Zdrojový kód: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
{{pracuje se}}
+
 
 
'''Zdrojový kód''' je možné definovat, jako plně spustitelný popis [[Software|softwarového systému]]. Jeho skladba by měla zapříčinit funkční grafickou reprezentaci.<ref>22nd IEEE International Working Conference on Source Code Analysis and Manipulation. Source Code Analysis and Manipulation Working Conference [online]. SCAM, © 2006 [cit. 2022-03-16]. Dostupné z: http://www.ieee-scam.org/2022/</ref>. Tento termín je hlavně využívaný v [[Informatika|informatice]] pro zápis textu počítačového programu v daném [[programovací jazyk|programovacím jazyce]]. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na programovacím jazyce, jelikož má každý svou příponu souboru.<ref>ROUSE, Margaret. What is source code?. ''Techtarget''. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code</ref>.
 
'''Zdrojový kód''' je možné definovat, jako plně spustitelný popis [[Software|softwarového systému]]. Jeho skladba by měla zapříčinit funkční grafickou reprezentaci.<ref>22nd IEEE International Working Conference on Source Code Analysis and Manipulation. Source Code Analysis and Manipulation Working Conference [online]. SCAM, © 2006 [cit. 2022-03-16]. Dostupné z: http://www.ieee-scam.org/2022/</ref>. Tento termín je hlavně využívaný v [[Informatika|informatice]] pro zápis textu počítačového programu v daném [[programovací jazyk|programovacím jazyce]]. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na programovacím jazyce, jelikož má každý svou příponu souboru.<ref>ROUSE, Margaret. What is source code?. ''Techtarget''. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code</ref>.
  
Řádek 5: Řádek 5:
 
== Zápis zdrojového kódu ==
 
== Zápis zdrojového kódu ==
 
   
 
   
−
Programátoři nejčastěji zapisují zdrojové kódy pomocí [[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|textových editorů]]. Existují ale také specializované programy, které usnadňují programátorům psaní těchto kódů, nebo pomocí nich lze zdrojový kód vygenerovat. Tyto editory mohou být součástí integrovaného vývojového prostředí ('''IDE – Integrated Development Environment''')<ref>ROUSE, Margaret. What is source code?. ''Techtarget''. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code</ref>. Při zápisu kódu je potřeba dodržovat několik pravidel v podobě stylu a úpravy. Výsledkem dodržování těchto pravidel je lepší přehlednost, čitelnost a orientace mezi řádky. Pro správnost kódu (a později pro funkčnost a spuštění programu) je nutné, aby byla dodržena programovací [[syntaxe]].
+
Programátoři nejčastěji zapisují zdrojové kódy pomocí [[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|textových editorů]]. Existují ale také specializované programy, které usnadňují programátorům psaní těchto kódů, nebo pomocí nich lze zdrojový kód vygenerovat. Tyto editory mohou být součástí integrovaného vývojového prostředí ('''IDE – Integrated Development Environment''').<ref>ROUSE, Margaret. What is source code?. ''Techtarget''. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code</ref> Při zápisu kódu je potřeba dodržovat několik pravidel v podobě stylu a úpravy. Výsledkem dodržování těchto pravidel je lepší přehlednost, čitelnost a orientace mezi řádky. Pro správnost kódu (a později pro funkčnost a spuštění programu) je nutné, aby byla dodržena programovací [[syntaxe]].
  
−
Dodržování pravidel při psaní zdrojových kódu je velmi důležité. Zvláště, když se na něm podílí větší skupina lidí, ve které si tyto kódy lidé (kolegové) mezi sebou sdílejí<ref>LINHART, Ondřej. Konvence při psaní zdrojového kódu. ''Dotnetportal.cz''. [online]. 1.1.2008 [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.dotnetportal.cz/clanek/62/Konvence-pri-psani-zdrojoveho-kodu</ref>.
+
Dodržování pravidel při psaní zdrojových kódu je velmi důležité. Zvláště, když se na něm podílí větší skupina lidí, ve které si tyto kódy lidé (kolegové) mezi sebou sdílejí.<ref>LINHART, Ondřej. Konvence při psaní zdrojového kódu. ''Dotnetportal.cz''. [online]. 1.1.2008 [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.dotnetportal.cz/clanek/62/Konvence-pri-psani-zdrojoveho-kodu</ref>
  
−
'''Pravidla pro psaní zdrojového kódu :'''  
+
'''Pravidla pro psaní zdrojového kódu:'''  
 
* Dodržet správné rozvržení zdrojového kódu včetně odsazování.
 
* Dodržet správné rozvržení zdrojového kódu včetně odsazování.
−
* Dodržení klíčových slov a názvy proměnných.
+
* Dodržet klíčová slova a názvy proměnných.
 
* Psaní velkých a malých písmen v názvech.
 
* Psaní velkých a malých písmen v názvech.
 
**Pascal case - v zápise je nutno dodržovat velká písmena na začátku všech slov (např. TotalValue).
 
**Pascal case - v zápise je nutno dodržovat velká písmena na začátku všech slov (např. TotalValue).
−
**Camel case – na začátku zápisu se píše malé písmeno, následně na záčátku všech nových slov - '''velké''' (např. totalValue).
+
**Camel case – na začátku zápisu se píše malé písmeno, následně na začátku všech nových slov - '''velké''' (např. totalValue).
 
* Dodržování maximální doporučené délky názvu.
 
* Dodržování maximální doporučené délky názvu.
 
**Ideální délka je 20 znaků.
 
**Ideální délka je 20 znaků.
 
* Volba názvu kódu.
 
* Volba názvu kódu.
 
**Název by měl nejlépe vystihnout účel kódu.
 
**Název by měl nejlépe vystihnout účel kódu.
−
 
  
 
== Využití kódu ==
 
== Využití kódu ==
 
Samotný napsaný zdrojový kód nelze nijak využít. Zdrojový kód je potřeba provádět přímo skrze interprety ([[software]]), nebo je nutné jej zpočátku „přeložit“ do strojového kódu a poté ho spustit. K překládání kódů slouží tzv. kompilátor. '''Kompilátor'''<ref>Překladač. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eklada%C4%8D</ref> neboli překladač, má za úkol překládat algoritmy do jednodušších programovacích jazyků nebo do strojového kódu. U '''interpretů'''<ref>Interpret (software). ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpret_(software)</ref> je možné vykonávat zápis dalšího programu přímo v daném programovacím jazyce bez nutnosti překládání do strojového kódu.
 
Samotný napsaný zdrojový kód nelze nijak využít. Zdrojový kód je potřeba provádět přímo skrze interprety ([[software]]), nebo je nutné jej zpočátku „přeložit“ do strojového kódu a poté ho spustit. K překládání kódů slouží tzv. kompilátor. '''Kompilátor'''<ref>Překladač. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eklada%C4%8D</ref> neboli překladač, má za úkol překládat algoritmy do jednodušších programovacích jazyků nebo do strojového kódu. U '''interpretů'''<ref>Interpret (software). ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpret_(software)</ref> je možné vykonávat zápis dalšího programu přímo v daném programovacím jazyce bez nutnosti překládání do strojového kódu.
−
 
  
 
== Licence ==
 
== Licence ==
−
 
  
 
Zdrojové kódy, později programy, jsou vázány licencí. Typ licence můžeme rozdělit na volný (svobodný [[software]]) a na proprietární.  
 
Zdrojové kódy, později programy, jsou vázány licencí. Typ licence můžeme rozdělit na volný (svobodný [[software]]) a na proprietární.  
  
−
Za '''svobodný software'''<ref>Svobodný software. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%BD_software</ref> je považován takový program, který je volně dostupný pro využívání, umožňuje další jeho úpravy a distribuci.  
+
*'''Svobodný software'''<ref>Svobodný software. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%BD_software</ref> je takový program, který je volně dostupný pro využívání, umožňuje další jeho úpravy a distribuci.  
  
−
'''Proprietární software'''<ref>Proprietární software. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Propriet%C3%A1rn%C3%AD_software</ref> není volně dostupný a uplatňují se na něj autorská práva.  
+
*'''Proprietární software'''<ref>Proprietární software. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Propriet%C3%A1rn%C3%AD_software</ref> není volně dostupný a uplatňují se na něj [[Autorské právo|autorská práva]].  
  
 +
== Zdrojový kód webových stránek ==
 +
[[Soubor:Zdrojový kód.png|480px|náhled|vpravo|Jak se dostat ke zdrojovému kódu webové stránky]]
 +
Programovací jazyk HTML je využíván při tvorbě webových stránek. Web v sobě může kombinovat různé kódy z dalších programovacích jazyků (například Javascript). Běžní uživatelé si mohou jejich zdrojový kód, podobně jako u některých softwarů, zobrazit. Učinit tak mohou ve všech internetových prohlížečích, jako je Internet Explorer, Google Chrome, Mozilla Firefox.
 +
Ke zdrojovému kódu se mohou uživatelé dostat následovně:
 +
#Ke kódu se uživatelé dostanou, skrze kliknutí pravým tlačítkem na stránku. Následně stránku uloží jako HTML soubor. Pro přehledné zobrazení kódu je nutné otevřít soubor v [[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|textovém editoru]].
 +
#Druhý způsob cesty ke kodu je také skrze pravé tlačítko. Uživatelé si mohou skrze tlačítko ''Zobrazení zdrojového kódu stránky''. Tato cesta je díky vizualizaci jednotlivých kódů mnohem lepší pro analýzy a vědeckou práci.
  
 
== Source Code Analysis and Manipulation Working Conference ==
 
== Source Code Analysis and Manipulation Working Conference ==
−
SCAM neboli Source Code Analysis and Manipulation Working Conference je mezinárodní konference věnující se tématu zdrojového kódu. Hlavním záměrem je spojit vědecké pracovníky a sjednotit tak výzkum v oblasti analýzy a manipulace se zdrojovým kódem. SCAM definuje analýzu a manipulaci následovně:
+
[http://www.ieee-scam.org/ SCAM neboli Source Code Analysis and Manipulation Working Conference] je mezinárodní konference věnující se tématu zdrojového kódu. Hlavním záměrem je spojit vědecké pracovníky a sjednotit tak výzkum v oblasti analýzy a manipulace se zdrojovým kódem. SCAM definuje analýzu a manipulaci následovně:
−
*Analýza – poloautomatizovány nebo automatizovány postup, který přebírá zdrojová kód a umožnuje mu nahlédnout do jeho významu.  
+
 
−
*Manipulace – poloautomatizovány nebo automatizovány postup bere a vrací zdrojový kód.
+
*Analýza – poloautomatizovány nebo automatizovány postup, který přebírá zdrojový kód a umožnuje mu nahlédnout do jeho významu.  
 +
*Manipulace – poloautomatizovány nebo automatizovány postup, který přebírá a vrací zdrojový kód.
 +
 
 +
Konference probíhá každoročně na podzim, její první ročník proběhl v roce 2001 ve Florencii. Od té doby spojuje vědecké pracovníky při výzkumu, inovaci procesů a každoročně vydává sborník věnující se zdrojovému kódu.<ref>22nd IEEE International Working Conference on Source Code Analysis and Manipulation. Source Code Analysis and Manipulation Working Conference [online]. SCAM, © 2006 [cit. 2022-03-16]. Dostupné z: http://www.ieee-scam.org/2022/</ref> I přesto, že se konference SCAM zaměřuje na analýzu a manipulaci zdrojového kódu, zároveň se věnují i transformaci programu, matrikám softwaru, dekompilace, [[Testování softwaru|testování]], ověřování a optimalizaci programu.<ref>SCAM: Source Code Analysis and Manipulation Working Conference [online]. SCAM, © 2006 [cit. 2022-03-18].</ref>
 +
 
 +
== Vývoj programovaní v datech ==
 +
První [[software]] byl vytvořen ve 40. letech 20. století pomocí [[binární kód|binárního kódu]]. Tento software je zároveň považován za počáteční vzorek zdrojového kódu. Za zakladatele programování, v podobě, jak ho známe dnes, je považován [[Wallace Eckert]], který představil [[metoda děrných štítků|metodu děrných štítku]].<ref>BOOCH, Grady. The History of Software Engineering. IEEE software [online]. LOS ALAMITOS: IEEE, 2018, 35(5), 108-114 [cit. 2022-03-18]. ISSN 0740-7459. Dostupné z: doi:10.1109/MS.2018.3571234</ref>
  
−
Konference probíhá každoročně na podzim, její první ročník proběhl v roce 2001 ve Florencii. Od té doby spojuje vědecké pracovníky při výzkumu, invocaci procesů a každoročně vydává sborník věnující se zdrojovému kódu.  
+
V roce 1944 byl představen počítač [[Eniac]]. S jeho příchodem, tak vznikl i nový smysl přemýšlení, vědci začínají vnímat [[Hardware počítače|hardwarová zařízení]], jako entity, které můžeme pomocí programování tvarovat a zálohovat.  
−
I přesto, že se konference SCAM zaměřuje na analýzu a manipulaci zdrojového kódu, zároveň se věnují i transformace programu, metriky softwaru, dekompilace, testování, ověřování a optimalizace programu.  
+
[[Grace Hopper]], jehož ovlivnila práce [[Ada Lovelance]], jako první začal uvažovat nad separací softwaru od hardwaru. Abstraktivní programování, které se podobá lidskému vyjádření rozšířilo práci se softwarem. <ref>BOOCH, Grady. The History of Software Engineering. IEEE software [online]. LOS ALAMITOS: IEEE, 2018, 35(5), 108-114 [cit. 2022-03-18]. ISSN 0740-7459. Dostupné z: doi:10.1109/MS.2018.3571234</ref>
  
−
[[Soubor:Tom kilburn.jpg|rám|vpravo|Tom Kilburn]]
+
Průkopníkem počátečního zdrojového kódu byl matematik a počítačový vědec Tom Kilburn. V roce 1948 vytvořil program, který byl uložen v paměti počítače. Tento program prováděl matematické operace a řešil matematické rovnice.<ref>Tom Kilburn. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Kilburn</ref> Dále se svým výzkumným týmem experimentoval s programováním v reálném čase a pracoval na vzniku systému [[SAGE]].
  
−
== Historie vývoje softwaru ==
+
Začátkem 50. let vznikají programovací jazyky, jako [[Fortran]], [[Lips]] a [[Cobol]]. Programátoři začali řešit složitější problémy, začali kódovat [[Počítačová hra|hry]] a vnímali jej jako oporu systému.
−
První [[software]] byl vytvořen ve 40. letech 20. století pomocí binárního kódu. Tento [[software]] se zároveň považuje za počáteční vzorek zdrojového kódu. Za průkopníka počátečního zdrojového kódu v podobě, jak ho známe dnes, je považován anglický matematik a počítačový vědec Tom Kilburn.
+
 
−
Tom Kilburn<ref>Tom Kilburn. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. 2001- [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Kilburn</ref> vytvořil v roce 1948 program, který byl uložen v paměti počítače. Tento program prováděl matematické operace a řešil matematické rovnice.
+
Rozvoj programovacích jazyků nastává v 80. letech, kdy vzniká programovací jazyk [[Perl]], [[C++]], [[Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.|HTML]].  
 +
S příchodem [[internet|internetu]] se možnost stylizace systému  začala zvyšovat. Vznikla velké řada programovacích jazyků, které se používají dodnes [[Java|Java - programovací jazyk]], [[JavaScript]], [[Python]], [[C#]], [[PHP]], and [[Swift]]. Každá velké společnost si vystavěla pevnou infrastrukturu.<ref>PRIESTLEY, Mark a Colette PEROLD. Logic, Code, and the History of Programming. IEEE annals of the history of computing [online]. LOS ALAMITOS: IEEE, 2021, 43(4), 92-96 [cit. 2022-03-18]. ISSN 1058-6180. Dostupné z: doi:10.1109/MAHC.2021.3127289</ref>  
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 57: Řádek 67:
  
 
===Použitá literatura===
 
===Použitá literatura===
 +
 +
*ISAZADEH, Ayaz., Habib. IZADKHAH a Islam. ELGEDAWY. Source Code Modularization Theory and Techniques. Cham: Springer International Publishing, 2017, 1 online resource (XII, 265 p. 130 illus., 28 illus. in color.) . ISBN 3-319-63346-5. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-63346-6
 +
 +
*JUHOS, Pavol. Source code generator. Diplomová práce (Mgr.)--Univerzita Karlova. Matematicko-fyzikální fakulta, 2008, 2008, 106 s. tab. + 1 CD.
 +
 +
*LAVINGTON, Simon. Obituary Tom Kilburn (1921-2001). Nature (London) [online]. England: Nature Publishing Group, 2001, 409(6823), 996-996 [cit. 2022-03-15]. ISSN 0028-0836. Dostupné z: doi:10.1038/35059201
  
 
===Související články===
 
===Související články===
Řádek 68: Řádek 84:
 
[[NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí]]<br />
 
[[NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí]]<br />
 
[[Booleovské operátory]]<br />
 
[[Booleovské operátory]]<br />
−
 
+
[[Výhody a nevýhody aplikace proprietárního a Open Source softwaru.]]<br />
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
−
Syntax, kompilátor, licence, programovací jazyk, vývoj, vývojové prostředí, zdrojový kod
+
Syntax, kompilátor, licence, programovací jazyk, vývoj, vývojové prostředí, zdrojový kód
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví ]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví ]]
 
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]
 
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]

Aktuální verze z 13. 4. 2022, 20:22

Zdrojový kód je možné definovat, jako plně spustitelný popis softwarového systému. Jeho skladba by měla zapříčinit funkční grafickou reprezentaci.[1]. Tento termín je hlavně využívaný v informatice pro zápis textu počítačového programu v daném programovacím jazyce. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na programovacím jazyce, jelikož má každý svou příponu souboru.[2].

Zdrojový kód v Javasctiptu

Zápis zdrojového kódu

Programátoři nejčastěji zapisují zdrojové kódy pomocí textových editorů. Existují ale také specializované programy, které usnadňují programátorům psaní těchto kódů, nebo pomocí nich lze zdrojový kód vygenerovat. Tyto editory mohou být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE – Integrated Development Environment).[3] Při zápisu kódu je potřeba dodržovat několik pravidel v podobě stylu a úpravy. Výsledkem dodržování těchto pravidel je lepší přehlednost, čitelnost a orientace mezi řádky. Pro správnost kódu (a později pro funkčnost a spuštění programu) je nutné, aby byla dodržena programovací syntaxe.

Dodržování pravidel při psaní zdrojových kódu je velmi důležité. Zvláště, když se na něm podílí větší skupina lidí, ve které si tyto kódy lidé (kolegové) mezi sebou sdílejí.[4]

Pravidla pro psaní zdrojového kódu:

  • Dodržet správné rozvržení zdrojového kódu včetně odsazování.
  • Dodržet klíčová slova a názvy proměnných.
  • Psaní velkých a malých písmen v názvech.
    • Pascal case - v zápise je nutno dodržovat velká písmena na začátku všech slov (např. TotalValue).
    • Camel case – na začátku zápisu se píše malé písmeno, následně na začátku všech nových slov - velké (např. totalValue).
  • Dodržování maximální doporučené délky názvu.
    • Ideální délka je 20 znaků.
  • Volba názvu kódu.
    • Název by měl nejlépe vystihnout účel kódu.

Využití kódu

Samotný napsaný zdrojový kód nelze nijak využít. Zdrojový kód je potřeba provádět přímo skrze interprety (software), nebo je nutné jej zpočátku „přeložit“ do strojového kódu a poté ho spustit. K překládání kódů slouží tzv. kompilátor. Kompilátor[5] neboli překladač, má za úkol překládat algoritmy do jednodušších programovacích jazyků nebo do strojového kódu. U interpretů[6] je možné vykonávat zápis dalšího programu přímo v daném programovacím jazyce bez nutnosti překládání do strojového kódu.

Licence

Zdrojové kódy, později programy, jsou vázány licencí. Typ licence můžeme rozdělit na volný (svobodný software) a na proprietární.

  • Svobodný software[7] je takový program, který je volně dostupný pro využívání, umožňuje další jeho úpravy a distribuci.

Zdrojový kód webových stránek

Jak se dostat ke zdrojovému kódu webové stránky

Programovací jazyk HTML je využíván při tvorbě webových stránek. Web v sobě může kombinovat různé kódy z dalších programovacích jazyků (například Javascript). Běžní uživatelé si mohou jejich zdrojový kód, podobně jako u některých softwarů, zobrazit. Učinit tak mohou ve všech internetových prohlížečích, jako je Internet Explorer, Google Chrome, Mozilla Firefox. Ke zdrojovému kódu se mohou uživatelé dostat následovně:

  1. Ke kódu se uživatelé dostanou, skrze kliknutí pravým tlačítkem na stránku. Následně stránku uloží jako HTML soubor. Pro přehledné zobrazení kódu je nutné otevřít soubor v textovém editoru.
  2. Druhý způsob cesty ke kodu je také skrze pravé tlačítko. Uživatelé si mohou skrze tlačítko Zobrazení zdrojového kódu stránky. Tato cesta je díky vizualizaci jednotlivých kódů mnohem lepší pro analýzy a vědeckou práci.

Source Code Analysis and Manipulation Working Conference

SCAM neboli Source Code Analysis and Manipulation Working Conference je mezinárodní konference věnující se tématu zdrojového kódu. Hlavním záměrem je spojit vědecké pracovníky a sjednotit tak výzkum v oblasti analýzy a manipulace se zdrojovým kódem. SCAM definuje analýzu a manipulaci následovně:

  • Analýza – poloautomatizovány nebo automatizovány postup, který přebírá zdrojový kód a umožnuje mu nahlédnout do jeho významu.
  • Manipulace – poloautomatizovány nebo automatizovány postup, který přebírá a vrací zdrojový kód.

Konference probíhá každoročně na podzim, její první ročník proběhl v roce 2001 ve Florencii. Od té doby spojuje vědecké pracovníky při výzkumu, inovaci procesů a každoročně vydává sborník věnující se zdrojovému kódu.[9] I přesto, že se konference SCAM zaměřuje na analýzu a manipulaci zdrojového kódu, zároveň se věnují i transformaci programu, matrikám softwaru, dekompilace, testování, ověřování a optimalizaci programu.[10]

Vývoj programovaní v datech

První software byl vytvořen ve 40. letech 20. století pomocí binárního kódu. Tento software je zároveň považován za počáteční vzorek zdrojového kódu. Za zakladatele programování, v podobě, jak ho známe dnes, je považován Wallace Eckert, který představil metodu děrných štítku.[11]

V roce 1944 byl představen počítač Eniac. S jeho příchodem, tak vznikl i nový smysl přemýšlení, vědci začínají vnímat hardwarová zařízení, jako entity, které můžeme pomocí programování tvarovat a zálohovat. Grace Hopper, jehož ovlivnila práce Ada Lovelance, jako první začal uvažovat nad separací softwaru od hardwaru. Abstraktivní programování, které se podobá lidskému vyjádření rozšířilo práci se softwarem. [12]

Průkopníkem počátečního zdrojového kódu byl matematik a počítačový vědec Tom Kilburn. V roce 1948 vytvořil program, který byl uložen v paměti počítače. Tento program prováděl matematické operace a řešil matematické rovnice.[13] Dále se svým výzkumným týmem experimentoval s programováním v reálném čase a pracoval na vzniku systému SAGE.

Začátkem 50. let vznikají programovací jazyky, jako Fortran, Lips a Cobol. Programátoři začali řešit složitější problémy, začali kódovat hry a vnímali jej jako oporu systému.

Rozvoj programovacích jazyků nastává v 80. letech, kdy vzniká programovací jazyk Perl, C++, HTML. S příchodem internetu se možnost stylizace systému začala zvyšovat. Vznikla velké řada programovacích jazyků, které se používají dodnes Java - programovací jazyk, JavaScript, Python, C#, PHP, and Swift. Každá velké společnost si vystavěla pevnou infrastrukturu.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 22nd IEEE International Working Conference on Source Code Analysis and Manipulation. Source Code Analysis and Manipulation Working Conference [online]. SCAM, © 2006 [cit. 2022-03-16]. Dostupné z: http://www.ieee-scam.org/2022/
  2. ↑ ROUSE, Margaret. What is source code?. Techtarget. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code
  3. ↑ ROUSE, Margaret. What is source code?. Techtarget. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code
  4. ↑ LINHART, Ondřej. Konvence při psaní zdrojového kódu. Dotnetportal.cz. [online]. 1.1.2008 [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.dotnetportal.cz/clanek/62/Konvence-pri-psani-zdrojoveho-kodu
  5. ↑ Překladač. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eklada%C4%8D
  6. ↑ Interpret (software). Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpret_(software)
  7. ↑ Svobodný software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%BD_software
  8. ↑ Proprietární software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Propriet%C3%A1rn%C3%AD_software
  9. ↑ 22nd IEEE International Working Conference on Source Code Analysis and Manipulation. Source Code Analysis and Manipulation Working Conference [online]. SCAM, © 2006 [cit. 2022-03-16]. Dostupné z: http://www.ieee-scam.org/2022/
  10. ↑ SCAM: Source Code Analysis and Manipulation Working Conference [online]. SCAM, © 2006 [cit. 2022-03-18].
  11. ↑ BOOCH, Grady. The History of Software Engineering. IEEE software [online]. LOS ALAMITOS: IEEE, 2018, 35(5), 108-114 [cit. 2022-03-18]. ISSN 0740-7459. Dostupné z: doi:10.1109/MS.2018.3571234
  12. ↑ BOOCH, Grady. The History of Software Engineering. IEEE software [online]. LOS ALAMITOS: IEEE, 2018, 35(5), 108-114 [cit. 2022-03-18]. ISSN 0740-7459. Dostupné z: doi:10.1109/MS.2018.3571234
  13. ↑ Tom Kilburn. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Kilburn
  14. ↑ PRIESTLEY, Mark a Colette PEROLD. Logic, Code, and the History of Programming. IEEE annals of the history of computing [online]. LOS ALAMITOS: IEEE, 2021, 43(4), 92-96 [cit. 2022-03-18]. ISSN 1058-6180. Dostupné z: doi:10.1109/MAHC.2021.3127289


Použitá literatura

  • ISAZADEH, Ayaz., Habib. IZADKHAH a Islam. ELGEDAWY. Source Code Modularization Theory and Techniques. Cham: Springer International Publishing, 2017, 1 online resource (XII, 265 p. 130 illus., 28 illus. in color.) . ISBN 3-319-63346-5. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-63346-6
  • JUHOS, Pavol. Source code generator. Diplomová práce (Mgr.)--Univerzita Karlova. Matematicko-fyzikální fakulta, 2008, 2008, 106 s. tab. + 1 CD.
  • LAVINGTON, Simon. Obituary Tom Kilburn (1921-2001). Nature (London) [online]. England: Nature Publishing Group, 2001, 409(6823), 996-996 [cit. 2022-03-15]. ISSN 0028-0836. Dostupné z: doi:10.1038/35059201

Související články

Programovací jazyk
Informační technologie
Java - programovací jazyk
Python
Datové struktury
R - programovací jazyk
Objektově orientované systémy databází
NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí
Booleovské operátory
Výhody a nevýhody aplikace proprietárního a Open Source softwaru.

Klíčová slova

Syntax, kompilátor, licence, programovací jazyk, vývoj, vývojové prostředí, zdrojový kód

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zdrojový_kód&oldid=71014“