John Dewey: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 51 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''John Dewey '''byl americkým představitelem [[pragmatismus|pragmatismu]], který se věnoval [[filozofie|filozofii]], [[Pedagogika|pedagogice]], [[psychologie|psychologii]], [[antropologie|antropologii,]] [[gnozeologie|gnozeologii]], [[estetika|estetice]] a [[logika|logice]]. Přisuzuje se mu [[kopernikánský obrat v pedagogice]]. Podle článku [[100 nejvlivnějších psychologů 20. st.]] je 93. nejcitovanějším psychologem 20.<ref>Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. <i>Review of General Psychology</i>, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.</ref> | + | '''John Dewey '''byl americkým představitelem [[pragmatismus|pragmatismu]], který se věnoval [[filozofie|filozofii]], [[Pedagogika|pedagogice]], [[psychologie|psychologii]], [[antropologie|antropologii,]] [[gnozeologie|gnozeologii]], [[estetika|estetice]] a [[logika|logice]]. Přisuzuje se mu [[kopernikánský obrat v pedagogice]]. Podle článku [[100 nejvlivnějších psychologů 20. st.]] je 93. nejcitovanějším psychologem 20. století<ref>Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. <i>Review of General Psychology</i>, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.</ref> |
== Život == | == Život == | ||
| − | * Narozen 20. října 1859 v | + | [[File:John Dewey in 1902.jpg|thumb|341x341px]] |
| − | * Magisterské studium filozofie na | + | * Narozen 20. října 1859 v Burlingtonu. |
| − | * 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na | + | * Magisterské studium filozofie na univerzitě Johnse Hopkinse - vyučoval ho [[Charles Sanders Peirce]], seznámil se zde s dílem [[William James|Williama Jamese]] - ovlivnění [[pragmatismus|pragmatismem]]. |
| − | ** | + | |
| − | + | * 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na Chicagské univerzitě - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody výchovy a vzdělávání.<ref name=":0"><i>Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /</i>. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.</ref> | |
| − | * Během | + | ** Vyučování bylo vedeno k '''živé spolupráci a vzájemné pomoci.''' |
| − | * 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra [[pragmatismus|pragmatismu]]. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo '''Democracy and Education''' (Demokracie a výchova) | + | * Během doby působení v Chicagu napsal velmi významný článek '''My Pedagogic Creed''' (Pedagogické krédo) a knihu '''The School and Society''' (Škola a společnost). |
| − | * 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval | + | * 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra [[pragmatismus|pragmatismu]]. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo '''Democracy and Education''' (Demokracie a výchova). |
| − | * Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě | + | * 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval šest dětí a jedno adaptoval. |
| − | * 3 roky pobýval v Číně | + | * Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě. |
| − | * Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.<ref>Cipro | + | * 3 roky pobýval v Číně. |
| + | * Velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek. | ||
| + | * Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.<ref name=":2">Cipro, M. (2002). <i>Galerie světových pedagogů</i>. (633 s.) Praha: M. Cipro.</ref> | ||
== Deweyho filozofie == | == Deweyho filozofie == | ||
| − | * Deweyho [[pragmatismus|pragmatismu]]<nowiki/>s označován | + | * Deweyho [[pragmatismus|pragmatismu]]<nowiki/>[[pragmatismus|s]] je často označován [[instrumentalismus|instrumentalismem]]. |
| − | * Důležitá '''aplikace poznatků do života'''. | + | * Důležitá je '''aplikace poznatků do života.'''<ref name=":1"><i>Americká pragmatická pedagogika: John Dewey a jeho následovníci</i>. (1990). (1. vyd., 197 s.) Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref> |
| − | * Prvotním úkolem filozofie | + | * Prvotním úkolem filozofie je vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, [[estetika]] a [[etika]]), které vznikly rozdělením '''filozofického zkoumání''' a '''praktické činnosti'''. |
| − | * | + | ** Proto vytvořil '''teorii zkoumání''', která vychází z praktické činnosti.<ref name=":0" /> |
| − | - | + | === Teorie zkoumání === |
| − | + | * Snaha o vytvoření '''"logiky vědy" '''(metoda logického zkoumání) pro všechna odvětví společenského života. | |
| − | + | * Člověk se setkává s různými '''problémovými situacemi''' v našem, stále se měnícím, světě - z počátku je situace '''nejasná''' a až procesem '''zkoumání, [[myšlení]] '''a za použití předchozích zkušeností se mění v situaci '''jasnou.''' | |
| − | + | * Pro proces '''zkoumání '''je velice důležité '''aktivní experimentování'''. Při řešení úkolu experimentujeme, hledáme hypotézy a metodou pokus - omyl přicházíme na myšlenky, názory a pojmy. Tak získáváme zkušenosti a vědomosti, které si ukládáme a vytváříme tak jakousi "skřínku s nástroji" pro další řešení problémů. | |
| + | * Cílem '''[[myšlení]]''' není poznání. Myšlení je regulátorem našeho jednání a je hlavním činitelem pro přizpůsobování se změnám v životě a přeměně nejasných situacích v jasné. | ||
| + | * '''Princip kontinuity''' - každá nová zkušenost je ovlivněna zkušenostmi předcházejícími. | ||
| + | * Lidské poznání není odrazem skutečnosti. Je to způsob jak ovládat přírodu a společnost a jak přežít (inspirace [[Charles Darwin|Darwinem]])<ref name=":1" /> | ||
=== Koncept reflexního oblouku v psychologii === | === Koncept reflexního oblouku v psychologii === | ||
| − | * Inspirace [[William James|W. Jamesem]] | + | * Inspirace [[William James|W. Jamesem]] a jeho příkladem obranné reflexní reakce v "[http://psychclassics.yorku.ca/James/Principles/ Principy psychologie]" |
| − | * | + | ** dítě vidí plamen svíčky, dotkne se, popálí se, ucukne |
| − | * | + | * Dewey tvrdí, že chápání této situace pouze jako automatické reakce je zjednodušující a poukazuje na další důležité aspekty: |
| − | + | *# Hodnota plamenu svíčky je jiná před a po doteku - podnět není neměnný a jasně daný | |
| − | + | *# Obranná reakce na bolestivý podnět je součástí poznávání a přizpůsobování se prostředí ve kterém žijeme | |
| − | + | *# Reflexivní odpověď na podnět přináší novou '''zkušenost'''- dítě registruje plamen, svíčku, bolest a reakci těla při doteku - novou zkušenost si odnáší do života''<ref>Dewey, J. The reflex arc concept in psychology. <i>Psychological Review</i>, vol. 3(issue 4), undefined. DOI: 10.1037/h0070405 Retrieved from: http://www.brocku.ca/MeadProject/Dewey/Dewey_1896.html</ref> | |
| − | |||
| − | |||
== Vzdělání a výchova == | == Vzdělání a výchova == | ||
* Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA. | * Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA. | ||
| − | * | + | * Poznatky z [[pragmatismus|pragmatické filozofie]] přenášeny do pedagogiky - proto [[pragmatická pedagogika|'''pragmatická pedagogika''']]'''.''' |
| − | * John Dewey | + | * John Dewey považován za zakladatele '''pragmatické pedagogiky.''' |
| − | * Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.<ref | + | * Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil '''laboratorní školu v Chicagu.'''<ref name=":1" /> |
=== Pedagogické krédo === | === Pedagogické krédo === | ||
| − | * | + | * Článek sepsaný v době působení na Chicagské univerzitě. |
| − | * | + | * Formuluje základní myšlenky své teorie<ref name=":1" /> |
| − | ** Velký důraz na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a '''individuální | + | ** Velký důraz kladen na spolupůsobení '''psychologické''' a '''sociologické''' stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, [[schopnosti]], [[Potřeby a zájmy|zájmy]] a '''individuální''' [[Potřeby a zájmy|potřeby]], ale vše musí interpretovat v '''sociálním kontextu'''. |
| − | ** | + | ** Výchova by měla být životem, nikoli přípravou na něj. Škola má fungovat na základě situací z '''reálného života''' probíhajícího mimo ni a naučit žáky rozumně žít. Měla by navazovat na výchovu doma. |
| − | ** Každý předmět ve škole | + | ** Učitel nemá žákům přesně určovat ideje a zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat. |
| − | ** | + | ** '''Zkouška''' testuje, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se může plně realizovat. |
| − | ** | + | ** Každý předmět ve škole musí být užitečný pro '''sociální život''' (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení z minulosti). |
| − | ** Dewey | + | ** Důležité je učení se na základě''' zkušeností'''. Dítě si rekonstruuje jednu zkušenost na základě druhé. |
| + | ** Nemůžeme si býti jisti, co bude za několik let, proto je nelogické připravovat žáky na jejich dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince''' přizpůsobovat se změnám'''. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a sociálních změn - proto je označena za '''proces bez cíle'''. | ||
| + | ** Dewey kritizuje pasivní styl výuky, při které žák pouze naslouchá a absorbuje informace. To je nepřirozené. Výuka má probíhat '''aktivně''' a na základě dětských '''[[Potřeby a zájmy|zájmů]]'''. | ||
| + | ** Učení je efektivní pouze tehdy jeli '''aktivní''', zakládající se na '''zkušenostech''', a pokud dítě může naučenou věc použít ve svých '''[[Potřeby a zájmy|zájmech]]'''.<ref>Dewey, J. (1926). My Pedagogic Creed. ''Journal of Education'', vol. 104(issue 21), pp. 542-542. Retrieved from: http://dewey.pragmatism.org/creed.htm</ref> | ||
=== Škola a společnost === | === Škola a společnost === | ||
| − | * | + | * Dílo rozšiřuje hlavní myšlenky z '''Pedagogického kréda''', nyní již podložené zkušenostmi z laboratorní školy v Chicagu. |
| − | * Kritika školství | + | * Kritika školství postaveného na donucovacích metodách - základ principu '''pedocentrismu.''' |
* Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě | * Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě | ||
| − | + | * Velký důraz kladen na aktivní činnost a [[učení]] se konáním '''(Learning by doing''')<ref name=":2" /> | |
==== Princip pedocentrismu ==== | ==== Princip pedocentrismu ==== | ||
| − | * [[Mikuláš Koperník|Koperník]] převedl astronomické centrum ze Země na | + | * [[Mikuláš Koperník|Koperník]] převedl astronomické centrum ze Země na Slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě. |
| − | * '''Dítě je sluncem '''kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často [[pragmatická pedagogika]] označuje jako [[kopernikánský obrat]] v pedagogice. | + | * '''Dítě je sluncem '''kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často [[pragmatická pedagogika]] označuje jako [[kopernikánský obrat]] v pedagogice.<ref name=":2" /> |
==== Learning by doing (učení konáním) ==== | ==== Learning by doing (učení konáním) ==== | ||
| − | * [[ | + | * [[Učení]] se '''aktivním zapojením'''. |
| − | * Tuto formu učení už můžeme najít u [[Jan Amos Komenský|Komenského]], který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. | + | * Tuto formu učení už můžeme najít u [[Jan Amos Komenský|Komenského]], který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. Dewey tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění. |
| − | + | * Kritika této metody: mnoho vědních oblastí je nemožné naučit se konáním, tyto oblasti jsou pak vyloučeny z centra poznávání.<ref name=":2" /> | |
| − | * Kritika této metody: | ||
| − | |||
=== Demokracie a výchova === | === Demokracie a výchova === | ||
| − | * Stěžejní dílo a základním text [[pragmatická pedagogika|pragmatické pedagogiky]] | + | * Stěžejní dílo a základním text [[pragmatická pedagogika|pragmatické pedagogiky]]. |
| − | * Kritika zastaralé neefektivní [[Johann Friedrich Herbart|herbartovské]] školy. | + | * Kritika zastaralé neefektivní [[Johann Friedrich Herbart|herbartovské]] školy a shrnutí veškerých poznatků o výchově. |
| − | * Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit | + | * Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit plné prožívání přítomnosti. |
| − | * Chybou školství je | + | * Chybou školství je přílišné soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost. |
| − | * '''Výchova''' | + | * '''Výchova''' je neustále''' předělávání zkušeností bez daného cíle'''. Jestliže je cíl předem daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou. |
| − | * Důležitá kapitola pojednává o zájmu a [[Kázeň|kázni.]] Působí spolu (ale zájem je | + | * Důležitá kapitola pojednává o [[Potřeby a zájmy|zájmu]] a [[Kázeň|kázni.]] Působí spolu (ale zájem je důležitější) v dosahování cílů. |
| − | * '''Myšlení''' znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání | + | * '''[[Myšlení]]''' znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání. |
| − | |||
| − | * Dewey zde popisuje princip '''vzrůstu – growth'''. | + | * Dewey zde popisuje princip '''vzrůstu – growth'''.<ref name=":3">Dewey, J. (1932). ''Demokracie a výchova.'' (503 s.) Praha: Jan Laichter.</ref> |
==== Vzrůst ==== | ==== Vzrůst ==== | ||
| − | * Počáteční stav je nezralost, | + | * Počáteční stav je''' nezralost''', která není vnímána jako něco záporného, naopak - nezralost vyjadřuje sílu ke schopnosti rozvíjet se. |
| − | * '''Vzrůst''' je projevem života | + | * '''Vzrůst''' je projevem života - život splývá s výchovou - vzrůst je projevem výchovy. |
| − | * Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je | + | * Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků '''chuť po vzrůstu''' a jak je úspěšná v poskytování podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.<ref name=":3" /> |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 88: | Řádek 91: | ||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
| − | + | * Dewey, J. (1932). ''Demokracie a výchova''. (503 s.) Praha: Jan Laichter. | |
| + | * Plháková, A. (2006). ''Dějiny psychologie''. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada. | ||
| + | * ''Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /''. (1999). (2. vyd., 707 s., Editor Ian Philip McGreal). Praha: Prostor. | ||
| + | * Cipro, M. (2002). ''Galerie světových pedagogů.'' (633 s.) Praha: M. Cipro. | ||
| + | === Zdroje obrázků === | ||
| + | # Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:John_Dewey_in_1902.jpg?uselang=cs | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika | John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika | ||
| + | [[Kategorie: Psychologie|*]] | ||
| + | [[Kategorie: Dějiny psychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 20. 11. 2014, 11:12
John Dewey byl americkým představitelem pragmatismu, který se věnoval filozofii, pedagogice, psychologii, antropologii, gnozeologii, estetice a logice. Přisuzuje se mu kopernikánský obrat v pedagogice. Podle článku 100 nejvlivnějších psychologů 20. st. je 93. nejcitovanějším psychologem 20. století[1]
Život
- Narozen 20. října 1859 v Burlingtonu.
- Magisterské studium filozofie na univerzitě Johnse Hopkinse - vyučoval ho Charles Sanders Peirce, seznámil se zde s dílem Williama Jamese - ovlivnění pragmatismem.
- 1894 profesura na katedře filozofie, psychologie a výchovy na Chicagské univerzitě - tam založil laboratorní ústav, ve kterém ověřoval své metody výchovy a vzdělávání.[2]
- Vyučování bylo vedeno k živé spolupráci a vzájemné pomoci.
- Během doby působení v Chicagu napsal velmi významný článek My Pedagogic Creed (Pedagogické krédo) a knihu The School and Society (Škola a společnost).
- 1904 začal učit na Kolumbijské univerzitě a tím vznikla 2 hlavní centra pragmatismu. Zde sepsal jeho nejvýznamnější dílo Democracy and Education (Demokracie a výchova).
- 1930 odešel do důchodu, ale nadále publikoval a v 87 letech se podruhé oženil. Vychoval šest dětí a jedno adaptoval.
- Časté cesty do zahraničí - jeho myšlenky se rozšířily po celém světě.
- 3 roky pobýval v Číně.
- Velký zájem vzbudil v Sovětském svazu, kde vznikl projekt školy kompletně postavený na základě Deweyho myšlenek.
- Zemřel 1952 v New Yorku ve věku 93 let na náhlý zápal plic.[3]
Deweyho filozofie
- Deweyho pragmatismus je často označován instrumentalismem.
- Důležitá je aplikace poznatků do života.[4]
- Prvotním úkolem filozofie je vyřešit rozpory mezi vědu a hodnotami (do kterých patří i politika, estetika a etika), které vznikly rozdělením filozofického zkoumání a praktické činnosti.
- Proto vytvořil teorii zkoumání, která vychází z praktické činnosti.[2]
Teorie zkoumání
- Snaha o vytvoření "logiky vědy" (metoda logického zkoumání) pro všechna odvětví společenského života.
- Člověk se setkává s různými problémovými situacemi v našem, stále se měnícím, světě - z počátku je situace nejasná a až procesem zkoumání, myšlení a za použití předchozích zkušeností se mění v situaci jasnou.
- Pro proces zkoumání je velice důležité aktivní experimentování. Při řešení úkolu experimentujeme, hledáme hypotézy a metodou pokus - omyl přicházíme na myšlenky, názory a pojmy. Tak získáváme zkušenosti a vědomosti, které si ukládáme a vytváříme tak jakousi "skřínku s nástroji" pro další řešení problémů.
- Cílem myšlení není poznání. Myšlení je regulátorem našeho jednání a je hlavním činitelem pro přizpůsobování se změnám v životě a přeměně nejasných situacích v jasné.
- Princip kontinuity - každá nová zkušenost je ovlivněna zkušenostmi předcházejícími.
- Lidské poznání není odrazem skutečnosti. Je to způsob jak ovládat přírodu a společnost a jak přežít (inspirace Darwinem)[4]
Koncept reflexního oblouku v psychologii
- Inspirace W. Jamesem a jeho příkladem obranné reflexní reakce v "Principy psychologie"
- dítě vidí plamen svíčky, dotkne se, popálí se, ucukne
- Dewey tvrdí, že chápání této situace pouze jako automatické reakce je zjednodušující a poukazuje na další důležité aspekty:
- Hodnota plamenu svíčky je jiná před a po doteku - podnět není neměnný a jasně daný
- Obranná reakce na bolestivý podnět je součástí poznávání a přizpůsobování se prostředí ve kterém žijeme
- Reflexivní odpověď na podnět přináší novou zkušenost- dítě registruje plamen, svíčku, bolest a reakci těla při doteku - novou zkušenost si odnáší do života[5]
Vzdělání a výchova
- Konec 19. století - rozvíjení pedagogického myšlení v USA.
- Poznatky z pragmatické filozofie přenášeny do pedagogiky - proto pragmatická pedagogika.
- John Dewey považován za zakladatele pragmatické pedagogiky.
- Své filozofické poznatky aplikoval do výchovy a založil laboratorní školu v Chicagu.[4]
Pedagogické krédo
- Článek sepsaný v době působení na Chicagské univerzitě.
- Formuluje základní myšlenky své teorie[4]
- Velký důraz kladen na spolupůsobení psychologické a sociologické stránky výchovy. Vychovatel se musí zajímat o dítě, o jeho zvyky, schopnosti, zájmy a individuální potřeby, ale vše musí interpretovat v sociálním kontextu.
- Výchova by měla být životem, nikoli přípravou na něj. Škola má fungovat na základě situací z reálného života probíhajícího mimo ni a naučit žáky rozumně žít. Měla by navazovat na výchovu doma.
- Učitel nemá žákům přesně určovat ideje a zvyky, má pouze správně vybírat podněty ovlivňující dítě a pomáhat mu správně na ně reagovat.
- Zkouška testuje, jestli je dítě schopné sociálního života a ukazuje na jakém místě se může plně realizovat.
- Každý předmět ve škole musí být užitečný pro sociální život (např. historie má ukazovat pokrok v sociálním životě a poučení z minulosti).
- Důležité je učení se na základě zkušeností. Dítě si rekonstruuje jednu zkušenost na základě druhé.
- Nemůžeme si býti jisti, co bude za několik let, proto je nelogické připravovat žáky na jejich dospělost. Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobovat se změnám. Výchova musí být v neustálém pohybu ve směru vývoje a sociálních změn - proto je označena za proces bez cíle.
- Dewey kritizuje pasivní styl výuky, při které žák pouze naslouchá a absorbuje informace. To je nepřirozené. Výuka má probíhat aktivně a na základě dětských zájmů.
- Učení je efektivní pouze tehdy jeli aktivní, zakládající se na zkušenostech, a pokud dítě může naučenou věc použít ve svých zájmech.[6]
Škola a společnost
- Dílo rozšiřuje hlavní myšlenky z Pedagogického kréda, nyní již podložené zkušenostmi z laboratorní školy v Chicagu.
- Kritika školství postaveného na donucovacích metodách - základ principu pedocentrismu.
- Výchova nemá mít cíl, je cílem sama o sobě
- Velký důraz kladen na aktivní činnost a učení se konáním (Learning by doing)[3]
Princip pedocentrismu
- Koperník převedl astronomické centrum ze Země na Slunce - Dewey přenáší hlavní centrum z učitele na dítě.
- Dítě je sluncem kolem kterého se točí výchovné metody. Proto se často pragmatická pedagogika označuje jako kopernikánský obrat v pedagogice.[3]
Learning by doing (učení konáním)
- Učení se aktivním zapojením.
- Tuto formu učení už můžeme najít u Komenského, který tvrdil, že to co se má konat, se má učit konáním. Dewey tuto myšlenku rozšířil i na oblast vědění.
- Kritika této metody: mnoho vědních oblastí je nemožné naučit se konáním, tyto oblasti jsou pak vyloučeny z centra poznávání.[3]
Demokracie a výchova
- Stěžejní dílo a základním text pragmatické pedagogiky.
- Kritika zastaralé neefektivní herbartovské školy a shrnutí veškerých poznatků o výchově.
- Dítě má právo na prožití svého dětství, a proto by se mu mělo umožnit plné prožívání přítomnosti.
- Chybou školství je přílišné soustředění na budoucnost a přípravu na dospělost.
- Výchova je neustále předělávání zkušeností bez daného cíle. Jestliže je cíl předem daný, stává se příkazem a není pro učitele ani žáka výzvou.
- Důležitá kapitola pojednává o zájmu a kázni. Působí spolu (ale zájem je důležitější) v dosahování cílů.
- Myšlení znamená hledání spojení mezi konáním a důsledky konání.
- Dewey zde popisuje princip vzrůstu – growth.[7]
Vzrůst
- Počáteční stav je nezralost, která není vnímána jako něco záporného, naopak - nezralost vyjadřuje sílu ke schopnosti rozvíjet se.
- Vzrůst je projevem života - život splývá s výchovou - vzrůst je projevem výchovy.
- Kvalita školní výchovy se posuzuje na základě toho, jakou vyvolává u žáků chuť po vzrůstu a jak je úspěšná v poskytování podmínek, které touhu po vzrůstu převedou na konání.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Haggbloom Steven J., Warnick Renee, Warnick Jason E., Jones Vinessa K., Yarbrough Gary L., Russell Tenea M., Borecky Chris M., McGahhey Reagan, L John, Powell III, Beavers Jamie, & Monte Emmanuelle. The 100 most eminent psychologists of the 20th century. Review of General Psychology, vol. 6(issue 2), undefined. DOI: 10.1037//1089-2680.6.2.139.
- ↑ 2,0 2,1 Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /. (1999). (2. vyd., 707 s.) Praha: Prostor.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Cipro, M. (2002). Galerie světových pedagogů. (633 s.) Praha: M. Cipro.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 Americká pragmatická pedagogika: John Dewey a jeho následovníci. (1990). (1. vyd., 197 s.) Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
- ↑ Dewey, J. The reflex arc concept in psychology. Psychological Review, vol. 3(issue 4), undefined. DOI: 10.1037/h0070405 Retrieved from: http://www.brocku.ca/MeadProject/Dewey/Dewey_1896.html
- ↑ Dewey, J. (1926). My Pedagogic Creed. Journal of Education, vol. 104(issue 21), pp. 542-542. Retrieved from: http://dewey.pragmatism.org/creed.htm
- ↑ 7,0 7,1 Dewey, J. (1932). Demokracie a výchova. (503 s.) Praha: Jan Laichter.
Literatura
- Dewey, J. (1932). Demokracie a výchova. (503 s.) Praha: Jan Laichter.
- Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
- Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /. (1999). (2. vyd., 707 s., Editor Ian Philip McGreal). Praha: Prostor.
- Cipro, M. (2002). Galerie světových pedagogů. (633 s.) Praha: M. Cipro.
Zdroje obrázků
- Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:John_Dewey_in_1902.jpg?uselang=cs
Klíčová slova
John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
