Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny.
+
'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny.  
  
 
== Raná historie ==
 
== Raná historie ==
Řádek 5: Řádek 5:
 
=== [[Antonio Panizzi]] ===  
 
=== [[Antonio Panizzi]] ===  
 
(1797-1879)
 
(1797-1879)
−
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde byl knihovníkem (1831-1866).
+
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).
 
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.
 
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.
−
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.
+
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). <ref>PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ
 +
</ref>
 +
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.
 
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:
 
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:
 
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.
 
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.
Řádek 14: Řádek 16:
 
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.
 
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.
 
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.
 
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.
 +
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. <ref>NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426
 +
</ref>
  
 
===[[Charles Ami Cutter]]===  
 
===[[Charles Ami Cutter]]===  
 
(1837-1903)
 
(1837-1903)
−
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.
+
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla <i>Rules for a Printed Dictionary Catalog</i>.
 
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.
 
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.
 
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.
 
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.
Řádek 31: Řádek 35:
 
4. Šetřit čtenářům čas. <br/>
 
4. Šetřit čtenářům čas. <br/>
 
5. Knihovna je rostoucí organismus.<br/>
 
5. Knihovna je rostoucí organismus.<br/>
−
* Ranganathan velmi obdivoval Cuttera a z jeho díla čerpal.
+
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:
−
Knihovní katalog by měl být organizován tak, aby:
 
 
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.
 
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.
 
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.
 
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.
Řádek 40: Řádek 43:
 
==Vývoj anglo-amerických pravidel==
 
==Vývoj anglo-amerických pravidel==
  
−
 
+
===Americká knihovnická asociace===
−
===Počátky===
+
American Library Association - ALA
−
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author & Title Catalog.
+
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla <i>Condensed Rules for an Author & Title Catalog</i>.<ref>Condensed Rules for an Author & Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.
 +
</ref>
 
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.
 
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.
−
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.
+
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.<ref name= "JSC"> A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21</ref>
−
* Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).
 
−
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.
 
  
−
===[[Seymour Lubetzky]]===  
+
===Knihovnická asociace===
−
=(1898-2003)
+
Library Association - LA
−
* Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).
+
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – <i>Cataloguing Rules</i>.<ref>Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.
−
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.
+
</ref>
−
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.
+
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.<ref name= "JSC"/>
−
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.
 
−
* 1. Vydání Anglo-amerických pravidel
 
−
** Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.
 
−
** Oba texty se skládaly ze tří částí: <br/>
 
−
1. Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidlech z roku 1949 i Lubetzkého konceptu z roku 1960;<br/>
 
−
2. Popisná část – pravidla LC z roku 1949; <br/>
 
−
3. Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC.
 
  
−
==Mezinárodní katalogizační pravidla==
+
===Spolupráce===
 +
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.
 +
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.
 +
*Pravidla mají dvě verze, americkou<ref>Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.
 +
</ref> a britskou<ref>Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.
 +
</ref>, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.
 +
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.
 +
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.<ref>A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.
 +
</ref>
 +
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.<ref>BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.
 +
</ref><ref name= "JSC"/>
  
−
===Kooperace Velké Británie a USA===
+
===Knihovna Kongresu===
 +
Library of Congress - LC
 +
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.
 +
*V roce 1949 jsou vydána <i>Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress</i>, která jsou vzápětí přejata ALA.<ref>Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.</ref>
 +
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.
 +
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.<ref name= "JSC"/>
  
−
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho zahajují ALA a LA spolupráci. Díky tomu dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla se zabývala volbou záhlaví a popisnými údaji. Strany se neshodly na volbě záhlaví pro autory, kteří mění jména a pro publikace, které mění jména. V obou vydáních jsou neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo jsou zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 ALA a LA diskutují o revizi. Knihovna Kongresu se také snaží o sjednocení katalogizace ve státech a to posíláním katalogizačních lístků do ostataních knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializovaných knihovnách. Roku 1941 jsou vydána velmi obsáhlá katalogizační pravidla, bohužel bez zapojení britské strany, která je zaneprázdněna 2. světovou válkou. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka beze změny jsou vydána v roce 1967.
+
==Mezinárodní katalogizační pravidla==
  
 
===Pařížská konference===
 
===Pařížská konference===
 +
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.
 +
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard.
 +
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy<ref>Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.
 +
</ref>, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.<ref>TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
 +
</ref>
 +
 +
===AACR===
 +
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.
 +
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.<ref>LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.
 +
</ref> Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.
 +
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou<ref>Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.</ref> a Britskou<ref>Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967</ref>.
 +
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.
 +
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.
 +
**I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.
 +
**II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.
 +
**III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.
 +
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v <i>Cataloging Service</i> Knihovny kongresu a <i>Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin</i> Knihovnické  asociace.<ref name= "JSC"/>
  
−
===ISBD - International Standard Bibliographic Description ===
+
===[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]]===
−
(podrobně otázka 15)
+
*Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.
−
* Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis.
+
*Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.
−
* Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro katalogizaci.
+
*Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971<ref>ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.</ref>.<ref name= "JSC"/>
−
* Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD.
 
−
* Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.
 
  
 
===AACR2===
 
===AACR2===
 +
*V roce 1974 je vzniká Spojená řídící komise pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jejími zakládajícími členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.
 +
*JSC se rozhodla spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.
 +
*V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.<ref>GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.</ref>
 +
*Pravidla se skládají ze dvou částí:
 +
**I, Popis - založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.
 +
**II, Vytváření záhlaví
 +
*V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.<ref name= "JSC"/>
  
−
===AACR2R===
+
===[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|RDA]]===  
 +
*Resource Description and Access je standard vydaný v roce 2010 Spojenou řídící komisí pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for the Development of RDA, nyní pouze RDA Steering Committee).<ref>About RDA. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/about-rda</ref>
 +
*Pravidla RDA nahrazují AACR2, které byly vytvořeny pro lístkové katalogy a nejsou tak dostačující pro instituce využívající digitální zdroje.
 +
*RDA je založeno na konceptuálních modelech [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]], FRAD a FRSAD.<ref>RDA Frequently Asked Questions: RDA Basics. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/rda_faq#1</ref>
  
−
===RDA===
+
===[[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu|UNIMARC]]===
 +
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.
 +
* Sídlo správy UNIMARC bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.
 +
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, respektuje pouze ISBD.
 +
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.
 +
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARC odstoupilo.
 +
 
 +
===[[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu|MARC 21]]===
 +
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského CANMARC a amerického USMARC.
 +
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.
 +
* MARC 21 má definovány formáty:
 +
** Pro bibliografická data
 +
** Pro autoritní data
 +
** Pro klasifikační data
 +
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data
 +
** Pro data o společnostech
  
 
== Vývoj pravidel v Německu ==
 
== Vývoj pravidel v Německu ==
Řádek 89: Řádek 139:
 
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===
 
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===
 
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.
 
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.
−
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.
+
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.
  
 
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===
 
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===
Řádek 100: Řádek 150:
 
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.
 
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.
  
−
===UNIMARC===
 
−
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.
 
−
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.
 
−
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.
 
−
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.
 
−
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.
 
  
−
===MARC 21===
 
−
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.
 
−
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.
 
−
* MARC 21 má definovány formáty:
 
−
** Pro bibliografická data
 
−
** Pro autoritní data
 
−
** Pro klasifikační data
 
−
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data
 
−
** Pro data o společnostech
 
  
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==

Aktuální verze z 28. 9. 2020, 17:00

Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny.

Raná historie

Antonio Panizzi

(1797-1879)

  • Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).
  • r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.
  • Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). [1]
  • A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.
  • Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:
    • Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.
    • Pouze jedno záhlaví na jednotku.
    • Normalizovaná forma autorského záhlaví.
    • Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.
    • Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.
  • Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. [2]

Charles Ami Cutter

(1837-1903)

  • Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.
  • Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.
  • Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.
  • Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.

Shiyali Ramamrita Ranganathan

(1892-1972)

  • Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace.
  • V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy:

1. Knihy jsou k užívání.
2. Každému čtenáři jeho knihu.
3. Každé knize čtenář.
4. Šetřit čtenářům čas.
5. Knihovna je rostoucí organismus.
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:

    • Odhalil každému čtenáři jeho dokument.
    • Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.
    • Ušetřil čas čtenáři.
    • Ušetřil čas personálu.

Vývoj anglo-amerických pravidel

Americká knihovnická asociace

American Library Association - ALA

  • Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author & Title Catalog.[3]
  • V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.
  • 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.[4]

Knihovnická asociace

Library Association - LA

  • V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.[5]
  • 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.[4]

Spolupráce

  • V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu Melvila Deweyho oficiálně spolupracovat.
  • Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.
  • Pravidla mají dvě verze, americkou[6] a britskou[7], protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.
  • Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.
  • V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.[8]
  • V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.[9][4]

Knihovna Kongresu

Library of Congress - LC

  • Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.
  • V roce 1949 jsou vydána Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress, která jsou vzápětí přejata ALA.[10]
  • Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.
  • Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.[4]

Mezinárodní katalogizační pravidla

Pařížská konference

  • Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.
  • Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard.
  • Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy[11], které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.[12]

AACR

  • V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace Seymoura Lubetzkeho, aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.
  • Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.[13] Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.
  • V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou[14] a Britskou[15].
  • Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.
  • Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.
    • I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.
    • II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.
    • III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.
  • V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v Cataloging Service Knihovny kongresu a Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin Knihovnické asociace.[4]

ISBD

  • Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.
  • Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.
  • Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971[16].[4]

AACR2

  • V roce 1974 je vzniká Spojená řídící komise pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jejími zakládajícími členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.
  • JSC se rozhodla spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.
  • V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.[17]
  • Pravidla se skládají ze dvou částí:
    • I, Popis - založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.
    • II, Vytváření záhlaví
  • V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.[4]

RDA

  • Resource Description and Access je standard vydaný v roce 2010 Spojenou řídící komisí pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for the Development of RDA, nyní pouze RDA Steering Committee).[18]
  • Pravidla RDA nahrazují AACR2, které byly vytvořeny pro lístkové katalogy a nejsou tak dostačující pro instituce využívající digitální zdroje.
  • RDA je založeno na konceptuálních modelech FRBR, FRAD a FRSAD.[19]

UNIMARC

  • Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.
  • Sídlo správy UNIMARC bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.
  • UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, respektuje pouze ISBD.
  • Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.
  • V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARC odstoupilo.

MARC 21

  • Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského CANMARC a amerického USMARC.
  • Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.
  • MARC 21 má definovány formáty:
    • Pro bibliografická data
    • Pro autoritní data
    • Pro klasifikační data
    • Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data
    • Pro data o společnostech

Vývoj pravidel v Německu

  • Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.
  • V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.

Pruská instrukce - Preußische Instruktion

    • Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.
    • Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.

RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)

  • V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.
  • RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.
  • Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.
  • Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.
  • Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to "ne-marcovského typu" - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.
  • Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.


Zdroje

Reference

  1. ↑ PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ
  2. ↑ NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426
  3. ↑ Condensed Rules for an Author & Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21
  5. ↑ Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.
  6. ↑ Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.
  7. ↑ Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.
  8. ↑ A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.
  9. ↑ BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.
  10. ↑ Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.
  11. ↑ Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.
  12. ↑ TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
  13. ↑ LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.
  14. ↑ Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.
  15. ↑ Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967
  16. ↑ ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.
  17. ↑ GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.
  18. ↑ About RDA. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/about-rda
  19. ↑ RDA Frequently Asked Questions: RDA Basics. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/rda_faq#1

Související články

Klíčová slova

katalogizace katalog katalogizační pravidla AACR AACR2 UNIMARC MARC21

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vývoj_katalogizačních_pravidel,_se_zaměřením_na_vývoj_anglo-amerických_standardů,_ISBD_a_katalogizačních_pravidel_používaných_na_území_ČR.&oldid=61857“