Elektronická čtečka knih: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[Soubor: Sony PRS T2 vs Amazon Kindle Touch.jpg|thumb|upright 1.2|Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)]] | ||
| + | '''Elektronické čtečky knih''' (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení [[Elektronické knihy|elektronických knih]] či jiných elektronických [[Dokument|dokumentů]]. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka).<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Čtečka elektronických knih. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000015939&local_base=KTD.</ref> | ||
| + | |||
| + | == Historie == | ||
| + | Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie. | ||
| + | |||
| + | Jako první na trh přišla v roce 2007 elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader aj. | ||
| + | |||
| + | Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. <ref>Historie čteček eknih. ''Eknihovna''[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.</ref> | ||
| − | |||
| − | |||
== Výhody elektronických čteček == | == Výhody elektronických čteček == | ||
Verze z 8. 12. 2015, 16:12
Elektronické čtečky knih (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení elektronických knih či jiných elektronických dokumentů. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka).[1]
Obsah
Historie
Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie.
Jako první na trh přišla v roce 2007 elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader aj.
Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. [2]
Výhody elektronických čteček
Čtečky e-booků (elektronických knih) mají několik výhod oproti klasickým knihám:
- Můžete si zvolit velikost textu či měnit font.
- Do čtečky se vejdou až stovky knih najednou.
- Čtečka s 6“ displejem je lehčí než běžná tištěná kniha, leckdy i výrazně kompaktnější. Dobře se drží.
- Většina čteček umožňuje připojení na internet pomocí Wi-Fi.
- Některé čtečky podporují slovníky, předčítání textu, přehrávání hudby, audio knih apod.[3]
Podporované formáty e-knih
Knihy v elektronické podobě (tzv. e-booky) jsou dostupné v různých textových formátech a záleží na konkrétní čtečce, které formáty podporuje.
Display s elektronickým inkoustem
Většina čteček využívá tzv. elektronický inkoust. Displeje s elektronickým inkoustem jsou složeny z váčků napuštěných miniaturními pigmentovými částicemi. U černobílých displejů jsou bílé částice nabité pozitivně, naopak černé částice negativně. Každou kapsli shora a zespoda obklopuje elektroda, jedna kladná a druhá záporná. Jejich neustálé přepólování přitahuje částice na jednu či druhou stranu podle potřeby. Měnící se náboj elektrod s pigmentovými kapslemi pohybuje. Výsledkem je požadovaný odstín každé jednotlivé kapsle. Veškeré kapsle dohromady pak vytvoří obraz na displeji.[4]
E-inkoust je založen na fyzikálním fenoménu nazývaném elektroforéza. Zjednodušeně řečeno jde o využití pohybu částic s elektrickým nábojem v tekutém prostředí mezi dvěma vodivými deskami.[5]
Výhody displejů s E-ink oproti LCD panelům
- displej je energeticky nenáročný, čtečka tak výdrží nabitá v řádech týdnů,
- text je stejně čitelný jako na skutečném papíru,
- displej je šetrný k lidským očím, neboť nevydává očím škodlivé záření.
Nevýhody displejů s E-ink oproti LCD panelům
- některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí,
- špatná čitelnost za sníženého osvětlení.
Budoucnost elektronických čteček
Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření elektronických čteček důsledkem. Pro budoucnost e-knih a jejich čteček je rozhodující zájem ze stran čtenářů. Podle pana Caleyho je přechod z tištěných knih na elektronické stejný jako přechod z rukopisů na tištěné knihy. Díky elektornickým knihám se přidali i další možnosti jako interaktivita a propojení s internetem.[6]
Elektronické knihy navíc v sobě obsahují metadata a usnadňují tak organizaci a katalogizaci. Navíc je elektronické zařízení i dalším z bodů na trhu výrobců elektroniky, kteří svými zařízeními bojují o prestiž a nabízejí stále výkonnější zařízení.
Díky elektronickým knihám jsou i mnohé dokumenty přístupnější široké veřejnosti př. vysokoškolská skripta.
Odkazy
Reference
- ↑ HAVLOVÁ, Jaroslava. Čtečka elektronických knih. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000015939&local_base=KTD.
- ↑ Historie čteček eknih. Eknihovna[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.
- ↑ STLUKOVÁ, Iva. E-knihy a čtečky – úvod do problematiky pro každého. Městská knihovna Beroun [online]. 24.9.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.knihovnaberoun.cz/e-knihy-a-ctecky-uvod-do-problematiky-pro-kazdeho/
- ↑ Jak funguje čtečka knih. Okay.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.okay.cz/jak-funguje-ctecka-knih/
- ↑ Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux. AbcLinuxu.cz [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky-inkoust-amazon-kindle-a-linux
- ↑ RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099
Související články
Klíčová slova
E-book, E-knihy, E-ink, display, čtení
Zdroje obrázků
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
