Bradfordův zákon: Porovnání verzí

Verze z 14. 11. 2015, 11:33

Bradforův zákon, kterému se také někdy říká Bradfordův zákon rozptylu^[1], je bibliometrický zákon objevený Samuelem C. Bradfordem v roce 1934. V Terminologické databázi knihovnictví a informační vědy je definován jako: „Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.“

Zákon byl objeven při řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky. S.C. Bradford zjistil, že články relevantní jeho zadanému tématu je možné najít ve 326 časopisech. Toto množství rozdělil na tři skupiny se stejným množstvím článků . Počet časopisů v každé skupině (zóně) pak narůstal v poměru: 1 : n : n².^[2]

Aplikace Bradfordova zákona

Počet časopisů X je věnovaný určité problematice, tyto časopisy nazývané také klíčové časopisy představují jádro znázorněné centrálním kruhem. Okolo kruhu je možné vytvořit mezikruží tak, že do prvního mezikruží umístíme tolik dalších nejbližších časopisů, aby počet článků o dané problematice byl stejný v mezikruží i v jádře.

Matematicky:

X:Y:Z = X:nX:n²X = 1:n:n²

Platnost zákona experimentálně dokázal na více tematických oblastech a zjistil, že n = 5. Bradfordův zákon je možné využít při hodnocení informačních pramenů v jednotlivých vědních oborech, při určení poločasu stárnutí vědeckých informací, nebo v nákupní politice knihovny.

Zdroje

Reference

↑ KUČEROVÁ, Helena. Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2015 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
↑ Bradfordův zákon. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon

Související články

Klíčová slova

bibliometrie, publikace, publikování, dokument

[1] KUČEROVÁ, Helena. Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2015 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm

[2] Bradfordův zákon. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Bradforův zákon''', kterému se také někdy říká Bradfordův zákon rozptylu<ref>Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm</ref>, je [[Bibliometrie|bibliometrický]] zákon objevený Samuelem C. Bradfordem v roce 1934. Tento zákon poukazuje na závislost mezi konečným počtem [[dokument|dokumentů]] a rozložením dokumentů v určitých tématických oblastech<ref>Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref> – nejčastěji se jedná o časopisy. Zákon byl objeven při hledání východiska u problému s [[Rešerše|rešeršemi]] v oblasti geofyziky. Díky tomu bylo zjištěno (a jak taky tento zákon udává), že maximum propojených a relevantních článků existuje v minimálním počtu časopisů, které dohromady tvoří „jádro oboru“.
+'''Bradforův zákon''', kterému se také někdy říká Bradfordův zákon rozptylu<ref>KUČEROVÁ, Helena. Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. ''Vyšší odborná škola informačních služeb'' [online]. 2015 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm</ref>, je [[Bibliometrie|bibliometrický]] zákon objevený Samuelem C. Bradfordem v roce 1934. V Terminologické databázi knihovnictví a informační vědy je definován jako: ''„Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem [[dokument|dokumentů]] (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.“''
-Ve výsledku tedy Bradford konkrétně zjistil, že jím hledané téma lze najít téměř ve 330 časopisech<ref>Bibliometrie pro měření kvality informací. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2011/B_BSeBA/um/2061471/Bibliometrie__citacni_analyza.txt</ref>. Tento výsledek poté rozdělil na tři menší skupiny se vzájemně stejným počtem článků. Následně tedy v každé skupině narůstal počet časopisů v poměru: 1 : n : n<sup>2</sup>
+Zákon byl objeven při řešení [[rešerše|rešeršního]] problému v oblasti geofyziky. S.C. Bradford zjistil, že články relevantní jeho zadanému tématu je možné najít ve 326 časopisech. Toto množství rozdělil na tři skupiny se stejným množstvím článků . Počet časopisů v každé skupině (zóně) pak narůstal v poměru: 1 : n : n<sup>2</sup>.<ref>Bradfordův zákon. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon</ref>
-== Využití Bradfordova zákonu v praxi ==
+[[Soubor:Bradfordslaw.png|náhled|vpravo]]
-Celkový počet článků: 690
-Počet titulů časopisů:  26
+== Aplikace Bradfordova zákona ==
-Jádro:  2 (230)
+Počet časopisů X je věnovaný určité problematice, tyto časopisy nazývané také klíčové časopisy představují jádro znázorněné centrálním kruhem. Okolo kruhu je možné vytvořit mezikruží tak, že do prvního mezikruží umístíme tolik dalších nejbližších časopisů, aby počet článků o dané problematice byl stejný v mezikruží i v jádře.
-. Zóna:  6 (230)
+Matematicky:
-. Zóna: 18 (230)
+:X:Y:Z = X:nX:n²X = 1:n:n²<br />
+<br />
-'''Výsledný poměr: 1 : 3 : 9'''
+Platnost zákona experimentálně dokázal na více tematických oblastech a zjistil, že n = 5. Bradfordův zákon je možné využít při hodnocení informačních pramenů v jednotlivých vědních oborech, při určení poločasu stárnutí vědeckých informací, nebo v nákupní politice knihovny.
-'''n=3''' (číslo jsme získali vydělením počtu titulů v první zóně počtem titulů v jádru)
 == Zdroje ==