Vysvětlete, co je bibliometrie, řekněte, na čem je založena a jaké má limity ve svém použití. Vysvětlete pojem citační rejstřík, uveďte příklady. Popište bibliometrické zákony.

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání.

• Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.).
• Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.

Na čem stojí bibliometrie?

• Autoři používají při tvorbě článku obvykle řadu pramenů.
• Předpokládá se, že je-li práce některého autora citována jiným autorem, znamená to, že je relevantní k danému tématu a má sama o sobě jistou váhu
• Rovněž tak se předpokládá, že je-li citován článek z časopisu, má tento časopis určitou odbornou úroveň

Hlavní postupy

1. Citační analýza – bibliometrická metoda založená na analýze počtu citací, předpokládá citační morálku. Předpokládáme, že citace práce znamená, že tato práce byla pro autora významná. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno přihlížet k možnostem a mezím těchto metod
2. Citační rejstříky – databázový nástroj pro citační analýzu. Umožňují mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů, pracovišť atd. Cílem je sledovat, kolikrát a kde byla určitá práce citována. Příslušná databáze a s ní spojené zázemí se nazývá citační index.

Problémy bibliometrie

• Citační zvyklosti se v jednotlivých oborech liší – v molekulární biologii a biomedicíně je snazší dosáhnout cito-vanosti než v teoretické fyzice.
• Řada autorů bádá na pomezí oborů – vyšší citovanost.
• Mimořádně vysokou citovanost mívají přehledové články a některé metodické práce.
• Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není vel-ký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.
• Nezasloužená citovanost – zneužití „mocenského“ postavení, nebo proto, že k práci přispěl nějakou drobností. V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem. Značnou část citací rovněž mohou představovat autocitace

Základní indikátory bibliometrie

1. Individuální citační index - počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období.
2. Relativní citační index (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citač-ního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se svě-tovým průměrem.
3. Relativní národní citační index (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního in-dexu stejného vědního oboru ve světové databázi.
4. Index bezprostřední odezvy (Immediacy Index) – měří rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.
5. Poločas citovanosti – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány
6. Poločas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u ča-sopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů
7. Impact Factor – číslo, které určitým způsobem určuje kvalitu časopisu v daném oboru a udává, s jakou prav-děpodobností lze očekávat, že články z daného časopisu budou citovány (počet citací / počet publikací aka. počet citací získaných časopisem na články publikované časopisem v posledních dvou letech)
8. Hirschův index (H-index) – udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány (lze odečíst ze seznamu publikací seřazených podle počtu citací)

Bibliometrické zákony

A.) Lotkův zákon – zákon měření věděcké produktivity.

• Podle Lotky můžeme předem určit, kolik autorů publikuje více článků v případě, že známe počet autorů, kteří publikovali 1 článek v dané oblasti.
• Počet autorů s n tituly činí cca 1/n2 z počtu těch, kteří jsou autory pouze 1 titulu. Podíl autorů, kteří jsou autory pouze 1 titulu, je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů exponenciálně klesá.
• Na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články.
• Pokud a1 autorů publikuje jeden článek v dané tematické oblasti, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků.

[Soubor:Anesggsss.png|thumb|center|upright 1.0]]

B.) Bradfordův zákon – zákon rozptylu informací

• Zkoumá rozptyl relevantních článků v časopisech vůči konkrétnímu oboru.
• Maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.
• Vědecké časopisy rozdělíme podle klesající produktivity článků o daném tématu na a.) Jádro periodik - výhradně o příslušném subjektu a b.) Další zóny, které mají stejný počet článků jako jádro

• počet periodik v jádru a sestupných zónách bude v poměru 1:n:n2

C.) Zipfův zákon – frekvenční analýza

• Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov
• Zipf slova uspořádal podle frekvence f výskytu a slovo s hodnotou nejvyššího výskytu dostalo rank jedna r = 1, další slovo rank dvě atd.
• Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí r a četnosti f pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu

                                                        r * f = c

Související články

Scientometrie
Informetrie
Komunikace

Klíčová slova

Bibliometrie, kvantitativní výzkum, vědecká komunikace, citace