Segmentace trhu: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Segmentace trhu == | == Segmentace trhu == | ||
| − | První fází v rámci klasifikace cílových skupin je metoda členění trhu na drobnější segmenty. Jejím účelem je poskytnout organizaci celkovou podobu trhu a segmentovat jej na dosažitelné celky, na které by měla nabízené služby nebo produkty cílit. Tržní segment je tvořen skupinou uživatelů nebo zákazníků sdílejících podobné potřeby a přání.<ref name=":0">KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. [4. vyd.]. Překlad Tomáš Juppa, Martin Machek. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4150-5.</ref> V této fázi procesu se velikost a specifika segmentů formulují na základě sledování co nejrozsáhlejšího množství kategorií. Pro segmentaci trhu se využívají behaviorální a deskriptivní (geografické, demografické, psychografické) charakteristiky jejích zástupců.<ref name=":0" /> Všechny z popsaných typů segmentací se běžně při klasifikaci cílových skupin kombinují. | + | První fází v rámci [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|klasifikace cílových skupin uživatelů]] je metoda členění trhu na drobnější segmenty. Jejím účelem je poskytnout organizaci celkovou podobu trhu a segmentovat jej na dosažitelné celky, na které by měla nabízené služby nebo produkty cílit. Tržní segment je tvořen skupinou uživatelů nebo zákazníků sdílejících podobné potřeby a přání.<ref name=":0">KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. [4. vyd.]. Překlad Tomáš Juppa, Martin Machek. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4150-5.</ref> V této fázi procesu se velikost a specifika segmentů formulují na základě sledování co nejrozsáhlejšího množství kategorií. Pro segmentaci trhu se využívají behaviorální a deskriptivní (geografické, demografické, psychografické) charakteristiky jejích zástupců.<ref name=":0" /> Všechny z popsaných typů segmentací se běžně při klasifikaci cílových skupin kombinují. |
=== Behaviorální segmentace === | === Behaviorální segmentace === | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
=== Psychografická segmentace === | === Psychografická segmentace === | ||
Psychografie je věda využívající poznatků z psychologie a demografických ukazatelů k lepšímu pochopení motivací spotřebitelů. Obecně se psychografickou segmentací dosahuje porozumění, jak zástupci jednotlivých skupin přemýšlejí.<ref name=":0" /> V rámci tohoto typu segmentace se sledují motivace lidí a jejich osobnostní typ, životní styl nebo sociální třída. Sledování povahových rysů může například pomoci porozumění vytváření návyků, přístupu k řešení úkolů nebo motivací. Kategorie životního stylu nebo společenského postavení mohou dále pomoci utvořit koherentní skupiny na základě aktivit, zájmů a názorů nebo socioekonomických faktorů jejich zástupců.<ref name=":1" /> | Psychografie je věda využívající poznatků z psychologie a demografických ukazatelů k lepšímu pochopení motivací spotřebitelů. Obecně se psychografickou segmentací dosahuje porozumění, jak zástupci jednotlivých skupin přemýšlejí.<ref name=":0" /> V rámci tohoto typu segmentace se sledují motivace lidí a jejich osobnostní typ, životní styl nebo sociální třída. Sledování povahových rysů může například pomoci porozumění vytváření návyků, přístupu k řešení úkolů nebo motivací. Kategorie životního stylu nebo společenského postavení mohou dále pomoci utvořit koherentní skupiny na základě aktivit, zájmů a názorů nebo socioekonomických faktorů jejich zástupců.<ref name=":1" /> | ||
| + | |||
| + | == Klíčová slova == | ||
| + | <i>cílové skupiny, segmentace trhu, komunikační strategie, marketingový mix, psychografie, marketing</i> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Aktuální verze z 26. 6. 2016, 22:58
Obsah
Segmentace trhu
První fází v rámci klasifikace cílových skupin uživatelů je metoda členění trhu na drobnější segmenty. Jejím účelem je poskytnout organizaci celkovou podobu trhu a segmentovat jej na dosažitelné celky, na které by měla nabízené služby nebo produkty cílit. Tržní segment je tvořen skupinou uživatelů nebo zákazníků sdílejících podobné potřeby a přání.[1] V této fázi procesu se velikost a specifika segmentů formulují na základě sledování co nejrozsáhlejšího množství kategorií. Pro segmentaci trhu se využívají behaviorální a deskriptivní (geografické, demografické, psychografické) charakteristiky jejích zástupců.[1] Všechny z popsaných typů segmentací se běžně při klasifikaci cílových skupin kombinují.
Behaviorální segmentace
Prvním typem segmentace trhu je členění segmentů podle chování a reakcí uživatelů na nabízené služby nebo produkty. Jejím specifikem je orientace výzkumných metod na danou službu nebo produkt. Mezi sledované faktory v rámci tohoto typu segmentace patří obeznámenost se značkou, ohlasy uživatelů na příležitosti, potřeby a očekávané přínosy spojené se službami a produkty, úroveň jejich znalostí nebo reagování na užívání služeb. V rámci tohoto typu se používá dělení na dílčí sledované uživatelské aspekty podle:
- rozhodovacích rolí podle potřeb a očekávaných přínosů od užívání služby nebo koupi produktu na: iniciátora, ovlivňovatele, rozhodovatele, kupujícího/objednávajícího a koncového uživatele služby nebo produktu,
- uživatelských vzorců na: příležitosti užívání služby nebo produktu, uživatelský status, frekvenci používání, stadia připravenosti kupujícího/objednávajícího, statut věrnosti a postoje uživatelů (nadšený, pozitivní, indiferentní, negativní, nepřátelský).[2]
Největšího přínosu behaviorálního dělení lze dosáhnout při spojení s následujícími typy segmentací.[3]
Geografická segmentace
Dělení trhu podle geografických jednotek (např. národy, státy, regiony, města nebo venkov) jsou užitečné z hlediska identifikování lokálních potřeb a preferencí. Specifickou kategorií jsou klimata, která mají silný dopad na rozhodování o nákupu zákazníků. Geografická segmentace současně pomáhá k porozumění lokálních právních norem, nákupních praktik nebo kulturních zvyklostí.[2]
Demografická segmentace
V této úrovni segmentace se sledují kategorie jako věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, náboženství, příslušnost k etniku nebo početnost rodiny a její životní cyklus. V závislosti na nabídce služeb se mohou vybrané kategorie projevit jako přínosné z hlediska formulování specifik uživatelského chování nebo rozhodování ke koupi.[1] Zástupci různých příjmových skupin, etnika, náboženství, pohlaví nebo generací mohou mít jiné potřeby a zdaleka ne všechny skupiny mohou být pro danou organizaci atraktivní. Z důvodu přímé znalosti cílové skupiny může demografická segmentace současně pomoci produktivitě a výkonnosti marketérů.[2]
Psychografická segmentace
Psychografie je věda využívající poznatků z psychologie a demografických ukazatelů k lepšímu pochopení motivací spotřebitelů. Obecně se psychografickou segmentací dosahuje porozumění, jak zástupci jednotlivých skupin přemýšlejí.[1] V rámci tohoto typu segmentace se sledují motivace lidí a jejich osobnostní typ, životní styl nebo sociální třída. Sledování povahových rysů může například pomoci porozumění vytváření návyků, přístupu k řešení úkolů nebo motivací. Kategorie životního stylu nebo společenského postavení mohou dále pomoci utvořit koherentní skupiny na základě aktivit, zájmů a názorů nebo socioekonomických faktorů jejich zástupců.[2]
Klíčová slova
cílové skupiny, segmentace trhu, komunikační strategie, marketingový mix, psychografie, marketing
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. [4. vyd.]. Překlad Tomáš Juppa, Martin Machek. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4150-5.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 YUSNIZA KAMARULZAMAN, Nor Khalidah Abu. Principles of marketing. 2nd ed. Shah Alam, Malaysia: Oxford Fajar, 2013. ISBN 9789676590510.
- ↑ Cílové skupiny a jejich definice. Marketing Journal - marketing, public relations, reklama, internet [online]. [cit. 2016-06-8]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html
Související odkazy
Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů
Targeting trhu
Positioning
Cílová skupina
Marketing
Modelování uživatelů (personas)
Výzkumné metody
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
