Prezidentské knihovny: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a [[Dokument|dokumenty]] z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési [[Muzeum|muzeum]] dedikované danému prezidentu. | |
| − | |||
| − | + | ==Počátky prezidentských knihoven v USA== | |
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916. | Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916. | ||
| − | Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak archivní, tak muzejní funkci. | + | Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak [[Archiv|archivní]], tak muzejní funkci. |
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]] | [[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]] | ||
| − | + | ==Prezidentské knihovny & legislativa== | |
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. | Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. | ||
| − | V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta). | + | V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).<ref name="Kolarikova">KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2016 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Blanka Vorlíčková.</ref> |
| − | |||
| − | + | [[File:Ostrovni 13 4624.JPG|thumb|Hlavní vchod do knihovny Václava Havla v Ostrovní ulici]] | |
| + | |||
| + | ==Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla== | ||
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg. | V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg. | ||
| − | Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti. | + | Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.<ref name="Kolumpekova">KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Anna Stöcklová. |
| + | </ref> | ||
| + | == Zdroje == | ||
| + | * KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&isAllowed=y | ||
| + | * KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&isAllowed=y | ||
| + | == Odkazy == | ||
| + | === Reference === | ||
| + | <references/> | ||
| + | === Externí odkazy === | ||
| + | |||
| + | * [https://fdrlibrary.org/ Knihovna a museum Franklina D. Roosevelta] | ||
| + | * [http://www.vaclavhavel-knihovna.org/ Knihovna Václava Havla] | ||
| + | * [https://cs.wikipedia.org/wiki/Franklin_Delano_Roosevelt Franklin D. Roosevelt na Wikipedii] | ||
| + | |||
| + | === Související články === | ||
| + | |||
| + | * [https://wikisofia.cz/wiki/Soukrom%C3%A1_knihovna Soukromá knihovna] | ||
| + | * [[Veřejná knihovna]] | ||
| + | * [[Dokument]] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | |||
| + | prezidentská knihovna, prezident, knihovna, Franklin D. Roosevelt, Václav Havel | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Lipková]] | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
Aktuální verze z 31. 1. 2018, 11:35
Prezidentskou knihovnou se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a dokumenty z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési muzeum dedikované danému prezidentu.
Obsah
Počátky prezidentských knihoven v USA
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku 1939 na popud Franklina D. Roosevelta, který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916. Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak archivní, tak muzejní funkci.
Prezidentské knihovny & legislativa
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).[1]
Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg. Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.[2]
Zdroje
- KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&isAllowed=y
- KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Odkazy
Reference
- ↑ KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2016 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Blanka Vorlíčková.
- ↑ KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Anna Stöcklová.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
prezidentská knihovna, prezident, knihovna, Franklin D. Roosevelt, Václav Havel
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
