Třídění Kongresové knihovny: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Třídění Kongresové knihovny''' (Library of Congress Classification - LCC) je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]]. | |
| − | |||
| − | '''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]]. | ||
==Vznik== | ==Vznik== | ||
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. | Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. | ||
==Vlastnosti LCC== | ==Vlastnosti LCC== | ||
| − | LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. | + | LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění, jakým je například [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. |
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. | LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. | ||
| Řádek 11: | Řádek 9: | ||
==Struktura LCC== | ==Struktura LCC== | ||
| − | LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy | + | LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy. |
==Notace LCC== | ==Notace LCC== | ||
| − | Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého | + | Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrce Charlese Amiho Cuttera. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic. |
==Katerizační číslo== | ==Katerizační číslo== | ||
| − | Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je | + | Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tvořeno jedním velkým písmenem a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. |
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel: | Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel: | ||
* U písmen se nepoužívá diakritika | * U písmen se nepoužívá diakritika | ||
| Řádek 44: | Řádek 42: | ||
==Pravidla vytváření signatur== | ==Pravidla vytváření signatur== | ||
| + | Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata. | ||
==Pravidla pro řazení knih na regál== | ==Pravidla pro řazení knih na regál== | ||
| − | + | Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání. | |
==Odkazy == | ==Odkazy == | ||
| Řádek 64: | Řádek 63: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]] | ||
Aktuální verze z 3. 4. 2017, 14:21
Třídění Kongresové knihovny (Library of Congress Classification - LCC) je klasifikační systém vyvinutý pro potřeby americké Kongresové knihovny. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá Národní technická knihovna.
Obsah
Vznik
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník Charles Ami Cutter. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948.
Vlastnosti LCC
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění, jakým je například MDT. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám.
LCC se řadí mezi enumerativní systémy, které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.
Struktura LCC
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.
Notace LCC
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrce Charlese Amiho Cuttera. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.
Katerizační číslo
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tvořeno jedním velkým písmenem a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:
- U písmen se nepoužívá diakritika
- Vynechávají se členy
- Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo
- Nepoužívají se čísla 0 a 1
- Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19
| Katerizační tabulka | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| První písmeno samohláska pro druhé písmeno použij číslo: |
b 2 |
d 3 |
l-m 4 |
n 5 |
p 6 |
r 7 |
s-t 8 |
u-y 9 |
| První písmeno S pro druhé písmeno použij číslo: |
a 2 |
ch 3 |
e 4 |
h-i 5 |
m-p 6 |
t 7 |
u 8 |
w-z 9 |
| První písmeno Qu pro druhé písmeno použij číslo: |
a 3 |
e 4 |
i 5 |
o 6 |
r 7 |
t 8 |
y 9 |
|
| První písmeno Qa-Qt použij čísla 2-29 | ||||||||
| První písmeno souhláska pro druhé písmeno použij číslo: |
a 3 |
e 4 |
i 5 |
o 6 |
r 7 |
u 8 |
y 9 |
|
| Pro rozšíření místo písmena použij číslo: |
a-d 3 |
e-h 4 |
i-l 5 |
m-o 6 |
p-r 7 |
t-v 8 |
w-z 9 |
|
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.
Pravidla vytváření signatur
Pro vytvoření signatury je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost indexace srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.
Pravidla pro řazení knih na regál
Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání.
Odkazy
Zdroje
Heslo vychází z diplomové práce:
- MACHÁČKOVÁ, Tereza. Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation]. Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
