Reklama: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 49 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Reklama''' je většinou placená propagace společnosti, výrobku nebo služby od konkrétního sponzora. Nejčastější formy reklamy jsou internetová, rozhlasová, televizní, novinová a letáková. Hlavním cílem reklamy je kromě zvýšení poptávky nebo zajištění opakovaného zájmu o daný produkt, také tvorba silné značky, odlišení produktu od produktů podobných a samozřejmě vytváření pozitivního obrazu firmy či produktu. | |
| − | + | [[File:Champion advertisment sign.JPG|thumb|vlevo|Champion advertisment sign]] | |
| − | |||
== Historie == | == Historie == | ||
| − | Historie reklamy je poměrně dlouhá a sahá pravděpodobně až do roku 1630, kdy [[Théophraste Renaudot]] umístil první reklamu v [[La Gazette de France]] nebo když [[Wiliam Tayler]] ve Spojeném království roku 1786 začal v časopise [[Maidsone]] nabízet služby jako „ Agent Zemských tiskáren a knihkupců“. Ale moderní dějiny reklamy začaly v roce 1842. Ve stejném roce byla založena první reklamní agentura ve Filadelfii.<ref>PINCAS, Stéphane a Marc LOISEAU. <i>Dějiny reklamy</i>. V Praze: Slovart, 2009, 336 s. | + | Historie reklamy je poměrně dlouhá a sahá pravděpodobně až do roku 1630, kdy [[Théophraste Renaudot]] umístil první reklamu v [[La Gazette de France]] nebo když [[Wiliam Tayler]] ve Spojeném království roku 1786 začal v časopise [[Maidsone]] nabízet služby jako „ Agent Zemských tiskáren a knihkupců“. Ale moderní dějiny reklamy začaly v roce 1842. Ve stejném roce byla založena první reklamní agentura ve Filadelfii.<ref>PINCAS, Stéphane a Marc LOISEAU. <i>Dějiny reklamy</i>. V Praze: Slovart, 2009, 336 s.</ref> |
== Základní pojmy == | == Základní pojmy == | ||
=== Primární (druhová) reklama === | === Primární (druhová) reklama === | ||
| − | + | Zaměřena na konkrétní zboží bez ohledu na značku. Například reklama podporující mléko a mléčné výrobky nebo podpora nákupu regionálních produktů.<ref name="vysekalova">VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. <i>Reklama: jak dělat reklamu</i>. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 182 s.</ref> | |
=== Selektivní (značková) reklama === | === Selektivní (značková) reklama === | ||
| − | Podpora konkrétní značky jako celku. Například Baťa, Coca cola, Nike. | + | Podpora konkrétní značky jako celku. Například Baťa, Coca cola, Nike.<ref name="vysekalova"></ref> |
=== Reklama institucionální === | === Reklama institucionální === | ||
| − | Zaměřena pouze na tvorbu dobrého jména konkrétní instituce. Cílem je přesvědčit veřejnost o kvalitě a serióznosti určité instituce. | + | Zaměřena pouze na tvorbu dobrého jména konkrétní instituce. Cílem je přesvědčit veřejnost o kvalitě a serióznosti určité instituce.<ref name="vysekalova"></ref> |
=== Mezipodniková (B2B) reklama === | === Mezipodniková (B2B) reklama === | ||
| − | Slouží především k propagaci průmyslového zboží mezi podniky. Například možnosti strojního a technického vybavení výroby. | + | Slouží především k propagaci průmyslového zboží mezi podniky. Například možnosti strojního a technického vybavení výroby.<ref <ref name="vysekalova"></ref> |
=== Maloobchodní reklama === | === Maloobchodní reklama === | ||
Je místního charakteru zaměřená na propagaci konkrétního zboží v konkrétním obchodě. Zdůrazňuje dosažitelnost prodejny, otevírací dobu atd. Maloobchodní reklama se dělí na tři podskupiny; | Je místního charakteru zaměřená na propagaci konkrétního zboží v konkrétním obchodě. Zdůrazňuje dosažitelnost prodejny, otevírací dobu atd. Maloobchodní reklama se dělí na tři podskupiny; | ||
| − | * Místní reklama: reklama v konkrétním místě (nově otevřená pizzerie | + | * Místní reklama: reklama v konkrétním místě (nově otevřená pizzerie) |
* Regionální reklama: propagace univerzity a jejich nových oborů | * Regionální reklama: propagace univerzity a jejich nových oborů | ||
| − | * Mezinárodní reklama | + | * Mezinárodní reklama <ref name="vysekalova"></ref> |
| + | [[File:No reklama.svg|vpravo|No reklama]] | ||
== Tři hlavní subjekty reklamy == | == Tři hlavní subjekty reklamy == | ||
=== Zadavatelé reklamy === | === Zadavatelé reklamy === | ||
| − | Začíná zde celý reklamní proces. Zadavatelé mohou být jednotlivci, firmy nebo organizace | + | Začíná zde celý reklamní proces. Zadavatelé mohou být jednotlivci, firmy nebo organizace inicializující celý proces. Nejčastěji se jedná o propagaci výrobků, služeb, neziskových organizací atd. Ve větších firmách bývá reklamní oddělení specializující se jen na zadávání reklamy a spolupráci s [[reklamními agenturami]].<ref name="svetlik">SVĚTLÍK, Jaroslav. <i>Marketing a reklama: učební text</i>. Vyd. 1. Ve Zlíně: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací, 2003, 170 s.</ref> |
=== Reklamní agentury === | === Reklamní agentury === | ||
| − | Jsou najímány zadavateli a mají na starosti plánování a uskutečnění části nebo celého reklamního projektu. Tento vztah zadavatel-agentura je hlavním organizačním prvkem celého reklamního trhu. Agentury jsou schopnější v celkovém provedení celé reklamní kampaně. | + | Jsou najímány zadavateli a mají na starosti plánování a uskutečnění části nebo celého reklamního projektu. Tento vztah zadavatel - agentura je hlavním organizačním prvkem celého reklamního trhu. Agentury jsou schopnější v celkovém provedení celé reklamní kampaně.<ref name="svetlik"></ref> |
=== Média === | === Média === | ||
| − | Jsou to komunikační kanály přenášející sdělení mezi zadavatelem reklamy a jejím příjemcem. Výběr média je jedním z rozhodujících faktorů úspěchu reklamy. Vybrané médium musí splňovat několik podmínek. Musí cílit na správný okruh oslovovaných zákazníků a pokrýt co největší jejich počet. | + | Jsou to komunikační kanály přenášející sdělení mezi zadavatelem reklamy a jejím příjemcem. Výběr média je jedním z rozhodujících faktorů úspěchu reklamy. Vybrané médium musí splňovat několik podmínek. Musí cílit na správný okruh oslovovaných zákazníků a pokrýt co největší jejich počet.<ref name="svetlik"></ref> |
== Média == | == Média == | ||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
=== Televize === | === Televize === | ||
Z hlediska historie je [[televizní reklama]] spíše novějším médiem. Také je tato reklama nejsledovanější a v případě kvalitního provedení má obrovský komunikační účinek. | Z hlediska historie je [[televizní reklama]] spíše novějším médiem. Také je tato reklama nejsledovanější a v případě kvalitního provedení má obrovský komunikační účinek. | ||
| − | Největší výhodou televizní reklamy je její masové pokrytí společnosti spojené s nízkou cenou pro dosažení jednoho příjemce. Také se jedná o jediné médium oslovující celou rodinu. U televizní reklamy můžeme | + | Největší výhodou televizní reklamy je její masové pokrytí společnosti spojené s nízkou cenou pro dosažení jednoho příjemce. Také se jedná o jediné médium oslovující celou rodinu. U televizní reklamy můžeme využít její selektivity. V průběhu vysílání bude sledovat telenovelu jiná cílová skupina než při fotbale. Další velkou výhodou [[televize]] je její silný účinek, který má na posluchače díky spojení zvuku a působivého obrazu. |
| − | Limitujícím prvkem televizní reklamy jsou vysoké náklady na provedení celé reklamní kampaně. Ačkoli náklady na jednoho diváka jsou velmi nízké, tak musíme počítat s pořizovací cenou videospotu jeden milion korun plus náklady na vysílání. | + | Limitujícím prvkem televizní reklamy jsou vysoké náklady na provedení celé reklamní kampaně. Ačkoli náklady na jednoho diváka jsou velmi nízké, tak musíme počítat s pořizovací cenou videospotu minimálně jeden milion korun plus náklady na vysílání.<ref name="jaksedela">VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. <i>Reklama: jak dělat reklamu</i>. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s.</ref> |
===Rozhlas=== | ===Rozhlas=== | ||
| − | + | Na rozdíl od televize, která je více rodinným médiem, je [[rozhlas]] osobním médiem. Posloucháme jej na procházce, při vaření oběda či při řízení auta, kde je jako médium nejsilnější. Ve srovnání s televizí osloví více posluchačů přes den, má lepší možnost vyjádření ve zkratce. Mezi 18. a 20. hodinou ustupuje rozhlas do pozadí a jako hlavní médium dne nastupuje televize. Výhodou rozhlasu proti televizi je ještě větší selektivnost. Každá stanice má určitý okruh posluchačů, kteří mají podobné názory, postoje a životní styl. Zároveň se jedná o nejlevnější reklamu v porovnání s ostatními médii. | |
| − | + | ||
| − | Výhodou rozhlasu proti televizi je ještě větší selektivnost. Každá stanice má určitý okruh posluchačů, kteří mají podobné názory, postoje a životní styl. | + | Omezením rozhlasu je možnost pouze zvuku bez vizuálního vjemu. <ref name="jaksedela"></ref> |
| − | Omezením | ||
=== Noviny === | === Noviny === | ||
| − | + | Jsou stále, i když nástupem digitalizace a nových médií méně, masovým médiem pronikajícím do všech skupin společnosti. [[Noviny]] taktéž mohou vycházet celoplošně nebo jen regionálně, takže zadavatel reklamy může využít jejich vlivu dle vlastních potřeb. Když k tomuto ještě započítáme selektivitu čtenářů dle jednotlivých titulů, můžeme cílit poměrně přesně na danou skupinu čtenářů. | |
| − | Nevýhodou novin je jejich krátká životnost. Čtenář vyhazuje noviny většinou hned po přečtení a pokud si inzerci nevystřihne má reklamní sdělení krátkou životnost | + | Nevýhodou novin je jejich krátká životnost. Čtenář vyhazuje noviny většinou hned po přečtení a pokud si inzerci nevystřihne, má reklamní sdělení krátkou životnost.<ref name="jaksedela"></ref> |
=== Časopisy === | === Časopisy === | ||
| − | + | Výhodou je ještě užší zaměření na konkrétní skupinu čtenářů. [[Časopisy]] se dělí na: společenské, odborné, hobby časopisy či spotřebitelské. Dále rozlišujeme jejich demografické zaměření na časopisy pro ženy, pro muže, pro mladé čtenáře a časopisy pro děti. Lze je dělit i geograficky na nadnárodní, celonárodní a místní. Takto lze cílit reklamu velmi přesně na konkrétní skupinu lidí. Zpravidla časopisy vychází na kvalitnějším papíře, takže jsou lepší možnosti práce s barvou a grafikou než u novin. Podléhají větší důvěře než noviny, jsou čteny podrobněji a pomaleji. Proto čtenář přečte i delší reklamní sdělení. Dopad reklamy je dlouhodobější v porovnání s novinami, protože časopis koluje v rodině, často je i archivován. Tudíž je doba dopadu reklamního sdělení delší než u novin. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Nevýhodou časopisu je nižší pružnost pro reklamní sdělení, protože celá výroba časopisu trvá déle než u novin. Samozřejmě mají nižší frekvenci vydávání jednotlivých čísel.<ref name="jaksedela"></ref> | ||
| + | == Výhody reklamy == | ||
| + | Informuje o ceně výrobku, o místě prodeje atd. Takže usnadňuje rozhodování zákazníka. Podporuje soutěžení a posiluje konkurenci trhu.<ref name="jaksedela"></ref> | ||
| + | == Nevýhody reklamy == | ||
| + | Ovlivňuje racionální chování spotřebitele a jeho preference. Z reklamy také nejde poznat kvalita výrobku a často navozuje idealistické představy o produktu.<ref name="jaksedela"></ref> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 73: | Řádek 74: | ||
<references [cit. 2015-11-18]/> | <references [cit. 2015-11-18]/> | ||
| + | === Použitá literatura === | ||
| + | |||
| + | PINCAS, Stéphane a Marc LOISEAU.''Dějiny reklamy.'' V Praze: Slovart, 2009, 336 s. | ||
| − | + | SVĚTLÍK, Jaroslav. ''Marketing a reklama: učební text''. Vyd. 1. Ve Zlíně: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací, 2003, 170 s. | |
| + | |||
| + | VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. ''Reklama: jak dělat reklamu''. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s. | ||
| + | VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. ''Reklama: jak dělat reklamu.'' 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 182 s. | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| − | [https:// | + | [https://en.wikipedia.org/wiki/Advertising Reklama na anglické wikipedii] |
=== Související články === | === Související články === | ||
[[Marketing]] | [[Marketing]] | ||
[[Média]] | [[Média]] | ||
| + | |||
| + | === Zdroje obrázků === | ||
| + | [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| − | + | reklama, obchod, propagace | |
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Nová média a digitální kultura]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 4. 4. 2017, 15:38
Reklama je většinou placená propagace společnosti, výrobku nebo služby od konkrétního sponzora. Nejčastější formy reklamy jsou internetová, rozhlasová, televizní, novinová a letáková. Hlavním cílem reklamy je kromě zvýšení poptávky nebo zajištění opakovaného zájmu o daný produkt, také tvorba silné značky, odlišení produktu od produktů podobných a samozřejmě vytváření pozitivního obrazu firmy či produktu.
Obsah
Historie
Historie reklamy je poměrně dlouhá a sahá pravděpodobně až do roku 1630, kdy Théophraste Renaudot umístil první reklamu v La Gazette de France nebo když Wiliam Tayler ve Spojeném království roku 1786 začal v časopise Maidsone nabízet služby jako „ Agent Zemských tiskáren a knihkupců“. Ale moderní dějiny reklamy začaly v roce 1842. Ve stejném roce byla založena první reklamní agentura ve Filadelfii.[1]
Základní pojmy
Primární (druhová) reklama
Zaměřena na konkrétní zboží bez ohledu na značku. Například reklama podporující mléko a mléčné výrobky nebo podpora nákupu regionálních produktů.[2]
Selektivní (značková) reklama
Podpora konkrétní značky jako celku. Například Baťa, Coca cola, Nike.[2]
Reklama institucionální
Zaměřena pouze na tvorbu dobrého jména konkrétní instituce. Cílem je přesvědčit veřejnost o kvalitě a serióznosti určité instituce.[2]
Mezipodniková (B2B) reklama
Slouží především k propagaci průmyslového zboží mezi podniky. Například možnosti strojního a technického vybavení výroby.[2]
Maloobchodní reklama
Je místního charakteru zaměřená na propagaci konkrétního zboží v konkrétním obchodě. Zdůrazňuje dosažitelnost prodejny, otevírací dobu atd. Maloobchodní reklama se dělí na tři podskupiny;
- Místní reklama: reklama v konkrétním místě (nově otevřená pizzerie)
- Regionální reklama: propagace univerzity a jejich nových oborů
- Mezinárodní reklama [2]
Tři hlavní subjekty reklamy
Zadavatelé reklamy
Začíná zde celý reklamní proces. Zadavatelé mohou být jednotlivci, firmy nebo organizace inicializující celý proces. Nejčastěji se jedná o propagaci výrobků, služeb, neziskových organizací atd. Ve větších firmách bývá reklamní oddělení specializující se jen na zadávání reklamy a spolupráci s reklamními agenturami.[3]
Reklamní agentury
Jsou najímány zadavateli a mají na starosti plánování a uskutečnění části nebo celého reklamního projektu. Tento vztah zadavatel - agentura je hlavním organizačním prvkem celého reklamního trhu. Agentury jsou schopnější v celkovém provedení celé reklamní kampaně.[3]
Média
Jsou to komunikační kanály přenášející sdělení mezi zadavatelem reklamy a jejím příjemcem. Výběr média je jedním z rozhodujících faktorů úspěchu reklamy. Vybrané médium musí splňovat několik podmínek. Musí cílit na správný okruh oslovovaných zákazníků a pokrýt co největší jejich počet.[3]
Média
Televize
Z hlediska historie je televizní reklama spíše novějším médiem. Také je tato reklama nejsledovanější a v případě kvalitního provedení má obrovský komunikační účinek. Největší výhodou televizní reklamy je její masové pokrytí společnosti spojené s nízkou cenou pro dosažení jednoho příjemce. Také se jedná o jediné médium oslovující celou rodinu. U televizní reklamy můžeme využít její selektivity. V průběhu vysílání bude sledovat telenovelu jiná cílová skupina než při fotbale. Další velkou výhodou televize je její silný účinek, který má na posluchače díky spojení zvuku a působivého obrazu. Limitujícím prvkem televizní reklamy jsou vysoké náklady na provedení celé reklamní kampaně. Ačkoli náklady na jednoho diváka jsou velmi nízké, tak musíme počítat s pořizovací cenou videospotu minimálně jeden milion korun plus náklady na vysílání.[4]
Rozhlas
Na rozdíl od televize, která je více rodinným médiem, je rozhlas osobním médiem. Posloucháme jej na procházce, při vaření oběda či při řízení auta, kde je jako médium nejsilnější. Ve srovnání s televizí osloví více posluchačů přes den, má lepší možnost vyjádření ve zkratce. Mezi 18. a 20. hodinou ustupuje rozhlas do pozadí a jako hlavní médium dne nastupuje televize. Výhodou rozhlasu proti televizi je ještě větší selektivnost. Každá stanice má určitý okruh posluchačů, kteří mají podobné názory, postoje a životní styl. Zároveň se jedná o nejlevnější reklamu v porovnání s ostatními médii.
Omezením rozhlasu je možnost pouze zvuku bez vizuálního vjemu. [4]
Noviny
Jsou stále, i když nástupem digitalizace a nových médií méně, masovým médiem pronikajícím do všech skupin společnosti. Noviny taktéž mohou vycházet celoplošně nebo jen regionálně, takže zadavatel reklamy může využít jejich vlivu dle vlastních potřeb. Když k tomuto ještě započítáme selektivitu čtenářů dle jednotlivých titulů, můžeme cílit poměrně přesně na danou skupinu čtenářů.
Nevýhodou novin je jejich krátká životnost. Čtenář vyhazuje noviny většinou hned po přečtení a pokud si inzerci nevystřihne, má reklamní sdělení krátkou životnost.[4]
Časopisy
Výhodou je ještě užší zaměření na konkrétní skupinu čtenářů. Časopisy se dělí na: společenské, odborné, hobby časopisy či spotřebitelské. Dále rozlišujeme jejich demografické zaměření na časopisy pro ženy, pro muže, pro mladé čtenáře a časopisy pro děti. Lze je dělit i geograficky na nadnárodní, celonárodní a místní. Takto lze cílit reklamu velmi přesně na konkrétní skupinu lidí. Zpravidla časopisy vychází na kvalitnějším papíře, takže jsou lepší možnosti práce s barvou a grafikou než u novin. Podléhají větší důvěře než noviny, jsou čteny podrobněji a pomaleji. Proto čtenář přečte i delší reklamní sdělení. Dopad reklamy je dlouhodobější v porovnání s novinami, protože časopis koluje v rodině, často je i archivován. Tudíž je doba dopadu reklamního sdělení delší než u novin.
Nevýhodou časopisu je nižší pružnost pro reklamní sdělení, protože celá výroba časopisu trvá déle než u novin. Samozřejmě mají nižší frekvenci vydávání jednotlivých čísel.[4]
Výhody reklamy
Informuje o ceně výrobku, o místě prodeje atd. Takže usnadňuje rozhodování zákazníka. Podporuje soutěžení a posiluje konkurenci trhu.[4]
Nevýhody reklamy
Ovlivňuje racionální chování spotřebitele a jeho preference. Z reklamy také nejde poznat kvalita výrobku a často navozuje idealistické představy o produktu.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ PINCAS, Stéphane a Marc LOISEAU. Dějiny reklamy. V Praze: Slovart, 2009, 336 s.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Reklama: jak dělat reklamu. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 182 s.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing a reklama: učební text. Vyd. 1. Ve Zlíně: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací, 2003, 170 s.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Reklama: jak dělat reklamu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s.
Použitá literatura
PINCAS, Stéphane a Marc LOISEAU.Dějiny reklamy. V Praze: Slovart, 2009, 336 s.
SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing a reklama: učební text. Vyd. 1. Ve Zlíně: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací, 2003, 170 s.
VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Reklama: jak dělat reklamu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s.
VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Reklama: jak dělat reklamu. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 182 s.
Externí odkazy
Související články
Zdroje obrázků
Klíčová slova
reklama, obchod, propagace
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
