Subjektivní behaviorismus: Porovnání verzí

Aktuální verze z 22. 9. 2017, 22:10

Subjektivní behaviorismus je čtvrtou fází behaviorismu, ovlivněnou studiemi N. Chomského a dále pak K. H. Pribrama, E. Galantera a G. A. Millera.

V této fázi behaviorismu jsou kladeny metodologické základy panbehaviorismu – jde o vytvoření jednotné metodologie pro studium jevů sociální a biologické povahy. Charakteristickým znakem tohoto úsilí je vytvoření společného jazyka, pro nějž je příznačné, že jsou preferovány ty termíny, které mají interdisciplinární povahu. Behaviorismus je zde též značně ovlivněn metodologickým základem kybernetiky. Jedním z úsilí panbehaviorismu bylo vydání knihy, která by šířila základy behavioristické metodologie a umožnila představitelům jiných oborů (sociologie, lingvistika, národohospodářství, právo) její snažší osvojení. Tento program se však pro sílící kritiku behaviorismu nenaplnil^[1].

Odkazy

Reference

↑ Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.

Použitá literatura

Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.

[1] Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== Subjektivní behaviorismus ==
+'''Subjektivní behaviorismus''' je ''čtvrtou fází [[Behaviorismus|behaviorismu]]'', ovlivněnou studiemi [[Noam Chomsky|N. Chomského]] a dále pak [[Karl H. Pribram|K. H. Pribrama]], [[Eugene Galanter|E. Galantera]] a [[George A. Miller|G. A. Millera]].
-* '''Subjektivní behaviorismus''' je '''''čtvrtou fází behaviorismu''''', ovlivněnou studiemi '''N. Chomského''' a dále pak '''Millera, Pribrama a Galantera'''.
-* V této fázi behaviorismu jsou kladeny metodologické základy '''panbehaviorismu''' – jde o vytvoření jednotné metodologie pro studium jevů ''sociální a biologické povahy''.
-* Charakteristickým znakem tohoto úsilí je vytvoření společného jazyka, pro nějž je příznačné, že jsou preferovány ty termíny, které mají interdisciplinární povahu.
-* Behaviorismus je zde též značně ovlivněn metodologickým základem kybernetiky.
-* Jedním z úsilí panbehaviorismu bylo vydání knihy, která by šířila základy behavioristické metodologie a umožnila představitelům jiných oborů (''sociologie, lingvistika, národohospodářství, právo'') její snažší osvojení.
-* Tento program panbehaviorismu se však pro sílící kritiku behaviorismu nenaplnil<ref>Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.</ref>.
-== K. H. Pribram (1919-) ==
+V této fázi behaviorismu jsou kladeny metodologické základy '''[[Panbehaviorismus|panbehaviorismu]]''' – jde o vytvoření jednotné metodologie pro studium jevů sociální a biologické povahy. Charakteristickým znakem tohoto úsilí je '''vytvoření společného jazyka''', pro nějž je příznačné, že jsou preferovány ty termíny, které mají [[Interdisciplinarita|interdisciplinární]] povahu. Behaviorismus je zde též značně ovlivněn [[Metodologie|metodologickým]] základem [[Kybernetika|kybernetiky]]. Jedním z úsilí panbehaviorismu bylo vydání knihy, která by šířila základy behavioristické metodologie a umožnila představitelům jiných oborů ([[Sociologie|sociologie]], [[Lingvistika|lingvistika]], národohospodářství, právo) její snažší osvojení. Tento program se však pro sílící kritiku behaviorismu nenaplnil<ref>Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.</ref>.
-* Je americkým psychologem orientovaným na '''neuropsychologii''' a '''teorii učení'''.
-* Své pokusy a hypotézy koncipuje s ohledem na '''kybernetický přístup'''.
-* Patří k představitelům moderního behaviorismu, který se nově vypořádává s některými mentalistickými termíny, jakými jsou '''obraz a plán'''.
-* Tyto termíny interpretuje Pribram pomocí konstruktu '''TOTE'''
-* TOTE je založen na dvou recipročně spjatých procesecch a je jednotkou  složitějšího typu učení.
-* Je autorem kognitivní teorie motivace.
-* Za svůj spis ''Mozek a mysl'' dostal první cenu Nadace Vize 97 Václava Havla<ref>Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.</ref>.
-== Euegene Galanter (1924-) ==
-* Společně s '''Pribramem a Millerem''' vytvořili konstrukt '''TOTE'''. Je to termín pro činnost vyvolanou zjištěním nesouhlasu mezi žádaným a skutečným stavem. Měl nahradit tradiční behavioristický model S-R jakožto základní jednotku chování. Cyklus '''ověření-činnost''' je opakován tak dlouho dokud není cíle dosaženo, případně od něj upuštěno.
-* Jedná se o cyklus řízení chování ('''test-operate-test-exit'''), testuje se shoda mezi očekáváním a realitou<ref>Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.</ref>.
-== G. A. Miller (1920-) ==
-* Orientoval se na studium operantního podmiňování a naopak vypracoval kritiku klasického podmiňování I. P. Pavlova.
-* Zabýval se strukturou lidského chování a lingvistickou psychologií, napsal knihu ''Jazyk a komunikace''.
-* Dále zkoumal '''rozsah paměti''' především s ohledem na význam faktoru smysluplnosti paměťového materiálu<ref>Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.</ref>.
 == Odkazy ==
@@ Řádek 34: / Řádek 12: @@
 * Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.
 [[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]