Hor: Porovnání verzí
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Ikonografie a sféry vlivu == | == Ikonografie a sféry vlivu == | ||
Hor je zobrazován v sokolí podobě, případně jako muž s hlavou sokola. | Hor je zobrazován v sokolí podobě, případně jako muž s hlavou sokola. | ||
| − | V egyptském náboženství nalezneme dvě hlavní podoby Hora, tzv. Hora Staršího neboli Harwera a Hora, syna [[Eset|Esety]] a [[Usir|Usira]]. Je možné, že původně se jednalo o dvě nezávislá božstva, která byla později sloučena. <ref>Pinch 2002: 143</ref> Harwer býval spojován s nebeskou klenbou a sluncem, podobně jako různé další formy Hora, také ale s měsícem a hvězdami, objevují se u něj též válečnické aspekty. <ref>Více viz Janák 2003: 77-78</ref> Hor jako syn Usira a Esety byl tím, kdo zdědil trůn po Usirovi, poté, co porazil [[Sutech|Sutecha]], a stal se králem. Díky tomu byl pak každý egyptský panovník považován za Horovo vtělení. | + | V egyptském náboženství nalezneme dvě hlavní podoby Hora, tzv. Hora Staršího neboli Harwera a Hora, syna [[Eset|Esety]] a [[Usir|Usira]]. Je možné, že původně se jednalo o dvě nezávislá božstva, která byla později sloučena. <ref>Pinch 2002: 143</ref> Harwer býval spojován s nebeskou klenbou a sluncem, podobně jako různé další formy Hora, také ale s měsícem a hvězdami, objevují se u něj též válečnické aspekty. <ref>Více viz Janák 2003: 77-78</ref> Hor jako syn Usira a Esety byl tím, kdo zdědil trůn po Usirovi, poté, co porazil [[Sutech|Sutecha]], a stal se králem. Díky tomu byl pak každý egyptský panovník považován za Horovo vtělení. |
'''Nebeský sokol''' | '''Nebeský sokol''' | ||
| − | |||
Sokolí božstvo, vládnoucí nebesům, je pravděpodobně nejstarší z forem boha Hora. Kromě nebes jako takových byl Hor v této formě spojován s nebeskými tělesy, jeho pravé oko představovalo slunce a levé oko měsíc. V této podobě pak může být Hor spojován a asimilován s mnoha různými lokálními bohy. <ref>Wilkinson 2003: 200</ref> | Sokolí božstvo, vládnoucí nebesům, je pravděpodobně nejstarší z forem boha Hora. Kromě nebes jako takových byl Hor v této formě spojován s nebeskými tělesy, jeho pravé oko představovalo slunce a levé oko měsíc. V této podobě pak může být Hor spojován a asimilován s mnoha různými lokálními bohy. <ref>Wilkinson 2003: 200</ref> | ||
Zřejmě kvůli svému významu a spojitosti s nebesy byl Hor dáván do souvislosti se slunečním bohem [[Re|Reem]] a tak vzniklo snykretické božstvo Reharachtej (Harechtej = Hor obou obzorů). | Zřejmě kvůli svému významu a spojitosti s nebesy byl Hor dáván do souvislosti se slunečním bohem [[Re|Reem]] a tak vzniklo snykretické božstvo Reharachtej (Harechtej = Hor obou obzorů). | ||
| − | Panovník | + | '''Panovník''' |
| − | Jak bylo řečeno výše, egyptský faraon byl považován za Horovo vtělení. Doklady o spojitosti panovníka s nějakou formou sokolího božstva leží již v nejranějších obdobích egyptských dějin. Zajímavým dokladem je např. slonovinový hřeben z doby panovníka [[1.dynastie]] jménem [[Wadži (Džet)]], na němž je zobrazeno sokolí božstvo na bárce a pod ním [[serech]] se jménem zmíněného panovníka.<ref>Bárta 2008:68-69</ref> | + | Jak bylo řečeno výše, egyptský faraon byl považován za Horovo vtělení. Doklady o spojitosti panovníka s nějakou formou sokolího božstva leží již v nejranějších obdobích egyptských dějin. Zajímavým dokladem je např. slonovinový hřeben z doby panovníka [[1.dynastie]] jménem [[Wadži (Džet)]], na němž je zobrazeno sokolí božstvo na bárce a pod ním [[serech]] se jménem zmíněného panovníka.<ref>Bárta 2008:68-69</ref> Součástí [[královská titulatura|královské titulatury]] bylo nejen Horovo jméno, ale i tzv. jméno Zlatého Hora. |
== Mýty a funkce == | == Mýty a funkce == | ||
Verze z 16. 1. 2017, 20:07
Jméno
Hor je jedním z nejznámějších, nejdůležitějších a také nejstarších egyptských bohů. Jedná se o sokolí božstvo, jehož jméno znamená "Vzdálený" nebo "Ten ve výšinách". Hor byl uctíván v mnoha různých podobách a aspektech, z nichž některé mohou vystupovat jako samostatná božstva.
Ikonografie a sféry vlivu
Hor je zobrazován v sokolí podobě, případně jako muž s hlavou sokola. V egyptském náboženství nalezneme dvě hlavní podoby Hora, tzv. Hora Staršího neboli Harwera a Hora, syna Esety a Usira. Je možné, že původně se jednalo o dvě nezávislá božstva, která byla později sloučena. [1] Harwer býval spojován s nebeskou klenbou a sluncem, podobně jako různé další formy Hora, také ale s měsícem a hvězdami, objevují se u něj též válečnické aspekty. [2] Hor jako syn Usira a Esety byl tím, kdo zdědil trůn po Usirovi, poté, co porazil Sutecha, a stal se králem. Díky tomu byl pak každý egyptský panovník považován za Horovo vtělení.
Nebeský sokol Sokolí božstvo, vládnoucí nebesům, je pravděpodobně nejstarší z forem boha Hora. Kromě nebes jako takových byl Hor v této formě spojován s nebeskými tělesy, jeho pravé oko představovalo slunce a levé oko měsíc. V této podobě pak může být Hor spojován a asimilován s mnoha různými lokálními bohy. [3] Zřejmě kvůli svému významu a spojitosti s nebesy byl Hor dáván do souvislosti se slunečním bohem Reem a tak vzniklo snykretické božstvo Reharachtej (Harechtej = Hor obou obzorů).
Panovník
Jak bylo řečeno výše, egyptský faraon byl považován za Horovo vtělení. Doklady o spojitosti panovníka s nějakou formou sokolího božstva leží již v nejranějších obdobích egyptských dějin. Zajímavým dokladem je např. slonovinový hřeben z doby panovníka 1.dynastie jménem Wadži (Džet), na němž je zobrazeno sokolí božstvo na bárce a pod ním serech se jménem zmíněného panovníka.[4] Součástí královské titulatury bylo nejen Horovo jméno, ale i tzv. jméno Zlatého Hora.
Mýty a funkce
Hor dítě
Spor Hora se Sutechem
Horovo oko
Horovi synové
Kult
Doklady pro Horův kult máme již od predynastické doby. jeho významným kultovním centrem byla v této době Hierakonpolis.
Reference
Literatura
Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Lexa, F. 1996: Staroegyptské čarodějnictví. Praha: Anoma.
Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
