Informační společnost: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
=== Charakteristika informační společnosti === | === Charakteristika informační společnosti === | ||
| − | * vzniká | + | * vzniká '''kvalitativní proměnou [[industriální společnost|industriální společnosti]]''', |
| − | * nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace, | + | * nositelem inovačních změn a '''výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace''', |
| − | * intenzivní informatizace společnosti související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií, | + | * intenzivní '''informatizace společnosti''' související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií, |
| − | * násobí se objem informací, | + | * '''násobí se objem informací''', |
| − | * zvyšuje se schopnost konkurence, | + | * '''zvyšuje se schopnost konkurence''', |
| − | * nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách, | + | * nejvýznamnější oblastí se stává '''[[management informací]] a znalostí''' ve všech společenských sférách, |
| − | * rozvíjí se [[informační ekonomika]], | + | * rozvíjí se '''[[informační ekonomika]]''', |
| − | * všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života, | + | * všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na '''elektronizaci života''', |
| − | * změny | + | * '''změny v oblasti [[práce]]''' (prostředí, návyky, činnosti), |
| − | * dominuje uchování informací v elektronické podobě <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref> | + | * dominuje '''uchování informací v elektronické podobě''' <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref> |
=== Možnosti informační společnosti === | === Možnosti informační společnosti === | ||
| − | Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti: | + | Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí hlavní '''přínosy budoucí informační společnosti''': |
| − | * '' | + | * ''„'''zvýšení kvality života''' širším výběrem služeb a zábavy,'' |
| − | * ''lepší podpora vzdělanosti a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,'' | + | * ''lepší '''podpora vzdělanosti''' a jejímu průběžnému doplňování během aktivního [[profese|profesního]] života, podpora profesní flexibility společnosti,'' |
| − | * ''nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí, | + | * ''nové možnosti pro '''uplatnění tvůrčích schopností''' lidí, |
| − | * ''zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,'' | + | * '''''zvýšení schopnosti''' společnosti '''reagovat na změny''' ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,'' |
| − | * ''nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,'' | + | * ''nové možnosti '''uplatnění kulturních [[tradice|tradic]] a [[Identita|identity]] regionů''' a odstranění odlehlosti periferních oblastí,'' |
| − | * ''kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,'' | + | * ''kvalitativní posun v '''respektování ekologických požadavků''', šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,'' |
| − | * ''účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,'' | + | * '''''účinnější a transparentnější legislativa a administrativa''', bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,'' |
* ''efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,'' | * ''efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,'' | ||
| − | * ''nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,'' | + | * '''''nové služby''' poskytované v rámci '''telekomunikací''' a nové trhy pro výrobce '''software''','' |
| − | * ''vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální [[chování|chování]] a řízení mimořádných a krizových situací.“'' | + | * '''''vyšší úroveň stability a bezpečnosti''', racionální [[chování|chování]] a řízení mimořádných a krizových situací.“'' |
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti == | == Trendy měnící knihovny v informační společnosti == | ||
| − | Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v [[informačních a komunikačních technologiích]] a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]] | + | Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v [[informačních a komunikačních technologiích]] a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...). |
| + | |||
| + | '''Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů''', která by měla být realizována v několika rovinách (současně předtsavující nové oblasti působení knihoven ve společnosti): | ||
| + | |||
| + | * '''popularizace technologií''' – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). | ||
| + | * '''[[informační vzdělání]]''' - nejen na rozvoj [[měkkých dovedností]] a [[počítačové gramotnosti]], ale i implementovace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). | ||
| + | |||
| + | Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují: | ||
| + | |||
| + | * '''specializovaný [[knihovní fond]]''' obsahující množství [[metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou [[komunitu]]) | ||
| + | * '''[[sociální kapitál]] knihovníků''' - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a [[čtenáře]] jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí | ||
| + | .<ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 43: | Řádek 54: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]] | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Sociologie|*]] | ||
Verze z 7. 1. 2015, 17:53
„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým informačním průmyslem a vysokým podílem informačních služeb vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat informace, znalosti a informační a komunikační technologie a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění.“[1]
Obsah
Charakteristika informační společnosti
- vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
- nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
- intenzivní informatizace společnosti související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
- násobí se objem informací,
- zvyšuje se schopnost konkurence,
- nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách,
- rozvíjí se informační ekonomika,
- všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
- změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
- dominuje uchování informací v elektronické podobě [2]
Možnosti informační společnosti
Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti[3] uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:
- „zvýšení kvality života širším výběrem služeb a zábavy,
- lepší podpora vzdělanosti a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,
- nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
- zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,
- nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
- kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
- účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
- efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
- nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
- vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.“
Trendy měnící knihovny v informační společnosti
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...).
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů, která by měla být realizována v několika rovinách (současně předtsavující nové oblasti působení knihoven ve společnosti):
- popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
- informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementovace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).
Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:
- specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
- sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí
.[4]
Odkazy
Reference
<references>/
Použitá literatura
- VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
