Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
==České výzkumy== | ==České výzkumy== | ||
===České děti jako čtenáři=== | ===České děti jako čtenáři=== | ||
− | Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''. Průzkum z roku 2013 byl svým zaměření, komplexností a reprezentativností prvním průzkumem tohoto typu v ČR. Velkou inspirací mu by průzkum ''Jak čtou české děti'' z roku 2003, což umožnilo v některých aspektech porovnat situaci po deseti letech. Poslední výzkum v roce 2021 přinesl jedinečnou možnost zkoumání, jaké dopady na dětské čtenářství má koronavirová pandemie a omezení s ní spojené. | + | Výzkum ''České děti jako čtenáři'' vedený pod záštitou Knihovnického institutu Národní knihovny proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''. Průzkum z roku 2013 byl svým zaměření, komplexností a reprezentativností prvním průzkumem tohoto typu v ČR. Velkou inspirací mu by průzkum ''Jak čtou české děti'' z roku 2003, což umožnilo v některých aspektech porovnat situaci po deseti letech. Poslední výzkum v roce 2021 přinesl jedinečnou možnost zkoumání toho, jaké dopady na dětské čtenářství má koronavirová pandemie a omezení s ní spojené. |
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><ref name="cdjc21">Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. ''Nielsen Admosphere'' [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021</ref><br> | <ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><ref name="cdjc21">Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. ''Nielsen Admosphere'' [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021</ref><br> | ||
<br> | <br> | ||
Hlavní výsledky z 2021: | Hlavní výsledky z 2021: | ||
− | *Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se také často věnují sociálním sítím a hraní elektronických her. Oproti roku 2017 výrazně vzrostl počet dětí, které denně hrají elektronické hry a denně sledují videa nebo filmy na různých zařízeních. Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže. | + | *Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování [[televize]] (42 %). Starší děti se také často věnují [[Sociální síť|sociálním sítím]] a hraní elektronických her. Oproti roku 2017 výrazně vzrostl počet dětí, které denně hrají elektronické hry a denně sledují videa nebo filmy na různých zařízeních. Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže. |
− | *Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče. | + | *Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtení]] zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče. |
*Přibližně třetina rodičů si myslí, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih a že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy. | *Přibližně třetina rodičů si myslí, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih a že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy. | ||
− | *Významná část dětí i dospívajících se při výběru knih ke čtení v době pandemie obracela k domácím knihovnám. Také knihy získávali jako dárky. Třetím nejčastějším způsobem získávání knih v době pandemie byl nákup tištěných knih na internetu. | + | *Významná část dětí i dospívajících se při výběru knih ke čtení v době pandemie obracela k domácím knihovnám. Také knihy získávali jako dárky. Třetím nejčastějším způsobem získávání knih v době pandemie byl nákup tištěných knih na [[Internet|internetu]]. |
− | *Dvě třetiny starších dětí před pandemií navštěvovaly veřejné knihovny. Pandemie výrazným způsobem ovlivnila využívání služeb veřejných knihoven, více než polovině respondentů omezení vadila.<ref name="cdjc21"/> | + | *Dvě třetiny starších dětí před pandemií navštěvovaly [[Veřejná knihovna|veřejné knihovny]]. Pandemie výrazným způsobem ovlivnila využívání [[Služby veřejných a odborných knihoven|služeb veřejných knihoven]], více než polovině respondentů omezení vadila.<ref name="cdjc21"/> |
===Jak čtou české děti=== | ===Jak čtou české děti=== | ||
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br> | Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br> | ||
<br> | <br> | ||
Hlavní výsledky: | Hlavní výsledky: | ||
− | * Přibližně polovinu českých dětí lze | + | * Přibližně polovinu českých dětí lze označit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost). |
− | *Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. | + | *Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska [[komunikace]] a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. |
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky. | *Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky. | ||
− | *Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují. | + | *Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a [[počítač]]. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují. |
− | *Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref> | + | *Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65 % dětí a 48 % dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref> |
===Výzkumy Jiřího Trávníčka=== | ===Výzkumy Jiřího Trávníčka=== | ||
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky. | Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky. | ||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
<br> | <br> | ||
Hlavní výsledky z 2018: | Hlavní výsledky z 2018: | ||
− | *Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31% čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41% 1-4x týdně a 28% | + | *Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31 % čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41 % 1-4x týdně a 28 % méně než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů. |
*Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let. | *Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let. | ||
*Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem. | *Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem. | ||
*Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů. | *Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů. | ||
− | * Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá. | + | * Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře, a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá. |
*Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři. | *Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři. | ||
*Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.<ref>Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. ''Scholastic Inc''. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf</ref> | *Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.<ref>Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. ''Scholastic Inc''. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf</ref> | ||
===Parents, Children, Libraries, and Reading=== | ===Parents, Children, Libraries, and Reading=== | ||
− | Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br> | + | Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních [[Telefon|telefonech]] i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br> |
<br> | <br> | ||
Hlavní výsledky: | Hlavní výsledky: | ||
− | *Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny | + | *Naprostá většina (94 %) rodičů říká, že jsou knihovny pro jejich děti důležité, 79 % by je dokonce označilo za velmi důležité. |
− | *Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). | + | *Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84 %), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81 %) a že jsou bezpečným místem pro děti (79 %). |
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež. | * Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež. | ||
− | * Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v | + | * Z dotazovaných 70 % odpovědělo, že v posledních 12 měsících navštívili veřejnou knihovnu a 55 % dětí ze zúčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88 %), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46 %), chodí na akce knihoven (46 %), používají internet (37 %), setkávají se s přáteli (37 %), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32 %). |
− | *Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky | + | *Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref> |
Řádek 56: | Řádek 56: | ||
<references /> | <references /> | ||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
+ | [[Čtenářské výzkumy]]<br> | ||
+ | [[Podpora dětského čtenářství]]<br> | ||
+ | [[Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty]]<br> | ||
+ | [[Čtení a čtenářské dovednosti]] | ||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
čtení, čtenářství, výzkumy, dětské čtenářství, knihovny, Jiří Trávníček | čtení, čtenářství, výzkumy, dětské čtenářství, knihovny, Jiří Trávníček | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]] | [[Kategorie: Státnicové otázky UISK]] |
Aktuální verze z 17. 3. 2022, 10:12
Obsah
České výzkumy
České děti jako čtenáři
Výzkum České děti jako čtenáři vedený pod záštitou Knihovnického institutu Národní knihovny proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem České děti a mládež jako čtenáři. Průzkum z roku 2013 byl svým zaměření, komplexností a reprezentativností prvním průzkumem tohoto typu v ČR. Velkou inspirací mu by průzkum Jak čtou české děti z roku 2003, což umožnilo v některých aspektech porovnat situaci po deseti letech. Poslední výzkum v roce 2021 přinesl jedinečnou možnost zkoumání toho, jaké dopady na dětské čtenářství má koronavirová pandemie a omezení s ní spojené.
[1][2][3]
Hlavní výsledky z 2021:
- Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se také často věnují sociálním sítím a hraní elektronických her. Oproti roku 2017 výrazně vzrostl počet dětí, které denně hrají elektronické hry a denně sledují videa nebo filmy na různých zařízeních. Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže.
- Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče.
- Přibližně třetina rodičů si myslí, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih a že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy.
- Významná část dětí i dospívajících se při výběru knih ke čtení v době pandemie obracela k domácím knihovnám. Také knihy získávali jako dárky. Třetím nejčastějším způsobem získávání knih v době pandemie byl nákup tištěných knih na internetu.
- Dvě třetiny starších dětí před pandemií navštěvovaly veřejné knihovny. Pandemie výrazným způsobem ovlivnila využívání služeb veřejných knihoven, více než polovině respondentů omezení vadila.[3]
Jak čtou české děti
Výzkum Jak čtou české děti byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.
Hlavní výsledky:
- Přibližně polovinu českých dětí lze označit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).
- Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola.
- Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.
- Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.
- Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65 % dětí a 48 % dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.[1][4]
Výzkumy Jiřího Trávníčka
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.
- 2008 - Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize
- 2011 - Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)
- 2013 - Překnížkováno: Co čteme a kupujeme
- 2013 - Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy
- 2014 - Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích
- 2017 - Česká čtenářská republika
- 2019 - Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)[5]
Zahraniční výzkumy
Kids & Reading Family Report
Kids & Reading Family Report je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně ze sedmé edice výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.[6]
Hlavní výsledky z 2018:
- Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31 % čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41 % 1-4x týdně a 28 % méně než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů.
- Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let.
- Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem.
- Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů.
- Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře, a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá.
- Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři.
- Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.[7]
Parents, Children, Libraries, and Reading
Výzkum Parents, Children, Libraries, and Reading proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.
Hlavní výsledky:
- Naprostá většina (94 %) rodičů říká, že jsou knihovny pro jejich děti důležité, 79 % by je dokonce označilo za velmi důležité.
- Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84 %), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81 %) a že jsou bezpečným místem pro děti (79 %).
- Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.
- Z dotazovaných 70 % odpovědělo, že v posledních 12 měsících navštívili veřejnou knihovnu a 55 % dětí ze zúčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88 %), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46 %), chodí na akce knihoven (46 %), používají internet (37 %), setkávají se s přáteli (37 %), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32 %).
- Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.[1][8]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.
- ↑ FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti a mládež jako čtenáři 2017. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.
- ↑ 3,0 3,1 Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. Nielsen Admosphere [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021
- ↑ Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. GAC.cz [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf
- ↑ Jiří Trávníček, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Tr%C3%A1vn%C3%AD%C4%8Dek
- ↑ Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html
- ↑ Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. Scholastic Inc. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf
- ↑ ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. Pew Research Center [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/
Související články
Čtenářské výzkumy
Podpora dětského čtenářství
Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty
Čtení a čtenářské dovednosti
Klíčová slova
čtení, čtenářství, výzkumy, dětské čtenářství, knihovny, Jiří Trávníček