Henri La Fontaine: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
{{Pracuje se}}
+
'''Henri La Fontaine''' (22. 4. 1854 – 14. 5. 1943) byl belgický právník specializující se na mezinárodní právo a laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1913<ref name ="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine</ref>. Pro informační vědu je významný jako spoluzakladatel Mezinárodního bibliografického ústavu a [[Mundaneum|Mundanea]] a spolutvůrce [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodního desetinného třídění]]<ref name="Mundaneum">''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique </ref>
−
'''Henri La Fontaine''' (22. 4. 1854 – 14. 5. 1943) byl belgický právník specializující se na mezinárodní právo a laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1913<ref>The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine</ref>. Pro informační vědu je významný jako spoluzakladatel Mezinárodního bibliografického ústavu a [[Mundaneum|Mundanea]] a spolutvůrce [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodního desetinného třídění]] <ref name="Mundaneum">''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique </ref>.
+
 
 
==Život==
 
==Život==
−
La Fontaine pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii. V následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal ''Sommaire périodique des revues de droit'' a La Fontaine ''Essai de bibliographie de la paix''.<ref name="Mundaneum"/>
+
[[File: HenriLaFontaine.jpg |thumb|right|Henri La Fontaine]]
−
<br />V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie)<ref name="Mundaneum"/>. V tomto ústavu se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci. Stali se zakladateli nového oboru zvaného [[dokumentalistika]], který pracuje s obecným pojmem [[dokument]] označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace<ref name="Cejpek">CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.</ref>. Pro klasifikaci dokumentů zavedli [[Mezinárodní desetinné třídění]] umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné<ref name="Cejpek"/>.
+
La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.<ref name ="Britannica"/> Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také [[Paul Otlet]]. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal ''Sommaire périodique des revues de droit'' a La Fontaine ''Essai de bibliographie de la paix''.V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie), ve kterém se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci.<ref name="Mundaneum"/>
  
−
[[File: HenriLaFontaine.jpg |thumb|right|Henri La Fontaine]]
+
V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací ''Annuaire de la vie internationale'', která vychází dodnes pod názvem ''Yearbook of International Organizations''.<ref name="UIA">''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history</ref>
 +
 
 +
La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgické společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.<ref name="Nobel">''Henri La Fontaine - Biographical'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html</ref>
 +
 
 +
Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno [[Mundaneum]]. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.<ref name="Mundaneum"/>
 +
 
 +
==Mezinárodní bibliografický ústav==
 +
V roce 1985 se v Bruselu konala první Mezinárodní bibliografická konference, jejímiž organizátory byli Otlet a La Fontaine. Výsledkem této konference bylo ustavení Mezinárodního bibliografického ústavu, jehož účelem mělo být sestavení mezinárodního bibliografického rejstříku (Répertoire bibliographique universel) shromažďujícího bibliografické záznamy všech děl, která byla na světě vydána od vynálezu knihtisku. První verze rejstříku, na které šest let pracovali Otlet, La Fontaine a jeho sestra Léonine, obsahovala 400 000 hesel. Dílo se rychle rozrůstalo a v roce 1930 již obsahovalo 16 milionů záznamů.<ref name ="Gillen">GILLEN, Jacques (ed.). 2012. ''Henri La Fontaine, Prix Nobel de la Paix en 1913: un Belge épris de justice.'' Bruxelles: Racine, 191 s. ISBN 978-2-87386-822-2.</ref>
 +
 
 +
Otlet s La Fontainem založili nový obor zvaný [[dokumentalistika]], který pracuje s obecným pojmem [[dokument]] označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli [[Mezinárodní desetinné třídění]] umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné.<ref name="Cejpek">CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.</ref> První kompletní vydání MDT vyšlo v roce 1904. Jednalo se o kolektivní dílo založené na [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví#Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]], jehož hlavními autory byli [[Paul Otlet|Otlet]] s La Fontainem. U druhého vydání v roce 1927 navrhl La Fontaine dvě verze MDT: plnou verzi určenou pro bibliografy a zjednodušenou verzi pro potřeby knihovníků. Tento nápad byl později realizován v úplné, střední a zkrácené verzi MDT.<ref name ="Gillen"/>
 +
 
 +
== Přínos pro informační vědu==
 +
Henri La Fontaine je pro knihovnictví a informační vědu významný z několika důvodů. S Paulem Otletem se jako první pokusili shromáždit veškeré vědění světa a snažili se o mezinárodní zpřístupnění všech informací. S tímto cílem souvisel jejich vývoj Mezinárodního desetinného třídění pro klasifikaci dokumentů a definice pojmu dokument, který zohledňoval existenci jiných nosičů informací než jsou knihy.
  
 
==Dílo==
 
==Dílo==
 +
La Fontaine publikoval během svého života práce zabývající se mezinárodním právem, pacifismem, právy žen, a dokumentalistikou. Níže je seznam vybraných publikací.
 
* ''Essai de bibliographie de la paix'' (1891)
 
* ''Essai de bibliographie de la paix'' (1891)
 
* ''Répertoire bibliographique universel'' (1895) – s Paulem Otletem
 
* ''Répertoire bibliographique universel'' (1895) – s Paulem Otletem
Řádek 16: Řádek 29:
 
* ''International judicature'' (1915)
 
* ''International judicature'' (1915)
 
* ''The great solution, magnissima charta : essay on evolutionary and constructive pacifism'' (1916)
 
* ''The great solution, magnissima charta : essay on evolutionary and constructive pacifism'' (1916)
 +
 
==Odkazy ==
 
==Odkazy ==
−
* [http://www.mundaneum.org/ Oficiální stránky Mundanea]
+
 
−
* [https://www.uia.org/ Oficiální stránky Unie mezinárodních organizací]
 
 
===Reference===
 
===Reference===
 
<references />
 
<references />
  
 
===Použitá literatura===
 
===Použitá literatura===
−
The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine  
+
* ''Henri La Fontaine - Biographical'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html
−
<br />''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique.
+
* ''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique.
 +
* ''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
 +
* CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.
 +
* GILLEN, Jacques (ed.). 2012. ''Henri La Fontaine, Prix Nobel de la Paix en 1913: un Belge épris de justice.'' Bruxelles: Racine, 191 s. ISBN 978-2-87386-822-2.
 +
* The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine
 +
 
 +
===Externí odkazy===
 +
* [http://www.mundaneum.org/ Oficiální stránky Mundanea]
 +
* [https://www.uia.org/ Oficiální stránky Unie mezinárodních organizací]
  
 
===Související články===
 
===Související články===
Řádek 30: Řádek 51:
 
*[[Paul Otlet]]
 
*[[Paul Otlet]]
 
*[[Mundaneum]]
 
*[[Mundaneum]]
 +
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
Paul Otlet, Mundaneum, MDT, Unie mezinárodních organizací.
 
Paul Otlet, Mundaneum, MDT, Unie mezinárodních organizací.
 +
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]

Aktuální verze z 18. 5. 2017, 15:13

Henri La Fontaine (22. 4. 1854 – 14. 5. 1943) byl belgický právník specializující se na mezinárodní právo a laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1913[1]. Pro informační vědu je významný jako spoluzakladatel Mezinárodního bibliografického ústavu a Mundanea a spolutvůrce Mezinárodního desetinného třídění[2]

Život

Henri La Fontaine

La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.[1] Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal Sommaire périodique des revues de droit a La Fontaine Essai de bibliographie de la paix.V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie), ve kterém se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci.[2]

V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací Annuaire de la vie internationale, která vychází dodnes pod názvem Yearbook of International Organizations.[3]

La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgické společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.[4]

Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno Mundaneum. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.[2]

Mezinárodní bibliografický ústav

V roce 1985 se v Bruselu konala první Mezinárodní bibliografická konference, jejímiž organizátory byli Otlet a La Fontaine. Výsledkem této konference bylo ustavení Mezinárodního bibliografického ústavu, jehož účelem mělo být sestavení mezinárodního bibliografického rejstříku (Répertoire bibliographique universel) shromažďujícího bibliografické záznamy všech děl, která byla na světě vydána od vynálezu knihtisku. První verze rejstříku, na které šest let pracovali Otlet, La Fontaine a jeho sestra Léonine, obsahovala 400 000 hesel. Dílo se rychle rozrůstalo a v roce 1930 již obsahovalo 16 milionů záznamů.[5]

Otlet s La Fontainem založili nový obor zvaný dokumentalistika, který pracuje s obecným pojmem dokument označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli Mezinárodní desetinné třídění umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné.[6] První kompletní vydání MDT vyšlo v roce 1904. Jednalo se o kolektivní dílo založené na Deweyho desetinném třídění, jehož hlavními autory byli Otlet s La Fontainem. U druhého vydání v roce 1927 navrhl La Fontaine dvě verze MDT: plnou verzi určenou pro bibliografy a zjednodušenou verzi pro potřeby knihovníků. Tento nápad byl později realizován v úplné, střední a zkrácené verzi MDT.[5]

Přínos pro informační vědu

Henri La Fontaine je pro knihovnictví a informační vědu významný z několika důvodů. S Paulem Otletem se jako první pokusili shromáždit veškeré vědění světa a snažili se o mezinárodní zpřístupnění všech informací. S tímto cílem souvisel jejich vývoj Mezinárodního desetinného třídění pro klasifikaci dokumentů a definice pojmu dokument, který zohledňoval existenci jiných nosičů informací než jsou knihy.

Dílo

La Fontaine publikoval během svého života práce zabývající se mezinárodním právem, pacifismem, právy žen, a dokumentalistikou. Níže je seznam vybraných publikací.

  • Essai de bibliographie de la paix (1891)
  • Répertoire bibliographique universel (1895) – s Paulem Otletem
  • La femme et le barreau (1901)
  • Pasicrisie internationale 1794-1900 : histoire documentaire des arbitrages internationaux (1902)
  • The existing elements of a constitution of the united states of the world (1911)
  • Internationalism as a science (1912)
  • International judicature (1915)
  • The great solution, magnissima charta : essay on evolutionary and constructive pacifism (1916)

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Historique [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique
  3. ↑ History [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
  4. ↑ Henri La Fontaine - Biographical [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html
  5. ↑ 5,0 5,1 GILLEN, Jacques (ed.). 2012. Henri La Fontaine, Prix Nobel de la Paix en 1913: un Belge épris de justice. Bruxelles: Racine, 191 s. ISBN 978-2-87386-822-2.
  6. ↑ CEJPEK, Jiří. 2005. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Paul Otlet, Mundaneum, MDT, Unie mezinárodních organizací.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henri_La_Fontaine&oldid=48814“