Údolí králů: Porovnání verzí
m |
|||
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Údolí králů''' je lokalita v oblasti [[Západní Théby|Západních Théb]] (asi 1 km na západ od dnešního Luxoru), kde byla pohřbena většina panovníků egyptské [[Nová říše|Nové říše]]. | + | '''Údolí králů''' (arabsky ''Bíbán el-Mulúk'', dosl. "Brána králů"), je lokalita v oblasti [[Západní Théby|Západních Théb]] (asi 1 km na západ od dnešního [[Luxor|Luxoru]]), kde byla pohřbena většina panovníků egyptské [[Nová říše|Nové říše]]. |
− | + | == Lokalita == | |
− | |||
− | + | Jedná se o nevelké [[vádí]], které bylo v pleistocénu vyhloubeno deštěm a erozí do silné vápencové vrstvy, pokrývající další břidlicovou vrstvu. Lokalita byla vybrána jako pohřebiště panovníků zřejmě z několika důvodů, mezi něž patří jak geologické složení, tak nesnadný přístup, blízkost nilského údolí i Théb, ale i tvar hory El-Kurn ("Roh"), který připomíná pyramidu, symbol slunečního božstva, a mohl být spojován s hadí bohyní [[Meretseger]] ("Ta, která miluje ticho").<ref>Siliotii, A. 2000 : Údolí králů: thébská pohřebiště a chrámy : podrobný průvodce", 2. vyd. Čestlice: Rebo Productions.</ref> | |
− | + | Celekm se zde nachází '''65 hrobek''', z nichž 21 očísloval [[J. G. Wilkinson]] v roce 1827<ref> Bard, K.; Schubert, S.B. 1999: "Encyclopedia of the archaeology of ancient Egypt", 1st published. London: Routledge.</ref>, ostatní byly očíslovány dle pořadí svého nalezení. Kromě 26 panovníků jsou zde pohřbeni i někteří další členové královské rodiny, kněží a úředníci. Je zde na dvě desítky dalších šachet, jejichž hloubení bylo přerušeno z neznámých důvodů. | |
+ | Výzdoba i půdorysy hrobek se mění podle doby i konkrétního majitele a žádné dvě hrobky nejsou identické. Není jisté, který panovník byl na tomto místě pohřben jako první. [[Thutmose I.]] je prvním panovníkem, který v Údolí králů pohřben jistě byl<ref>Maříková Vlčková a kol. 2009: "Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů", Praha.</ref>, a naopak posledním [[Faraon|faraonem]] zde pohřbeným byl [[Ramesse XI.]] V pozdějších dobách, kdy byly královské hrobky často vykrádány, byly některé královské mumie přeneseny na jiná místa (např. skrýš v [[Dér el-Bahrí]]). | ||
− | + | == Místa královských pohřbů == | |
− | Místo pro faraonův hrob vybíral vezír a architekti, přičemž panovník je musel samozřejmě potvrdit. Na počátku Nové říše byly královské hrobky často umisťovány u paty útesů, jelikož v případě dešťů (které však byly v Egyptě velmi ojedinělé), přes tyto útesy stékala voda a před vchodem do hrobky se tak navršila kamenná suť, která jej postupně zakryla. Už v | + | |
− | Za dob 18.dynastie měla hrobka v ideálním případě zůstat po pohřbu uzavřená, naopak v | + | Místo pro faraonův hrob vybíral [[vezír]] a architekti, přičemž panovník je musel samozřejmě potvrdit. Na počátku Nové říše byly královské hrobky často umisťovány u paty útesů, jelikož v případě dešťů (které však byly v Egyptě velmi ojedinělé), přes tyto útesy stékala voda a před vchodem do hrobky se tak navršila kamenná suť, která jej postupně zakryla. Už v pozdní [[18. dynastie|18. dynastii]] a následně i v [[19. dynastie|dynastii devatenácté]] se královské pohřby ukládaly spíše v níže položených svazích, ve [[20. dynastie|20. dynastii]] pak na výchozy skalního podloží. |
− | Postupem času bylo ovšem v Údolí králů čím dál tím méně místa, a jelikož toto pohřebiště nemělo přesný plán, stávalo se, že při hloubení hrobky se narazilo na hrobku starší (jsou zdokumentovány minimálně 3 případy, kdy k takové situaci došlo). | + | |
+ | Za dob 18. dynastie měla hrobka v ideálním případě zůstat po pohřbu uzavřená, naopak v 19. a 20. dynastii byly uzavřeny jen pohřební komora a místnosti s výbavou, zbytek hrobky měl zůstat částečně přístupný z rituálních důvodů. Osy hrobů se pohybují v romezí od 68° do 357°, výzdoba byla na zdi umisťována podle osy východ-západ. | ||
+ | |||
+ | Postupem času bylo ovšem v Údolí králů čím dál tím méně místa, a jelikož toto pohřebiště nemělo přesný plán, stávalo se, že při hloubení hrobky se narazilo na hrobku starší (jsou zdokumentovány minimálně 3 případy, kdy k takové situaci došlo).<ref name=":0">Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.</ref> | ||
=== Budování hrobek === | === Budování hrobek === | ||
− | Když bylo vybráno vhodné místo pro panovníkův pohřeb, proběhly zakládácí rituály. Bylo vyhloubeno 4 nebo 5 velkých jam, do kterých se vkládaly různé předměny - | + | |
− | Informace | + | Když bylo vybráno vhodné místo pro panovníkův pohřeb, proběhly '''zakládácí rituály'''. Bylo vyhloubeno 4 nebo 5 velkých jam, do kterých se vkládaly různé předměny - náboženské symboly, keramické i kamenné nádoby, miniatury a kopie zemědělských nástrojů, a dokonce i potraviny. Tento zakládací depozit byl objeven u 9 hrobek, není ovšem vyloučeno, že se nacházel v každé hrobce. |
− | S budováním hrobky se začínalo vždy velmi záhy po nástupu nového faraona na trůn. Dělníci používali nástroje z rohovce, kterými narušili vápencové podloží, | + | |
− | + | Informace o budování královských hrobek pohcázejí především z nápisů a předmětů z nedaleké vesnice '''Dér el-Medíny''', kde bydleli lidé, kteří na těchto hrobkách pracovali. Tak kameníci byli rozděleni na dvě čety, levou a pravou, z nichž každá čítala několik desítek mužů, v jejichž čele stál předák. Na jedné hrobce mohlo pracovat asi 50-60 dělníků. | |
+ | |||
+ | S budováním hrobky se začínalo vždy velmi ''záhy po nástupu nového faraona'' na trůn. Dělníci používali nástroje z rohovce, kterými narušili vápencové podloží, jejichž mnohé exempláře byly nalezeny - úhelníky, sekery, dláta, kladiva, nebo závěsné olovnice. Na některých stěnách a stropech jsou dochovány kontrolní značky, které tam dělníci vyznačili kvůli udržení přesného směru. V egyptském muzeu v Turíně je uložen dochovaný plán hrobky [[Ramesse IV.]] (KV 2). | ||
+ | |||
+ | Samotný '''postup budování hrobky''' byl následovný: nejdříve byly označeny rozměry, podle kterých byly vykopány chodby, pak byly zarovnány stěny a strop a upraveny rohy dveří. Posléze byl vnitřek hrobky pokryt tenkou vrstvou omítky, na kterou se nanášela výzdoba.<ref name=":0" /> | ||
=== Výzdoba hrobek === | === Výzdoba hrobek === | ||
− | Hrobky v | + | |
− | + | Hrobky v Údolí králů jsou bohatě zdobeny '''náboženskými výjevy'''. V případě, že byl na místě hladký kámen, byla použita technika reliéfu, v případě horší kvality podkladu se malovalo na silnou vrstvou sádry. Nejprve se na omítku vyznačily pole a registry, do kterých byly červeně namalovány obrysy postav a nakresleny hieroglyfy. Potom byly černě opraveny případné chyby nebo změněny proporce. Nejstarší hrobky v Údolí králů mají většinou zdobenou ''jen pohřební komoru'', v pozdějších obdobích se výzdoba rozšiřuje. Motivem jsou často '''výjevy a pasáže z podsvětních knih''', náboženských textů vzniklých v Nové říši, které byly původně královské, ale později se objevují i v hrobkách nekrálovských osob a hodnostářů.<ref name=":0" /> | |
+ | |||
+ | == Hrobky == | ||
+ | |||
+ | * [[KV 1]] | ||
+ | * [[KV 2]] | ||
+ | * [[KV 3]] | ||
+ | * [[KV 4]] | ||
+ | * [[KV 5]] | ||
+ | * [[KV 6]] | ||
+ | * [[KV 7]] | ||
+ | * [[KV 8]] | ||
+ | * [[KV 9]] | ||
+ | * [[KV 10]] | ||
+ | * [[KV 11]] | ||
+ | * [[KV 12]] | ||
+ | * [[KV 13]] | ||
+ | * [[KV 14]] | ||
+ | * [[KV 15]] | ||
+ | * [[KV 16]] | ||
+ | * [[KV 17]] | ||
+ | * [[KV 18]] | ||
+ | * [[KV 19]] | ||
+ | * [[KV 20]] | ||
+ | * [[KV 21]] | ||
+ | * [[KV 22]] | ||
+ | * [[KV 23]] | ||
+ | * [[KV 24]] | ||
+ | * [[KV 25]] | ||
+ | * [[KV 26]] | ||
+ | * [[KV 27]] | ||
+ | * [[KV 28]] | ||
+ | * [[KV 29]] | ||
+ | * [[KV 30]] | ||
+ | * [[KV 31]] | ||
+ | * [[KV 32]] | ||
+ | * [[KV 33]] | ||
+ | * [[KV 34]] | ||
+ | * [[KV 35]] | ||
+ | * [[KV 36]] | ||
+ | * [[KV 37]] | ||
+ | * [[KV 38]] | ||
+ | * [[KV 39]] | ||
+ | * [[KV 40]] | ||
+ | * [[KV 41]] | ||
+ | * [[KV 42]] | ||
+ | * [[KV 43]] | ||
+ | * [[KV 44]] | ||
+ | * [[KV 45]] | ||
+ | * [[KV 46]] | ||
+ | * [[KV 47]] | ||
+ | * [[KV 48]] | ||
+ | * [[KV 49]] | ||
+ | * [[KV 50]] | ||
+ | * [[KV 51]] | ||
+ | * [[KV 52]] | ||
+ | * [[KV 53]] | ||
+ | * [[KV 54]] | ||
+ | * [[KV 55]] | ||
+ | * [[KV 56]] | ||
+ | * [[KV 57]] | ||
+ | * [[KV 58]] | ||
+ | * [[KV 59]] | ||
+ | * [[KV 60]] | ||
+ | * [[KV 61]] | ||
+ | * [[KV 62]] | ||
+ | * [[KV 63]] | ||
+ | |||
+ | == Zdroje == | ||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
+ | |||
+ | <references /> | ||
+ | |||
+ | === Další literatura === | ||
+ | |||
+ | * Creasman, P.P. 2013: "Archaeological research in the Valley of the Kings and ancient Thebes: papers presented in honor of Richard H. Wilkinson", S. n.: University of Arizona Egyptian Expedition. | ||
+ | * Reeves, N. C.; Wilkinson, R.H. 1997: "The complete Valley of the Kings: tombs and treasures of Egypt's greatest pharaohs. reprinted", London: Thames and Hudson. | ||
+ | * Weeks, K.R; Hetherington, N.: The valley of the Kings: a site management handbook. 1st pub. Cairo: American University in Cairo Press. | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Lokality (Egypt)]] | ||
+ | [[Kategorie:Egyptologie]] |
Aktuální verze z 14. 1. 2016, 00:42
Údolí králů (arabsky Bíbán el-Mulúk, dosl. "Brána králů"), je lokalita v oblasti Západních Théb (asi 1 km na západ od dnešního Luxoru), kde byla pohřbena většina panovníků egyptské Nové říše.
Obsah
Lokalita
Jedná se o nevelké vádí, které bylo v pleistocénu vyhloubeno deštěm a erozí do silné vápencové vrstvy, pokrývající další břidlicovou vrstvu. Lokalita byla vybrána jako pohřebiště panovníků zřejmě z několika důvodů, mezi něž patří jak geologické složení, tak nesnadný přístup, blízkost nilského údolí i Théb, ale i tvar hory El-Kurn ("Roh"), který připomíná pyramidu, symbol slunečního božstva, a mohl být spojován s hadí bohyní Meretseger ("Ta, která miluje ticho").[1]
Celekm se zde nachází 65 hrobek, z nichž 21 očísloval J. G. Wilkinson v roce 1827[2], ostatní byly očíslovány dle pořadí svého nalezení. Kromě 26 panovníků jsou zde pohřbeni i někteří další členové královské rodiny, kněží a úředníci. Je zde na dvě desítky dalších šachet, jejichž hloubení bylo přerušeno z neznámých důvodů.
Výzdoba i půdorysy hrobek se mění podle doby i konkrétního majitele a žádné dvě hrobky nejsou identické. Není jisté, který panovník byl na tomto místě pohřben jako první. Thutmose I. je prvním panovníkem, který v Údolí králů pohřben jistě byl[3], a naopak posledním faraonem zde pohřbeným byl Ramesse XI. V pozdějších dobách, kdy byly královské hrobky často vykrádány, byly některé královské mumie přeneseny na jiná místa (např. skrýš v Dér el-Bahrí).
Místa královských pohřbů
Místo pro faraonův hrob vybíral vezír a architekti, přičemž panovník je musel samozřejmě potvrdit. Na počátku Nové říše byly královské hrobky často umisťovány u paty útesů, jelikož v případě dešťů (které však byly v Egyptě velmi ojedinělé), přes tyto útesy stékala voda a před vchodem do hrobky se tak navršila kamenná suť, která jej postupně zakryla. Už v pozdní 18. dynastii a následně i v dynastii devatenácté se královské pohřby ukládaly spíše v níže položených svazích, ve 20. dynastii pak na výchozy skalního podloží.
Za dob 18. dynastie měla hrobka v ideálním případě zůstat po pohřbu uzavřená, naopak v 19. a 20. dynastii byly uzavřeny jen pohřební komora a místnosti s výbavou, zbytek hrobky měl zůstat částečně přístupný z rituálních důvodů. Osy hrobů se pohybují v romezí od 68° do 357°, výzdoba byla na zdi umisťována podle osy východ-západ.
Postupem času bylo ovšem v Údolí králů čím dál tím méně místa, a jelikož toto pohřebiště nemělo přesný plán, stávalo se, že při hloubení hrobky se narazilo na hrobku starší (jsou zdokumentovány minimálně 3 případy, kdy k takové situaci došlo).[4]
Budování hrobek
Když bylo vybráno vhodné místo pro panovníkův pohřeb, proběhly zakládácí rituály. Bylo vyhloubeno 4 nebo 5 velkých jam, do kterých se vkládaly různé předměny - náboženské symboly, keramické i kamenné nádoby, miniatury a kopie zemědělských nástrojů, a dokonce i potraviny. Tento zakládací depozit byl objeven u 9 hrobek, není ovšem vyloučeno, že se nacházel v každé hrobce.
Informace o budování královských hrobek pohcázejí především z nápisů a předmětů z nedaleké vesnice Dér el-Medíny, kde bydleli lidé, kteří na těchto hrobkách pracovali. Tak kameníci byli rozděleni na dvě čety, levou a pravou, z nichž každá čítala několik desítek mužů, v jejichž čele stál předák. Na jedné hrobce mohlo pracovat asi 50-60 dělníků.
S budováním hrobky se začínalo vždy velmi záhy po nástupu nového faraona na trůn. Dělníci používali nástroje z rohovce, kterými narušili vápencové podloží, jejichž mnohé exempláře byly nalezeny - úhelníky, sekery, dláta, kladiva, nebo závěsné olovnice. Na některých stěnách a stropech jsou dochovány kontrolní značky, které tam dělníci vyznačili kvůli udržení přesného směru. V egyptském muzeu v Turíně je uložen dochovaný plán hrobky Ramesse IV. (KV 2).
Samotný postup budování hrobky byl následovný: nejdříve byly označeny rozměry, podle kterých byly vykopány chodby, pak byly zarovnány stěny a strop a upraveny rohy dveří. Posléze byl vnitřek hrobky pokryt tenkou vrstvou omítky, na kterou se nanášela výzdoba.[4]
Výzdoba hrobek
Hrobky v Údolí králů jsou bohatě zdobeny náboženskými výjevy. V případě, že byl na místě hladký kámen, byla použita technika reliéfu, v případě horší kvality podkladu se malovalo na silnou vrstvou sádry. Nejprve se na omítku vyznačily pole a registry, do kterých byly červeně namalovány obrysy postav a nakresleny hieroglyfy. Potom byly černě opraveny případné chyby nebo změněny proporce. Nejstarší hrobky v Údolí králů mají většinou zdobenou jen pohřební komoru, v pozdějších obdobích se výzdoba rozšiřuje. Motivem jsou často výjevy a pasáže z podsvětních knih, náboženských textů vzniklých v Nové říši, které byly původně královské, ale později se objevují i v hrobkách nekrálovských osob a hodnostářů.[4]
Hrobky
- KV 1
- KV 2
- KV 3
- KV 4
- KV 5
- KV 6
- KV 7
- KV 8
- KV 9
- KV 10
- KV 11
- KV 12
- KV 13
- KV 14
- KV 15
- KV 16
- KV 17
- KV 18
- KV 19
- KV 20
- KV 21
- KV 22
- KV 23
- KV 24
- KV 25
- KV 26
- KV 27
- KV 28
- KV 29
- KV 30
- KV 31
- KV 32
- KV 33
- KV 34
- KV 35
- KV 36
- KV 37
- KV 38
- KV 39
- KV 40
- KV 41
- KV 42
- KV 43
- KV 44
- KV 45
- KV 46
- KV 47
- KV 48
- KV 49
- KV 50
- KV 51
- KV 52
- KV 53
- KV 54
- KV 55
- KV 56
- KV 57
- KV 58
- KV 59
- KV 60
- KV 61
- KV 62
- KV 63
Zdroje
Reference
- ↑ Siliotii, A. 2000 : Údolí králů: thébská pohřebiště a chrámy : podrobný průvodce", 2. vyd. Čestlice: Rebo Productions.
- ↑ Bard, K.; Schubert, S.B. 1999: "Encyclopedia of the archaeology of ancient Egypt", 1st published. London: Routledge.
- ↑ Maříková Vlčková a kol. 2009: "Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů", Praha.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.
Další literatura
- Creasman, P.P. 2013: "Archaeological research in the Valley of the Kings and ancient Thebes: papers presented in honor of Richard H. Wilkinson", S. n.: University of Arizona Egyptian Expedition.
- Reeves, N. C.; Wilkinson, R.H. 1997: "The complete Valley of the Kings: tombs and treasures of Egypt's greatest pharaohs. reprinted", London: Thames and Hudson.
- Weeks, K.R; Hetherington, N.: The valley of the Kings: a site management handbook. 1st pub. Cairo: American University in Cairo Press.