Computer hacking: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Hackerství''' zahrnuje nestandardní použití aplikace nebo počítačového systému, kdy se jedná o ilegální průnik pomocí prolomení bezpečnostní ochrany. Lidé, kteří hackerství provozují se nazývají | + | '''Hackerství''' zahrnuje nestandardní použití aplikace nebo počítačového systému, kdy se jedná o ilegální průnik pomocí prolomení bezpečnostní ochrany. Lidé, kteří hackerství provozují se nazývají hackeři.<ref>Hacking. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking</ref> |
| − | + | Hacker je člověk, který bádá v počítačových programech a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně programovat, někdy lze mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.<ref>Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html</ref> | |
| − | Čím je složitější | + | Čím je složitější ochranný systém, tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se dešifrovat kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů, nebo aby ničili.<ref name="adams">ADAMS, Simon. <i>Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery</i>. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.</ref> |
| − | + | Hackerprostor neboli hackerspace je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura „zhotovitelství” (DIY = udělej si sám).<br /> | |
| − | Ve | + | Ve Spojených státech dnes existují desítky takových laboratoří.<ref name="chat">CHATFIELD, Tom. <i>Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát</i>. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.</ref> |
== Historie == | == Historie == | ||
=== „Vznik” hackerů === | === „Vznik” hackerů === | ||
| − | Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusettsk%C3%BD_technologick%C3%BD_institut Massachusettském technologickém institutu](MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo | + | Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusettsk%C3%BD_technologick%C3%BD_institut Massachusettském technologickém institutu] (MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo „hack” v digitálním světě.<br /> |
Studenti zde začali rozebírat počítačový [[software]] a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc. | Studenti zde začali rozebírat počítačový [[software]] a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc. | ||
| − | Být | + | Být tehdy nazván hackerem byl kompliment. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. |
Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.<ref name="chat"/> | Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.<ref name="chat"/> | ||
| + | |||
=== „Hackování” telefonů === | === „Hackování” telefonů === | ||
| − | Hackování | + | Hackování telefonů probíhalo v podobě „phone phreakingu” = „''upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma''”.<ref name="chat"/> Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.<ref name="chat"/> |
| + | |||
=== Zvýšení výkonnosti osobních počítačů === | === Zvýšení výkonnosti osobních počítačů === | ||
| − | Až v letech 80., když na svět přišly | + | Až v letech 80., když na svět přišly mikroprocesory a došlo k revoluci počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.<br /> |
| − | V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem | + | V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem „cracker” (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.<br /> |
| − | K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. [[malware]]. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. | + | K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. [[malware]]. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. „zadní vrátka”, tedy možnost přístupu.<ref name="chat"/> |
== Malware == | == Malware == | ||
Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí [[e-mail|e-mailu]], stahování nebo kopírování nakažených souborů.<ref name="chat"/><br /> | Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí [[e-mail|e-mailu]], stahování nebo kopírování nakažených souborů.<ref name="chat"/><br /> | ||
'''Infekční''' | '''Infekční''' | ||
| − | * | + | * Viry - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru => když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších aplikací |
| − | * | + | * Červi - počítačový červ přenáší sám sebe přes [[Počítačová síť - internet, včetně www|síť]], není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil |
'''Maskovací''' | '''Maskovací''' | ||
| − | * | + | * Trojský kůň - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje |
| − | * | + | * Rootkity - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů |
| − | * | + | * Zadní vrátka - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup<ref>Malware. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware</ref> |
| + | |||
== Typy hackerů == | == Typy hackerů == | ||
| − | * | + | * Skriptující výrostci |
** největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů | ** největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů | ||
** většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují [[Internet]] => obvykle se jedná o jednoduché poškození | ** většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují [[Internet]] => obvykle se jedná o jednoduché poškození | ||
** někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků | ** někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků | ||
| − | * | + | * Černé klobouky |
** hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako [[Kybernetika|kybernetičtí]] bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně) | ** hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako [[Kybernetika|kybernetičtí]] bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně) | ||
** mají odborné znalosti v programování | ** mají odborné znalosti v programování | ||
| − | * | + | * Bílé klobouky |
** tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky | ** tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky | ||
** mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů | ** mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů | ||
** někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu<ref>DUNNIGAN, James F. <i>Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu</i>. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.</ref> | ** někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu<ref>DUNNIGAN, James F. <i>Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu</i>. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.</ref> | ||
| − | * | + | |
| − | ** někteří pracují u oficiálních | + | * Modré klobouky |
| + | ** někteří pracují u oficiálních počítačových firem, jiní zase pro softwarové dodavatele | ||
** snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je | ** snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je | ||
| − | * | + | * Hackerská elita |
** nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů | ** nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů | ||
| + | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
| Řádek 60: | Řádek 65: | ||
* DUNNIGAN, James F. <i>Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu</i>. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4. | * DUNNIGAN, James F. <i>Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu</i>. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4. | ||
=== Doporučená literatura === | === Doporučená literatura === | ||
| − | * CHATFIELD, Tom. <i> | + | * CHATFIELD, Tom. <i>Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát</i>. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.<br /> |
| − | * DUNNIGAN, James F. <i> | + | * DUNNIGAN, James F. <i>Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu</i>. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.<br /> |
| − | * Kniha | + | * Kniha ''Zátah na hackery'' dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/<br /> |
| − | * Článek | + | * Článek ''Stručná historie hackerství'' dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html |
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| − | * | + | * [http://vtm.e15.cz/nejznamejsi-hackeri-sveta-zacali-utocit-jiz-v-detskem-veku Nejznámější hackeři světa] |
| − | * | + | * [http://www.blisty.cz/art/14662.html Hackerův manifest] |
| − | * | + | * [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hackers Seznam hackerů] |
| − | * | + | * [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hacker_groups Seznam hackerských skupin] |
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]<br /> | * [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]<br /> | ||
| Řádek 77: | Řádek 82: | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy | Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy | ||
| − | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví| | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
| + | [[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]] | ||
| + | {{Zkontrolováno|20170422111210|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}} | ||
Aktuální verze z 22. 4. 2017, 12:12
Hackerství zahrnuje nestandardní použití aplikace nebo počítačového systému, kdy se jedná o ilegální průnik pomocí prolomení bezpečnostní ochrany. Lidé, kteří hackerství provozují se nazývají hackeři.[1]
Hacker je člověk, který bádá v počítačových programech a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně programovat, někdy lze mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.[2]
Čím je složitější ochranný systém, tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se dešifrovat kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů, nebo aby ničili.[3]
Hackerprostor neboli hackerspace je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura „zhotovitelství” (DIY = udělej si sám).
Ve Spojených státech dnes existují desítky takových laboratoří.[4]
Obsah
Historie
„Vznik” hackerů
Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na Massachusettském technologickém institutu (MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo „hack” v digitálním světě.
Studenti zde začali rozebírat počítačový software a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc.
Být tehdy nazván hackerem byl kompliment. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.[4]
„Hackování” telefonů
Hackování telefonů probíhalo v podobě „phone phreakingu” = „upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma”.[4] Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.[4]
Zvýšení výkonnosti osobních počítačů
Až v letech 80., když na svět přišly mikroprocesory a došlo k revoluci počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.
V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem „cracker” (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.
K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. malware. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. „zadní vrátka”, tedy možnost přístupu.[4]
Malware
Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí e-mailu, stahování nebo kopírování nakažených souborů.[4]
Infekční
- Viry - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru => když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších aplikací
- Červi - počítačový červ přenáší sám sebe přes síť, není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil
Maskovací
- Trojský kůň - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje
- Rootkity - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů
- Zadní vrátka - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup[5]
Typy hackerů
- Skriptující výrostci
- největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů
- většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují Internet => obvykle se jedná o jednoduché poškození
- někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků
- Černé klobouky
- hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako kybernetičtí bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně)
- mají odborné znalosti v programování
- Bílé klobouky
- tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky
- mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů
- někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu[6]
- Modré klobouky
- někteří pracují u oficiálních počítačových firem, jiní zase pro softwarové dodavatele
- snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je
- Hackerská elita
- nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů
Odkazy
Reference
- ↑ Hacking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking
- ↑ Hacker. In The Jargon File [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html
- ↑ ADAMS, Simon. Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 CHATFIELD, Tom. Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.
- ↑ Malware. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware
- ↑ DUNNIGAN, James F. Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.
Použitá literatura
- Hacking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking
- Hacker. In The Jargon File [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html
- ADAMS, Simon. Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.
- CHATFIELD, Tom. Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.
- Malware. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware
- DUNNIGAN, James F. Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.
Doporučená literatura
- CHATFIELD, Tom. Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.
- DUNNIGAN, James F. Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.
- Kniha Zátah na hackery dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/
- Článek Stručná historie hackerství dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html
Externí odkazy
Související články
- Studia kyberkultury a kyberpunk
- Kyberprostor
- Kyberpunk
- Vládou ovládaná kryptologie
- Moderní použití kryptologie
Klíčová slova
Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn. | ||||
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
