Vývojová diagnostika: Porovnání verzí

Řádek 25: Řádek 25:
 
== Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky ==
 
== Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky ==
 
* '''Vývojové škály'''
 
* '''Vývojové škály'''
** <u>užití</u> - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí '''do 3 let''' ([[Novorozenecké období|novorozenců]], [[Kojenecké období|kojenců]] a [[Batolecí období|batolat]])
+
** ''užití'' - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí '''do 3 let''' ([[Novorozenecké období|novorozenců]], [[Kojenecké období|kojenců]] a [[Batolecí období|batolat]])
** <u>funkce</u> - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity [[CNS]], zejm. '''neuromotorické zralosti''' dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o '''emocionální stabilitě''' dítěte (zejm. jeho dráždivosti a [[Frustrační tolerance|frustrační toleranci]]), podobě jeho '''sociálního chování''' a též podobě jeho '''[[Řečový vývoj|řečovém vývoji]]'''<ref>Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.</ref>
+
** ''funkce'' - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity [[CNS]], zejm. '''neuromotorické zralosti''' dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o '''emocionální stabilitě''' dítěte (zejm. jeho dráždivosti a [[Frustrační tolerance|frustrační toleranci]]), podobě jeho '''sociálního chování''' a též podobě jeho '''[[Řečový vývoj|řečovém vývoji]]'''<ref>Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.</ref>
** <u>oblast aplikace</u> - ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
+
** ''oblast aplikace'' - ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
 
** některá specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:<ref name=":1" />
 
** některá specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:<ref name=":1" />
 
*** nutno brát v úvahu '''aktuální fyzický stav''' dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace  
 
*** nutno brát v úvahu '''aktuální fyzický stav''' dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace  
Řádek 33: Řádek 33:
 
*** na vyšetření je zprav. '''přítomen rodič''' či jiný pečovatel  
 
*** na vyšetření je zprav. '''přítomen rodič''' či jiný pečovatel  
 
*** u dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí [[Období prvního vzdoru|prvního vzdoru]] a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou '''formu hry '''a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.  
 
*** u dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí [[Období prvního vzdoru|prvního vzdoru]] a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou '''formu hry '''a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.  
 +
** A) <u>Novorozenecké škály</u>
 +
***
 +
** B) <u>Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku</u>
 +
***
 
* Testy schopností či výkonové testy
 
* Testy schopností či výkonové testy
 
**  
 
**  

Verze z 27. 10. 2016, 19:57

Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.[1]

Metody vývojové diagnostiky

Základní dělení, základní výhody a nevýhody daných druhů metod

  • Klinické
    Možná podoba psychodiagnostického vyšetření
    • pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti
    • výhody:
      • umožňují komplexnější poznání daného jedince
      • slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
    • nevýhody:
      • nejsou standardizované
        • zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování
        • neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců
        • jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele[2]
  • Testové
    • jednotlivé psychologické testy - viz níže seznam zásadních testů v rámci vývojové diagnostiky
    • výhody:
      • jsou standardizované
        • jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci
        • jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců
        • jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu
    • nevýhody:
      • jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení)[2]

Jednotlivé testové metody užívané v rámci vývojové diagnostiky

  • Vývojové škály
    • užití - používá se pro ranou diagnostiku psychického vývoje, totiž diagnostiku dětí do 3 let (novorozenců, kojenců a batolat)
    • funkce - slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity CNS, zejm. neuromotorické zralosti dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o emocionální stabilitě dítěte (zejm. jeho dráždivosti a frustrační toleranci), podobě jeho sociálního chování a též podobě jeho řečovém vývoji[3]
    • oblast aplikace - ve výchovném poradenství, při podezření na vývojové poruchy, při posuzování dětí pro jejich svěření do adopce, pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech
    • některá specifika vyšetření dítěte ve velmi útlém věku:[1]
      • nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace
      • nutno se dítěti výrazněji přizpůsobovat - diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci)
      • na vyšetření je zprav. přítomen rodič či jiný pečovatel
      • u dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí prvního vzdoru a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou formu hry a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.
    • A) Novorozenecké škály
    • B) Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku
  • Testy schopností či výkonové testy
  • Testy osobnosti
  • Kresebné testy

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
  2. 2,0 2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  3. Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Literatura

  • Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  • Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
  • Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.

Další užité zdroje

  • některé informace z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc
  • některé informace z přednášek PhDr. Lenky Morávkové Krejčové, Ph.D.

Zdroje obrázků

  • work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html

Klíčová slova