Selket

Jméno

Jméno této bohyně (přepisované též jako Serket, řecky potom Selkis), které celé zní Selket hetyt, doslova znamená "Ta, která přiměje hrdlo dýchat", a odkazuje na její schopnost dech nejen dát, ale i odejmout - jelikož se jednalo o bohyni spojovanou především se štíry, mohla být mocnou ochránkyní, ale také nebezpečným nepřítelem. [1] Díky spojitosti s dechem byla ovšem také spojována se vzkříšením a znovuzrozením.[2]

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení bohyně Selket

Selket je doložena už z doby 1.dynastie na stéle ze Sakkáry. Objevuje se v Textech pyramid[3], a to jak samostatně, tak v doprovodu jiných bohyní, a jejím úkolem je ochraňovat zemřelého panovníka a bránit ho před nebezpečími, číhajícími na něj v podsvětní říši.[1]

Hlavní role, ve které se objevuje, je ochránkyně před hady a štíry. Štír mohl sloužit i v písmu jako klasifikátor za jejím jménem, ale toto psaní se objevuje až od Nové říše[4], v dřívějších obdobích byl zřejmě tento znak úmyslně ničen, aby nemohl škodit, což byla relativně běžná praxe v případě hieroglyfů, které mohly představovat potenciálně nebezpečné věci či bytosti, zvláště pak v náboženských textech.

Zobrazována bývá nejčastěji jako žena, která má nad hlavou znak štíra. Objevují se ovšem i jiná zobrazení, například ve své mateřské podobě se objevuje jako žena s noži v ruce se dvěma hlavami - jednou lví a druhou krokodýlí. V zádušním kontextu se může objevovat jako štír či kobra.[1]

Mýty a funkce

Jak již bylo popsáno, jelikož byla tato bohyně velmi nebezpečným protivníkem, jejím hlavním úkolem měla být v ideálním případě ochrana, ať už se jednalo o ochranu před nebezpečnými tvory nebo nebezpečím v podsvětí.

V Textech pyramid se objevuje také jako matka hada Nehebkaua. Figuruje ale i v lékařství, neboť byla patronkou těch, kteří uštknutí léčili.[4] V těchto textech se objevuje nejen jako ochránkyně, ale někdy také jako ta, která pečuje o zemřelého krále, případně i v roli panovníkovy božské matky. V podobném kontextu se objevuje i na některých scénách božského zrození panovníka. V mýtu o zrození Hora se objevuje jako sedm štírů, které chrání těhotnou Eset, a potrestají ženu, která jí odmítne poskytnou přístřeší, a spolu s Nebthet pak figurují jako ochránkyně malého Hora.[2]

Spolu s Eset, Nebthet a Neit se objevuje jako ochránkyně skříňky s kanopami, nádobami na orgány zemřelého. V této roli se objevuje ve dvojici s bohem Kebehsenufem, kdy stráží nádobu se střevy zemřelého.[1]

Kult

Selket byla prastarým božstvem, uctívaným již na počátku egyptských dějin. Její kněží byli díky jejímu spojení s léčeném a ochranou ovšem spíše než chrámoví služebníci lékaři, nebo léčitelé/mágové. Už od Staré říše jsou známé také ochranné amulety v podobě štíra, zda ovšem zobrazují přímo Selket, je sporné. Amulety v podobě Selket ve formě ženy, případně ženy se štíří hlavou, se objevují až v pozdějších obdobích. Její jméno najdeme v mnohých zaříkáních proti uštknutí, kousnutí atp.[1]

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Wilkinson 2003 : 233 - 235.
  2. 2,0 2,1 Pinch 2004 : 187 - 188.
  3. Viz např. PT 308, 362, 555.
  4. 4,0 4,1 Janák 2005: 154.

Literatura

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Känel, F. von : 1984 : Les prêtres-ouâb de Sekhmet et les conjurateurs de Serket, Presses Universitaires de France.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.