Selket: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
===Ikonografie a sféry vlivu=== | ===Ikonografie a sféry vlivu=== | ||
| − | Selket je doložena už z doby [[1.dynastie]] na stéle ze [[Sakkára|Sakkáry]]. Objevuje se v [[Texty pyramid|Textech pyramid]]<ref>Viz např. PT 308, 362, 555 (Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).</ref>, a to jak samostatně, tak v doprovodu jiných bohyní, a jejím úkolem je ochraňovat zemřelého panovníka a bránit ho před nebezpečími, číhajícími na něj v podsvětní říši. | + | Selket je doložena už z doby [[1.dynastie]] na stéle ze [[Sakkára|Sakkáry]]. Objevuje se v [[Texty pyramid|Textech pyramid]]<ref>Viz např. PT 308, 362, 555 (Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).</ref>, a to jak samostatně, tak v doprovodu jiných bohyní, a jejím úkolem je ochraňovat zemřelého panovníka a bránit ho před nebezpečími, číhajícími na něj v podsvětní říši.<ref name=":0" /> |
Hlavní role, ve které se objevuje, je ochránkyně před hady a štíry. Štír mohl sloužit i v písmu jako klasifikátor za jejím jménem, ale toto psaní se objevuje až od [[Nová říše|Nové říše]]<ref name=":2">Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref>, v dřívějších obdobích byl zřejmě tento znak úmyslně ničen, aby nemohl škodit, což byla relativně běžná praxe v případě hieroglyfů, které mohly představovat potenciálně nebezpečné věci či bytosti, zvláště pak v náboženských textech. | Hlavní role, ve které se objevuje, je ochránkyně před hady a štíry. Štír mohl sloužit i v písmu jako klasifikátor za jejím jménem, ale toto psaní se objevuje až od [[Nová říše|Nové říše]]<ref name=":2">Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref>, v dřívějších obdobích byl zřejmě tento znak úmyslně ničen, aby nemohl škodit, což byla relativně běžná praxe v případě hieroglyfů, které mohly představovat potenciálně nebezpečné věci či bytosti, zvláště pak v náboženských textech. | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
Jak již bylo popsáno, jelikož byla tato bohyně velmi nebezpečným protivníkem, jejím hlavním úkolem měla být v ideálním případě ochrana, ať už se jednalo o ochranu před nebezpečnými tvory nebo nebezpečím v podsvětí. | Jak již bylo popsáno, jelikož byla tato bohyně velmi nebezpečným protivníkem, jejím hlavním úkolem měla být v ideálním případě ochrana, ať už se jednalo o ochranu před nebezpečnými tvory nebo nebezpečím v podsvětí. | ||
| − | V Textech pyramid se objevuje také jako matka hada [[Nehabkau|Nehebkaua]]. Figuruje ale i v lékařství, neboť byla patronkou těch, kteří uštknutí léčili. <ref name=":2" />V těchto textech se objevuje nejen jako ochránkyně, ale někdy také jako ta, která pečuje o zemřelého krále, případně i v roli panovníkovy božské matky. V podobném kontextu se objevuje i na některých scénách božského zrození panovníka. V mýtu o zrození [[Hor|Hora]] se objevuje jako sedm štírů, které chrání těhotnou [[Eset]], a potrestají ženu, která jí odmítne poskytnou přístřeší, a spolu s [[Nebthet]] pak figurují jako ochránkyně malého Hora. <ref name=":1" /> | + | V Textech pyramid se objevuje také jako matka hada [[Nehabkau|Nehebkaua]]. Figuruje ale i v lékařství, neboť byla patronkou těch, kteří uštknutí léčili.<ref name=":2" /> V těchto textech se objevuje nejen jako ochránkyně, ale někdy také jako ta, která pečuje o zemřelého krále, případně i v roli panovníkovy božské matky. V podobném kontextu se objevuje i na některých scénách božského zrození panovníka. V mýtu o zrození [[Hor|Hora]] se objevuje jako sedm štírů, které chrání těhotnou [[Eset]], a potrestají ženu, která jí odmítne poskytnou přístřeší, a spolu s [[Nebthet]] pak figurují jako ochránkyně malého Hora.<ref name=":1" /> |
| − | Spolu s Eset, Nebthet a [[Neit]] se objevuje jako ochránkyně skříňky s kanopami, nádobami na orgány zemřelého. V této roli se objevuje ve dvojici s bohem [[Kebehsenuf|Kebehsenufem]], kdy stráží nádobu se střevy zemřelého. <ref name=":0" /> | + | Spolu s Eset, Nebthet a [[Neit]] se objevuje jako ochránkyně skříňky s kanopami, nádobami na orgány zemřelého. V této roli se objevuje ve dvojici s bohem [[Kebehsenuf|Kebehsenufem]], kdy stráží nádobu se střevy zemřelého.<ref name=":0" /> |
===Kult=== | ===Kult=== | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | |||
[[Kategorie: Egyptologie|*]] | [[Kategorie: Egyptologie|*]] | ||
Verze z 29. 12. 2014, 11:32
Jméno
Jméno této bohyně (přepisované též jako Serket, řecky potom Selkis), které celé zní Selket hetyt, doslova znamená "Ta, která přiměje hrdlo dýchat", a odkazuje na její schopnost dech nejen dát, ale i odejmout - jelikož se jednalo o bohyni spojovanou především se štíry, mohla být mocnou ochránkyní, ale také nebezpečným nepřítelem. [1] Díky spojitosti s dechem byla ovšem také spojována se vzkříšením a znovuzrozením.[2]
Ikonografie a sféry vlivu
Selket je doložena už z doby 1.dynastie na stéle ze Sakkáry. Objevuje se v Textech pyramid[3], a to jak samostatně, tak v doprovodu jiných bohyní, a jejím úkolem je ochraňovat zemřelého panovníka a bránit ho před nebezpečími, číhajícími na něj v podsvětní říši.[1]
Hlavní role, ve které se objevuje, je ochránkyně před hady a štíry. Štír mohl sloužit i v písmu jako klasifikátor za jejím jménem, ale toto psaní se objevuje až od Nové říše[4], v dřívějších obdobích byl zřejmě tento znak úmyslně ničen, aby nemohl škodit, což byla relativně běžná praxe v případě hieroglyfů, které mohly představovat potenciálně nebezpečné věci či bytosti, zvláště pak v náboženských textech.
Zobrazována bývá nejčastěji jako žena, která má nad hlavou znak štíra. Objevují se ovšem i jiná zobrazení, například ve své mateřské podobě se objevuje jako žena s noži v ruce se dvěma hlavami - jednou lví a druhou krokodýlí. V zádušním kontextu se může objevovat jako štír či kobra.[1]
Mýty a funkce
Jak již bylo popsáno, jelikož byla tato bohyně velmi nebezpečným protivníkem, jejím hlavním úkolem měla být v ideálním případě ochrana, ať už se jednalo o ochranu před nebezpečnými tvory nebo nebezpečím v podsvětí.
V Textech pyramid se objevuje také jako matka hada Nehebkaua. Figuruje ale i v lékařství, neboť byla patronkou těch, kteří uštknutí léčili.[4] V těchto textech se objevuje nejen jako ochránkyně, ale někdy také jako ta, která pečuje o zemřelého krále, případně i v roli panovníkovy božské matky. V podobném kontextu se objevuje i na některých scénách božského zrození panovníka. V mýtu o zrození Hora se objevuje jako sedm štírů, které chrání těhotnou Eset, a potrestají ženu, která jí odmítne poskytnou přístřeší, a spolu s Nebthet pak figurují jako ochránkyně malého Hora.[2]
Spolu s Eset, Nebthet a Neit se objevuje jako ochránkyně skříňky s kanopami, nádobami na orgány zemřelého. V této roli se objevuje ve dvojici s bohem Kebehsenufem, kdy stráží nádobu se střevy zemřelého.[1]
Kult
Selket byla prastarým božstvem, uctívaným již na počátku egyptských dějin. Její kněží byli díky jejímu spojení s léčeném a ochranou ovšem spíše než chrámoví služebníci lékaři, nebo léčitelé/mágové. Už od Staré říše jsou známé také ochranné amulety v podobě štíra, zda ovšem zobrazují přímo Selket, je sporné. Amulety v podobě Selket ve formě ženy, případně ženy se štíří hlavou, se objevují až v pozdějších obdobích. Její jméno najdeme v mnohých zaříkáních proti uštknutí, kousnutí atp.[1]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
- ↑ 2,0 2,1 Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
- ↑ Viz např. PT 308, 362, 555 (Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).
- ↑ 4,0 4,1 Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
