Henri La Fontaine: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
==Život== | ==Život== | ||
[[File: HenriLaFontaine.jpg |thumb|right|Henri La Fontaine]] | [[File: HenriLaFontaine.jpg |thumb|right|Henri La Fontaine]] | ||
| − | La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu<ref name ="Britannica"/> | + | La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.<ref name ="Britannica"/> Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal ''Sommaire périodique des revues de droit'' a La Fontaine ''Essai de bibliographie de la paix''.<ref name="Mundaneum"/> |
| − | <br />V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie)<ref name="Mundaneum"/> | + | <br />V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie).<ref name="Mundaneum"/> V tomto ústavu se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci. Stali se zakladateli nového oboru zvaného [[dokumentalistika]], který pracuje s obecným pojmem [[dokument]] označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli [[Mezinárodní desetinné třídění]] umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné<ref name="Cejpek">CEJPEK, Jiří. 2005. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.</ref>. |
<br />V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací ''Annuaire de la vie internationale'', která vychází dodnes pod názvem ''Yearbook of International Organizations''.<ref name="UIA">''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history</ref> | <br />V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací ''Annuaire de la vie internationale'', která vychází dodnes pod názvem ''Yearbook of International Organizations''.<ref name="UIA">''History'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history</ref> | ||
| − | <br />La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgiské společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v | + | <br />La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgiské společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.<ref name="Nobel">''Henri La Fontaine - Biographical'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html</ref> |
| + | <br />Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno [[Mundaneum]]. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.<ref name="Mundaneum"/> | ||
==Dílo== | ==Dílo== | ||
| + | La Fontaine publikoval během svého života práce zabývající se mezinárodním právem, pacifismem, právy žen, a dokumentalistikou. Níže je seznam vybraných publikací. | ||
* ''Essai de bibliographie de la paix'' (1891) | * ''Essai de bibliographie de la paix'' (1891) | ||
* ''Répertoire bibliographique universel'' (1895) – s Paulem Otletem | * ''Répertoire bibliographique universel'' (1895) – s Paulem Otletem | ||
Verze z 28. 1. 2016, 09:13
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
Henri La Fontaine (22. 4. 1854 – 14. 5. 1943) byl belgický právník specializující se na mezinárodní právo a laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1913[1]. Pro informační vědu je významný jako spoluzakladatel Mezinárodního bibliografického ústavu a Mundanea a spolutvůrce Mezinárodního desetinného třídění[2]
Obsah
Život
La Fontaine vystudoval práva na Université libre de Bruxelles a od roku 1877 se věnoval mezinárodnímu právu.[1] Pracoval jako tajemník advokáta Edmonda Picarda, u nějž byl na stáži také Paul Otlet. V roce 1890 se La Fontaine s Otletem seznámili a objevili společný zájem o bibliografii a v následujícím roce oba vydali svá první bibliografická díla, Otlet napsal Sommaire périodique des revues de droit a La Fontaine Essai de bibliographie de la paix.[2]
V roce 1895 založili v Bruselu Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie).[2] V tomto ústavu se pokusili zachytit celosvětovou knižní produkci. Stali se zakladateli nového oboru zvaného dokumentalistika, který pracuje s obecným pojmem dokument označujícím hmotný nosič, na který je možné zaznamenat potenciální informace. Pro klasifikaci dokumentů zavedli Mezinárodní desetinné třídění umožňující jejich věcné hierarchické pořádání, které je mezinárodně srozumitelné[3].
V roce 1907 stáli La Fontaine s Otletem u zrodu Unie mezinárodních organizací, nejdříve pod názvem Ústřední kancelář mezinárodních asociací, která si kladla za cíl podporovat mezinárodní spolupráci organizací a sloužit jako dokumentační centrum. Kancelář začala od roku 1908 vydávat ročenku s popisem mezinárodních organizací Annuaire de la vie internationale, která vychází dodnes pod názvem Yearbook of International Organizations.[4]
La Fontaine se v 80. letech 19. století začal angažovat v mírových hnutích a od roku 1889, kdy se stal generálním tajemníkem belgiské společnosti pro arbitráž a mír (Société belge de l'arbitrage et de la paix), se zúčastnil téměř všech mezinárodních mírových kongresů v následujících pětadvaceti letech. V roce 1907 se stal předsedou Stálého mezinárodního výboru míru a zůstal v jeho čele až do své smrti. V roce 1913 mu byla udělena Nobelova cena za mír.[5]
Během Světové výstavy uspořádané v roce 1910 v Bruselu byl poprvé představen La Fontainův a Otletův projekt mezinárodního muzea, které mělo shromáždit veškeré vědění světa a které bylo později pojmenováno Mundaneum. Sbírky byly v průběhu století několikrát přestěhovány a nyní se nacházejí v belgickém Monsu.[2]
Dílo
La Fontaine publikoval během svého života práce zabývající se mezinárodním právem, pacifismem, právy žen, a dokumentalistikou. Níže je seznam vybraných publikací.
- Essai de bibliographie de la paix (1891)
- Répertoire bibliographique universel (1895) – s Paulem Otletem
- La femme et le barreau (1901)
- Pasicrisie internationale 1794-1900 : histoire documentaire des arbitrages internationaux (1902)
- The existing elements of a constitution of the united states of the world (1911)
- Internationalism as a science (1912)
- International judicature (1915)
- The great solution, magnissima charta : essay on evolutionary and constructive pacifism (1916)
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Historique [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique
- ↑ CEJPEK, Jiří. 2005. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.
- ↑ History [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
- ↑ Henri La Fontaine - Biographical [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html
Použitá literatura
Henri La Fontaine - Biographical [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html
Historique [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique.
History [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z https://www.uia.org/history
CEJPEK, Jiří. 2005. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 233 s. ISBN 80-246-1037-5.
The Editors of Encyclopædia Britannica. Henri La Fontaine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Henri-La-Fontaine
Související články
Klíčová slova
Paul Otlet, Mundaneum, MDT, Unie mezinárodních organizací.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
