Elektronická kniha

(Přesměrováno z Elektronické knihy)

Elektronická kniha (e-kniha, e-book, electronic book) je "kniha v digitální podobě, tedy vytvořená v počítači (tzv. born digital) nebo vzniklá digitalizací tištěného dokumentu. Je možné ji číst buď online nebo offline (tj. ve čtecím zařízení, např. ve čtečce elektronických knih, tabletu, mobilním telefonu)."[1] Pojem elektronická kniha se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné knihy. E-kniha je pak soubor v určitém digitálním formátu, který kromě textu knihy samotné obsahuje také další přidané údaje, tzv. metadata (zabezpečení, autor…).

Ve světě tisku se slovo kniha používá nejen k popisu obsahu, ale i média. V digitálním světě se e-knihou rozumí jen obsah. Tak to bylo alespoň zamýšleno. Bohužel se spojení těchto dvou pojmů přeneslo z tiskařství i do digitální terminologie, a proto si mnoho lidí doteď plete pojem e-kniha se čtečkou.

Historie

Se vznikem elektronických knih je úzce spojen projekt Gutenberg. Jeho zakladatel Michael S. Hart vytvořil první e-knihu tím, že na počítači přepsal Deklaraci nezávislosti Spojených států. V roce 1971 založil projekt Gutenberg a snažil se digitalizovat, archivovat a distribuovat další kulturní díla. V roce 1993 pak vytvořil Zahur Klemath Zapata první program na čtení digitálních knih. V roce 1994 začaly s prodejem e-knih webové stránky Bibliobytes. Od roku 1995 se e-knihy prodávaly i přes stránky DigitalBooks, zatímco Amazon začal přes internet prodávat fyzické kopie. V roce 1996 dosáhl Gutenberg 1 000 děl, cílem je 1 000 000. V současnosti je díky projektu Gutenberg, jeho partnerům a pobočkám k dispozici přes 100 000 e-knih zcela zdarma.[2]

Nejprve se elektronické knihy zaměřovaly pouze na obory související s počítači, například různé příručky pro hardware. S rozvojem internetu bylo čím dál snadnější elektronické knihy přenášet, už k tomu nepotřebovaly hmotné nosiče. Trh se tříštil nejednotností formátu a menším trhem čtenářů elektronických knih. Převahu získávala firma Adobe s formátem PDF. Nejdříve se knihy v elektronickém formátu šířily hlavně nelegálně, poté se k tomuto proudu přidaly firmy, které ovšem nabízely převážně volná díla či knihy, jejichž autorům vypršela autorská práva. Poté se přidali autoři, jejichž knihy nakladatelé odmítli vydat, a tak poskytli svá díla on-line.

V roce 1998 dostala první e-kniha své ISBN, začal prodej e-knih na CD a vznikly první elektronické čtečky knih Rocket ebook a SoftBook. Prvními nezávislými stránkami vydávajícími e-knihy se staly Ereader.com a Ereads.com. Americké knihovny začaly nabízet e-knihy na svých stránkách už v roce 1998, nicméně bez možnosti stažení. Mezi převládající žánry opět patřily odborné, technické a vědecké publikace.
V roce 2000 dal americký spisovatel Stephen King k dispozici on-line svou knihu Riding the Bullet, ovšem číst ji šlo pouze na počítači. Od roku 2003 nabízejí k volnému stáhnutí populární beletrii jako tzv. e-půjčování knih. Podle průzkumu z roku 2010 nabízí 66 % amerických knihoven e-půjčování, proto je rok 2010 považován za bod zlomu při šíření elektronických knih.[3]

Formáty

E-knihy jsou dostupné v různých formátech. Nejpoužívanější jsou tyto:[4]:

  • ePub – Knižní formát založený na standardu IDPF (The International Digital Publishing Forum ) byl vyvinut speciálně pro potřeby zobrazení na mobilních zařízeních disponujících výrazně menším displejem, než je monitor počítače. Epub dokáže text zobrazený na menších displejích dynamicky upravit tak, že výsledné uspořádání textu a obrázků je vždy správné a pohodlně se čte. Podporuje obrázky, styly, fonty. Vznikl díky snaze o vytvoření univerzálního formátu, ve kterém by se e-knihy prodávaly
  • mobi/kindle/prc – Mobi je pokročilejší varianta formátu PDB a knižní formát požívaný firmou Amazon, nabízí možnosti zvýraznění, formátování textu a možnost ochrany obsahu. Tento formát podporuje mnoho čteček vč. Kindle a většina mobilních zařízení (smartphone/iPhone/java).
  • pdf – Formát se hodí spíše pro čtení na note-/netbooku, nicméně podporuje ho většina čteček i mobilních zařízení. Lze jej chránit podobně jako ePub pomocí DRM firmy ADOBE. Nevýhodou tohoto formátu je, že se při zvětšování/zmenšování textu mění sazba a odstavce se rozpadají, nebo se nezobrazuje celý odstavec na stránce a čtení je nepohodlné.

Mezi další používané formáty patří TXT, tedy jednoduchý text, který můžeme napsat v kterémkoli textovém editoru, DOC, HTML, obrázkové formáty jako JPG a GIF, nebo formáty přímo vytvořené daným prodejcem e-knih.

Vydání e-knih

Pro začínající autory je vydání jejich díla jako e-knihy prvním startem jejich literární kariéry. Důvodem je nižší cena pořízení, některá nakladatelství, která se zabývají vydáváním elektronických knih, nabízejí vydání e-knihy za cenu v řádu několika tisíc korun. I elektronicky vydaná kniha beletrie je hodnotnou knihou a její kopie je uložená v Národní knihovně.[5]

V České republice je cena e-knih dražší než například v Americe, kde se cena elektronických knih pohybuje i v řádu desítek korun. Přestože u e-knih odpadá starost s papírem a tiskem, jak je tomu u tištěné knihy, stále je potřeba reakce na vydání knihy (překladatel, korektor, grafik) a své zaměstnance nakladatelství platit musí. Dále je potřeba platit za server či správu e-shopu. Ceny e-knih jsou tedy o pár desítek korun levnější než jejich tištěná podoba. Což svádí k nelegálnímu šíření knih. Nelegální stahování je také jedním z důvodů, proč jsou české e-knihy dražší než knihy v anglickém jazyce.[6]

Pirátství e-knih

Knihy byly obětí pirátství a tedy porušování autorských práv od doby, kdy vznikl způsob jak je dostat do digitální podoby, ať už přepsáním, nebo naskenováním. Při skenování velmi pomohla nová technologie optical character recognition. Z kopie knihy se vytrhne hřbet a stránky se naskenují a OCR se použije k tomu, aby proměnil naskenovaný obraz v soubor s textem. Technologie OCR ovšem není 100% přesná, a tak je text potřeba zkontrolovat. Korektura je časově nejnáročnější, část tohoto procesu trvá často i desítky hodin.

Se vznikem e-knih se práce zjednodušila a pro sdílení stačí koupit kopii e-knihy a vypnout u ní její ochranný software, neboli DRM. U knih, které vyjdou jen v tištěné podobě a je po nich na internetu poptávka, je nicméně stále potřeba použít skeneru.[7]

Na rozdíl od hudebního souboru, který většinou není menší než několik megabajtů, e-kniha zabírá obvykle jen několik set kilobajtů. Znamená to, že při stažení stejného množství dat, řekněme 1 GB, budeme mít jeden nebo dva filmy v horší kvalitě, tři až čtyři díly oblíbeného seriálu, několik set hudebních souborů mp3 (nebo několik desítek, pokud dáváme přednost kvalitnějšímu formátu FLAC) nebo tisíce e-knih. Během několika minut tedy můžeme velmi snadno získat celé knihovny e-knih, přičemž v těchto knihovnách bývají pro lepší komfort všechny e-knihy v několika formátech a bez DRM.

Ochrana e-knih

Jedním ze způsobů předcházení piráctví je ochrana DRM. DRM (správa digitálních práv) se používá pro zabezpečení obsahu digitálních médií. Pro nakladatele je možnost kontroly pomocí DRM jednou z výhod e-knih, u tištěných knih je totiž taková kontrola nemožná. Každý nakladatel může mít DRM nastavenou odlišně. Je možné zakázat kopírování e-knihy, nebo povolit jen určitý počet kopií, zakázat čtení nahlas, což je služba, kterou nabízí například formát mobi od Amazonu, zakázat tisknutí, nebo povolit vytisknutí jen určitého počtu stran, zakázat vpisování poznámek do textu, nebo zvýrazňování textu. Také je možné zakázat přenášení z přístroje na přístroj. DRM tedy může čtenáři vzít většinu z výhod e-knih. Na každou DRM ochranu je ale do pár dnů vytvořen program, který dokáže DRM vypnout. Když hacker kód DRM prolomí, může si s dokumentem dělat, co chce.

Novinkou poslední doby je tzv. sociální DRM. Prodaný exemplář e-knihy se označí identifikačními údaji čtenáře, takže když se kopie dostane na internet, lze ihned zjistit, od koho pochází. Ke koupi e-knih se sociálním DRM je třeba podstoupit podrobnou registraci. K té může být potřeba například číslo občanského průkazu (v Čechách) nebo aktivace dopisem zaslaným na poštovní adresu.[8]

Výhody e-knih

  • E-kniha je prostorově šetrná.
  • Až 500 knih průměrného rozsahu může být uloženo na jednom CD-ROM.
  • Čtenář si může manuálně měnit velikost a druh písma.
  • E-knihy lze díky podsvícení displeje číst i při slabém osvětlení.
  • Se čtečkou e-knih je manipulace snazší než s tištěnou knihou.
  • Na displeji je zobrazena vždy jen jedna stránka, tudíž čtenář má dokonalý přehled.
  • Je jednoduché vytvářet kopie knihy v libovolném množství.
  • E-knihy lze snadno zálohovat a skladovat.
  • Dostupnost e-knih na internetu.
  • Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny.
  • Nespotřebovává žádný papír či inkoust.
  • Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a levně je distribuovat.
  • Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy či možnost vyhledání významu slova.
  • Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text.
  • Možnost umístění odkazů v rámci knihy.
  • Knihy nejsou nikdy vyprodány.
  • Knihy mohou být poskytovány i zcela zdarma (bez nákladů na tisk, pokud se tak autor rozhodne).[3]

Nevýhody e-knih

  • E-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení. (Ve většině případů to bývá specializovaná čtečka, mobilní aplikace, tablet, aj.)
  • Zobrazení každé e-knihy se musí přizpůsobit displeji zařízení, což bývá v mnoha případech problém. Každý software většinou zobrazuje e-knihu jinak než jiný software stejného typu (např. prohlížeče PDF).
  • Každý typ aplikace nebo zařízení pro čtení e-knih má od výrobce podporu jiných formátů elektronických knih. Tudíž je možné, že se změnou čtečky za čtečku jiného výrobce nebude možné dříve zakoupenou e-knihu přečíst.
  • Často se stává, že e-kniha je k sehnání pouze ve formátu, jenž nepodporuje konkrétní čtečka uživatele.
  • Mnoho formátů e-knih (rozšířené PDB, ePub, MOBI) má v porovnání s možnostmi sazby klasických knih jen velice omezené schopnosti.
  • Nejrozšířenější formát e-knih PDF ve většině případů není vhodný pro mobily a čtečky. Hlavním problémem bývá nemožnost přizpůsobení zobrazení obsahu malému displeji.
  • Problémy licenčního typu.
  • Jestliže prodejce e-knih používá tzv. tvrdé DRM, je kupující nucen trvale používat jeden druh čtečky nebo obchodu nebo speciální aplikace. (Využívání DRM je odůvodňováno tím, že bez DRM lze e-knihy snadno nelegálně kopírovat.)
  • E-book nelze kvůli přísným licenčním podmínkám dále prodat, půjčit, odkázat či darovat (Malá část obchodů s e-knihami umožňuje e-knihu darovat zakoupením "dárkového poukazu").
  • Největším problém je tzv. chladnost e-knihy. Nelze k ní mít citový vztah jako ke klasické knize. E-kniha se nikdy neponičí, neušpiní, nikdy nemá specifický zápach apod.[3]

Půjčování e-knih v českých knihovnách

V současné době několik knihoven v České republice půjčuje e-knihy pomocí portálu www.ereading.cz. nebo www.flexibooks.cz Např. : Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Masarykova veřejná knihovna Vsetín ... .

Služba je pro všechny registrované čtenáře zcela zdarma. Na jak dlouho a kolik monografií si každý čtenář může vypůjčit je podrobně popsáno v knihovních řádech jednotlivých knihoven. E-knihy vypůjčené přes libovolnou knihovnu v ČR a portál www.ereading.cz se dají číst pouze na hardwarové čtečce od eReading.cz START 4 nebo chytrém Smartphonu. Dále si vypůjčené monografie (knihy) můžete přečíst ve svých chytrých telefonech a tabletech, kde si stáhnete aplikaci od eReading.cz. Můžete si vypůjčit touto formou knihu, která v knihovně fyzicky vůbec není nebo, na kterou je víc než 25 rezervací. Např. v Knihovně Jiřího Mahena v Brně si čtenář může vypůjčit pouze 3 e-knihy na 22 dnů.

Odkazy

Reference

  1. Celbová, Ludmila, Havlová, Jaroslava. Elektronická kniha. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000866&local_base=KTD.
  2. Project Gutenberg [online]. 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: https://www.gutenberg.org/
  3. 3,0 3,1 3,2 E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook
  4. POKORNÝ, Lukáš. Inflow. Formáty elektronických knih: specifika a popularita [online]. 7. 9. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/formaty-elektronickych-knih-jejich-specifika-popularita
  5. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu
  6. KUBÍČKOVÁ, Klára. Tři problémy e-knih aneb proč na nich nakladatelství nevydělávají. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts
  7. ALASDAIR, Taylor. Publishing and electronic piracy. Learned Publishing *online+. 2006, roč. 19, č. 3, s. 168-174 [cit. 2012-02-05]. ISSN 1741-4857. Dostupné z: http://www.ingentaconnect.com/content/alpsp/lp/2006/00000019/00000003/art00003
  8. BRADARIČOVÁ, Johana. Internetové pirátství v oblasti elektronických knih [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012 [cit. 2015-04-21]. 55 s. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107086. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Libor Nováček.

Použitá literatura

Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

digitalizace, autorské právo, e-knihy, formáty elektronických knih