Proces informatizace společnosti

Úvod

Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling nebo Howard Rosenbaum. Informatizací společnosti se v České republice ve své práci nejvíce zabýval uznávaný odborník a průkopník v tématu informace, informační věda, informatizace a knihovnictví, pan Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc., který kromě jiných napsal knihu Informace, komunikace a myšlení, ve které se tématu informatizace společnosti věnuje a popisuje ji takto:

           "Proces pronikání informační techniky a technologie do společnosti označujeme jako informatizaci společnosti."

Vývoj procesu informatizace společnosti

Proces informatizace společnosti trvá velmi dlouhé období lidských dějin a prošel několika zásadními milníky. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím spojený začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález knihtisku v roce 1448 Johannesem Gutenbergem a následné masové šíření knih, a informací v nich obsažených, do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález telegrafu na konci 18.stol, vynález telefonu v druhé pol. 19. stol., vynález počítače v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě APARNET v roce 1969.

Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění internetu jako globální informační sítě v roce 1990. V 90. letech 20. stol. roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů a nové typy práce provozované právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství informačních dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter, Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0, kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto informačních médiích a jejich vlivu na informační společnost se velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost Marshall McLuhan ve své knize Člověk, média a elektronická kultura.

Vliv informatizace na společnost

Postupná informatizace společnosti, jak je popsána výše, přinesla mnoho změn v celé společnosti. V první řadě se jedná o proměnu celého procesu výroby, a to od klasických řemesel a ruční, či částečně automatizované manufaktury, po plně automatizované výrobní procesy, kde většinu operací provádí částečně či plně robotizovaná linka pomocí složitých informačních systémů řízení. S tím je spojená transformace celé společnosti, zánik a na druhé straně vznik mnoha pracovních míst, nutnost informační a technologické gramotnosti obyvatel, zefektivnění a zrychlení celého procesu výroby, a tím větší nabídky a dostupnosti veškerého zboží. To na jedné straně přináší zvýšený životní standart a blahobyt společnosti, na duhou stranu to na společnost jako takovou přináší velký tlak na přizpůsobení se těmto novým trendům, ať již v oblasti vzdělání, či jejich současné kvalifikace, aby obstáli ve stále rychlejším rozvoji informatizace společnosti. V současné době se diskutuje o dalším kroku proměny práce vzhledem k vyšší integraci informačních technologií a to o průmyslové revoluci 4.0

Dalším spektrem zásadního vlivu na společnost je proměna společenských vztahů. Proces informatizace nemá zatím přímý vliv na klasické uspořádání vztahů ve společnosti v rámci její hierarchie, nicméně velmi výrazně se začíná projevovat tzv. sociální odloučenost jednotlivých účastníků vztahů. S rozvojem informačních technologií a jejich integrace do všech aspektů dne člověka, se na nich člověk stává závislým. V dnešní době moderní informační společnosti je již přirozené budovat sociální vztahy skrze sociální sítě ve virtuálním prostředí, kde má jedinec velké množství virtuálních přátel a vztahů, se kterými denně komunikuje a naplňuje tím svou přirozenou sociální potřebu po sociální interakci. Na druhou stranu stále více upadá klasický přímý kontakt v sociálních vazbách a lidé se navzájem odcizují ve společnosti. Je běžné vidět lidi v restauracích, sedící naproti sobě, přičemž se každý z nich věnuje svému mobilnímu telefonu a sociálním interakcím ve virtuálním světě. O proměnách společnosti na základě vlivu informačních technologií popisuje a analyzuje celá škála renomovaných odporníků.

Vlivů informatizace na společnost je velmi mnoho, nicméně je potřeba zmínit ještě jeden zásadní vliv, a to vliv informatizace na mocenské struktury ve společnosti. S nástupem informatizace a informační společnosti, se proměnily samotné základní aspekty výkonu moci, a to od výběru daní a evidence majetku, přes evidenci a prevenci kriminality, až po volby mocenského zřízení a samotný jeho proces rozhodování. Rozvoj informovanosti obyvatel přispěl k zániku totalitních režimů střední a východní Evropy, na druhou stranu zvýšil všeobecný dohled nad obyvatelstvem. Informatizace společnosti přispěla díky pokročilým kamerovým systémům a sofistikovaných informačních center se zapojením umělé inteligence a strojového hlubokého učení ke snížení kriminality, na druhou stranu vystavila celou společnost dohledu a kontrole, a s tím spojené ztráty soukromí. Samotný vliv informatizace na distribuci moci je popsán v samostatném článku.

Google, encyklopedie a sociální sítě

V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost Google, která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu viditelného webu, který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací.

Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie v roce 2001 a jejím společným jmenovatelům. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost Facebook stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají. Ovšem právě tato změna, jak již bylo popsáno výše, způsobuje dramatické změny v celkovém pojetí sociálních vztahů ve společnosti.

Média a nové trendy v informatizaci

Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled McLuhana, který v knize Jak rozumět médiím předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. Podobně se o tomto pojmu tzv. duševní lenosti, kdy vzhledem ke stále větší závislosti společnosti na vnějších informačních pamětích a nerozvíjení svého vlastního myšlení, může být společnost čím dál více závislá na vnějších názorech a rozhodnutích, a tím ztrácet svou vlastní osobnostní jedinečnost, jak zmiňuje ve své knize pan Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc..

Celkově ovšem vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho představitelným limitům. Ať již se jedná o rozvoj virtuální reality, nebo nositelné elektroniky, kde jsme skutečně informace vždy na dosah, nebo propojení big data s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu.

Kyberbezpečnost

Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích hackerů, kteří ohrožují naše osobní data či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformací, které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou kyberšikany či cyberstalkingu.

Dalším zásadní výzvou v oblasti bezpečnosti pro 21. stol je stále větší závislost základních služeb jako je elektrická energie, vodohospodářství, rozvod plynu, distribuce pohonných hmot, silniční systémy, či služby v oblasti komunikačních sítí, logistiky a dodávky potravin, na sofistikovaných informačních systémech a informačních technologií, které jsou zranitelné pro cizí manipulaci. Informatizace společnosti v oblasti těchto základních sítích a služeb přináší mnohé výhody a také mnohá rizika narušení celkového chodu společnosti.

Negativní dopady procesu informatizace společnosti

Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává informační zahlcení kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje jednak stres a přetlak v celé společnosti, jednak celkovou závislost lidí na vnější paměti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler.

Odkazy

Související články

• Vývoj knihtisku
• Jiří Cejpek
• Johannes Gutenberg
• Telegraf
• Telefon
• Osobní počítač
• Internet
• Marshall McLuhan
• Google
• Povrchový a hluboký web
• Facebook
• Virtuální realita
• big data
• Computer hacking
• Kyberšikana
• Cyberstalking
• Informační zahlcení
• Umělá inteligence
• Vliv informačních technologií na distribuci moci

Klíčová slova

informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost, Průmysl 4.0, Hluboké strojové učení, Robotizace, Sociální interakce, Informační technologie