|
|
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| | + | {{Nedostatečné reference}} |
| | + | |
| | == Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav == | | == Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav == |
| | * v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci | | * v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci |
| | * pozornost se přesouvá na rizikové faktory | | * pozornost se přesouvá na rizikové faktory |
| | * '''Antonovsky:''' salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie | | * '''Antonovsky:''' salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie |
| − | * faktory působící ve vztahu mezi zdravím a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné | + | * faktory působící ve vztahu mezi [[Zdraví|zdravím]] a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné |
| | + | |
| | == Patogenetické vs. salutogenetické pojetí == | | == Patogenetické vs. salutogenetické pojetí == |
| | === Patogenetické pojetí === | | === Patogenetické pojetí === |
| Řádek 21: |
Řádek 24: |
| | * širší kontext života | | * širší kontext života |
| | * pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal) | | * pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal) |
| − | == Vulnerabilita a resilience ==
| + | |
| − | * '''vulnerabilita''' (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli významné determinanty zdraví (Becker, 1982)
| + | == Zdroje == |
| − | * vulnerabilita je však pojem, jehož obsah má širší platnost a uplatňuje se v řadě dalších oblastí lidské činnosti, např. v technice, vojenství, výpočetní technice atd. ve smyslu náchylnosti k fyzickému či psychickému selhání, zranění či poruše
| + | [[Kategorie: Psychologie zdraví|*]] |
| − | * na biologické úrovni může mít vulnerabilita biologický podklad, zatímco na psychické úrovni se může v důsledku stresorů a s ním souvisejícím navozením prožitku nízké či nulové kontroly nad vývojem situace, bezmoci a beznaděje zvýšit vulnerabilita jedince vůči některým duševním a pravděpodobně i tělesným chorobám
| |
| − | * toto konstatování lze doplnit ještě o dovětek, že přijmeme-li předpoklad, že každé onemocnění je vždy nemocí člověka jako celku, uplatňuje se individuální vulnerabilita v etiopatogenezi jakéhokoli onemocnění
| |
| − | * některé zdroje rozlišují '''primární a sekundární vulnerabilitu'''
| |
| − | * '''primární či konstituční vulnerabilita''' - člověk ji získává v průběhu prvních šesti měsíců života; první zdroje kontaktu
| |
| − | * '''sekundární vulnerabilita''' v pozdějším období svého vývoje (Brandstädter, von Eye, 1982)
| |
| − | * slibným předpokladem pro další rozvoj poznání vulnerability by též mohla být
| |
| − | * souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998)
| |
| − | * zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers)
| |
| − | === Koncepce trojí vulnerability === | |
| − | * v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele '''D. H. Barlowa'''
| |
| − | * návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí)
| |
| − | ''' První kategorie '''
| |
| − | * '''obecná biologická vulnerabilita'''
| |
| − | * vyjadřuje geneticky založený podíl na rozvoji poruch
| |
| − | ''' Druhá kategorie '''
| |
| − | * '''obecná psychologická vulnerabilita'''
| |
| − | * charakterizovaná snížením či absencí pocitu kontroly a rozvojem pesimistického atribučního stylu, což může být důsledkem raných zkušeností, podporujících přesvědčení, že důležité životní situace a události přicházejí často bez předchozích příznaků, neočekávaně, nepredikovatelně a nekontrolovatelně
| |
| − | * pokusy na animálních modelech, jež D. Barlow a jeho spolupracovníci ve svých publikacích rozsáhle komentují, naznačují, že podobné rané zkušenosti mohou vyvolat trvalé změny funkce mozku a ve spojení s vlivem negativních životních událostí v období dětství a adolescence mohou být základem utváření kognitivního schémat, vedoucích ke zvýšenému riziku vzniku a rozvoji emočních poruch v pozdějším věku
| |
| − | ''' Třetí kategorie '''
| |
| − | * '''specifická psychologická vulnerabilita'''
| |
| − | * vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči)
| |
| − | * tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována
| |
| − | === Koncepce psychické odolnosti (resilience)===
| |
| − | * vyskytují se ve všech oblastech psychologie, ale vychází z [[psychologie zdraví]]
| |
| − | * začátky již v antice - ''kalokagathia'' - schopnost vypořádat se s realitou
| |
| − | * teorie, že člověk vytváří svojí osobnost pod tlakem okolí
| |
| − | * osobnost je tvořena v zátěži a pomocí zátěže
| |
| − | * počátky tvorby koncepcí odolnosti
| |
| − | * '''resilience''' - pružnost a odolnost z fyzikálního hlediska
| |
| − | * pojem vychází z techniky, před 20 lety se dostal do psychologie
| |
| − | * dříve pojem '''resistence''' - odpor, proti něčemu
| |
| − | * voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle | |
| − | * zdroje osobnosti - [[Sigmund Freud|Freud]] - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob
| |
| − | * příklady teorií:
| |
| − | '''Teorie kausální atribuce'''
| |
| − | * '''M. Seligman, Abramsová, Tiesdale'''
| |
| − | * naučená bezmocnost je odlišná u lidí a u zvířat - lidé totiž atribuují
| |
| − | * lidé, kteří jsou schopni správné atribuce a zbytečně nezobecňují, mají vyšší možnost se vyrovnat se situací
| |
| − | '''Locus of control'''
| |
| − | * '''Julian Rotter'''
| |
| − | * '''interní vs. externí místo kontroly'''
| |
| − | * lidé s interní kontrolou jsou ochotnější přizpůsobit se léčbě
| |
| − | * lidé s externí kontrolou hledají důvody, proč léčba nebude fungovat
| |
| − | * Walstonovi vytvořili dotazník na locus of control ve zdravotnictví, dotazník zjišťuje, jak budou lidé ochotní spolupracovat
| |
| − | '''Self-efficacy'''
| |
| − | * '''Albert Bandura'''
| |
| − | * outcome expedation - důležitost cíle, kterého chceme dosáhnout
| |
| − | * '''triadicky reciproční determinismus''' (vzájemně na sebe působící):
| |
| − | # chování
| |
| − | # dispozice
| |
| − | # faktory vnějšího prostředí
| |
| − | * víra ve vlastní schopnosti, vlastní sebeuplatnění
| |
| − | * ovlivňuje kromě kognice i emoce (reaktivity arousal)
| |
| − | * vychází z vlastní zkušenosti, která je nenahraditelná
| |
| − | * pozorování cizího úspěchu nebo přesvědčování ostatních nemají takový vliv
| |
| − | '''Hardiness'''
| |
| − | * '''Kobasa, Maddi, Kahn'''
| |
| − | * hledají to, co pomáhá lidem vyrovnávat se s problémy
| |
| − | * vychází z:
| |
| − | * '''klinické psychologie''' - odlišnosti jednotlivých pacientů ve vyrovnávání se s problémy
| |
| − | * '''personalistiky''' - odlišnosti jednotlivých manažerů, na ně jsou kladeny podobné nároky, ale manažeři se liší v tom jestli problémům čelí rychle a bez problémů, rychle se zotavují a jsou málo nemocní a jsou signifikantně více nemocní a mají s řešením potíží více problémů
| |
| − | * '''existenciální filozofie''' - člověk si má být schopen odpovědět na otázku smyslu své existence, má život smysl - Jaspers, Haidegger, Camus, Sartre, Marcel, po první světové válce se svět změnil a lidé měli problémy se této změně přizpůsobit -> otázky po smyslu života nabývají na intenzitě
| |
