Struktura a dynamika osobnosti

• Dynamika osobnosti

• všechny děje, které opakovaně probíhají ve vzájemném styku člověka s okolím
• jejich výskyt je vázán na právě přítomné podmínky
• výsledkem je změna stavu jedince a okolního světa

• Struktura osobnosti

• přetrvávající vlastnosti dynamiky, které jsou pro člověka příznačné
• projevují se významově soudržnými způsoby chování, někdy i za odlišných situací

• Mezi strukturou a dynamikou neexistuje jednoznačná funkční závislost, ale struktury se během života mění

• Způsob proměny je závislý na zákonitém sledu změn (věk, krizové momenty vývoje apod.)
• Proces změn se nazývá vývoj osobnosti

Prvky dynamiky osobnosti

• Dynamika je určena pohybem duševních sil, zabývá se děním a aktuálními, dočasnými změnami osobnosti

Psychické děje

• poznávací
• citové
• volní
  
• Jejich zdrojem je po nějaké stránce nevyvážený stav jedince, mající zdroj v interakci s okolím
• Snahou je dosáhnutí rovnováhy
• Psychické stavy vystihují celek v určitém okamžiku
• Jsou popisovány skrze právě přítomnou přechodnou kvalitu, která má svůj obsah, stupep a trvání
• Stavy jsou spoluurčujícím činitelem při vzniku psychických dějů
• Jejich výskyt je projekcí existence trvalejší struktury v osobnosti (časté stavy úzkosti poukazují na úzkostnost)

Osm základních duševních stavů - Mikšík

• Psychická pohoda
• pocit síly a energie
• činorodost
• impulzivní reaktivita
• psychický nepokoj

úzkost deprese sklíčenost

Prvky struktury osobnosti =

• Psychické vlastnosti jsou popisnými konstrukty pro strukturu, umožpují do jisté míry předpovídat chování a prožitky

= Při zkoumání struktury se dotazujeme na tři základní otázky

• Konzistence (objevuje se daný rys vždy za srovnatelných podmínek?)
• Obecnost (objevuje se i v jiných situacích?)
• Univerzalita (objevuje se i u srovnatelných osob stejné populace?)

Přehled hledisek užívaných k třídění vlastností – Tardy

• Dělení podle obsahových stránek osobnosti

• vlastnosti označující úrovep jakosti funkce např. schopnosti
• dynamické vlastnosti - snadnost vzniku, doba trvání apod...

• Dělení podle funkčních vztahů osobnosti

• duševní funkce k nimž se vlastnosti vztahují
• předmětů na něž jsou vztahovány
• činností jichž se týkají

• Vlastnosti označující vztah jiných vlastností daného člověka, které jsou stanovené vývojem a řízení

• Dělení na jednotlivé vrstvy je pouze zkratkou, většinou je osobnost chápána jako soustava sjednocujících vazeb.

Vztah struktury a dynamiky

• struktura – trvalá organizace rysů osobnosti

• struktura, rys, schopnosti, potencionální, dispozice

• dynamika – změna toku

• dynamika, proces, motivace, aktualizované, situace

• jsou neoddělitelné atributy celostního systému konkrétní osobnosti

• sumací poznatků o jednotlivých rysech a procesech nelze pochopit podstatu osobnosti, její integritu

Přístupy

• struktura jako upevněná tendence k určitému chování
• struktura jako substráty regulujících funkcí, pohotovost k reakci
• interakční

• latentní a potenciální rysy
• tendence k procesu (relativní četnost výskytu)
• studuje chování jedinců v konkrétní interakci za definovaných okolností
• předpokládá

• klíčové komponenty determinující její interakční chování
• postihnout systém vazeb mezi těmito komponenty

Dynamika

• hybné síly podmipující chování potřeby, motivy
• pohyblivost, hybnost, živost, síla
• tempo střídání psychických procesů, vztahů a činností

Integrovanost osobnosti = všechny nižší etáže regulace chování podřízené pod osobností

• individuální psychodynamické vlastnosti jsou ve službách dominující zaměřenosti osobnosti

Desintegrace osobnosti = destrukce integrující a řídící nejvyšší etáže psychické činnosti

• jedinec pak reaguje pod vlivem emociogenních situačních komponent
• vědomí je zúženo na bezprostřední emociogenně působící podněty
• bezúčelné, zkratkovité, neinstrumentální, impulzivní chování
• zasaženy jsou

• motivační struktura, kvalita hodnotových orientací
• schopnosti adekvátně se vyrovnat se situačními kontexty
  

• V běžném životě se snažíme charakterizovat lidi podle jejich chování a vlastností
• Předpokládáme, že chování se objektivně projeví
• Předpokládáme, že tyto vlastnosti jsou víceméně trvalé a nejsou závislé na situaci, do které se jedinec dostane
• Při srovnávání lidí určujeme vlastnost jako každý rozlišitelný a relativně stálý rys individua

Vlastnost

• stránka lidské osobnosti, kterou člověku přisuzujeme na základě jeho zvláštního poměrně stálého chování

Rys

• projev určité stránky osobnosti, který momentálně v jejím chování vnímáme (bojácnost, kterou právě člověk projevil)
• vlastnost vzniká spojením příbuzných rysů a na rozdíl od nich představuje stálejší charakteristiku osobnosti

Několik pojetí vlastností

• vlastnost jako stálý způsob chování
• vlastnost jako generalizovaná reakce (behavioristé) – reakce na specifickou situaci se generalizuje na podobné a pak na méně podobné situace
• vlastnost jako konzistentní aspekt osobnosti – z chování lze usuzovat na vlastnosti

Trvalost vlastností je třeba chápat relativně.

• Předpokládá se, že stabilita vlastností závisí na

• spojení vlastností s organickým podkladem (dědičné vybavení)
• na uložení vlastností směrem k já a k ostatním vlastnostem
• na jejich závislosti na sociální situaci
• na míře jejich obecnosti

• vlastnosti trvaleji spojené s organickým podkladem, centrálněji uložené (významnější pro osobnost), méně závislé na sociálních vlivech a obecnější jsou také trvalejší

Obecné (společné) vlastnosti

• existují u každého člověka, kromě toho má řadu oblastí diferenčních a nejvíce specifických
• jsou takové, které jsou společné lidem v určité kultuře
• jsou to takové aspekty osobnosti, vzhledem k nimž může být úspěšně srovnávána většina lidí v dané kultuře (viz modální osobnost)

Kriteriem toho, zda osoba má určitou vlastnost, je:

• frekvence, s níž se určité chování (o vlastnosti vypovídající) objevuje
• intenzita, s jakou se objevuje

Vzájemný vztah vlastností

• Každá z vlastností je zakořeněna v psychické struktuře individua a tvoří určité substruktury
• Čím více je osobnost vyzrálejší, tím konzistentnější je systém vlastností
• Někdy se rozlišují Vlastnosti:

• primární - představují dispozice individua, které jimi můžeme popsat
• subsidiární - nemají takový zásadní vliv ve struktuře osobnosti

• Osobnost je celkem, skládajícím se ze struktur, které se projevují především vnitřní spojitostí chování
• od osob předpokládáme určitou stálost v jednání, což se jeví jako vazba prožívání – chování

Dispozice

• generalizované determinované tendence, které jsou jedinečné
• dispozice jsou

• vzájemně závislé – jednání osoby je podloženo řadou dispozic
• konzistentní – osoba zůstává v určitých situacích sama sebou
• genotypické (genotyp už projevem pravé dispozice)

• Vrozené dispozice existují, ale k jejich projevu je třeba okolí

Schopnost

• možnost učit se snadno a dosáhnout určité úrovně vědomostí a dovedností v určité specifické oblasti
• Schopnosti se blíží svým rozložením normální křivce
• U každého jedince je vysoká variabilita schopností

• ale není prokázáno, že vysoká schopnost v jedné oblasti je nutně kompenzována nižšími schopnostmi v oblastech jiných

• U každého člověka je možno hovořit o obecné úrovni všech jeho schopností
• Studiem schopností se psychologie zabývá již řadu let
• Byla vypracována řada testů, které měří úrovep schopností ve speciálních oblastech