Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Knihovnický automatizovaný systém ==
 
−
Knihovnické automatizované sytémy (nebo také integrovaný knihovnický software; knihovnický software; automatizovaný knihovní systém; integrovaný knihovní systém) je v databázi TDKIV definován jako: „Aplikační software provozního
 
−
(transakčního) typu, určený k automatizaci procesů realizovaných v knihovně.Obvykle má modulární strukturu; typické moduly jsou akvizice, katalogizace,[[OPAC]], výpůjčky a [[Meziknihovní výpůjční služby|MVS]], správa seriálů. Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a pro komunikaci s externími zdroji“
 
  
−
===== Druhy automatizovaných systémů: =====
+
'''Knihovnický automatizovaný systém''' (nebo také integrovaný knihovnický software; knihovnický software; automatizovaný knihovní systém; integrovaný knihovní systém) je v databázi TDKIV definován jako: ''„Aplikační software provozního(transakčního) typu, určený k automatizaci procesů realizovaných v knihovně. Obvykle má modulární strukturu; typické moduly jsou [[akvizice|Akvizice]], [[katalogizace|Katalogizace]], [[OPAC]], výpůjčky a [[Meziknihovní výpůjční služby|MVS]], správa seriálů. Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a pro komunikaci s externími zdroji.“''<ref>KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2014-06-02]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/cze/ktd</ref>
  
 +
==== Druhy automatizovaných systémů ====
 
# komerční
 
# komerční
 
# [[open source]]
 
# [[open source]]
−
 
  
 
== Moduly knihovnických systémů ==
 
== Moduly knihovnických systémů ==
 
Automatizovaný knihovnický systém může mít několik modulů a na knihovně závisí, které moduly systému zakoupí a bude využívat.  
 
Automatizovaný knihovnický systém může mít několik modulů a na knihovně závisí, které moduly systému zakoupí a bude využívat.  
  
−
=== Modul [[Akvizice]] ===  
+
=== Modul Akvizice ===  
−
určen k evidenci objednávek a faktur, poskytuje přehled toho, co knihovna nakoupila a nebo plánuje zakoupit
+
Určen k evidenci objednávek a faktur, poskytuje přehled toho, co knihovna nakoupila nebo plánuje zakoupit.
  
−
=== Modul [[Katalogizace]] ===
+
=== Modul Katalogizace ===
−
poskytuje informace o dokumentech v knihovním fondu. Je určen k vytváření bibliografického popisu dokumentů, a také k evidenci jednotlivých jednotek v knihovním fondu. Zpravidla propojen s OPACem
+
Poskytuje informace o dokumentech v knihovním fondu. Je určen k vytváření bibliografického popisu dokumentů, a také k evidenci jednotlivých jednotek v knihovním fondu. Zpravidla propojen s OPACem.
  
 
=== Výpůjční modul ===
 
=== Výpůjční modul ===
−
obsahuje data o uživatelích, výpůjčkách a peněžních transakcích, eviduje výpůjčky, rezervace, zpozdné apod.
+
Obsahuje data o uživatelích, výpůjčkách a peněžních transakcích, eviduje výpůjčky, rezervace, zpozdné apod.
  
 
=== Modul Správy systému ===
 
=== Modul Správy systému ===
−
jsou zde uloženy data o účtech, o systému, přístupových právech apod.
+
Jsou zde uloženy data o účtech, systému, přístupových právech apod.
  
 
== Zavádění automatizovaných knihovnických systémů ==
 
== Zavádění automatizovaných knihovnických systémů ==
 
První automatizované knihovnické systémy se začaly objevovat v knihovnách s rozvojem automatizace na počátku 60. let 20. století. Vůbec prvním automatizovaným systémem byl ARDIS (Automatizovaný rešeršní a dokumentární systém) v roce 1965. Na počátku 80. let začaly vznikat dílčí lokální systémy, po r. 1989 vznikly první soukromé firmy, jež vyvíjejí automatizované knihovní systémy a také první integrované lokální systémy.
 
První automatizované knihovnické systémy se začaly objevovat v knihovnách s rozvojem automatizace na počátku 60. let 20. století. Vůbec prvním automatizovaným systémem byl ARDIS (Automatizovaný rešeršní a dokumentární systém) v roce 1965. Na počátku 80. let začaly vznikat dílčí lokální systémy, po r. 1989 vznikly první soukromé firmy, jež vyvíjejí automatizované knihovní systémy a také první integrované lokální systémy.
  
−
== Významné knihovnické systémy využívané v ČR ==
+
== Významné knihovnické systémy rozšířené v ČR ==
−
a) komerční
+
=== komerční ===
  
−
===== LANius =====
+
==== LANius ====
  
−
Knihovní systém, který vyvíjela firma ArrowSys a byl navržen pro veřejné knihovny s maximálním knihovním fondem do 150 000 svazků. Knihovny mající tento systém mohly být propojeny do souborného katalogu SKAT, který vznikl v roce 1995. Tento knihovní systém má moduly Vstup údajů, On-line katalog, Výpůjční protokol, Evidence periodik, Komunikace mezi knihovnami, Analytický popis, Statistika, Regionální databáze, Výměnné soubory.
+
Knihovní systém, který vyvíjela firma ArrowSys a byl navržen pro veřejné knihovny s maximálním knihovním fondem do 150 000 svazků. Knihovny mající tento systém mohly být propojeny do [[Souborný katalog|souborného katalogu]] SKAT, který vznikl v roce 1995. Tento knihovní systém má moduly Vstup údajů, On-line katalog, Výpůjční protokol, Evidence periodik, Komunikace mezi knihovnami, Analytický popis, Statistika, Regionální databáze, Výměnné soubory.
  
−
===== Clavius =====
+
==== Clavius ====
−
Za vývojem tohoto knihovního systému stojí firma ArrowSys. Systém Clavius však není přímým následníkem systému LANius. Clavius začal vznikat koncem roku 1997. Podporuje knihovnické standardy [[UNIMARC]] nebo [[MARC21]], používání pravidel [[AACR2]] i normy [[ISBD]]. Z komunikačních protokolů využívá TCP/IP, OAI protokol či Z39.50. Moduly systému jsou Akvizice, Katalogizace,Vyhledávání (OPAC), Výpůjční protokol, Správa seriálů, WWW modul a modul Správy a nastavení.
+
Za vývojem tohoto knihovního systému stojí firma ArrowSys. Systém Clavius však není přímým následníkem systému LANius. Clavius začal vznikat koncem roku 1997. Podporuje knihovnické standardy [[UNIMARC]] nebo [[MARC21]], používání pravidel [[AACR2]] i normy [[ISBD]]. Z komunikačních protokolů využívá [[TCP/IP]], [[OAI protokol]] či [[Z39.50]]. Moduly systému jsou Akvizice, Katalogizace, Vyhledávání (OPAC), Výpůjční protokol, Správa seriálů, WWW modul a modul Správy a nastavení.
  
−
===== KP-sys, KP-Win =====
+
==== KP-sys, KP-Win ====
 
Firma KP-sys vyvinula stejnojmenný automatizovaný knihovní systém, který v r. 1999 upravila pro prostředí Windows a prodávala jej pod názvem KP-win. V současné době firma nabízí nové produkty Verbis, Portaro, Encore.  
 
Firma KP-sys vyvinula stejnojmenný automatizovaný knihovní systém, který v r. 1999 upravila pro prostředí Windows a prodávala jej pod názvem KP-win. V současné době firma nabízí nové produkty Verbis, Portaro, Encore.  
 
KP-win obsahoval několik modulů, které bylo možné zakoupit i samostatně, byly jimi Akvizice, Katalogizace, Katalog, Výpůjční modul, WWW-OPAC, Nové knihy, [[PSH]] a [[MeSH]].
 
KP-win obsahoval několik modulů, které bylo možné zakoupit i samostatně, byly jimi Akvizice, Katalogizace, Katalog, Výpůjční modul, WWW-OPAC, Nové knihy, [[PSH]] a [[MeSH]].
  
−
===== Advanced Rapid Library (ARL) =====
+
==== Advanced Rapid Library (ARL) ====
−
Jedná se o komplexní knihovní systém určený pro střední a velké knihovny. Tento systém na našem trhu dodává firma Cosmotron. Zajímavostí je, že tento knihovní systém, mající několik modulů, umožňuje zpracování záznamů v jakémkoli formátu MARC a podporuje pravidla ACCR2,modely FRBR a FRAD. Informace z tohoto systému jsou uživatelů zpřístupňovány v souladu s normy ISBD a ISO 690. ARL využívá protokolů OAI-PMH a Z39.50.  
+
Jedná se o komplexní knihovní systém určený pro střední a velké knihovny. Tento systém na našem trhu dodává firma Cosmotron. Zajímavostí je, že tento knihovní systém, mající několik modulů, umožňuje zpracování záznamů v jakémkoli formátu MARC a podporuje pravidla ACCR2, modely [[FRBR]] a [[FRAD]]. Informace z tohoto systému jsou uživatelů zpřístupňovány v souladu s normami ISBD a ISO 690. ARL využívá protokolů OAI-PMH a Z39.50.  
  
−
===== Aleph =====
+
==== Aleph ====
−
Automatizovaný knihovní systém Aleph má na trhu vedoucí postavení, v současnosti je dostupný ve verzi ALEPH 500, distribuuje jej firma Ex-Libris. Byl vyvinut programátory, analytiky a knihovníky v Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Systém má několik modulů, které si knihovna může zakoupit samostatně. Obsahuje grafický OPAC, modul pro výpůjční protokol, katalogizaci, správu seriálů, akvizici, MVS, modul pro statistické analýzy. Umožňuje snadnou konverzi dat, využívá kódování UNICODE
+
Automatizovaný knihovní systém Aleph má na trhu vedoucí postavení, v současnosti je dostupný ve verzi ALEPH 500, distribuuje jej firma Ex-Libris. Byl vyvinut programátory, analytiky a knihovníky v Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Systém má několik modulů, které si knihovna může zakoupit samostatně. Obsahuje grafický OPAC, modul pro výpůjční protokol, katalogizaci, správu seriálů, akvizici, MVS, modul pro statistické analýzy. Umožňuje snadnou konverzi dat, využívá kódování UNICODE.
  
 
Další knihovní systémy: T-Series, SmartLib, BIBIS, PC-LIB aj.
 
Další knihovní systémy: T-Series, SmartLib, BIBIS, PC-LIB aj.
  
−
b) open source
+
=== open source ===
 +
====Evergreen====
 +
Evergreen je knihovní software s otevřeným kódem vyvíjený od roku 2006 v USA. V České republice jej využívá Knihovna Jabok<ref>CERNIŇÁKOVÁ, Eva. Knihovní systém s otevřeným zdrojovým kódem v Knihovně Jabok. Čtenář [online]. Praha: A.L.L. Production, 2012, roč. 64, č. 2 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/2-2012/knihovni-system-s-otevrenym-zdrojovym-kodem-v-knihovne-jabok-94-1138.htm</ref>
  
−
Mezi nejznámější knihovní systémy s otevřeným kódem patří Koha a Evergreen.
+
====Koha====
 +
Koha je knihovní software distribuovaný pod licencí [[GNU]]. Od roku 1999 je vyvíjen novozélandskou firmou Katipo Communications Ltd. Podporuje všechny důležité knihovní standardy a spolupracuje se systémem VuFind.  
  
−
=== Použitá literatura: ===
+
== Odkazy ==
  
−
KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy(TDKIV) [online databáze].Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2014-06-02]. Dostupné zWWW: http://aleph.nkp.cz/cze/ktd
+
=== Reference ===
 +
<references/>
  
−
Knihovní informační systém. In: Kabinetinformačních studií a knihovnictví [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupnéz: http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/kis.htm
+
=== Použitá literatura ===
  
−
Automatizované knihovnické systémy. In: Masarykovauniverzita, Filozofická fakulta [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupnéz: http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html
+
* Automatizované knihovnické systémy. In: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html
 +
* Knihovní informační systém. In: Kabinet informačních studií a knihovnictví [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/kis.htm
 +
* Opálková, Markéta. OPACy nové generace III – Evergreen a Koha. Ikaros [online]. 2009, Roč. 13, č. 12 [cit. 18.1.2015]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13291. urn:nbn:cz:ik-13291. ISSN 1212-5075.
 +
* RŮŽIČKA, Jan. Vliv informatizace na knihovnictví. Inflow [online].roč. 2010 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi
 +
* STOCKLOVÁ, Anna. Historický vývoj automatizace knihoven. 2003.
  
−
STOCKLOVÁ, Anna. Historický vývoj automatizace knihoven. 2003.
+
===Klíčová slova===
 +
software, knihovnické procesy, automatizace
  
−
RŮŽIČKA, Jan. Vliv informatizace na knihovnictví. Inflow [online].roč. 2010 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]

Aktuální verze z 10. 12. 2015, 13:41

Knihovnický automatizovaný systém (nebo také integrovaný knihovnický software; knihovnický software; automatizovaný knihovní systém; integrovaný knihovní systém) je v databázi TDKIV definován jako: „Aplikační software provozního(transakčního) typu, určený k automatizaci procesů realizovaných v knihovně. Obvykle má modulární strukturu; typické moduly jsou Akvizice, Katalogizace, OPAC, výpůjčky a MVS, správa seriálů. Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a pro komunikaci s externími zdroji.“[1]

Druhy automatizovaných systémů

  1. komerční
  2. open source

Moduly knihovnických systémů

Automatizovaný knihovnický systém může mít několik modulů a na knihovně závisí, které moduly systému zakoupí a bude využívat.

Modul Akvizice

Určen k evidenci objednávek a faktur, poskytuje přehled toho, co knihovna nakoupila nebo plánuje zakoupit.

Modul Katalogizace

Poskytuje informace o dokumentech v knihovním fondu. Je určen k vytváření bibliografického popisu dokumentů, a také k evidenci jednotlivých jednotek v knihovním fondu. Zpravidla propojen s OPACem.

Výpůjční modul

Obsahuje data o uživatelích, výpůjčkách a peněžních transakcích, eviduje výpůjčky, rezervace, zpozdné apod.

Modul Správy systému

Jsou zde uloženy data o účtech, systému, přístupových právech apod.

Zavádění automatizovaných knihovnických systémů

První automatizované knihovnické systémy se začaly objevovat v knihovnách s rozvojem automatizace na počátku 60. let 20. století. Vůbec prvním automatizovaným systémem byl ARDIS (Automatizovaný rešeršní a dokumentární systém) v roce 1965. Na počátku 80. let začaly vznikat dílčí lokální systémy, po r. 1989 vznikly první soukromé firmy, jež vyvíjejí automatizované knihovní systémy a také první integrované lokální systémy.

Významné knihovnické systémy rozšířené v ČR

komerční

LANius

Knihovní systém, který vyvíjela firma ArrowSys a byl navržen pro veřejné knihovny s maximálním knihovním fondem do 150 000 svazků. Knihovny mající tento systém mohly být propojeny do souborného katalogu SKAT, který vznikl v roce 1995. Tento knihovní systém má moduly Vstup údajů, On-line katalog, Výpůjční protokol, Evidence periodik, Komunikace mezi knihovnami, Analytický popis, Statistika, Regionální databáze, Výměnné soubory.

Clavius

Za vývojem tohoto knihovního systému stojí firma ArrowSys. Systém Clavius však není přímým následníkem systému LANius. Clavius začal vznikat koncem roku 1997. Podporuje knihovnické standardy UNIMARC nebo MARC21, používání pravidel AACR2 i normy ISBD. Z komunikačních protokolů využívá TCP/IP, OAI protokol či Z39.50. Moduly systému jsou Akvizice, Katalogizace, Vyhledávání (OPAC), Výpůjční protokol, Správa seriálů, WWW modul a modul Správy a nastavení.

KP-sys, KP-Win

Firma KP-sys vyvinula stejnojmenný automatizovaný knihovní systém, který v r. 1999 upravila pro prostředí Windows a prodávala jej pod názvem KP-win. V současné době firma nabízí nové produkty Verbis, Portaro, Encore. KP-win obsahoval několik modulů, které bylo možné zakoupit i samostatně, byly jimi Akvizice, Katalogizace, Katalog, Výpůjční modul, WWW-OPAC, Nové knihy, PSH a MeSH.

Advanced Rapid Library (ARL)

Jedná se o komplexní knihovní systém určený pro střední a velké knihovny. Tento systém na našem trhu dodává firma Cosmotron. Zajímavostí je, že tento knihovní systém, mající několik modulů, umožňuje zpracování záznamů v jakémkoli formátu MARC a podporuje pravidla ACCR2, modely FRBR a FRAD. Informace z tohoto systému jsou uživatelů zpřístupňovány v souladu s normami ISBD a ISO 690. ARL využívá protokolů OAI-PMH a Z39.50.

Aleph

Automatizovaný knihovní systém Aleph má na trhu vedoucí postavení, v současnosti je dostupný ve verzi ALEPH 500, distribuuje jej firma Ex-Libris. Byl vyvinut programátory, analytiky a knihovníky v Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Systém má několik modulů, které si knihovna může zakoupit samostatně. Obsahuje grafický OPAC, modul pro výpůjční protokol, katalogizaci, správu seriálů, akvizici, MVS, modul pro statistické analýzy. Umožňuje snadnou konverzi dat, využívá kódování UNICODE.

Další knihovní systémy: T-Series, SmartLib, BIBIS, PC-LIB aj.

open source

Evergreen

Evergreen je knihovní software s otevřeným kódem vyvíjený od roku 2006 v USA. V České republice jej využívá Knihovna Jabok[2]

Koha

Koha je knihovní software distribuovaný pod licencí GNU. Od roku 1999 je vyvíjen novozélandskou firmou Katipo Communications Ltd. Podporuje všechny důležité knihovní standardy a spolupracuje se systémem VuFind.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2014-06-02]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/cze/ktd
  2. ↑ CERNIŇÁKOVÁ, Eva. Knihovní systém s otevřeným zdrojovým kódem v Knihovně Jabok. Čtenář [online]. Praha: A.L.L. Production, 2012, roč. 64, č. 2 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/2-2012/knihovni-system-s-otevrenym-zdrojovym-kodem-v-knihovne-jabok-94-1138.htm

Použitá literatura

Klíčová slova

software, knihovnické procesy, automatizace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnické_automatizované_systémy_a_knihovnický_software&oldid=26670“