Ralph Hartley: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Ralph Hartley''' (30. listopad 1888 - 1. května 1970), celým jménem Ralph Vinton Lyon Hartley, byl americký teoretik [[informační věda|informační vědy]]<ref name=EB"> BURACHOVIČOVÁ, Eva. <i>Rozdílné přístupy v chápání informační vědy.</i> Praha, 2006. Bakalářská. Univerzita Karlova.</ref>20. století, jehož práci z r.1928 „''Transmission of Information''“ lze považovat za jeden ze základních kamenů pozdější teorie informace [[Claude Shannon|Clauda Shannona]]. | |
− | '''Ralph Hartley''', celým jménem Ralph Vinton Lyon Hartley, byl americký teoretik informační vědy<ref name=EB"> BURACHOVIČOVÁ, Eva. <i>Rozdílné přístupy v chápání informační vědy.</i> Praha, 2006. Bakalářská. Univerzita Karlova.</ref>20. století, jehož práci z r.1928 „''Transmission of Information''“ lze považovat za jeden ze základních kamenů pozdější teorie informace Claude Shannona. | ||
<ref name="RH"> Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley</ref> | <ref name="RH"> Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley</ref> | ||
[[File:Hartley ralph-vinton-lyon-001.jpg|thumb|Hartley ralph-vinton-lyon-001]] | [[File:Hartley ralph-vinton-lyon-001.jpg|thumb|Hartley ralph-vinton-lyon-001]] | ||
Řádek 9: | Řádek 8: | ||
== Práce == | == Práce == | ||
Po návratu ze studijního pobytu v Anglii byl Hartley přijat do výzkumné laboratoře Western Electric Company a v roce 1915 dostal na starost vývoj rádiového přijímače pro transatlantické radiotelefonní testy společnosti Bell System. Oscilační obvod, nesoucí jeho jméno, vynalezl během této doby a také vynalezl svůj oscilátor, sloužící k eliminaci „triodových trubic“ vycházející z vnitřního párování. | Po návratu ze studijního pobytu v Anglii byl Hartley přijat do výzkumné laboratoře Western Electric Company a v roce 1915 dostal na starost vývoj rádiového přijímače pro transatlantické radiotelefonní testy společnosti Bell System. Oscilační obvod, nesoucí jeho jméno, vynalezl během této doby a také vynalezl svůj oscilátor, sloužící k eliminaci „triodových trubic“ vycházející z vnitřního párování. | ||
− | Během první světové války Hartley vypracoval principy, které vedly k vývoji zvukových směrových vyhledávačů ("sound-type directional finders"). Po válce působil ve společnosti Western Electric Company a později v Bell Laboratories. Pracoval na vývoji převaděčů a technologiích hlasových a nosičových přenosů. | + | Během první světové války Hartley vypracoval principy, které vedly k vývoji zvukových směrových vyhledávačů ("sound-type directional finders"). Po válce působil ve společnosti Western Electric Company a později v Bell Laboratories. Pracoval na vývoji převaděčů a technologiích hlasových a nosičových přenosů. Po desetileté výzkumné odmlce zapříčiněné nemocí se v roce 1939 vrátil zpátky do Bellových laboratoří jako poradce a během druhé světové války byl zapojen do specifický projektů. Z Bell Laboratories odešel v roce 1950.<ref name="RH BIO"> Ralph Hartley. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://ethw.org/Ralph_Hartley</ref> |
== Hartleyho oscilátor == | == Hartleyho oscilátor == | ||
[[File:Hartley-US-Pat 1,356,7631.png|thumb|left|Hartley-US-Pat 1,356,7631]] | [[File:Hartley-US-Pat 1,356,7631.png|thumb|left|Hartley-US-Pat 1,356,7631]] | ||
− | Hartleyho oscilátor (vynalezen v r. 1915) je elektronický oscilační obvod, který se vyznačuje odbočkou na cívce. Patří mezi oscilátory v tříbodovém zapojení, ve kterém je oscilační kmitočet určován laděným obvodem | + | Hartleyho oscilátor (vynalezen v r. 1915) je elektronický oscilační obvod, který se vyznačuje odbočkou na cívce. Patří mezi oscilátory v tříbodovém zapojení, ve kterém je oscilační kmitočet určován laděným obvodem sestávajícím z kondenzátorů a induktorů. Charakteristickým rysem tohoto zařízení je skutečnost, že laděný obvod se skládá z jednoho kondenzátoru paralelně ke dvěma induktorům zapojeným sériově (nebo jediným se závitem cívky) a signál zpětné vazby potřebné pro kmitání je převzat od středového spojení obou induktorů.<ref name="RH Osc"> Hartley oscillator. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_oscillator</ref>. |
− | <ref name="Osc"> | + | <ref name="Osc"> Oscilátory. Kutilův koutek [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z:http://www.dmaster.wz.cz/teorie/oscilatory/oscilatory.htm#hart</ref> |
+ | |||
== Přínos pro informační studia == | == Přínos pro informační studia == | ||
+ | Na mezinárodním kongresu, který se konal v roce 1927 v Itálii, Hartley prezentoval své závěry a použil při tom nové slovo „[[informace]]“. Představil tu základní teorém a zcela novou sadu definic. Teorém by se dal definovat jako „většina informací, které lze přenést v jakoukoli danou dobu, odpovídá dostupnému kmitočtovému rozsahu".<ref name="HTZ 1"> GLEICK, James. <i>Informace: historie, teorie, záplava.</i> 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 162 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> | ||
+ | Na kongresu také představil celou řadu idejí. Tou první byla sama informace, o které prohlásil: „Slovo informace je v běžném používání velmi přizpůsobivé.“<ref name="HTZ 1"></ref> Informaci chápal jako záležitost [[komunikace]], k níž dochází pomocí symbolů a ty následně přenášejí význam. Potud se jedná o velmi obecná východiska a Hartley si toho byl vědom. Potřeboval něco měřitelného. Začal tedy počítat symboly bez ohledu na jejich význam a narazil na zjištění, že některé [[symbol|symboly]] mohou přenášet více informací než jiné. „Cílem však bylo vyloučit z rovnice lidské poznání.“<ref name="HTZ 2"> GLEICK, James. <i>Informace: historie, teorie, záplava.</i> 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 163 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> | ||
+ | Zdálo se jasné, že množství informace by mělo odpovídat počtu symbolů. Aby postihl Hartley vztah mezi množstvím symbolů a množstvím informace, vymyslel tuto rovnici: | ||
+ | <big><big><big>'''H = n log s'''</big></big></big> | ||
+ | |||
+ | <small>H – množství informace</small> <br /> | ||
+ | <small>n – počet přenášených symbolů</small> <br /> | ||
+ | <small>s – velikost abecedy</small> | ||
+ | |||
+ | Vztah mezi množstvím informace a velikostí abecedy je logaritmický (dvojnásobí-li se množství informace, je třeba velikost abecedy umocnit na druhou). Hartley pomocí přesvědčivé analýzy dokázal, že celkové množství informace závisí na 2 faktorech: na čase pro přenos a šířce pásma kanálu. | ||
+ | Hartley tuto svou teorie publikoval v časopise vydávaném Bell Laboratories, kde si ji se zájmem přečetl Claude Shannon. Ten matematické ideje Ralpha Hartleyho pochopil, vzdor tomu, že si nemohl nevšimnout problému s definicemi použitých pojmů. | ||
+ | <ref name="HTZ"> GLEICK, James. <i>Informace: historie, teorie, záplava.</i> 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> | ||
== Ocenění == | == Ocenění == | ||
Řádek 23: | Řádek 35: | ||
+ | === Reference === | ||
+ | <references/>. | ||
+ | === Souvisejíci články === | ||
+ | [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]<br /> | ||
+ | [[Claude Shannon|Claude Shannon]] | ||
+ | === Klíčová slova === | ||
+ | Ralph Hartley , informační věda, Claude Shannon, informace, komunikace, symbol | ||
− | + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | |
− | + | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | |
− | + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− |
Aktuální verze z 4. 4. 2017, 15:34
Ralph Hartley (30. listopad 1888 - 1. května 1970), celým jménem Ralph Vinton Lyon Hartley, byl americký teoretik informační vědy[1]20. století, jehož práci z r.1928 „Transmission of Information“ lze považovat za jeden ze základních kamenů pozdější teorie informace Clauda Shannona. [2]
Obsah
Život a vzdělání
Ralph Hartley se narodil 30. listopadu 1888 ve městě Sprucemont v americkém státě Nevada. Roku 1909 získal titul B.A (Bachelor of Arts) na univerzitě v Utahu. Jako příjemce Rhodosova stipendia získal bakalářský titul v roce 1912 a titul bakaláře věd v roce 1913 na Oxfordské univerzitě. Zemřel 1. května 1970 ve věku 81 let.[3]
Práce
Po návratu ze studijního pobytu v Anglii byl Hartley přijat do výzkumné laboratoře Western Electric Company a v roce 1915 dostal na starost vývoj rádiového přijímače pro transatlantické radiotelefonní testy společnosti Bell System. Oscilační obvod, nesoucí jeho jméno, vynalezl během této doby a také vynalezl svůj oscilátor, sloužící k eliminaci „triodových trubic“ vycházející z vnitřního párování. Během první světové války Hartley vypracoval principy, které vedly k vývoji zvukových směrových vyhledávačů ("sound-type directional finders"). Po válce působil ve společnosti Western Electric Company a později v Bell Laboratories. Pracoval na vývoji převaděčů a technologiích hlasových a nosičových přenosů. Po desetileté výzkumné odmlce zapříčiněné nemocí se v roce 1939 vrátil zpátky do Bellových laboratoří jako poradce a během druhé světové války byl zapojen do specifický projektů. Z Bell Laboratories odešel v roce 1950.[3]
Hartleyho oscilátor
Hartleyho oscilátor (vynalezen v r. 1915) je elektronický oscilační obvod, který se vyznačuje odbočkou na cívce. Patří mezi oscilátory v tříbodovém zapojení, ve kterém je oscilační kmitočet určován laděným obvodem sestávajícím z kondenzátorů a induktorů. Charakteristickým rysem tohoto zařízení je skutečnost, že laděný obvod se skládá z jednoho kondenzátoru paralelně ke dvěma induktorům zapojeným sériově (nebo jediným se závitem cívky) a signál zpětné vazby potřebné pro kmitání je převzat od středového spojení obou induktorů.[4]. [5]
Přínos pro informační studia
Na mezinárodním kongresu, který se konal v roce 1927 v Itálii, Hartley prezentoval své závěry a použil při tom nové slovo „informace“. Představil tu základní teorém a zcela novou sadu definic. Teorém by se dal definovat jako „většina informací, které lze přenést v jakoukoli danou dobu, odpovídá dostupnému kmitočtovému rozsahu".[6] Na kongresu také představil celou řadu idejí. Tou první byla sama informace, o které prohlásil: „Slovo informace je v běžném používání velmi přizpůsobivé.“[6] Informaci chápal jako záležitost komunikace, k níž dochází pomocí symbolů a ty následně přenášejí význam. Potud se jedná o velmi obecná východiska a Hartley si toho byl vědom. Potřeboval něco měřitelného. Začal tedy počítat symboly bez ohledu na jejich význam a narazil na zjištění, že některé symboly mohou přenášet více informací než jiné. „Cílem však bylo vyloučit z rovnice lidské poznání.“[7] Zdálo se jasné, že množství informace by mělo odpovídat počtu symbolů. Aby postihl Hartley vztah mezi množstvím symbolů a množstvím informace, vymyslel tuto rovnici:
H = n log s
H – množství informace
n – počet přenášených symbolů
s – velikost abecedy
Vztah mezi množstvím informace a velikostí abecedy je logaritmický (dvojnásobí-li se množství informace, je třeba velikost abecedy umocnit na druhou). Hartley pomocí přesvědčivé analýzy dokázal, že celkové množství informace závisí na 2 faktorech: na čase pro přenos a šířce pásma kanálu. Hartley tuto svou teorie publikoval v časopise vydávaném Bell Laboratories, kde si ji se zájmem přečetl Claude Shannon. Ten matematické ideje Ralpha Hartleyho pochopil, vzdor tomu, že si nemohl nevšimnout problému s definicemi použitých pojmů. [8]
Ocenění
V roce 1946 obdržel Hartley Medaili Cti [9] nejvyšší ocenění Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) za svou dřívější práci na oscilujících obvodech, za užití triodových trubic a též za jeho rané nalezení a objasnění základního vztahu mezi souhrnným objemem informací, které lze přenést přenosovým systémem omezené kapacity a potřebným časem. Hartley nadále zůstal členem Americké asociace pro vědecký pokrok.[10]
Reference
- ↑ BURACHOVIČOVÁ, Eva. Rozdílné přístupy v chápání informační vědy. Praha, 2006. Bakalářská. Univerzita Karlova.
- ↑ Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley
- ↑ 3,0 3,1 Ralph Hartley. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://ethw.org/Ralph_Hartley
- ↑ Hartley oscillator. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Hartley_oscillator
- ↑ Oscilátory. Kutilův koutek [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné z:http://www.dmaster.wz.cz/teorie/oscilatory/oscilatory.htm#hart
- ↑ 6,0 6,1 GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 162 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
- ↑ GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 163 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
- ↑ GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
- ↑ IEEE Medal of Honor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/IEEE_Medal_of_Honor
- ↑ Ralph Hartley. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Hartley
.
Souvisejíci články
Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory
Claude Shannon
Klíčová slova
Ralph Hartley , informační věda, Claude Shannon, informace, komunikace, symbol