|
|
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| + | {{Nedostatečné reference}} |
| + | |
| == Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav == | | == Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav == |
| * v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci | | * v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci |
| * pozornost se přesouvá na rizikové faktory | | * pozornost se přesouvá na rizikové faktory |
| * '''Antonovsky:''' salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie | | * '''Antonovsky:''' salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie |
− | * faktory působící ve vztahu mezi zdravím a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné | + | * faktory působící ve vztahu mezi [[Zdraví|zdravím]] a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné |
| + | |
| == Patogenetické vs. salutogenetické pojetí == | | == Patogenetické vs. salutogenetické pojetí == |
| === Patogenetické pojetí === | | === Patogenetické pojetí === |
Řádek 21: |
Řádek 24: |
| * širší kontext života | | * širší kontext života |
| * pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal) | | * pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal) |
− | == Vulnerabilita a resilience ==
| + | |
− | * '''vulnerabilita''' (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli významné determinanty zdraví (Becker, 1982)
| + | == Zdroje == |
− | * vulnerabilita je však pojem, jehož obsah má širší platnost a uplatňuje se v řadě dalších oblastí lidské činnosti, např. v technice, vojenství, výpočetní technice atd. ve smyslu náchylnosti k fyzickému či psychickému selhání, zranění či poruše
| + | [[Kategorie: Psychologie zdraví|*]] |
− | * na biologické úrovni může mít vulnerabilita biologický podklad, zatímco na psychické úrovni se může v důsledku stresorů a s ním souvisejícím navozením prožitku nízké či nulové kontroly nad vývojem situace, bezmoci a beznaděje zvýšit vulnerabilita jedince vůči některým duševním a pravděpodobně i tělesným chorobám
| |
− | * toto konstatování lze doplnit ještě o dovětek, že přijmeme-li předpoklad, že každé onemocnění je vždy nemocí člověka jako celku, uplatňuje se individuální vulnerabilita v etiopatogenezi jakéhokoli onemocnění
| |
− | * některé zdroje rozlišují '''primární a sekundární vulnerabilitu'''
| |
− | * '''primární či konstituční vulnerabilita''' - člověk ji získává v průběhu prvních šesti měsíců života; první zdroje kontaktu
| |
− | * '''sekundární vulnerabilita''' v pozdějším období svého vývoje (Brandstädter, von Eye, 1982)
| |
− | * slibným předpokladem pro další rozvoj poznání vulnerability by též mohla být
| |
− | * souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998)
| |
− | * zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers)
| |
− | === Koncepce trojí vulnerability === | |
− | * v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele '''D. H. Barlowa'''
| |
− | * návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí)
| |
− | ''' První kategorie '''
| |
− | * '''obecná biologická vulnerabilita'''
| |
− | * vyjadřuje geneticky založený podíl na rozvoji poruch
| |
− | ''' Druhá kategorie '''
| |
− | * '''obecná psychologická vulnerabilita'''
| |
− | * charakterizovaná snížením či absencí pocitu kontroly a rozvojem pesimistického atribučního stylu, což může být důsledkem raných zkušeností, podporujících přesvědčení, že důležité životní situace a události přicházejí často bez předchozích příznaků, neočekávaně, nepredikovatelně a nekontrolovatelně
| |
− | * pokusy na animálních modelech, jež D. Barlow a jeho spolupracovníci ve svých publikacích rozsáhle komentují, naznačují, že podobné rané zkušenosti mohou vyvolat trvalé změny funkce mozku a ve spojení s vlivem negativních životních událostí v období dětství a adolescence mohou být základem utváření kognitivního schémat, vedoucích ke zvýšenému riziku vzniku a rozvoji emočních poruch v pozdějším věku
| |
− | ''' Třetí kategorie '''
| |
− | * '''specifická psychologická vulnerabilita'''
| |
− | * vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči)
| |
− | * tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována
| |
− | === Koncepce psychické odolnosti (resilience)===
| |
− | * vyskytují se ve všech oblastech psychologie, ale vychází z [[psychologie zdraví]]
| |
− | * začátky již v antice - ''kalokagathia'' - schopnost vypořádat se s realitou
| |
− | * teorie, že člověk vytváří svojí osobnost pod tlakem okolí
| |
− | * osobnost je tvořena v zátěži a pomocí zátěže
| |
− | * počátky tvorby koncepcí odolnosti
| |
− | * '''resilience''' - pružnost a odolnost z fyzikálního hlediska
| |
− | * pojem vychází z techniky, před 20 lety se dostal do psychologie
| |
− | * dříve pojem '''resistence''' - odpor, proti něčemu
| |
− | * voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle
| |
− | * zdroje osobnosti - [[Sigmund Freud|Freud]] - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob | |