Jay David Bolter a Richard Grusin: Porovnání verzí

Řádek 64: Řádek 64:
 
'''Příklady imediace:'''
 
'''Příklady imediace:'''
 
*[[Virtuální realita]], která se snaží uživatele naprosto vtáhnout
 
*[[Virtuální realita]], která se snaží uživatele naprosto vtáhnout
−
* 3D kino
+
* 3D film (kino)
 
* Interaktivita <ref name="remediation"/>
 
* Interaktivita <ref name="remediation"/>
  

Verze z 13. 9. 2015, 23:26

Jay D. Bolter a Richard Grusin jsou významné osobnosti v oblasti teorií nových médií. Společně napsali knihu, která je považována za jeden ze základních textů studií nových médií: Remediation: Understanding new Media (1999).[1] V knize představili pojem "remediace", který je základním principem médií, a další dva pojmy vyjadřující dva protikladné způsoby vizuální reprezentace - "hypermediace" a "imediace" (viz níže).

Jay D. Bolter

  • Profesor a vedoucí oboru Nová média na univerzitě Georgia Institute of Technology
  • Významný teoretik nových médií, zabývá se studiem historie a současného stavu mediální kultury. V mezinárodním měřítku navrhuje vzdělávací programy a výzkumy v oblasti nových médií.
  • Autor několika publikací zabývajícíh se novými médii, gramotností a kulturou
  • Kromě teoretické a akademické činnosti se J. D. Bolter věnuje i praxi. V roli designéra a programátora společně s kolegy vytvořil software Story Space. Story Space je software pro tvorbu, editaci a publikaci hypertextové literatury (hypertextové fikce). Na projektu dále pracovali John B. Smith, Michael Joyce a Mark Bernstein. První dílo s pomocí Story Space bylo vytvořeno Michaelem Joycem: Afternoon (1987). Hypertextová literatura umožňuje čtenáři nelineární způsob čtení a interakci.[2]
  • V roce 2015-2016 plánuje Bolter vydat knihu s pracovním názvem The Digital Plenitude (volný překlad: digitální hojnost), která bude pojednávat o umění a kultuře v éře digitálních médií.[3]

Richard Grusin

  • Teoretik nových médií, profesor anglistiky, odborník zabývající se médii, kulturou a anglosaskými studiemi
  • Jeho největším přínosem na poli nových médií je kniha Remediation: Understanding New Media (1999)[1], kterou napsal společně s J. D. Bolterem a která je považována za jeden ze základních textů studií nových médií
  • Zatím poslední kniha s názvem Premediation: Affect and Mediality After 9/11[4] rozvíjí myšlenky předchozí zmíněné knihy včetně pojmu remediace.

"Remediace"

Pojem remediace[1] byl poprvé představen v knize Remediation: Understanding New Media (1998) od autorů J. D. Boltera a R. Grusina. Kniha zkoumá způsoby, jak nová digitální média (jako např. World Wide Web a virtuální realita) navazují na starší média (jako jsou např. televize, film, fotografie a tisk).

Pojem remediace popisuje proces, kdy se stará a nová média a technologie navzájem ovlivňují. Nová média přebírají a rozvíjejí vlastnosti již existujících médií. Při vývoji médií každé nové médium navazuje na předchozí. Zároveň jsou i existující média ovlivňována nově vznikajícími. "In our terms, new technologies of representation proceed by reforming or remediating earlier ones, while earlier technologies are struggling to maintain their legitimacy by remediating the newer ones."[1] Klíčová je zde vzájemná interakce starších a novějších médií (technologií), která funguje oběma směry.

Princip remediace existuje od počátku dějin a probíhá v každé oblasti lidské činnosti: nejen v médiích a technologiích, ale i v architektuře, hudbě atd. Pro digitální média je remediace charakteristickým rysem.

Při setkání s novým, dosud neznámým médiem uživatel staví na svých předchozích zkušenostech s již poznanými médii. Díky tomu je uživatel schopen porozumět tomu, jak neznámé médium funguje a jak ho lze používat.

S principem remediace (vzájemným ovlivňováním médií) souvisí tvrzení významného teoretika nových médií Marshalla McLuhana: obsahem každého média je vždy jiné médium.[5]

Příklad remediace

  • Zpravodajství - koexistence internetových deníků a televize: na rozmach online deníků zareagovala televize změnou podávání informací - spíše než aktuálnost a rychost začala klást důraz na živé vstupy z místa dění.

"Hypermediace" a "Imediace"

Hypermediace a imediace jsou způsoby vizuální reprezentace. Významově jsou tyto dva pojmy v opozici.

Hypermediace a imediace jsou různé strategie, jak dosáhnout nezprostředkovaného autentického zážitku. Ačkoli jsou tyto dvě strategie zcela odlišné (kontrastní), obě směřují k nalezení "reálného". Překážkou k objevení onoho reálného je ovšem médium, které zážitek zprostředkovává.[6]

Hypermediace

Hypermediace (hypermediation)[1] = zvýraznění určitého média

Cílem je upozornit příjemce na dané médium. Při hypermediaci bývá používáno více druhů označování, různá hlediska, kominace textů a obrazů, může být ale užito i pouze jediného média.

Hypermediace vychází z fascinace médiem. Pozornost je zaměřena na zážitek z užívání daného média. Při setkání s hypermediací však příjemce často zatouží po imediaci.

Příklady hypermediace:

  • Počítačová grafika ve filmu, která působí nerealisticky nebo zobrazuje nereálné
  • News room (přítomnost mnoha obrazovek, další obrazovky v pozadí)
  • Vizuální efekty na hudebních koncertech[1]

"Imediace"

Imediace (immediacy)[1] = snaha o bezprostřednost a upozadění média. Jedná se o opak pojmu hypermediace.

Cílem je upozadit používané médium tak, aby příjemce nevnímal přítomnost média a vnímal pouze zobrazované. Tímto způsobem se médium stává transparentním a příjemce zažívá bezprostřední zážitek.

Aby bylo dosaženo imediace, je nutné dané médium (technologii) dokonale ovládat. (Pozn.: Pro dosažení imediace není nezbytně nutné, aby příjemce úplně zapomněl na přítomnost média.)

Příklady imediace:

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. Remediation: Understanding New Media. Cambridge, MA: MIT Press, 1999.
  2. ↑ Story Space. Eastgate Systems Inc. 2009. [online] [cit. 9.9.2015] http://www.eastgate.com/storyspace/index.html
  3. ↑ Jay David Bolter: Digital Media Studies and Mixed Reality Experience Design. [online] [cit. 9.9.2015] http://www.jdbolter.net/
  4. ↑ GRUSIN, Richard. Premediation: Affect and Mediality After 9/11. London, New York: Palgrave, 2010.
  5. ↑ MCLUHAN, Marshall. Understanding media: Extension of man. 1st Ed. McGraw Hill, NY: McGraw-Hill, 1964.
  6. ↑ LISETOL, Gunnar, MORRISON Andrew a RASMUSSEN Terje, eds. Digital Media Revisited: Theoretical and Conceptual Innovations in Digital Domains. Boston: MIT Press, 2004.

Použitá literatura

  • BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. Remediation: Understanding New Media. Cambridge, MA: MIT Press, 1999.
  • BOLTER, Jay David. Writing Space: The Computer, Hypertext, and the History of Writing. Lawrence Erlbaum, Hillsdale, NJ: 1991.
  • BOLTER, Jay David a GROMALA, Diane. Windows and Mirrors: Interaction Design, Digital Art and the Myth of Transparency. Cambridge MA: MIT Press, 2003.
  • LISETOL, Gunnar, MORRISON Andrew a RASMUSSEN Terje, eds. Digital Media Revisited: Theoretical and Conceptual Innovations in Digital Domains. Boston: MIT Press, 2004.
  • MCLUHAN, Marshall. Understanding media: Extension of man. 1st Ed. McGraw Hill, NY: McGraw-Hill, 1964.

Doporučená literatura

  • BOLTER, Jay David. Turing's Man: Western Culture in the Computer Age. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 1984.
  • BOLTER, Jay David. Virtual Reality and the Redefinition of Self. In: Communication and Cyberspace: Social Interaction in an Electronic Environment. Cresskill, NJ: Hampton Press, 1996.
  • Jay David Bolter: FutureText. Roy Christopher: Interviews. 1.4.2001. [online]. Dostupné z: http://roychristopher.com/jay-david-bolter-futuretext.
  • MACINTYRE, Blair, BOLTER, Jay David, MORENO, Emmanuel, a HANNIGAN, Brendan. Augmented Reality as a New Media Experience. In: International Symposium on Augmented Reality. New York, NY: October 29-30, 2001.

Související články

Klíčová slova

Bolter, Grusin, remediace, remediation, imediace, immediacy, hypermediace, hypermediacy, vizuální studia, vizuální kultura, nová média

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jay_David_Bolter_a_Richard_Grusin&oldid=22529“