Marketing: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Marketing''' je soubor nástrojů, metod a technik, kterých využívají firmy a instituce ke zjišťování a uspokojování potřeb svých zákazníků<ref>KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.. s. 38.</ref>. Název této metody pochází z anglických slov „market“ (trh) a koncovky „-ing“ (vyjadřující děj, akci). Marketing je využíván jak v komerční tak nekomerční sféře. Ústředním bodem je vždy zákazník – jeho potřeby, přání. | '''Marketing''' je soubor nástrojů, metod a technik, kterých využívají firmy a instituce ke zjišťování a uspokojování potřeb svých zákazníků<ref>KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.. s. 38.</ref>. Název této metody pochází z anglických slov „market“ (trh) a koncovky „-ing“ (vyjadřující děj, akci). Marketing je využíván jak v komerční tak nekomerční sféře. Ústředním bodem je vždy zákazník – jeho potřeby, přání. | ||
− | + | == Historie marketingu == | |
Vznik marketingu spadá do druhé poloviny 18. století v souvislosti s rozvojem strojové výroby. Firmy se zaměřovaly především na maximalizaci zisku – poptávka byla větší než nabídka. Po velké hospodářské krizi na konci 30. let 20. století se zájem firem přenesl na prodej a s tím spojenou reklamu – nabídka byla větší než poptávka. Začala tak éra zákaznicky orientovaného marketingu, která přetrvává dodnes<ref>PAVLEČKA, Václav. Historie marketingu. Marketing journal [online]. 2008 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/historie-marketingu__s299x381.html.</ref>. | Vznik marketingu spadá do druhé poloviny 18. století v souvislosti s rozvojem strojové výroby. Firmy se zaměřovaly především na maximalizaci zisku – poptávka byla větší než nabídka. Po velké hospodářské krizi na konci 30. let 20. století se zájem firem přenesl na prodej a s tím spojenou reklamu – nabídka byla větší než poptávka. Začala tak éra zákaznicky orientovaného marketingu, která přetrvává dodnes<ref>PAVLEČKA, Václav. Historie marketingu. Marketing journal [online]. 2008 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/historie-marketingu__s299x381.html.</ref>. | ||
− | + | == Nástroje marketingu == | |
Marketing je komplexní strategický proces, který lze rozdělit na fázi přípravnou, realizační a kontrolní. V rámci jednotlivých fází mohou instituce využívat několika marketingových nástrojů, mezi něž patří např. [[analýza SWOT]], [[BalanceScoreCard]], analýza ekonomických ukazatelů apod. Hlavními marketingovými nástroji jsou: | Marketing je komplexní strategický proces, který lze rozdělit na fázi přípravnou, realizační a kontrolní. V rámci jednotlivých fází mohou instituce využívat několika marketingových nástrojů, mezi něž patří např. [[analýza SWOT]], [[BalanceScoreCard]], analýza ekonomických ukazatelů apod. Hlavními marketingovými nástroji jsou: | ||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
− | + | == Marketing v informačním průmyslu == | |
'''[[Informační průmysl]]''' je definován jako „národohospodářská oblast zahrnující činnosti a instituce, které se zabývají shromažďováním, zpracováním a komunikací informací, provozem informačních systémů a poskytováním informačních služeb“<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační průmysl. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-05-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000509&local_base=KTD.</ref>. | '''[[Informační průmysl]]''' je definován jako „národohospodářská oblast zahrnující činnosti a instituce, které se zabývají shromažďováním, zpracováním a komunikací informací, provozem informačních systémů a poskytováním informačních služeb“<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační průmysl. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-05-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000509&local_base=KTD.</ref>. | ||
Řádek 64: | Řádek 64: | ||
Klíčovou oblastí marketingu databázových center je '''webová prezentace''' – přívětivé a jednoduché a intuitivní prostředí s propracovanou strukturu podle pravidel HCI ([[Human Computer Interaction]]). Databázová centra poskytují '''kvalitní uživatelskou podporu''' - péče o zákazníka je jejich hlavním cílem<ref>PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.</ref>. V neposlední řadě využívají '''[[sociální média]]'''. | Klíčovou oblastí marketingu databázových center je '''webová prezentace''' – přívětivé a jednoduché a intuitivní prostředí s propracovanou strukturu podle pravidel HCI ([[Human Computer Interaction]]). Databázová centra poskytují '''kvalitní uživatelskou podporu''' - péče o zákazníka je jejich hlavním cílem<ref>PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.</ref>. V neposlední řadě využívají '''[[sociální média]]'''. | ||
− | + | == Odkazy == | |
+ | |||
+ | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]] |
Verze z 10. 12. 2014, 16:54
Marketing je soubor nástrojů, metod a technik, kterých využívají firmy a instituce ke zjišťování a uspokojování potřeb svých zákazníků[1]. Název této metody pochází z anglických slov „market“ (trh) a koncovky „-ing“ (vyjadřující děj, akci). Marketing je využíván jak v komerční tak nekomerční sféře. Ústředním bodem je vždy zákazník – jeho potřeby, přání.
Obsah
Historie marketingu
Vznik marketingu spadá do druhé poloviny 18. století v souvislosti s rozvojem strojové výroby. Firmy se zaměřovaly především na maximalizaci zisku – poptávka byla větší než nabídka. Po velké hospodářské krizi na konci 30. let 20. století se zájem firem přenesl na prodej a s tím spojenou reklamu – nabídka byla větší než poptávka. Začala tak éra zákaznicky orientovaného marketingu, která přetrvává dodnes[2].
Nástroje marketingu
Marketing je komplexní strategický proces, který lze rozdělit na fázi přípravnou, realizační a kontrolní. V rámci jednotlivých fází mohou instituce využívat několika marketingových nástrojů, mezi něž patří např. analýza SWOT, BalanceScoreCard, analýza ekonomických ukazatelů apod. Hlavními marketingovými nástroji jsou:
1) Marketingový informační systém
Zahrnuje pracovníky, zařízení a informační technologie pro sběr, třídění, analýzu a distribuci potřebných, aktuálních a přesných informací[3].
- Interní dostupné informace
- Marketingové zpravodajství
- Marketingový průzkum
- Marketingové analýzy na podporu rozhodování
2) Marketingový mix
Marketingový mix lze definovat jako soubor marketingových nástrojů, jež používají firmy k dosažení svých marketingových cílů[4]. Od jeho počátků vzniklo několik různých modelů marketingového mixu: např. model 4P, 4C, 4S.
Marketingový mix 4P je souhrn vnitřních činitelů podniků, které umožňují ovlivňování chování spotřebitele[5]:
- Produkt (Product)
- Cena (Price)
- Distribuce (Place)
- Propagace (Promotion)
Marketingový mix 4P v původní formě byl v 90. letech nahrazen modelem 4C. Tento model je zaměřen především na zákazníka[6]:
- Produkt → zákaznická hodnota
- Cena → zákazníkovy náklady
- Distribuce → zákazníkovo pohodlí
- Propagace → komunikace
Marketingový mix 4S tvoří alternativu mixů předešlých. Byl vypracován jako rámec pro marketingové aktivity realizované prostřednictvím internetu[7].
- Strategie – analýza trhu a kupní chování na webu
- Stránky (webové) - očekávání, přání uživatelů
- Synergie – propojení internetových aktivit s ostatními (komunikace, symboly, loga, infrastruktura společnosti, externí partneři apod.)
- Systémy – správa a provoz technologického zázemí webových stránek, infrastruktura, IT služby
Marketing v informačním průmyslu
Informační průmysl je definován jako „národohospodářská oblast zahrnující činnosti a instituce, které se zabývají shromažďováním, zpracováním a komunikací informací, provozem informačních systémů a poskytováním informačních služeb“[8]. Základními subjekty informačního průmyslu jsou[9]:
- producenti a tvůrci informací – např. producenti a vydavatelé primárních informací nebo databází, databázová centra
- zprostředkovatelé a poskytovatelé informací – např. distributoři, prodejci, knihovny, archivy, muzea, galerie
- uživatelé informací – jednotlivci a instituce
Databázová centra spadají téměř ve většině případů do komerční oblasti a marketingových nástrojů začaly využívat od svého vzniku (od 60. let 20. století). Díky tlaku nových informačních technologií a internetu byli producenti nuceni na tuto skutečnost reagovat. Proto je v současné době hlavním médiem internet, jehož prostřednictvím poskytují své služby a zároveň jim umožňuje zaměřit se na svou cílovou skupinu uživatelů (současných i potenciálních[10].
Oblasti marketingu databázových center:
- vztahy s veřejností (public relations)
- komunikace se zákazníky – e-mail, webové platformy, sociální média, osobní setkání
- direct marketing – vytváří a poskytují kvalitní a relevantní obsah svým uživatelům
- event marketing – pořádají a organizují akce a události k prohloubení vztahů s uživateli[11]
Klíčovou oblastí marketingu databázových center je webová prezentace – přívětivé a jednoduché a intuitivní prostředí s propracovanou strukturu podle pravidel HCI (Human Computer Interaction). Databázová centra poskytují kvalitní uživatelskou podporu - péče o zákazníka je jejich hlavním cílem[12]. V neposlední řadě využívají sociální média.
Odkazy
Reference
- ↑ KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.. s. 38.
- ↑ PAVLEČKA, Václav. Historie marketingu. Marketing journal [online]. 2008 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/historie-marketingu__s299x381.html.
- ↑ VOKÁČOVÁ, Lucie. Marketingový informační systém [online]. [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://pef.czu.cz/~vokacova/4_MIS_MV.pdf.
- ↑ KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.
- ↑ ZAMAZALOVÁ, Marcela, 2009. Marketing obchodní firmy. Praha: Grada. 1. vyd. 232 s. ISBN 978-80-247-2049-4.
- ↑ KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.
- ↑ Webový marketingový mix 4S. In: Management Mania [online]. 25. 4. 2013 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/webovy-marketingovy-mix-4s.
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Informační průmysl. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-05-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000509&local_base=KTD.
- ↑ PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.
- ↑ PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.
- ↑ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Event marketing. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/58c98a7f-18f5-48b4-9a7d-d82513d70e97/GetFile34
- ↑ PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011, 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.