Ontologie: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Každá ontologie stojí na '''přesném a formálním definování pojmů a vztahů'''. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje '''taxonomii''' a '''soubor odvozovacích pravidel'''. [[Taxonomie]] definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. <ref name="anna">MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. <i>Ikaros</i> [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web</ref><br /> | Každá ontologie stojí na '''přesném a formálním definování pojmů a vztahů'''. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje '''taxonomii''' a '''soubor odvozovacích pravidel'''. [[Taxonomie]] definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. <ref name="anna">MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. <i>Ikaros</i> [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web</ref><br /> | ||
− | + | == Struktura == | |
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. <ref>ZEMÁNEK, Jan. <i>Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API</i> [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617</ref>. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. <ref> MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. <i>Zpravodaj ÚVT MU</i> [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html</ref> | Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. <ref>ZEMÁNEK, Jan. <i>Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API</i> [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617</ref>. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. <ref> MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. <i>Zpravodaj ÚVT MU</i> [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html</ref> | ||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. <ref>BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. <i>Knihovna</i> [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252.</ref><br /> | 4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. <ref>BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. <i>Knihovna</i> [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252.</ref><br /> | ||
− | + | == Tvorba ontologie == | |
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. <ref name="bak" /> | Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. <ref name="bak" /> | ||
− | + | == Využití ontologií == | |
− | Ontologie v mnoha směrech '''vylepšují a rozšiřují fungování webu'''. Mohou být použity ke | + | Ontologie v mnoha směrech '''vylepšují a rozšiřují fungování webu'''. Mohou být použity ke '''zvýšení přesnosti webových [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]]''' (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie '''k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí'''. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. <ref name="anna" /> Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. <ref name="svátek">SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf</ref><br /> |
− | + | == Ontologické jazyky == | |
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. <ref>Ontologie (informatika). <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 </ref> | Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. <ref>Ontologie (informatika). <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29 </ref> | ||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
[[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]] | [[Soubor:FoafLogo.svg|náhled|vlevo|Logo FOAF]] | ||
− | + | == Příklady ontologií na webu == | |
* [[Dublin Core]] (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.<br /> | * [[Dublin Core]] (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.<br /> | ||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
− | == | + | == Odkazy == |
=== Reference === | === Reference === | ||
Řádek 65: | Řádek 65: | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | ||
+ | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] |
Aktuální verze z 6. 4. 2017, 14:50
Ontologie definují vztahy mezi pojmy z určitých oblastí lidského poznání. Jsou reprezentovány sémantickými sítěmi a ontologickými slovníky a modely, které mají největší vyjadřovací sílu, ale také třeba tezaury a klasifikačnimi schématy.
Obsah
Ontologie z hlediska informatiky
Každá ontologie stojí na přesném a formálním definování pojmů a vztahů. Nejběžnější typ ontologie v sobě zahrnuje taxonomii a soubor odvozovacích pravidel. Taxonomie definuje třídy a podtřídy objektů a jejich vztahy. Představují tak pro uživatele webu silný nástroj k vyjádření vlastností objektů a vztahů mezi nimi. [1]
Struktura
Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací (vztahy mezi objekty) a individuí (konkrétní reálný objekt). Účelem ontologií je definovat sdílený a znovupoužitelný model, který usnadní porozumění a podpoří interoperabilitu mezi různými systémy. [2]. Často jsou také oborově zaměřené a bývají konstruovány jako pojmové hierarchie nebo sítě. [3]
Za ontologii je ale možné považovat jakýkoli systém reprezentace znalostí, v němž jsou mezi jednotlivými objekty, nebo celými třídami objektů, definovány sémantické vztahy. Každý systém má však jinou sémantickou sílu (schopnosti struktury systému reprezentovat význam) [4].
Následující systémy organizace znalostí jsou seřazeny podle sémantické síly (kdy sémantické sítě a ontologie mají největší vyjadřovací schopnost):
1. Řízené slovníky, glosáře a katalogy.
2. Seznamy jmenných autorit, klasifikační schémata, taxonomie.
3. Tezaury.
4. Sémantické sítě a ontologické slovníky a modely. [5]
Tvorba ontologie
Při tvorbě ontologií lze využít obecnou metodiku. Nejprve je třeba specifikovat, jaká znalostní část se bude modelovat a v jaké šíři. V prvním kroku se vytváří seznam termínů, které by měla ontologie zahrnovat. Je žádoucí opatřit je stručnými definicemi nebo vysvětlením (tak vznikne v podstatě glosář). Aby se z glosáře mohla stát ontologie, je nutné objekty rozčlenit do odpovídajících tříd a obohatit je o relace, atributy a případně instance. [4]
Využití ontologií
Ontologie v mnoha směrech vylepšují a rozšiřují fungování webu. Mohou být použity ke zvýšení přesnosti webových vyhledávačů (porovnávají dotaz s indexovanými termíny metadatového popisu dokumentu). Pokročilejší funkce využívají ontologie k propojení informací na stránce do struktur souvisejících znalostí. Význam pojmů nebo XML kódů používaných na webových stránkách může být nyní definován pomocí ukazatelů ze stránek na ontologii. [1] Praktické aplikace se mohou objevit také v elektronickém obchodě. Zákazník a prodejce si mohou lépe porozumět, vymění-li si ontologie, které oběma poskytnou slovník nutný k diskusi. Terminologické ontologie zase mohou napomáhat při překladu nebo automatické sumarizaci textů. [6]
Ontologické jazyky
Ontologie mohou být reprezentovány formálními, semiformálními nebo neformálními jazyky. [7]
Ontologie na webu jsou vytvářeny umělými formálními jazyky – ontologickými jazyky. Prvním webovým ontologickým jazykem se stal SHOE. Na konci 90. let byla konsorciem W3C publikována specifikace RDF. Jazyk RDF v syntaxi XML se stal základním stavebním kamenem pro ontologickou reprezentaci. Na úrovni specifikace je s RDF propojen i jednoduchý ontologický jazyk RDF Schema (RDFS). RDFS umožňuje definovat třídy a vlastnosti zdrojů a jejich hierarchie. Alternativou k RDFS je OWL. OWL dovoluje vytvářet komplexnější doménové modely. Nabízí možnost definovat tzv. lokální omezení nad vlastnostmi vztaženými ke specifické třídě, ekvivalentnost a disjunktnost tříd, nutné a postačující podmínky příslušnosti ke třídě, atd. V současnosti se hlavní vývoj formálních jazyků sémantického webu soustředí zejména na RDF a jazyky rodiny OWL.
Variantou k ontologickým jazykům je technologie Topic Maps, jež umožňuje vytvářet a spravovat tzv. tematické mapy. Skládají se ze tří základních prvků: tématu (označení konceptu), asociace (popis vztahů mezi tématy), a výskytu. Tematické mapy oproti metadatům definují i vazby k okolním dokumentům.
Pro účely kombinace různých ontogií vznikl jazyk SKOS (Simple Knowledge Organisation System), jež je sám definovaný jako ontologie na základě RDFS. [4]
Příklady ontologií na webu
- Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator) atd.
- Firend of a Friend (FOAF) – ontologie pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.
- GoodRelations – popis produktů a služeb pro e-komerci (podporované Google a Yahoo).
- Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 MOTEJLKOVÁ, Anna. Sémantický web. Ikaros [online]. 2011, 15(9). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/semanticky-web
- ↑ ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617
- ↑ MATULÍK, Petr a PITNER, Tomáš. Sémantický web a jeho technologie. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2004, 14(3), s. 15-17. ISSN 1212-0901. Dostupné také z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/296.html
- ↑ 4,0 4,1 4,2 ČULÍKOVÁ, Martina. Ontologie využívané při organizaci webového obsahu se zaměřením na oblast výtvarného umění [online]. Praha, 2010. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/90938/
- ↑ BRATKOVÁ, Eva a KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. Knihovna [online]. 2014, 25(2), s. 5-29. Dostupný z: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252.
- ↑ SVÁTEK, Vojtěch. Ontologie a WWW [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Vojtch_Svatek/publication/228890592_Ontologie_a_WWW/links/02e7e51a526192e71b000000.pdf
- ↑ Ontologie (informatika). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 3. 2. 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologie_%28informatika%29
- ↑ ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617
Externí odkazy
- The Semantic Web [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Main_Page.html
- Ontology [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012. Dostupné z: http://semanticweb.org/wiki/Ontology.html
Související články
Sémantický web
RDF
Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití
Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací
Klíčová slova
Ontologie, taxonomie, ontologický jazyk, RDF, OWL, SKOS, sémantický síť, Dublin Core