Měření výkonnosti a kvality v knihovnách: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<br />
 
<br />
−
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''"vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti"''. <ref name="měření">PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch</ref>
+
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''"vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti"''. <ref name="měření">PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.</ref>
 
<br />
 
<br />
  
−
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. <ref><i>NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS</i> [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88</ref>  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.
+
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. <ref>NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88</ref>  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />
Řádek 10: Řádek 10:
  
 
=== Normy ===
 
=== Normy ===
−
 
+
<br />
 
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.
 
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.
 
<br />
 
<br />
  
 
=== Standard VKIS ===
 
=== Standard VKIS ===
−
 
+
<br />
−
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.<ref name="standard">[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].</ref> Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.
+
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.<ref name="standard">[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].</ref> Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />
Řádek 23: Řádek 23:
  
 
=== Total Quality Management (TQM) ===
 
=== Total Quality Management (TQM) ===
−
+
<br />
 
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' <ref name="TQM">Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management</ref>
 
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' <ref name="TQM">Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management</ref>
 
<br />
 
<br />
  
 
=== Benchmarking ===
 
=== Benchmarking ===
−
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven <ref name="Benchmarking">KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.</ref>, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] <ref name="Benchmarking" /> v pěti základních krocích:
+
<br />
 +
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven <ref name="Benchmarking">KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.</ref>, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:
 
:# plánování  
 
:# plánování  
 
:# hledání partnerů
 
:# hledání partnerů
 
:# sběr dat
 
:# sběr dat
 
:# analýza dat
 
:# analýza dat
−
:# aplikace změn
+
:# aplikace změn <ref name="Benchmarking" />
 
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.
 
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.
 
<br />
 
<br />
  
 
=== Analýza SWOT ===
 
=== Analýza SWOT ===
 +
<br />
 
SWOT je zkratka z angličtiny:
 
SWOT je zkratka z angličtiny:
 
:* S = Strengths (silné stránky)
 
:* S = Strengths (silné stránky)
 
:* W = Weaknesses (slabé stránky)
 
:* W = Weaknesses (slabé stránky)
 
:* O = Opportunities (příležitosti)
 
:* O = Opportunities (příležitosti)
−
:* T = Threats (hrozby).
+
:* T = Threats (hrozby) <ref name="měření" />
 
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.
 
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.
 
<br />
 
<br />
  
 
=== Balanced Scorecard (BSC) ===
 
=== Balanced Scorecard (BSC) ===
−
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku <ref><i>Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie</i> [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html</ref>, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):
+
<br />
 +
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku <ref name="BSC">Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie</i> [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html</ref>, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):
 
:# finanční
 
:# finanční
 
:# zákaznická
 
:# zákaznická
 
:# interní procesy
 
:# interní procesy
−
:# učení a růst
+
:# učení a růst <ref name="měření" />
  
 
=== Analýza logů ===
 
=== Analýza logů ===
 +
<br />
 
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem "log" označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože "monitorují", jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod.  
 
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem "log" označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože "monitorují", jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod.  
 
<br />
 
<br />
Řádek 62: Řádek 66:
 
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.
 
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.
  
−
== Reference ==
+
==Odkazy==
 +
 
 +
=== Reference ===
  
 
<references />
 
<references />
  
−
== Použitá literatura ==
+
=== Použitá literatura ===
−
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.
+
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.
−
 
+
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88
−
== Klíčová slova ==
+
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie</i> [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html
−
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách
+
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management
  
−
== Související články ==
+
=== Související články ===
  
 
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]<br />
 
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]<br />
 
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br />
 
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br />
−
[[Výzkumné metody]]
+
[[Výzkumné metody]]<br />
 +
[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]
 
<br />
 
<br />
  
−
== Doporučená literatura ==
+
=== Doporučená literatura ===
 
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587
 
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />
−
 
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]
 
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]

Aktuální verze z 26. 1. 2018, 21:26


Měření výkonnosti a kvality v knihovnách České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako "vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti". [1]

Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat NIPOS. [2] Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.

Standardy pro knihovny

Normy


Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma ISO-2789:2013, která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma ISO-11620:2014. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.

Standard VKIS


Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.[3] Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.

Metody měření kvality a výkonu

Total Quality Management (TQM)


Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků organizace a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ [4]

Benchmarking


Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven [5], a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho v pěti základních krocích:

  1. plánování
  2. hledání partnerů
  3. sběr dat
  4. analýza dat
  5. aplikace změn [5]

Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.

Analýza SWOT


SWOT je zkratka z angličtiny:

  • S = Strengths (silné stránky)
  • W = Weaknesses (slabé stránky)
  • O = Opportunities (příležitosti)
  • T = Threats (hrozby) [1]

Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.

Balanced Scorecard (BSC)


Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku [6], byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):

  1. finanční
  2. zákaznická
  3. interní procesy
  4. učení a růst [1]

Analýza logů


Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní webové stránky a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem "log" označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože "monitorují", jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod.

Zdroj

  • Článek vychází ze:

PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.
  2. ↑ NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88
  3. ↑ [1] [online]. [cit. 25. 12. 2017].
  4. ↑ Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management
  5. ↑ 5,0 5,1 KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.
  6. ↑ Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html

Použitá literatura

  1. KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.
  2. NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88
  3. Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html
  4. Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management

Související články

Standard veřejných knihovnických a informačních služeb
Typy výzkumu v informační vědě
Výzkumné metody
Statistika a benchmarking v knihovnách

Doporučená literatura

ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587

Klíčová slova

knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Měření_výkonnosti_a_kvality_v_knihovnách&oldid=52339“