Meschenet: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
== Ikonografie a sféry vlivu ==
 
== Ikonografie a sféry vlivu ==
Meschenet byla spojována s různými aspekty lidského života, především se zrozením. Zobrazována bývá v lidské podobě se znakem v podobě kravského lůna  či cihly, která se používala při porodu jako sedadlo, nad hlavou. Často se ovšem setkáváme s jejím zpodobením přímo ve tvaru cihly, zakončené ženskou hlavou.<ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri, s. 117.</ref>  
+
[[File:Egypt dauingevekten.jpg|thumb|257x257px|Zobrazení bohyně Meschenet ve formě cihly s ženskou hlavou u posmrtného soudu]]
 +
Meschenet byla spojována s různými aspekty lidského života, především se zrozením. Zobrazována bývá v lidské podobě se znakem v podobě kravského lůna  či cihly, která se používala při porodu jako sedadlo, nad hlavou. Často se ovšem setkáváme s jejím zpodobením přímo ve tvaru cihly, zakončené ženskou hlavou.<ref>Janák 2005 : 117.</ref>  
  
 
==Mýty a funkce==
 
==Mýty a funkce==
Spolu s dalšími božstvy měla Meschenet asistovat u porodů a v roli jakési sudičky určovat osud člověka. V této roli se s Meschenet setkáváme v poslední povídce na [[papyrus Westcar|papyru Westcar]], kdy je spolu s [[Eset]], [[Nebthet]], [[Heket]] a [[Chnum|Chnumem]] přítomna zrození tří slunečních králů.<ref>Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)</ref>
+
Spolu s dalšími božstvy měla Meschenet asistovat u porodů a v roli jakési sudičky určovat osud člověka. V této roli se s Meschenet setkáváme v poslední povídce na [[papyrus Westcar|papyru Westcar]], kdy je spolu s [[Eset]], [[Nebthet]], [[Heket]] a [[Chnum|Chnumem]] přítomna zrození tří slunečních králů.<ref>Viz.Westcar papyrus.</ref>
  
 
Jelikož byla tato bohyně spojována se zrozením, měla vztah také ke znovuzrození a zásvětí. Objevuje se u posmrtného soudu, spolu s bohem '''Šaiem''', představujícím osud a určenou délku života, a také bohyní '''Renenutet''', která má v této své roli podobné aspekty. Často je zobrazena poblíž vah, na kterých bylo váženo srdce zesnulého.
 
Jelikož byla tato bohyně spojována se zrozením, měla vztah také ke znovuzrození a zásvětí. Objevuje se u posmrtného soudu, spolu s bohem '''Šaiem''', představujícím osud a určenou délku života, a také bohyní '''Renenutet''', která má v této své roli podobné aspekty. Často je zobrazena poblíž vah, na kterých bylo váženo srdce zesnulého.
  
 
==Kult==
 
==Kult==
Meschenet nebyla předmět oficiálního kultu, ale dochovalo se mnoho textů a modliteb, které tuto bohyni vzývají. Jeden z textů z chrámu v [[Esna|Esně]] zmiňuje čtyři ochranné bohyně Meschenet spolu s místním stvořitelským bohem Chnumem. <ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, 152 - 153.</ref>
+
Meschenet nebyla předmět oficiálního kultu, ale dochovalo se mnoho textů a modliteb, které tuto bohyni vzývají. Jeden z textů z chrámu v [[Esna|Esně]] zmiňuje čtyři ochranné bohyně Meschenet spolu s místním stvořitelským bohem Chnumem. <ref>Wilkinson 2003 : 152 - 153.</ref>
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==
Řádek 19: Řádek 20:
  
 
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
 
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
 +
 +
Miosi, Frank T. 1982. God, fate and free will in Egyptian wisdom literature. In Kadish, Gerald E. and Geoffrey E. Freeman (eds), Studies in philology in honour of Ronald James Williams: a festschrift, 69-111. Toronto: The Society for the Study of Egyptian Antiquities by Benben Publications..
  
 
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
 
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
 +
 +
Spieser, Cathie 2011. Meskhenet et les sept Hathors en Égypte ancienne. In Hennard Dutheil de la Rochère, Martine and Véronique Dasen (eds), Des Fata aux fées: regards croisés de l'Antiquité à nos jours, 63-92. Lausanne: Université de Lausanne.
  
 
Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)
 
Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)

Aktuální verze z 23. 2. 2015, 13:01

Jméno

Jméno bohyně Meschenet znamená "Místo zrození", přeneseně také "Nekropole". Jedná se bohyni, která byla s těmito dvěma spekty spjována.

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení bohyně Meschenet ve formě cihly s ženskou hlavou u posmrtného soudu

Meschenet byla spojována s různými aspekty lidského života, především se zrozením. Zobrazována bývá v lidské podobě se znakem v podobě kravského lůna či cihly, která se používala při porodu jako sedadlo, nad hlavou. Často se ovšem setkáváme s jejím zpodobením přímo ve tvaru cihly, zakončené ženskou hlavou.[1]

Mýty a funkce

Spolu s dalšími božstvy měla Meschenet asistovat u porodů a v roli jakési sudičky určovat osud člověka. V této roli se s Meschenet setkáváme v poslední povídce na papyru Westcar, kdy je spolu s Eset, Nebthet, Heket a Chnumem přítomna zrození tří slunečních králů.[2]

Jelikož byla tato bohyně spojována se zrozením, měla vztah také ke znovuzrození a zásvětí. Objevuje se u posmrtného soudu, spolu s bohem Šaiem, představujícím osud a určenou délku života, a také bohyní Renenutet, která má v této své roli podobné aspekty. Často je zobrazena poblíž vah, na kterých bylo váženo srdce zesnulého.

Kult

Meschenet nebyla předmět oficiálního kultu, ale dochovalo se mnoho textů a modliteb, které tuto bohyni vzývají. Jeden z textů z chrámu v Esně zmiňuje čtyři ochranné bohyně Meschenet spolu s místním stvořitelským bohem Chnumem. [3]

Reference

  1. Janák 2005 : 117.
  2. Viz.Westcar papyrus.
  3. Wilkinson 2003 : 152 - 153.

Literatura

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Miosi, Frank T. 1982. God, fate and free will in Egyptian wisdom literature. In Kadish, Gerald E. and Geoffrey E. Freeman (eds), Studies in philology in honour of Ronald James Williams: a festschrift, 69-111. Toronto: The Society for the Study of Egyptian Antiquities by Benben Publications..

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Spieser, Cathie 2011. Meskhenet et les sept Hathors en Égypte ancienne. In Hennard Dutheil de la Rochère, Martine and Véronique Dasen (eds), Des Fata aux fées: regards croisés de l'Antiquité à nos jours, 63-92. Lausanne: Université de Lausanne.

Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.