Dokument: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Dokumenty''' jsou podle [http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx Zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě] veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.<ref>Česko. Zákon o archivnictví a spisové službě. In: ''Sbírka zákonů''. 2012, Ročník 2012, č. 167, 60. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | <ref><i>499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů</i>. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&DR=SB</ref> | ||
| + | '''Dokument''' je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě potencionální informace.<ref name="nerezepituj">CEJPEK JIŘÍ. <i>Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.</ref> | ||
| + | ''Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.''<ref><i>Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj</i>. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841</ref> | ||
| − | + | == Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru == | |
| − | Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník [[Paul Otlet]]. | + | Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník [[Paul Otlet]]. Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – [[dokumentace]] a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika. |
| − | |||
| + | [[Dokumentalistika]] - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást [[Informační věda|informační vědy]].<ref name="nerezepituj"> </ref> | ||
| − | + | == Druhy dokumentů == | |
| − | Člení se podle různorodých kritérií. | + | Člení se podle různorodých kritérií. |
| − | + | === Podle způsobu záznamu dat: === | |
* písemné | * písemné | ||
* obrazové | * obrazové | ||
* zvukové | * zvukové | ||
* audiovizuální | * audiovizuální | ||
| − | * strojem čitelné (elektronické nebo digitální)<ref> | + | * strojem čitelné (elektronické nebo digitální)<ref name="nerezepituj"></ref> |
| + | === Podle odvozenosti obsahu: === | ||
| + | * primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní [[Sémantika a syntaxe informace|informace]] <ref name="SJ">STRAKA JOSEF. <i>Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, 217 s.</ref> | ||
| + | * sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů<ref name="SJ"></ref> | ||
| + | * terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů<ref name="SJ"></ref> | ||
| − | + | === Podle návaznosti: === | |
| − | + | * periodické | |
| − | * | + | * neperiodické |
| − | |||
| − | * | ||
| − | + | === Podle stupně zveřejnění: === | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
* zveřejněné | * zveřejněné | ||
* nezveřejněné | * nezveřejněné | ||
| − | * interní<ref> | + | * interní<ref name="SJ"></ref> |
| − | + | === Podle hlouby a šíře výkladu tématu: === | |
| − | |||
| − | |||
* [[makrodokumenty]] – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy | * [[makrodokumenty]] – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy | ||
| − | * | + | * [[mikrodokumenty]] – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, [[Patent|patenty]], instrukce, předpisy apod.<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. <i>Informační analýza dokumentu</i>. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, 80 s.</ref> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | === Hmotný x [[elektronický dokument]] === | ||
| + | Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu ([[e-mail]], elektronický formulář či excelová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.<ref>BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. <i>Journal of the American Society for Information Science</i> [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9<804::aid-asi5>3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html</ref> | ||
:'''''Výhody elektronického dokumentu:''''' | :'''''Výhody elektronického dokumentu:''''' | ||
| − | * zrychlení komunikace | + | * zrychlení [[komunikace]] |
* šetří finance | * šetří finance | ||
* lepší čitelnost a jednoduchá editace | * lepší čitelnost a jednoduchá editace | ||
| Řádek 56: | Řádek 49: | ||
:'''''Nevýhody elektronického dokumentu:''''' | :'''''Nevýhody elektronického dokumentu:''''' | ||
* špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit) | * špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit) | ||
| − | * věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit [[elektronickým podpisem]]) | + | * věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]) |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | + | === Použitá literatura === | |
| − | + | * CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br /> | |
| − | + | * HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.<br /> | |
| − | CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br /> | + | * STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.<br /> |
| − | HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.<br /> | ||
| − | STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.<br /> | ||
| − | |||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj | potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | ||
Aktuální verze z 19. 10. 2018, 18:00
Dokumenty jsou podle Zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.[1]
[2] Dokument je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě potencionální informace.[3] Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.[4]
Obsah
Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru
Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník Paul Otlet. Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – dokumentace a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika.
Dokumentalistika - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást informační vědy.[3]
Druhy dokumentů
Člení se podle různorodých kritérií.
Podle způsobu záznamu dat:
- písemné
- obrazové
- zvukové
- audiovizuální
- strojem čitelné (elektronické nebo digitální)[3]
Podle odvozenosti obsahu:
- primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní informace [5]
- sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů[5]
- terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů[5]
Podle návaznosti:
- periodické
- neperiodické
Podle stupně zveřejnění:
- zveřejněné
- nezveřejněné
- interní[5]
Podle hlouby a šíře výkladu tématu:
- makrodokumenty – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy
- mikrodokumenty – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, patenty, instrukce, předpisy apod.[6]
Hmotný x elektronický dokument
Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu (e-mail, elektronický formulář či excelová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.[7]
- Výhody elektronického dokumentu:
- zrychlení komunikace
- šetří finance
- lepší čitelnost a jednoduchá editace
- usnadnění a urychlení kontroly
- Nevýhody elektronického dokumentu:
- špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit)
- věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit elektronickým podpisem)
Odkazy
Reference
- ↑ Česko. Zákon o archivnictví a spisové službě. In: Sbírka zákonů. 2012, Ročník 2012, č. 167, 60. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx
- ↑ 499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&DR=SB
- ↑ 3,0 3,1 3,2 CEJPEK JIŘÍ. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „nerezepituj“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 STRAKA JOSEF. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, 217 s.
- ↑ HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, 80 s.
- ↑ BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. Journal of the American Society for Information Science [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9<804::aid-asi5>3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html
Použitá literatura
- CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
- HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.
- STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.
Klíčová slova
potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
