Organizace knihovních fondů: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 24 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Organizace knihovních fondů''' je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.  
+
'''Organizace knihovních fondů''' je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.<ref name="CHRISTIE">CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. <i>Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven</i>. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla</ref>
 +
[[Knihovní fond]] je součástí informačního fondu knihovny, který se mimo knihovního fondu skládá z '''dokumentografického fondu''' (katalog, kartotéka, [[Bibliografie|bibliografie]] - tedy sekundární informační prameny) a '''faktografického fondu''' (tento fond má formu samostatných příručních knihoven a obsahuje slovníky, encyklopedie nebo sbírky zákonů).  
  
−
== Knihovní systém ==
+
Základní dílkem knihovního fondu je '''knihovní jednotka''' (kniha, dokument), která je neustále v pohybu a je označována jako primární informační pramen, tedy nosič [[Informace|informace]].
 +
Struktura knihovního fondu je vystavěna na: '''jádro''' - nejčastěji využívané dokumenty, '''rezervní část''' - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru) a '''archiv''' - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna).<ref name="RUDOVÁ" />
  
−
* akvizice - získávání nových dokumentů do knihovny, doplňování fondu (přírůstek je zpravidla určován rozsahem finančního rozpočtu nebo výhodností sjednaných smluvních podmínek s dodavateli)<ref>CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. <i>Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven</i>. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla</ref>
 
−
* evidence - zanesení dokumentu do tzv. přírůstkového seznamu (přidělení razítka knihovny)
 
−
* katalogizace - zanesení do katalogu knihovny
 
−
* přidělení signatury (číslo knihy, které určuje, kde bude umístěna v regále knihovny)
 
−
* organizace a [[Ochrana knihovního fondu.|ochrana fondu]] - tedy fyzické umístění knihy do fondu
 
−
* zpřístupňování
 
−
* aktualizace fondu - vyřazování dokumentů (úbytkový seznam - vyřazovaný dokument je duplicitní, má nízkou statistickou využivatelnost uživateli, je opotřebovaný, poškozený, informace jsou zastaralé)<ref>CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. <i>Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven</i>. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2.</ref>
 
−
* [[Revize]]<ref>RUDOVÁ, Eliška. ''Informační procesy: 2. ročník.'' Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>
 
−
 
−
 
 
−
 
−
== Prvky informačního fondu ==
 
−
 
 
−
== Informační fond ==
 
−
 
−
Je to soubor primárních dokumentů (tedy fyzických nositelů [[Informace|informace]], faktů) a sekundárních dokumentů (to jsou dokumenty, které informují o existenci primárních dokumentů (například: [[Databáze|databáze]], katalogy, bibliografie, kartotéky, katalogy). Samotné dokumenty jsou informačními prameny, což znamená, že jsou zdroji informací.
 
−
 
−
=== Druhy informačního fondu ===
 
−
 
−
 
−
==== Knihovní fond ====
 
−
 
−
Základní dílkem knihovního fondu je knihovní jednotka (kniha, dokument, zdroj), která je neustále v pohybu. [[Knihovní fond]] tvoří základ celého informačního fondu. Struktura knihovního fondu je vystavěna na:
 
−
* jádro - nejčastěji využívané dokumenty
 
−
* rezervní část - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru)
 
−
* archiv - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna)
 
−
 
−
==== Dokumentografický fond ====
 
−
 
−
Skládá se ze sekundárních informačních pramenů/ dokumentů:
 
−
 
−
* katalog - soupis všech dokumentů, které má knihovna k dispozici
 
−
* kartotéka - soupis dokumentů, které mohou, ale nemusí být v knihovně
 
−
* [[Bibliografie]] - soupis dokumentů na určité téma
 
−
 
−
==== Faktografický fond ====
 
−
 
−
Tento fond má často formu samostatných příručních knihoven - obsahuje slovníky, encyklopedie, sbírky zákonů. Slouží k rychlému ověření faktů. <ref>Rudová, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>
 
  
 
== Organizace fondu v knihovnách ==
 
== Organizace fondu v knihovnách ==
Řádek 46: Řádek 10:
 
=== Formální stavění fondu ===
 
=== Formální stavění fondu ===
  
−
Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:
+
<ref name="RUDOVÁ">RUDOVÁ, Eliška. ''Informační procesy: 2. ročník.'' Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:
  
 
* abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
 
* abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
Řádek 55: Řádek 19:
 
* jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu
 
* jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu
  
−
Výhody:
+
'''Výhody''':
−
 
 
 
* tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání
 
* tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání
  
−
Nevýhody:
+
'''Nevýhody''':
−
 
 
 
* velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
 
* velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
 
* zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
 
* zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
Řádek 66: Řádek 28:
  
 
=== Věcné stavění fondu ===
 
=== Věcné stavění fondu ===
−
 
−
 
−
===== Uspořádání dle oborů =====
 
−
 
 
* systematicko-abecední - je to řazení dle systematických [[Selekční jazyky|selekčních jazyků]] s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
 
* systematicko-abecední - je to řazení dle systematických [[Selekční jazyky|selekčních jazyků]] s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
 
* systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
 
* systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
 
* tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů
 
* tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů
  
−
Výhody:
+
'''Výhody''':
−
 
 
 
* uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
 
* uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
 
* rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu
 
* rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu
  
−
Nevýhody:
+
'''Nevýhody''':
−
 
 
 
* náročné na prostor
 
* náročné na prostor
  
−
=== Zpřístupňování knihovních fondů ===
+
== Zpřístupňování knihovních fondů ==
  
 
Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů.  Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).  
 
Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů.  Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).  
Řádek 91: Řádek 47:
 
# Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)
 
# Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)
  
−
==== Cyrkulační fondy ====
+
=== Cirkulační fondy ===
  
 
Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).
 
Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).
  
−
Druhy:
+
'''Druhy''':
  
 
* hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
 
* hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
−
* kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty<ref>Rudová, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>
+
* kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty <ref name="RUDOVÁ" />  
  
−
=== Skladování ===
 
  
−
==== Prvky skladování dokumentů ====
+
== Prvky skladování dokumentů ==
  
 
# volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
 
# volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
Řádek 118: Řádek 73:
  
  
−
=== Koncepce moderní knihovny ===
+
== Organizace moderní knihovny ==
  
 
Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách<ref>ANNA, Stöcklová. <i>Organizace a ochrana knihovního fondu</i>. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu</ref>, které se mají měnit na komunitní prostor.
 
Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách<ref>ANNA, Stöcklová. <i>Organizace a ochrana knihovního fondu</i>. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu</ref>, které se mají měnit na komunitní prostor.
Řádek 125: Řádek 80:
 
# intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
 
# intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
 
# vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
 
# vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
−
# intenzivní [[Digitalizace a knihovnictví|digitalizace]] (snašší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
+
# intenzivní [[Digitalizace a knihovnictví|digitalizace]] (snazší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
 
# zapojení moderních technologií - čtečky, web
 
# zapojení moderních technologií - čtečky, web
 
# budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
 
# budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
 
# kooperace knihoven - sdílená [[Katalogizace|katalogizace]], [[MVS]], MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)
 
# kooperace knihoven - sdílená [[Katalogizace|katalogizace]], [[MVS]], MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)
−
 
−
 
−
 
−
=== Zaměstnanci ===
 
−
 
−
* skladoví knihovníci
 
−
* restaurátoři
 
−
 
−
=== Zařízení knihovny ===
 
−
 
−
* skladiště
 
−
* depozitáře
 
−
* katalogy, regály (klasické i posuvné)
 
−
* manipulační stoly
 
−
* dopravníkové systémy
 
−
* výtahy
 
−
* prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy)
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
−
=== Použité zdroje ===<br />
+
=== Použité zdroje ===
  
 
  <references/>
 
  <references/>
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
:[[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]]<br />
 +
:[[Ochrana knihovního fondu.]]<br />
 +
:[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]<br />
 +
:[[Knihovní fond]]<br />
 +
:[[Stavění knihovního fondu]]<br />
 +
:[[Digitalizace a knihovnictví]]<br />
 +
:[[Digitální fond knihovny]]<br />
 +
:[[Revize]]
  
−
[[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]]
+
=== Klíčová slova ===
−
[[Ochrana knihovního fondu.]]
+
* organizace knihovních fondů<br />
−
[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]
+
* knihovní fondy<br />
−
[[Knihovní fond]]
+
* informační fondy<br />
−
[[Stavění knihovního fondu]]
+
* skladování dokumentů<br />
−
[[Digitalizace a knihovnictví]]
+
* řazení v knihovnách
−
[[Digitální fond knihovny]]
 
−
[[Revize]]
 
−
 
 
−
==== Klíčová slova ====<br />
 
−
 
 
−
organizace knihovních fondů
 
−
knihovní fondy
 
−
informační fondy
 
−
skladování
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
  
  
−
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 31. 1. 2018, 23:05

Organizace knihovních fondů je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.[1] Knihovní fond je součástí informačního fondu knihovny, který se mimo knihovního fondu skládá z dokumentografického fondu (katalog, kartotéka, bibliografie - tedy sekundární informační prameny) a faktografického fondu (tento fond má formu samostatných příručních knihoven a obsahuje slovníky, encyklopedie nebo sbírky zákonů).

Základní dílkem knihovního fondu je knihovní jednotka (kniha, dokument), která je neustále v pohybu a je označována jako primární informační pramen, tedy nosič informace. Struktura knihovního fondu je vystavěna na: jádro - nejčastěji využívané dokumenty, rezervní část - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru) a archiv - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna).[2]


Organizace fondu v knihovnách

Formální stavění fondu

[2]Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:

  • abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
  • formátové - dle velikosti knih (kvartet, osmerka, šestnácterka, folio) - je to ovšem jedno z náročnějších stavění na organizaci
  • chronologické - založeno na vnější informaci, tedy na tom, kdy byl dokument vydán (rok)
  • geografické - místo vydání dokumentu
  • přírůstkové - dokumenty řazeny dle toho, jak jsou evidovány v přírůstkovém seznamu
  • jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu

Výhody:

  • tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání

Nevýhody:

  • velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
  • zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
  • formální stavění fondu se nehodí pro široký volný výběr

Věcné stavění fondu

  • systematicko-abecední - je to řazení dle systematických selekčních jazyků s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
  • systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
  • tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů

Výhody:

  • uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
  • rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu

Nevýhody:

  • náročné na prostor

Zpřístupňování knihovních fondů

Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů. Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).

  1. Fondy bezprostředně přístupné - jsou poskytnuty uživateli přímo čtenářům (cirkulační fondy)
  2. Fondy zprostředkovatelně přístupné - přístupné za asistence knihovníka (MVS - Meziknihovní výpůjční služba)
  3. Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)

Cirkulační fondy

Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).

Druhy:

  • hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
  • kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty [2]


Prvky skladování dokumentů

  1. volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
  2. sklad/ depozitář - je přístupný pouze pro knihovníka, pro ochranu fondu je vhodný
  3. trezor - je zde uskladněn konzervační fond (incunabule, vzácné tisky)


Vhodné podmínky pro skladování fondu jsou základem pro primární ochranu fondu již v knihovně. Pro uložení dokumentů je doporučeno bezprašné prostředí, bez přímého přístupu slunečního světla. Úložná místa na regálech by měla být bez ostrých hran a výčnělků a opatřena zarážkou, zabraňujícímu sesunu fondu (tzv. knižní zarážky). Ve volně přístupném fondu, studovnách, referenčních a informačních prostorách je doporučena výška regálové konstrukce:

  • veřejné knihovny: 1,80-2,05 m
  • akademické knihovny: 2,25 m
  • dětská oddělení: 1,50-1,80 m

Z důvodu organizace práce by maximální délka regálové řady neměla přesahovat 8 metrů. V knihovnách (a stejně tak i v depozitářích) je přísný zákaz kouření, jídla i pití.[3]


Organizace moderní knihovny

Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách[4], které se mají měnit na komunitní prostor.

  1. poskytnout čtenáři přímý přístup ke knihovnímu fondu knihovny (převaha volných výběrů)
  2. intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
  3. vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
  4. intenzivní digitalizace (snazší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
  5. zapojení moderních technologií - čtečky, web
  6. budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
  7. kooperace knihoven - sdílená katalogizace, MVS, MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)

Odkazy

Použité zdroje

  1. ↑ CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 RUDOVÁ, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).
  3. ↑ MONIKA, Kratochvílová. Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, Veřejné informační služby knihoven (VISK 1), 2016, 14 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/ochrana-aktualizace-knihovniho-fondu-v-knihovnach-s-lokalni-regionalni-2
  4. ↑ ANNA, Stöcklová. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu

Související články

Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy
Ochrana knihovního fondu.
Ochrana fondů skladování dokumentů
Knihovní fond
Stavění knihovního fondu
Digitalizace a knihovnictví
Digitální fond knihovny
Revize

Klíčová slova

  • organizace knihovních fondů
  • knihovní fondy
  • informační fondy
  • skladování dokumentů
  • řazení v knihovnách
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_knihovních_fondů&oldid=52765“