Citační analýza: Porovnání verzí
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references/> | <references/> | ||
− | + | ||
− | |||
===Použitá literatura=== | ===Použitá literatura=== | ||
* Anna Pačesová, Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj | * Anna Pačesová, Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj |
Verze z 6. 2. 2015, 16:28
Citační analýza je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.Je základní metodou scientometrie a bibliometrie. Využívá data z databází citačních rejstříků z ISI WEb of Science a z databáze Scopus. Citační analýzy jsou dnes využívány zejména v oblasti hodnocení vědy. Výsledky citačních analýz jsou přímo závislé na zdroji dat, na jeho excerpci, kvalitě záznamů a jejich metadat. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno vždy přihlížet k možnostem a mezím použitých metod a zdrojů. [1]
Obsah
Citační a publikační analýza
Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod. Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech. Výchozí hypotézy citační analýzy: Zdroj A, který cituje zdroj B, s tímto zdrojem sémanticky (významově) souvisí Podle počtu citací zdroje se dá usuzovat na jeho význam (čím více citací, tím významnější zdroj).[2]
Omezení
Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: identifikace elementů (např. výzkumný tým apod.): nelze určit, zda-li se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících. Dále to mohou být stanovené hypotézy (obsahová souvislost, impakt faktor) platí jen v určitých sférách publikační praxe (věda, výzkum)[3]
Publikační analýza
Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.
Citační rejstřík
Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný dokument. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI Web of Science, konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přírodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenských vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) - citace v humanitních vědách a umění.
klíčová slova
citační analýza, citační rejstřík, scientometrie, bibliometrie,publikační analýza
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Anna Pačesová, Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj
- Helena Kučerovská, Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace, info.sks.cz, 2011, [11.1.2015], Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4, dostupné na: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
- RNDr. Petr Drábek CSc., Scientometrie v praxi, Akademický bulletin, 1998, ročník 8, číslo 2, [cit. 11.1.2015], dostupné na: http://abicko.avcr.cz/archiv/1998/2/obsah/scientometrie-v-praxi.html , ISSN 1210-9525
- Ing. Martin Souček Ph.D., Informační věda - studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, kap. Infometrie, scientometrie, bibliometrie, str. 36-44, [11.1.2015], dostupné na: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf