Vývojová diagnostika: Porovnání verzí

Verze z 22. 10. 2016, 17:12

Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupněm vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.^[1]

Obsah

1 Metody vývojové diagnostiky
- 1.1 Základní dělení, základní výhody a nevýhody metod
2 Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky
3 Odkazy

Metody vývojové diagnostiky

Základní dělení, základní výhody a nevýhody metod

Klinické

Možná podoba psychodiagnostického vyšetření
- pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti
- výhody:
  - umožňují komplexnější poznání daného jedince
  - slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
- nevýhody
  - nejsou standardizované
    - zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování
    - neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců
    - jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele^[2]
Testové
- jednotlivé psychologické testy - viz níže seznam zásadních testů v rámci vývojové diagnostiky
- výhody:
  - jsou standardizované
    - jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
    - jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tj. nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u danéhoého jedince s tím, jaké jsou "normální" či běžné výsledky u dané širší populace jedinců
    - jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
- nevýhody:
  - jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti zas pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)^[2]

Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky

Vývojové škály
- užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí do 3 let (novorozenců, kojenců a batolat)
- funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity CNS, zejm. neuromotorické zralosti dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...); také však slouží pro získání informací o emocionální stabilitě dítěte (zejm. jeho dráždivosti a frustrační toleranci), podobě jeho sociálního chování a jeho řečovém vývoji^[3]
- oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na vývojové poruchy, při posuzování dětí pro jejich svěření do adopce, pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
- specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:
  - nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte, musí být optimální, jinak figuruje jako
Testy schopností či výkonové testy
Testy osobnosti
Kresebné testy

Odkazy

Reference

↑ Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
↑ ^2,0 ^2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
↑ Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Literatura

Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Zdroje obrázků

work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html

Klíčová slova

[1] Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.

[:0-2] 2,0 ^2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.

[3] Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 ** užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí '''do 3 let''' ([[Novorozenecké období|novorozenců]], [[Kojenecké období|kojenců]] a [[Batolecí období|batolat]])
 ** funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity [[CNS]], zejm. '''neuromotorické zralosti''' dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...); také však slouží pro získání informací o '''emocionální stabilitě''' dítěte (zejm. jeho dráždivosti a [[Frustrační tolerance|frustrační toleranci]]), podobě jeho '''sociálního chování''' a jeho '''[[Řečový vývoj|řečovém vývoji]]'''<ref>Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.</ref>
+** oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
+** specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:
+*** nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte, musí být optimální, jinak figuruje jako
 * Testy schopností či výkonové testy
 **
@@ Řádek 43: / Řádek 46: @@
 === Zdroje obrázků ===
 * work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html
+=== Klíčová slova ===