman
+** roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman
-:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů
+** velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů
-:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly
+** proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly
-:- největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''
+** největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''
-* '''[[El Gamal]]'''
+* [[El Gamal]]
-:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)
+** základ amerického [[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]] (DSS)
-:- klíče obdobných velikostí jako u RSA
+** klíče obdobných velikostí jako u RSA
-:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování<ref name="piper"/>
+** ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování<ref name="piper"/>
 == Využití moderní kryptologie ==
-=== [[Autentizace]] ===
+=== Autentizace ===
-Autentizace má dva různé významy
+[[Autentizace]] má dva různé významy
 # '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí
 # '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou
 Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.<br />
 V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:
-* '''něco známého''' - heslo, PIN, atd.
+* '''něco známého''' - heslo, [[PIN]], atd.
 * '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.
-* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu
+* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hlasu
 Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:
 # '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)
 # '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)
 Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)<ref name="piper"/>
-=== [[Digitální podpis]] ===
+=== Digitální podpis ===
 [[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]
-Pro vytváření elktronických podpisů se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.<br />
+Pro vytváření [[elektronický podpis|digitálních podpisů]] se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.<br />
-Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = '''[[certifikát]]'''.<br />
+Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = certifikát.<br />
-Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.<br />
+Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text transformaci = '''elektronický podpis'''.<br />
 K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.<ref name="vondruška"/><br />
 Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].<br />
@@ Řádek 114: / Řádek 95: @@
 '''Hash''' = digitální otisk zprávy.<br />
 Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' => ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.<ref name="piper"/>
-=== [[Certifikační autority]] ===
+=== Certifikační autority ===
-Hlavním úkolem certifikační autority je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.<br />
+Hlavním úkolem [[certifikační autorita|certifikační autority]] je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.<br />
 '''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.
-== Zdroje ==
+== Odkazy ==
 === Reference ===
 <references/>
 === Použitá literatura ===
+* Cryptography. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography
 * DOSEDĚL, Tomáš. <i>Počítačová bezpečnost a ochrana dat</i>. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.<br />
 * PIPER, Fred a MURPHY, Sean. <i>Kryptografie</i>. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.<br />
@@ Řádek 127: / Řádek 109: @@
 * VONDRUŠKA, Pavel. <i>Kryptologie, šifrování a tajná písma</i>. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.
 === Doporučená literatura ===
-DOSEDĚL, Tomáš. <i>'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''</i>. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.<br />
+* DOSEDĚL, Tomáš. <i>Počítačová bezpečnost a ochrana dat</i>. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.<br />
-PIPER, Fred a MURPHY, Sean. <i>'''Kryptografie'''</i>. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.<br />
+* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. <i>Kryptografie</i>. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.<br />
 === Zdroje obrázků ===
-Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs<br />
+* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs<br />
-Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg<br />
+* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg<br />
-Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg<br />
+* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg<br />
 === Související články ===
-[[Základní pojmy v kryptologii]]<br />
+* [[Základní pojmy v kryptologii]]<br />
-[[Základní rozdělení kryptologie]]<br />
+* [[Základní rozdělení kryptologie]]<br />
-[[Historie kryptologie]]<br />
+* [[Historie kryptologie]]<br />
-[[Vládou ovládaná kryptologie]]<br />
+* [[Vládou ovládaná kryptologie]]<br />
+* [[Módy činnosti]]
 === Klíčová slova ===
-Módy činnosti, Algoritmy kryptografie, Šifrování, Digitální podpis
+Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis
-[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
+[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]
+[[Kategorie:Duplicity UISK]]